Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 3/99

AKTUALITY Z DOMOVA

PŘES POVODNĚ BYL ROK 1998 OPĚT PODNORMÁLNÍ

Nedávno ukončený rok 1998 nám přinesl mnoho výkyvů počasí stejně jako ve světě. Zažili jsme nové povodně i jeden z teplotních rekordů, kdy podle měření v pražském Klementinu se teplota koncem června a začátkem července pohybovala kolem +36 oC (rekordem je +37,8 oC z 27. 7. 1983 za 233 let pozorování). Počasí bylo nevyrovnané a přinášelo nám mnoho starostí. I když by se zdálo, že spadlo hodně srážek, údaje získané měřením ve srážkoměrných stanicích Českého hydrometeorologického ústavu Praha (dále ČHÚ) nás průkazně přesvědčují o opaku - i ten loňský rok byl v porovnání s normálem dlouhé řady posledních let na celkové srážky opět chudý.

AKTUALITY ZE SVĚTA

REFORMA SPRÁVY STÁTNÍCH LESŮ V BAVORSKU

V současné době se mezi našimi kolegy, bavorskými lesníky, častěji mluví o reformě správy státních lesů. Každá taková reforma vyvolává diskusi. Starší čeští lesníci to vědí. Prožívali to vícekrát. Kritické připomínky z řad zaměstnanců bavorských státních lesů jsou vyvolávány mimo jiné skutečností, že se zasahuje do organizace značně ustálené. Celkový počet dělníků u bavorských státních lesů se prakticky za dobu 100 let nezměnil. V r. 1885 bylo 2145, v r. 1997 pak 2200 zaměstnaných lesníků. Státní lesy hospodaří na výměře cca 850 000 ha vlastní půdy. Kromě toho dohlížejí na soukromé lesy o výměře asi 1,3 mil. ha půdy. Je tedy pochopitelné, že si mnozí z lesníků ztěží umí představit plnění úkolů v nezměněné výši při počtu pracovníků snížených asi o 15-20 %.

O PŮVODU NĚKTERÝCH LESNICKÝCH SLOV

PhDr. Jiří Uhlíř

Obsah i rozsah lesnických termínů užívaných v současné době vymezuje kniha Základní lesnické názvosloví, zpracovaná kolektivem VÚLHM Jíloviště-Strnady a vydaná ministerstvem zemědělství ČR v Praze v roce 1992 (264 s.). Zahrnuje 2400 odborných termínů s definicemi. Jednotlivé české odborné názvy jsou doplněny o cizojazyčné ekvivalenty - slovenské, anglické, německé, francouzské a španělské. Tato terminologická příručka je vhodně doplněna podrobněji vyloženými lesnickými pojmy v nedávno vydaném dvousvazkovém Lesnickém naučném slovníku a navazuje na dříve vydanou terminologickou ČSN 480000 Názvosloví v lesním hospodářství (1964). Zvídavý uživatel těchto názvoslovných příruček si zajisté povšiml, že k jednotlivým heslům jsou připojeny i ekvivalenty v cizích jazycích. Porovnával je a možná si položil otázku - jakého původu jsou slova česká jako les, háj, hvozd, bor, doubrava, luh, hora, strom, dřevo, dříví, mýtina, paseka, těžba ap.

LESY A VELKOPLOŠNÁ ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Redakce

Seminář pod tímto názvem uspořádal Národní lesnický komitét v budově Senátu v Praze dne 28. ledna 1999. Jednání bylo určeno především pro poslance, senátory a zainteresované pozvané odborníky. Za cíl si organizátoři kladli prohloubení informovanosti volených zástupců lidu při rozhodování o návrhu zákona, kterým se má vyhlásit Národní park České Švýcarsko, a dalších koncepčních otázkách v oblasti lesního hospodářství a ochrany přírody. Rokování navštívila předsedkyně Senátu Libuše Benešová a ministr zemědělství Jan Fencl. Celkem se semináře zúčastnilo asi 6 poslanců a senátorů a 50 odborníků z řad lesníků, přírodovědců, ekologů a ochránců přírody.

SOUČASNÝ STAV NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

Redakce

Správa Národního parku Šumava připravila pro poslance, senátory a účastníky zmiňovaného semináře tiskovou informaci o situaci v NP. Z ní vybíráme to nejzajímavější.

