Kde se vzal, tu se vzal, na Doupově jelen stál, aneb historie doupovského jelena

Jiří Křivánek

Představte si místo nedaleko Karlových Varů, odkud lze jít kterýmkoli směrem přes 15 km, aniž byste potkali člověka, a kde se dá ještě pít z potoků. Představte si místo, kde do večerního šera či za ranního slunce troubí jelen, a kde je půda rozrytá divokými prasaty. Představte si místo, které je zjizveno výbuchy granátů a pásy vojenské techniky. Nikde neuvidíte dráty či sloupy vysokého vedení, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí krajiny. Nikde dým stoupající za chladných večerů z lidských obydlí. Jen nebe plné hvězd, jiskřivá rána a zadumané večery. Příroda vypadá tak panensky a nedotčeně, až si mnohý čtenář nejspíš pomyslí, že je to fikce. A přece takové místo existuje. Jsou to Doupovské hory. Území, které se přibližně před půlstoletím stalo domovem nejimpozantnějšího zástupce našich jelenovitých – jelena evropského.