Archiv časopisu Lesnická práce

Ministr obrany Karel Kühnl odvolal z funkce ředitele Vojenských lesů a statků ČR, s. p., (VLS) Ing. Radka Placandu a k 1. 12. 2004 jmenoval do funkce Ing. Josefa Vojáčka, dosavadního vedoucího odboru informatiky s. p. LČR. Na důvody změn jsme se zeptali všech hlavních aktérů. Radek Placanda se k odvolání nechtěl vyjadřovat, na otázku LP pouze uvedl, že jeho další působiště bude mimo obor lesnictví. Kvůli zaneprázdněnosti ministra Kühnla odpovídal na otázky LP ředitel Kanceláře Ministerstva obrany ČR Pavel Mašek. Otázky dalšího směřování podniku a případných konkrétních změn zatím nechtěl nikdo příliš komentovat, nový ředitel se chce s podnikem nejdříve detailně seznámit.

Michal Třeštík

15. 12. 2004 zveřejnily LČR dlouho očekávané a odkládané podmínky výběrových řízení na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci smluvních územních jednotek, kde končila platnost dosavadních smluv k 31. 12. 2004 (cca 12 % výměry lesů obhospodařovaných LČR). Reakce podnikatelů a odborářů byla rychlá a vyhrocená. Podnikatelé podrobili ostré kritice pozdní termín vyhlášení výběrových řízení a úroveň dokumentace, zároveň již v 1. pol. prosince spolu s dřevozpracovateli (stěžují si na nedostatek dodávek domácí suroviny) přerušili kolektivní vyjednávání o vyšší kolektivní smlouvě s odbory, které na tuto situaci reagovaly vyhlášením stávkové pohotovosti. Paradoxně není protest odborového svazu namířen proti zaměstnavatelům, ale proti postupu státu, tedy MZe a LČR. Na společné tiskové konferenci odborů s ČAPLH se mluvilo o možné ztrátě 5 tisíc pracovních míst. LČR tvrdí, že práci pro smluvní partnery mají.

Stanislav Vacek, Jaroslav Simon, Dušan Kacálek

Úmyslné i neúmyslné odstraňování lesa a vytváření pastvin, polních kultur i lidských sídel způsobilo značné změny v ekosystémech krajiny. Přeměna přirozené lesní vegetace na pole přinášela vždy zvýšenou erozi půdy. V nejranějších dobách (neolit), kdy byly kolonizovány především rovinaté nížiny, se eroze uplatňovala jen nepatrně. Teprve od 12. století s kolonizací pahorkatin a později i podhorských oblastí nebezpečí eroze vzrůstalo. Doklady o tom můžeme najít například v profilech potočních sedimentů tam, kde vodní toky prochází zemědělskou krajinou.

Se vstupem ČR do Evropské unie (EU) se českým lesníkům otevřely možnosti čerpat finanční příspěvky z evropských fondů. K lesnímu hospodářství se úzce vztahují dva aktuální programy - Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP) a Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP), oba pod gescí Ministerstva zemědělství ČR (MZe). Jim byl věnován i seminář Finanční podpory lesnictví v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Horizontálního plánu rozvoje venkova, který 4. listopadu 2004 v Praze zorganizoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) v rámci projektu MZe.

Jiří Šindelář

Lesy jako soubory specifických ekosystémů jsou obecně, tedy i v České republice, v menší či větší míře narušovány a poškozovány.

V extrémních případech, pokud jde o lesní porosty a jejich soubory, jsou převážně dočasně likvidovány škodlivými vlivy prostředí. Jde především o řadu faktorů abiotické povahy, zejména činitele vyplývající z variability povětrnostních a klimatických procesů, dále o faktory biotické povahy živočišného a houbového původu.

Karel Vančura

Ke Konvenci o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CTRLTAP) se ČR připojila v roce 1985. Monitorování stavu lesa na území ČR však začalo s ohledem na první viditelné příznaky poškození lesů v poválečných letech daleko dříve, než bylo rozhodnuto o jeho sledování na evropské úrovni v rámci zmíněné konvence. Problematikou se dlouhodobě zabýval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), a především Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), které byly posléze pověřeny vytvořením jednotného systému sledování vlivu exhalací na lesní hospodářství.

