Články

Svět myslivosti č. 03/05

Zvěřina: kdy se narovná poněkud "klikatá" cesta ke spotřebiteli?

 

{mosimage}

00DISK

Zvěřina: kdy se narovná poněkud "klikatá" cesta ke spotřebiteli?

Ing. David Vaca, Ph.D.

Prodej zvěřiny do odchodní sítě u nás probíhá přes zpřísněné předpisy stále víceméně stejným způsobem jako před lety. Část úlovků uživatelé honiteb prodají podnikatelským subjektům schváleným státní veterinární správou. V jejich provozovnách následně dochází k "legalizaci" zvěřiny úřední prohlídkou podle zákonných předpisů. Dělená zvěřina se buď vyváží do zahraničí, nebo prodává do tuzemských obchodních řetězců. Převážná většina úlovků však zůstává u uživatelů honiteb, kteří se následně rozhodují, jak s ní naloží. Je veřejným tajemstvím, že tento zavedený systém má své "mouchy". Dočkáme se jejich vychytání?

K článku "Co má místo v mysliveckém časopise?" (Svět myslivosti č. 2/2005)

 

{mosimage}

00DISK

K článku "Co má místo v mysliveckém časopise?" (Svět myslivosti č. 2/2005)

HIHI

Je s podivem, že článek v takovém znění napíše činovník mysliveckého svazu. Ve svém příspěvku dokazuje absolutní aroganci k ohlasům na ne zrovna povedenou vyhlášku. Myslím, že takové ohlasy, jako napsal dr. Hruška, do mysliveckých časopisů patří. Ing. Králíček asi žije v dobách dávno minulých, kdy nebylo radno polemizovat o nařízeních "shora".

Naháňka se slíděním - zkušenosti Kinských ze Žďáru nad Sázavou

 

{mosimage}

00PRAX

Naháňka se slíděním - zkušenosti Kinských ze Žďáru nad Sázavou

Ing. Ondřej Kozub

Nárůst stavů černé zvěře v posledních letech nutí myslivce využívat i méně časté způsoby lovu. Mezi ně patří i naháňka se slíděním, o níž jsme psali již dříve (např. Svět myslivosti č. 9/2003, 12/2004).
Se svými zkušenostmi s uspořádáním tohoto způsobu lovu na území o větší rozloze se s námi podělil ing. Ladislav Hromádko z Lesní správy Cikháj (lesní majetek dr. Radslava Kinského, Žďár nad Sázavou).

Reakce

 

{mosimage}

00DISK

Reakce

Martin Vachman

"Neznám ing. Králíčka", mohl bych začít svůj příspěvek parafrází na jeho článek ve Světě myslivosti č. 2/2005.

Jsou bobři v České republice na přelomu tisíciletí v civilizační krizi?

 

{mosimage}

00OCHR

Jsou bobři v České republice na přelomu tisíciletí v civilizační krizi?

Ing. Aleš Vorel

Bobr evropský (Castor fiber) se stal na přelomu 20. a 21. století v ČR opět poměrně běžným druhem. Jeho návrat do volné přírody začal, po dvousetleté nepřítomnosti, ve druhé polovině 80. let minulého století a stále není u konce. Během necelých dvaceti let tento velký a inteligentní hlodavec úspěšně obsadil některé oblasti naší republiky a místy se rozmnožil do té míry, že začínají vznikat problémy. Problémy, v nichž je ovšem bobr nevinně: na jedné straně vyplývají z jeho zcela přirozené funkce v ekosystému, na straně druhé jde o čistě antropocentrický pohled na krajinu, jenž konflikty způsobuje. Jelikož dnes u nás lze při vyslovení pojmu bobr zaznamenat dvě od sebe dosti vzdálené reakce, chci tímto článkem osvětlit ekologickou vazbu druhu v prostředí. Také chci uvést na pravou míru stav populace v některých oblastech rozšíření bobra v ČR.