SANAČNÍ ZÁSAHY PROTI KŮROVCI V NP BAVORSKÝ LES

Zpracováno podle tiskové informace Správy NP a CHKO Šumava, redakce

Dne 11. 11. 1998 se uskutečnilo jednání náměstka ředitele NP Šumava ing. Jindřicha Heřmana s ředitelem NP Bavorský les Karl-Fridrichem Sinnerem. V posledním roce došlo k zintenzivnění konzultačních schůzek mezi vedeními obou parků. Hlavním předmětem těchto jednání je vzájemná informovanost o řešení otázky napadení smrkových porostů lýkožroutem smrkovým.

OBNOVA HORSKÝCH LESŮ V NP ŠUMAVA

Doc. ing. Vilém Podrázský - Lesnická fakulta ČZU Praha

Vývoj situace na území NP Šumava, zejména v jeho I. zónách, je příčinou širokého názorového střetu odborníků různých oborů, ale i zainteresovaných představitelů veřejnosti s nejširším rozpětím relevantních znalostí. Jelikož tento spor již dávno překonal úroveň odborné nebo alespoň racionální diskuse a stal se povětšinou osobní záležitostí, nemá při řešení současného nepříznivého stavu smysl zabývat se vysvětlováním vzniku dané situace. Z profesionální (či neprofesionální, jak se situace posuzuje) záležitosti se stala mediálně zajímavá kauza využitelná k nejrůznějším skandálním odhalením. Tento trend je podobný situaci v jiných evropských zemích, kde se různé nevládní organizace, ale i administrativní složky státních správ z politických důvodů účinně podílejí na přeměně ekonomicky aktivních odvětví národních hospodářství, byť s relativně nízkým podílem na HDP, na rezorty vyžadující značné dotace. Lesníci jsou pak při těchto kampaních vesměs, už svým vzděláním, řazeni ke skupinám s celospolečensky negativními zájmy a aktivitami.

PROBLÉMY LESNICKÉ TYPOLOGIE

Ing. Jiří Viewegh, CSc. - Lesnická fakulta ČZU Praha

Ve dnech 1.- 2. 12. 1998 se v historickém sále Smiřických na zámku v Kostelci n. Č. l. konal seminář "Problémy lesnické typologie I". Setkal se s nebývalým zájmem lesnických odborníků, hlavně z řad poboček ÚHÚL. Přítomni však byli i zástupci obou lesnických fakult, VÚLHM, NP Šumava a Podyjí. Účastníci mezi sebou uvítali i zakladatele Typologického systému ÚHÚL ing. Karla Plívu a ing. Eduarda Průšu. Seminář měl ryze pracovní charakter, odeznělo v něm mnoho příspěvků, z nichž mnohé budou postupně publikovány na stránkách Lesnické práce. Všichni účastníci se shodli na užitečnosti a opakování těchto setkání. Ing. Hladilín navrhl úpravu názvu seminářů na "Problematika lesnické typologie", která byla přijata. Další seminář "Problematika lesnické typologie II" by se měl konat ve dnech 11.-12. 1. 2000.

TYPOLOGICKÝ SYSTÉM ÚHÚL A CESTY K JEHO DALŠÍMU ROZVOJI

Ing. Jiří Vokoun - ÚHÚL Brandýs nad Labem

Již počátkem 50. let se v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) stala typologie lesů nedílnou součástí hospodářské úpravy lesů. V r. 1956 se vyhranily dva typologické směry, které se v ÚHÚL ověřovaly. Geobiocenologický směr Zlatníkův se uplatňoval především v zachovalejších porostních poměrech karpatské oblasti. Hlavní důraz kladl na diferenciální druhy a druhové kombinace v duchu tradiční fytocenologie. Stanovištně typologický směr Mezery-Mráze-Samka se opíral především o stanovištní charakteristiku lesních typů. Fytocenologická charakteristika byla jejím doplňkem. Uplatňoval se při typologickém průzkumu a mapování hlavně v hercynské oblasti se silně pozměněnou porostní skladbou.

TRVALE UDRŽITELNÉ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ - II.

Ing. Eduard Průša, CSc.

Trvale udržitelné obhospodařování lesů či přírodě blízké LH znamená i trvale plně produkční les. V pralese je stálý, vyvážený stav živin a energie. Téměř vše, co získá strom z půdy a přemění fotosyntézou ve hmotu, zůstává v uzavřeném koloběhu živin a energie. Hospodařením, těžbou dřeva, lesník část živin (energie) z lesa odváží. Takže i hospodářské porosty s přirozenou skladbou dřevin jsou vlastně ochuzeny o vytěžené dříví.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.