Petr Fabiánek, Jitka Hejdová

Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace (relativní ztrátou aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách). Celkové mírné zvýšení defoliace v roce 2004 u jehličnatých i listnatých druhů obou věkových kategorií mohlo být ovlivněno teplým průběhem vegetačního období s nedostatkem srážek. V roce 2004 nedošlo u naší nejrozšířenější dřeviny – smrku – k podstatnějším změnám. U jedle došlo ke znatelnému zlepšení (výrazně nižší procento defoliace), u většiny listnáčů s výjimkou buku naopak došlo ke zvýšení procenta defoliace.

Karel Vančura, Igor Bukša

Ukrajina je s rozlohou 603 500 km2 jednou z největších zemí v Evropě. Má téměř 50 miliónů obyvatel (2001) složených z více než 100 národnostních a etnických skupin (73 % tvoří Ukrajinci). Celková délka ukrajinské hranice je asi 6500 km, z toho 1050 km zaujímá pobřeží Černého moře. Téměř 95 % území se skládá z rovin se střední výškou 175 m n. m. Výjimkou jsou Ukrajinské Karpaty podél západní hranice a Krymské hory v nejjižnější části země. Podnebí je mírně kontinentální, Krym představuje úzký pruh podnebí subtropického. Na základě kombinace přirozené vegetace a podnebí je země rozdělena na pět zón - zóna smíšených lesů, lesostep, step, hory Krymu a Karpat – jejichž biologická rozmanitost je značná. Převažují jehličnaté dřeviny (42 %, borovice lesní 33 %) a tvrdé listnáče (dub, buk, javor mléč i klen, jasan). Tři čtvrtiny porostů je v mladém (32 %) a středním věku (44 %), zralých je pouze 11 % - polovina lesů je založena uměle.

Zdeněk Domes

Hledání cest k přerušení kontinuity je patrně nejvýstižnější zkratkovité označení aktivit zakladatele a nového vrcholového vedení státního podniku Lesy ČR (LČR) od září minulého roku.

Vystoupení nového generálního ředitele LČR na mimořádném sněmu ČAPLH v listopadu 2003 sice slibovalo zachování dosavadního systému podnikání nad lesy ve správě LČR, liberalizaci zpětného odkupu dříví a předložení návrhu paragrafového znění nového systému smluv do konce prvního pololetí roku 2004, ale v současné době se tento veřejný příslib jeví jen jako manévr, jež měl být získán čas. Zatímco podnikatelská sféra přes mnohé pochybnosti akceptovala požadavek na zkrácení výpovědní lhůty u dosavadních smluv na dobu neurčitou, snaží se nové vedení LČR přizpůsobit současný model obhospodařování lesů ve správě LČR té verzi transformace lesního hospodářství (LH) z počátku devadesátých let, která chtěla ponechat zásadní podnikatelské kompetence v rukou managementu státního aparátu a místo privatizace podnikání privatizovat pouze výkon prací.

Jiří Bělský

V roce 2004 jsme si připomněli 120. výročí setrvalé služby hrazení bystřin a strží v českých zemích. Tento obor ve svém souvislém vývoji bezesporu příznivě ovlivnil využití horských a podhorských území. Zásady hrazení bystřin a strží jsou dosud nepřekonaným způsobem ochrany obyvatel, území a vůbec přírody, protože zajišťují jejich trvalý rozvoj a udržují jejich hodnoty. Za 120 let setrvalé služby hrazení bystřin a strží se dá dobře předpokládat, kde mohou krizové stavy vzniknout, nevíme však, kdy to bude a zda příští povodeň nebude ještě vyšší než ty minulé.

Jedině stát může rozhodujícím způsobem ovlivňovat průběh katastrofických situací po abnormálních srážkách. Zlomek potřebných prostředků uvolňovaných na prevenci oproti nákladům vynaloženým na sanace povodňových škod je hrubým nepochopením celospolečenského významu tohoto lesnického oboru.