Archiv časopisu Svět myslivosti

Ing. et. Ing. František Bezděk

Vážení čtenáři,

když z posledního čísla Lesnické práce z roku 1999 vypadl letáček oznamující vznik nového mysliveckého časopisu, zpozorněl jsem. Váhal jsem jen chvilku a pak si jej objednal. Proč ne! Lesnickou práci jsem tehdy dostával na stůl už bezmála dvacátý rok a to, že Svět myslivosti začne vycházet pod stejným vydavatelem, pro mne bylo dostatečnou zárukou kvality. A nakonec - někdy může být zvědavý i chlap.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Zřejmě největší událostí letošního roku bude pro Českou republiku vstup do Evropské unie. Tato skutečnost se do určité míry odrazí i v naší myslivosti. Přitom ta již vlastně "v Evropě" je - od r. 1996 je naše Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) členem Federace mysliveckých organizací Evropské unie (Fédération des Associations de Chasseurs de l°Union Europe - FACE). V souvislosti s myslivostí v EU jsme položili několik otázek dr. Yvesu Lecocqovi, generálnímu sekretáři FACE.

Doc. Ing. Luděk Bartoš, DrSc., Ing. Radim Kotrba

V minulém čísle Světa myslivosti (č. 12/2003) jsme se pokusili vysvětlit problematiku genetiky zbarvení daňka evropského. Článek jsme částečně pojali jako reakci na příspěvek o Žehušické oboře a v ní žijící bílé jelení a hnědé daňčí zvěři, který vyšel ve Světě myslivosti č. 11/2003. V již zmíněném prosincovém čísle byl zveřejněn další článek o bílých jelenech, tentokrát z obory Žleby.

Martin Šálek

Straka obecná (Pica pica) je často v popředí vzrušených diskusí o příčinách úbytku mnoha druhů drobného ptactva a zvěře z naší krajiny. Ačkoliv byl tento černobílý pták členem naší ptačí fauny odedávna, nikdy nebyl tak zřetelně na "očích" jako v současnosti díky svému posunu ze zemědělské krajiny do okolí lidských sídel.

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

V minulých číslech Světa myslivosti (č. 8, 10, 11, 12/2003) jsme podrobně popisovali problematiku mysliveckých stráží. V tomto vydání seriál uzavřeme závěrečnou částí věnovanou povinnostem myslivecké stráže, odpovědnosti za způsobenou škodu. V úplném závěru se krátce zamyslíme nad úlohou myslivecké stráže v dnešních podmínkách.

Ing. Václav Pařízek, Asociace farmových chovů jelenovitých ČR

V posledním loňském čísle Světa myslivosti bylo uveřejněno čtvrté pokračování seriálu věnovaného problematice mysliveckých stráží. Obsah tohoto článku se týkal oprávnění myslivecké stráže. V komentáři k § 14, odst. 1, písm. g) zákona o myslivosti byly uvedeny dnes již neplatné údaje z legislativy týkající se označování zvěře ve farmových chovech.

Ing. Martin Žižka

Zpracování údajů myslivecké statistiky za myslivecký rok 1. 4. 2002 - 31. 3. 2003 bylo z technických a personálních důvodů reformy státní správy do značné míry problematické. Přesto se tento úkol podařilo i přes popsané obtíže s určitým zpožděním dokončit.

Ing. Jiří Kamler, Ph.D.

Po nezvykle teplém podzimu zima konečně ovládla naše honitby a zvěř postihlo opravdové strádání. Zásadní změnou je napadnutí sněhu, jež zvěři snižuje dostupnost potravy a zvyšuje její energetické výdaje. Proto se právě v tomto období do značné míry rozhoduje o výsledcích našeho hospodaření v honitbě za celý rok a v plné míře se projeví předchozí příprava i aktuální schopnost pomoci zvěři překlenout těžké dny. Bílý příkrov za okny vytopené místnosti je pro mnohé z nás zároveň impulsem pro zvýšení aktivity při péči o zvěř, na kterou dosud třeba chyběl čas a někde možná i chuť. Protože jde zároveň o rizikové období, kdy lze, byť v dobré víře, zvěři také uškodit, je třeba pečlivě zvážit, co je vhodné, a nespoléhat se jen na zažité postupy.

Ing. David Vaca, Ph.D.

Kromě tradičně používaného sena, letniny a jádra se v některých našich honitbách začíná při přikrmování spárkaté zvěře přecházet i na méně častá krmiva, např. na siláž. V tomto případě nejde o nic nového. Vždyť přikrmovat siláží se doporučovalo již před desítkami let. Vyšší nákladovost a náročnější technika předkládání však způsobuje, že se toto osvědčené krmivo neobjevuje u našich krmelců častěji. To je však škoda, protože dosažené výsledky při přikrmování siláží jsou velmi pozitivní.

Ing. Ctirad Rakušan

Záhryz, někdy záhryzek, je označení pro větve a kmínky dřevin, předkládané zvěři v zimě k ohryzu jako pastva. Je to důležité opatření, jímž se zajišťuje větší pestrost zimní pastvy pro zajíce, králíka, srnčí, jelení a mufloní zvěř. Tímto opatřením se také snižují škody zvěří. Záhryz je důležitý zvláště v průmyslové stepi, kde chybí křoviny, a také v lesích s převládajícími jehličnany, v nichž téměř chybí listnáče.