Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor se Svatoplukem Sýkorou, generálním ředitelem Lesů ČR

- Proč jste se rozhodl přijmout post generálního ředitele LČR, od koho a s jakým zadáním jste post přijímal?
Beru to jako výzvu, manažerskou práci dělám rád a myslím si, že se zde mohu svým způsobem uplatnit a rozvinout své dosavadní dovednosti a zkušenosti. Nabídku jsem dostal od ministra Petra Gandaloviče a zadání je velmi jednoduché. Aspoň já si ho takhle vykládám, a sice dostat firmu tam, kam patří, tzn. na špičku českých firem.
 

Jozef Marko

Štátny podnik LESY SR š.p. vysúťažil ešte v novembri 2007 vo verejnom obstarávaní projekty hradené z Pôdohospodárskej platobnej agentúry (PPA) a s ich realizáciou začal na jar 2008. Išlo o projekty ozdravných opatrení na kalamitných plochách, projekty revitalizácie hynúcich smrečín a projekty na výstavbu protipožiarnych lesných ciest vo výške 690 mil. Sk. Už v apríli 2008 začal podnik pociťovať následky hypotekárnej krízy – zníženie záujmu o drevo, tlak na znižovanie jeho cien a zhoršenie platobnej disciplíny odberateľov. Výsledkom bolo citeľné zníženie príjmov z predaja dreva. Na prefinancovanie rozbehnutých projektov, ktorých ukončenie bolo plánované ešte v roku 2008, š.p. LESY SR dohodol s financujúcou bankou kontokorentný úver vo výške 700 mil. Sk.

Miloš Knížek, Jan Liška, František Soukup, Vítězslava Pešková

Podobně jako rok 2007 je možno také rok 2008 z pohledu ochrany lesa označit jako jeden z méně příznivých v dlouhé řadě posledních let. V průběhu roku byly lesní porosty vystaveny opakovanému působení krajně nepříznivých povětrnostních vlivů (vichřice Emma na počátku března a další vichřice koncem června, srážkové a teplotní extrémy) a přetrvávajícímu přemnožení podkorního hmyzu na smrku.
Ve srovnání s rokem 2007 došlo sice k poklesu nahodilých těžeb o cca 1/3, přesto však tyto těžby o celkové výši kolem 10 mil. m3 reprezentovaly více než 50 % těžeb celkových.

Radomír Mrkva

Zdravotní stav našich lesů je zvláště v některých regionech velmi špatný a dále se zhoršuje. Příčiny defoliace se sice stále tendenčně spatřují spíše v působení imisí či jejich starých depozic, je ale na čase problém komplexněji posoudit a vyvodit z toho praktické závěry. Mezi příčiny poškození a hynutí dřevin je totiž třeba primárně řadit vlivy klimatu, což nevylučuje spolupůsobení člověka. Ten ale nepoškozoval prostředí a les pouze imisemi, ale také např. nešetrným využíváním, zvláště, hodnotíme-li to podle současných hledisek. Nejpodstatnější ohrožení lesního hospodářství s dlouhodobým produkčním cyklem můžeme ale očekávat od dopadů tzv. Globální klimatické změny (dále jen GKZ).

Petr Dvořák

Přes řádné plnění povinností a výkon dozoru ze strany orgánů státní správy lesů může dojít k situaci, kdy prakticky není možné, aby státní správa lesů (zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zajistila uložení a vykonání opatření k ochraně lesa „v reálném čase“. Tedy tak, aby bylo zabráněno šíření škodlivých činitelů, zejména kůrovců. V případech, kdy vlastník lesa neplní své povinnosti v ochraně lesa, a v důsledku toho dojde k situaci, kdy k vylétnutí kůrovce dojde např. během 14 dnů, není státní správa lesů schopna tomu žádným způsobem zabránit. V uvedené lhůtě stačí obvykle státní správa lesů správní řízení ohledně uložení opatření k ochraně lesa toliko zahájit.

Radek Pomije

Začátkem září roku 2008 vyvstala na Lesní správě LČR Vyšší Brod potřeba rychle a co nejpřesněji zjistit rozsah napadení smrkových porostů lýkožroutem smrkovým. Území LS bylo postiženo již třetí po sobě jdoucí kalamitou většího rozsahu a vzhledem k velmi teplému počasí začínal narůstat výskyt zejména lýkožroutem smrkovým napadených stromů. V členitém terénu byla vyzkoušena metoda monitoringu lesa malým vrtulníkem.

Kamil Turek, Miloslav Homolka, Jiří Kamler

Lesní prostředí je přirozeným domovem řady druhů drobných savců. Z hlediska ochrany porostů má ovšem význam pouze několik početnějších druhů, které se ve větší míře živí kůrou mladých stromů. Většina ostatních druhů se na poškozování mladých kultur prakticky nepodílí buď proto, že jsou rozšířené jen na malé části území, nebo proto, že využívají jinou potravní nabídku. Semenožravé druhy (myšice) sice mohou dosahovat vysoké početnosti a lokálně mohou zkonzumovat většinu semen lesních dřevin, nicméně z hlediska škod na lesní obnově jsou rozhodující druhy, které ohryzávají kůru a způsobují odumírání poškozených jedinců (hraboši).

Luboš Bartoš

Harvestorové technologie těžby dříví představují v současné době v těžbě a dopravě dříví v lesnictví vrchol moderních technologií a jsou neoddělitelnou součásti trvale udržitelného hospodaření v lesích. Počty harvestorů v lesích ČR každý rok výrazně narůstají. Pro jejich používání hovoří celá řada činitelů. Podívejme se ale na problematiku využívání těchto technologií z druhé strany, ze strany vlastníka či správce lesa, a nikoliv ze strany majitele této techniky.