Ve dnech 10. –14. 5. probíhal v České republice již třetí ročník Týdne lesů. V rámci této lesnicky významné události připravili lesníci na řadě míst republiky akce pro širokou veřejnost k zviditelnění lesnictví a zvýšení povědomí o tomto tradičním oboru a jeho významu pro společnost.
Hana Nováková
Vyšší lesnická škola sídlí ve městě Bruck an der Mur (13 000 obyvatel), v malebném prostředí uprostřed Alp v srdci spolkové země Štýrsko. V současné době je jedinou lesnickou školou v Rakousku, která poskytuje úplné střední odborné vzdělání s maturitou. Škola má bohatou a dlouhou tradici. V letošním roce oslaví 110 let od svého vzniku.
Hanuš Vavrčík, Vladimír Gryc, Aleš Zeidler
Smrk ztepilý, jedle bělokorá a borovice lesní jsou domácími druhy jehličnanů, které není potřeba zvlášť představovat. Ale co málo známé jehličnaté dřeviny Severní Ameriky, na které lze u nás občas také narazit? Borovice vejmutovka nebo douglaska tisolistá již pronikly do obecného povědomí, ale rod jedlovec asi každý nezná, o vlastnostech jeho dřeva ani nemluvě. Se zástupci tohoto rodu se u nás setkáme jen v arboretech a parcích. Nejčastěji pak s jedlovcem kanadským – Tsuga canadensis (L.) Carr. Český název jedlovec se příliš neuchytil, a dřevina tak bývá často označována jako tsuga.
Martin Böhm, Jan Reisner
Dřevovláknité desky se vyrábějí v celé škále tvrdostí a tloušťek s rozdílnými úpravami povrchu. Výroba těchto desek částečně využívá poznatků získaných při výrobě celulózy a papíru. Dřevo bez kůry je zpracováno na mezistupňový polotovar – štěpky, které jsou po hydrotermické úpravě následně rozvlákněny na drobné vláknité částice – vlákna. Vlákna jsou dále vrstvena a lisována rozdílným tlakem, a to buď za použití lepidla, nebo bez jeho přídavku. Vznikají desky s jemnou strukturou, které mohou být podle stupně slisování vláknitých částic (hustoty) buď měkké, polotvrdé, nebo tvrdé. Hustota desek zásadně ovlivňuje fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých druhů desek.
Martin Hamák
Se zkratkou GPS se již setkal téměř každý. Dnes se běžně vyrábějí GPS čipy integrovatelné do mobilních telefonů a jiných malých zařízení. Pro orientační zjišťování polohy je použití velmi snadné. Situace už ale není zdaleka tak jednoduchá, pokud chceme technologii využít pro měření s požadovanou přesností a zvláště v obtížných podmínkách.
Jiří Libus, Vilém Jarský, Bernhard Wolfslehner
Dne 12. 4. 2010 byla na univerzitě BOKU ve Vídni (Universität für Bodenkultur Wien) slavnostně otevřena regionální kancelář Evropského lesnického institutu (European Forest Institute – EFI) pro střední a východní Evropu – EFI RO EFICEEC (Central-East European Regional Office). Zahajovací ceremonie se zúčastnilo přes 60 významných osobností evropského lesnictví. Regionální kancelář má za cíl stát se významným centrem pro lesnický výzkum a jeho aplikaci na lesnickou politiku a lesnickou praxi.
Marie Růžková
15. dubna se v Pelhřimově uskutečnila IX. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). V její dopolední části proběhla odborná diskuse se zástupci politických stran o aktuálních otázkách lesnické politiky a možného vývoje českého lesnictví po květnových parlamentních volbách.
Tomáš Vrška
Klíčová akce 8 – „Rozvíjet monitoring lesů“ byla v rámci práce Koordinační rady Národního lesnického programu II vybrána k řešení jako první. Důvodem byla předpokládaná menší konfliktnost tématu než u jiných klíčových akcí a samozřejmě i předpokládaný jednodušší průběh řešení s ohledem na pouhá 3 realizační opatření, která obsahovala. Předpoklady se naplnily a řešení KA8 bylo schváleno jako první ze všech 17 klíčových akcí, které Národní lesnický program II obsahuje. Stalo se tak na zasedání Koordinační rady dne 16. června 2009.
Přemysl Fiala, Dušan Reininger
V květnovém čísle Lesnické práce jsme čtenářům představili výsledky šetření chemických vlastností půdního prostředí a asimilačních orgánů lesních dřevin v přírodní lesní oblasti č. 26: Předhoří Orlických hor, který provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v Brně. V dalších číslech Lesnické práce budeme postupně stručně představovat výsledky těchto průzkumů v dalších PLO.
Radomír Mrkva, Vladan Riedl
Poranění nebo praskliny kůry kmenů listnatých dřevin, nejčastěji dubů, lip, javorů, ale i ovocných dřevin a dalších druhů, se dosud vesměs považovalo za důsledek poranění nebo se označovalo za endogenní či mrazové trhliny. Obraz poškození a místa výskytu však nepřímo naznačují, že poškození vznikla ve vegetační době a mají vztah k suchým stanovištím. Termín praskliny se zavádí jako nové označení pro poškození kůry a následně kmenů, které je fyziologického původu a je dodatečně provázeno houbovou infekcí (Ophiostoma sp.) a sekundárně dřevokaznými houbami nebo hmyzem.
Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz
Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.
Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.
