Archiv časopisu Lesnická práce

Ing. Jaromír Vašíček, CSc. - Ministerstvo zemědělství ČR

Cílem mého vystoupení je krátké zamyšlení nad současnými problémy a otázkami lesnické a myslivecké legislativy.

Doc. Ing. Luděk Šišák, CSc. - Lesnická fakulta ČZU v Praze

Při vyjadřování významu tržních (produkčních) a netržních (mimoprodukčních) funkcí lesa se dochází obvykle u nás i v zahraničí k tomu, že netržní funkce lesa mají mnohonásobně větší význam, než tržní funkce. Uvádí se, že mimoprodukční funkce environmentálních zdrojů - a tedy i lesa - jsou pro člověka životně důležité, bez nich nebude člověk žít - jsou životodárné. O produkčních funkcích se v této souvislosti hovoří jako o nepodstatných, dokonce až škodlivých, protože jejich využíváním lidstvo ničí životní prostředí, bez něhož žít nemůže.

Ing. Stanislav Pavlík - Oceňovací a taxační kancelář Foresting

Od počátku devadesátých let se v České republice začal velmi rychle vyvíjet v oboru ekonomiky specializovaný obor oceňování podniků. Na tento obor byl nejdříve kladen požadavek znát hodnotu podniku při privatizaci jako základ pro cenová jednání mezi státem a potencionálním investorem. Brzy se zjistilo, že hodnota podniku neodpovídá součtu jednotlivých úředních cen podle druhu majetku a i legislativa je pro tento požadovaný druh informace o reálné hodnotě podniku nevyhovující.

Ing. Luděk Chroust, CSc.

Před čtyřiceti padesáti lety, podobně jako dnes, stáli lesníci před problémem, jak přeměnit a převést smrkové a borové monokultury na porosty, které by vyhovovaly moderním představám o trvale produktivním, přírodním podmínkám odpovídajícím a společnosti sloužícím lese. Součástí tohoto problému byla a je i otázka, zda úrovňová výchova je takovou pěstební technikou, která v řetězci dalších pěstebních opatření k řešení základního problému napomáhá. Protože tato otázka se týkala zejména borových porostů, které se Hugo Konias snažil přeměnit na smíšené (Konias 1952), byl v roce 1957 založen Výzkumnou stanicí Opočno (VÚLHM) ve 27leté borové tyčkovině probírkový experiment, jehož cílem bylo zjistit jaký vliv má na vývoj a růst porostu úrovňová výchova ve srovnání s výchovou podúrovňovou. Výsledky pokusu jsou po 40 letech více než aktuální.

Doc. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc., Ing. Vladimír Janeček - Lesnická fakulta ČZU v Praze

Třešeň ptačí patří k tzv. ušlechtilým listnáčům (Noble Hardwoods), kterým je v současném období v Evropě věnována velká pozornost (např. Turok, Eriksson, Canger, 1996, Turok, Collin, Demesure, Eriksson, Kleinschmit, Rusanen, Stephan, 1998, Turok, Jensen, Palmberg - Lerche, Rusanen, Russell, de Vries, Lipman, 1999). Motivem této pozornosti je snaha o zvyšování biodiverzity lesních ekosystémů a získávání ekonomicky ceněného dřeva, které vychází mimo jiné z úsilí omezit dovoz dřeva z tropických oblastí světa. S tím je spojené i úsilí o udržení přirozených genových zdrojů těchto lesních dřevin.

RNDr. Jiří Zelený - Entomologický ústav AV ČR České Budějovice

V centrální části Šumavy, zejména v polesí Modrava, je už řadu let přemnožen kůrovec lýkožrout smrkový (Ips typographus). Přemnožení je věnována velká pozornost jak mezi lesnickou veřejností, kde se mluví o “kůrovcové kalamitě”, tak i ve sdělovacích prostředcích, kde jsou nejčastěji pracovníci Správy národního parku obviňováni z neoprávněného kácení stromů v I. a II. zóně tohoto chráněného území.

Ing. Vladimír Zatloukal - Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava

Přemnožení kůrovce je jedním ze závažných problémů provázejících existenci NP Šumava od samého vzniku. Kůrovec je přirozenou součástí horských smrkových lesů. Během tisíciletí společného vývoje se vytvořil přirozený rovnovážný stav mezi kůrovcem a ostatními složkami přírodního horského lesa. Lidské zásahy, měnící tvář lesů v posledních staletích, tuto rovnováhu silně narušily. Produkčně orientované smrkové porosty i na Šumavě postupně nahrazovaly smíšené lesy tvořené bukem, jedlí, smrkem a v menší míře i dalšími dřevinami.

Ing. Jan Řezáč - Lesy ČR, s. p., Hradec Králové

V závěru loňského roku oznámilo Ministerstvo financí České republiky záměr státu ukončit v roce 2002 financování odstraňování následků povodňových škod. Tato informace způsobila v samosprávách postižených regionů a obcí značný neklid. Proto na přímou výzvu zástupců těchto regionů uspořádal státní podnik Lesy ČR několik setkání s novináři a představiteli obcí, okresů a krajů, na nichž prezentoval současný stav prací při odstraňování následků povodňových škod.

Příspěvek člena VV SVOL václava Kodeta z X. valné hromady SVOL v Kostelci nad Černými lesy

Důvody regionálního uspořádání

Nejdůležitější důvody, které vedly výkonný výbor k rozpracování a uskutečňování myšlenky regionálního uspořádání Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR:

Ing. Milan Švestka, DrSc., VÚLHM Jíloviště-Strnady,

V současnosti mají pracovníci v oblasti lesního hospodářství k dispozici Seznam povolených přípravků na ochranu lesa 2001 s aktuálními údaji k 28. 2. 2001. Poněvadž registrační proces nadále plynule pokračuje, došlo již v následujících měsících k některým změnám, zejména k registraci či evidenci nových přípravků, případně ke změnám v rozsahu použití již dříve povolených přípravků. Přehled změn, ke kterým došlo do 15. 4. 2001, předkládáme lesnické veřejnosti v následujícím textu.