Archiv časopisu Lesnická práce

Ing. Jan Vybíral, ředitel LZ Židlochovice

Vážení čtenáři,

zdravé životní prostředí, účinná ochrana druhové různorodosti v přírodě, péče o kulturní krajinu a rozumné využívání přírodních zdrojů jsou pojmy ve vyspělé společnosti nejen běžně užívané, ale i systémově dlouhodobě řešené. Množství informací, se kterými mohou a musí pracovat odborníci všech možných oborů, které souvisejí s problematikou životního prostředí, nás vedou stále více k přesvědčení o nutnosti vnímat globální rozměr problematiky zvané ekologie.

Ve spolupráci s RNDr. Evou Jelínkovou připravil Michal Třeštík

Program UNESCO Člověk a biosféra (MAB)

- Vznikl na půdě Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). V r. 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen mezivládní program ekologické spolupráce v planetárním měřítku (Man and the Biosphere - MAB). V úvodním prohlášení příslušného dokumentu (UNESCO 1971) se uvádí, že MAB má za cíl “rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry”.

Karel Vančura

Ve dnech 28. a 29. dubna letošního roku se konala ve vídeňském Hofburgu již 4. ministerská konference o ochraně evropských lesů (MCPFE), kterou vyvrcholilo pětileté úsilí tzv. pan-evropského procesu zaměřeného na uchování životaschopných lesů obhospodařovaných na základě principu trvalosti při co nejvyšším využití přírodních procesů.

František Morávek

Lesnické hospodaření LČR, s. p., v roce 2002 pokračovalo ve sledování vytyčených trendů trvale udržitelného hospodaření a Zásad státní lesnické politiky a jen okrajově byly dosažené výsledky poznamenány větrnou kalamitou (rozsahem byla sice kalamita rozsáhlá, ale postihla lesy až na konci měsíce října a proto nemohla již výrazně lesnické hospodaření roku 2002 ovlivnit).

Vladimír Ferkl

V provozní praxi je u nás poměrně velmi málo příležitostí k získání informací z vyhodnocení konkrétních údajů takovéhoto objektu hospodaření. Zatímco názorů a informací o možnostech, zásadách a předpokládaných výhodách a nevýhodách výběrného, příp. přírodě blízkého způsobu hospodaření v lesích se poslední dobou na stránkách odborného tisku objevuje poměrně dost, skutečné provozní výsledky a zkušenosti v tomto směru zatím chybí. Považuji proto za účelné podělit se touto formou o provozní výsledky, dosažené za uplynulé decenium na lesnickém úseku (LÚ) Klokočná při uplatnění takovéhoto způsobu hospodaření.

M. Benedíková, L. Beranová

Zpřísnění kritérií pro uznávání porostů dubu ke sběru osiva

Vstup ČR do EU se ve svých důsledcích výrazně projeví i v lesním semenářství. Je jen otázkou času přijetí evropské legislativy a z toho vyplývající směrnice Rady EU č. 1999/105/EC o obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin ze dne 22. 12. 1999, kde je v příloze VII, části A uvedeno: “Oddíly plodů a semen dřevin ... mohou být obchodovány, pouze pokud dosahují druhové čistoty 99 %”. Ministerstvo zemědělství proto stanovilo jako úkol přezkoumání druhového složení porostů dubu uznaných ke sběru osiva.

Eugen Král

V Karibském moři od poloostrova Yuacatán po Venezuelu se obloukovitě táhne řetězec větších či menších ostrovů. Severně ležící velké ostrovy (Kuba, Haiti, Jamajka, Portoriko) označujeme jako Velké Antily, jižněji se nacházejí Malé Antily, kde jsou Panenské ostrovy, Návětrné ostrovy (St. Martin, St. Barthélemy, Guadeloupe aj.), dále jižněji leží Závětrné ostrovy (Martinique, Grenada aj.) a ještě více na jihu pak ostrov Trinidad, Tobago a Nizozemské Antily s ostrovy Aruba, Bonaire a Curacao.

Ektomykorhizní kořenový systém lesních dřevin je charakteristikou, která reaguje na acidifikaci půdy a meliorační vápnění a hnojení. Relativně rychlé změny v pH a v zásobení bázemi a dusíkem v půdním profilu vyvolávají odpovídající změny v prokořenění, množství a větvení jemných kořenů a ektomykorhiz (viz Lesnická práce 5/2003). Jak reagují složky podzemní části ektomykorhizního systému na zvýšené koncentrace hliníku a změny v zásobení bazickými kationty?

Libor Jankovský

Projevy ztráty asimilačního aparátu borovic jsou označovány jako sypavky. Za původce je bez dalšího zkoumání nejčastěji označována sypavka borová, resp. skulinatec borový Lophodermium pinastri (Schrad.) Chev., resp. Lophodermium seditiosum Minter, Staley et Millar. Tyto dva druhy jsou skutečně nejčastější příčinou sypavek borovice lesní Pinus sylvestris L. Na poškození jehlic borovic, zvláště pak borovice černé Pinus nigra se však podílí řada druhů hub jako Cyclaneusma minus (Butin) Di Cosmo, Peredo et Minter, Mycosphaerella pini. E. Rostrup ap. Munk, Lophodermella conjucta Darker, Lophodermella sulcigena (E. Rostrup) Hohn, L. conjucta Darker, Phacidium infestans P. Karsten, Sclerophoma pithyophila (Corda) Hohn.