Archiv časopisu Svět myslivosti

Číslo 4 (2010)

Úvodník 4/2010

Ing. Petr Zvolánek

Vážení čtenáři,
do rukou se vám dostává číslo Světa myslivosti, které se věnuje mj. sokolnictví. Nás sokolníky těší zájem myslivecké veřejnosti o tuto tradiční součást myslivosti a rádi se dělíme o své zkušenosti s dravci, kteří jsou neodmyslitelnou součástí našich sokolnických životů.
Domnívám se, že řada z vás, erudovaných myslivců, dokáže dobře pochopit pouto mezi člověkem a vycvičeným zvířetem. Nejznámějším a nejrozšířenějším příkladem je lovecká kynologie, v jejímž případě jde o sepětí člověka – myslivce a domestikovaného zvířete – loveckého psa. Známe také fretkování, bohužel u nás dnes již téměř nepoužívané, a i další, pro nás exotické způsoby lovu, např. lov antilop cvičeným gepardem či ryb ochočenými kormorány. Zvláštní je i pouto mezi sokolníkem a jeho dravcem.

Sokolnictví – významný faktor pro bezpečnost leteckého provozu

Ing. Vladimír Spejchal

Sokolnictví má veřejnost spojené především s lovem, málokoho však napadne, že v dnešní moderní době může mít tento starý způsob lovu velký význam pro ochranu tak technických vymožeností, jako jsou letadla.

K historii a poslání biologické ochrany letišť

Jiří Gallat

Biologická ochrana letišť s využitím dravců se jako první zkušebně zaváděla na letišti v Madridu v r. 1970. U nás ji zavedla armáda v r. 1981 na vojenských letištích a podle jejich vzoru se o něco později začaly stanice zakládat i na civilních letištích. V použití dravců pro ochranu letadel před ptáky jsme tedy nebyli první, ale výjimečnost našeho projektu spočívala v tom, že jsme jako první sloučili několik metod ochrany – začala se vypracovávat metodika pro ochranu letadel před střety s ptáky.

Když dravci pomáhají chránit dravce

Ing. David Vaca, Ph.D.

Základna taktického letectva v Čáslavi patří k nejdůležitějším armádním objektům v ČR, ale je významná též z pohledu Severoatlantické aliance, jíž jsme členem. Jsou na ní soustředěny všechny naše stíhací letouny. Také čáslavská základna má svou stanici biologické ochrany letišť. Naším průvodcem v ní byl její dlouholetý pracovník Miroslav Heiser. Ačkoliv pojem biologická ochrana letišť je široký a zahrnuje více činností, řeč se točila především o využití loveckých dravců při plašení ptactva a zvěře na základně a v jejím blízkém okolí.

Ve vzduchu není čas vyhýbat se ptactvu

Ing. David Vaca, Ph.D.

Přestože systém biologické ochrany letišť významným způsobem snižuje počet případů střetů ptáků s letadly, zcela eliminovat toto nebezpečí nelze. O pocitech pilota, který musí podvědomě počítat s tím, že se jeho stroj může ve vzduchu střetnout s jednotlivými ptáky či jejich hejny, jsme hovořili s velitelem letecké základny v Čáslavi plk. Ing. Petrem Mikulenkou.

K lovu černé zvěře

Ing. Milan Slavinger

Ve Světě myslivosti č. 2/2010 se šéfredaktor Ing. David Vaca, Ph.D., zamýšlí nad lovem bachyní. Plně se s ním ztotožňuji v tom, že mnoho bachyní se střelí omylem či náhodou na naháňkách a že mnozí myslivci koncem doby lovu nechtějí bachyně střílet proto, že již v sobě nosí zárodky budoucího potomstva. Dalším důvodem je pokles stavů drobné zvěře, kterou černá nahradila, nehledě na atraktivitu jejího lovu. A tak odpověď na otázku položenou v závěru článku Ing. Vacy („Co změní náš postoj k odstřelu bachyní?“) není jednoduchá. Řekl bych, že musí být především vůle chtít něco změnit. A to nejen myslivci samými, ale i legislativně. Muselo by jít o celou řadu různých opatření. Problematika lovu nejen bachyní, ale černé zvěře obecně je velmi složitá a závisí na mnoha faktorech. O některých se chci zmínit.

Reakce na článek „Národní lesnický program II a myslivost“

Milan Cihelka

Ze čtení článku „Národní lesnický program II a myslivost“ (Svět myslivosti č. 2/2010) je zřejmá pouze jediná věc, a to, že spárkaté zvěře je v našich lesích neúměrně mnoho a že je třeba ji vystřílet. Je však logické, že obzvláště jelení zvěř je vzhledem ke své velikosti a s ní souvisejícím množstvím potravy, které musí k zachování života nutně přijmout, více zviditelněna. Tím spíš v zimním období při déletrvající sněhové pokrývce, kdy se shlukuje do tlup. Tehdy okusuje pupeny a letorosty nejen plevelných, ale i hospodářských dřevin a škodí loupáním. Je tedy vystřílení zvěře tou nejsprávnější, nebo jen nejsnazší cestou k zamezení škod na lesních porostech?

Ovlivní dosavadní způsob řízení myslivosti výši škod působených zvěří?

Ing. František Havránek, CSc.

Můj příspěvek je reakcí na článek Milana Cihelky, kterou si autor sám vyžádal. Ve svém článku se snaží upozornit širokou mysliveckou veřejnost na zásadní problémy současného mysliveckého hospodaření v honitbách a na jeho následky.
Skutečností je, že kromě místně závažných škod způsobených jelení zvěří na lese, a to jak na starších porostech loupáním, tak na mladých kulturách okusem, nebo kromě ovlivnění druhového složení porostu v lese, vznikají neméně významné škody na zemědělských pozemcích, které působí černá zvěř. Naposledy jmenovaný problém považuji na základě kontaktů se zemědělci za faktor, který může stejnou měrou ovlivnit současnou myslivost, ne-li ještě výrazněji než škody na lese.

Sarkocystóza kachen divokých již i na Slovensku

MVDr. Katarína Oberhauserová, Ing. Jozef Brunčák, MVDr. Jana Maľová, MVDr. Ján Čurlík, Ph.D., MVDr. Peter Lazar, PhD., a Prof. Ing. Juraj Ciberej, CSc.

Vodní ptactvo bývá kvůli svému biotopu, potravní skladbě a způsobu přijímání potravy často vystaveno nákaze různými parazitárními chorobami. Tito ptáci vystupují v životních cyklech parazitů buď jako mezihostitelé, nebo koneční hostitelé. Významné jsou tzv. choroby přenášené vodou („water-borne diseases“), na jejichž přenos je potřebný přenašeč nebo substrát (v tomto případě voda) kontaminovaný infekčními stadii daného parazita.

Poprvé …, podruhé …, potřetí …

Marek Vodička

Že vám ta příslovce připomínají závěr dražby v aukční síni před přiklepnutím? Nemýlíte se. Ve svém příspěvku chci zmínit internetovou aukční síň, která nabízí a draží vše, co je potřebné pro myslivce, střelce a rybáře. Kromě nových i použitých palných i chladných zbraní, střeliva a dalších loveckých a střeleckých potřeb nabízí též třeba odstřel zvěře, literaturu, sběratelské předměty apod.