Archiv časopisu Lesnická práce

Radek Drahný

Dnes už asi není třeba vysvětlovat čtenářům Lesnické práce, proč je důležité pracovat s veřejností. Mnozí by to jistě považovali za pomyslné nošení dříví do lesa. Pojďme se na toto téma podívat z pohledu správy našeho nejstaršího národního parku.

Robert Doležal

„Lesní doktor“ nebo „lékař stromů“. Při tomto slovním spojení si téměř každý z nás vybaví díky dětským knížkám a pohádkám velkého černého ptáka s červenou čepičkou, který ťuká do kmene stromu, na uších má fonendoskop, chvíli naslouchá a pak obratným zobákem zbavuje stromy škodlivého hmyzu. Tento motiv se opakuje v říkankách i písničkách – „datel, datel, datel, léčí za pakatel, je to doktor lesní, všechny nemoce sní“, připomíná například text dvojice Svěrák a Uhlíř. Ačkoli máme tuto představu zažitou od dětských let, tak ne každý viděl tohoto našeho největšího zástupce řádu Piciformes (šplhavci) na vlastní oči. Jeho výskyt je spojen spíše se souvislejšími porosty lesa, navzdory své velikosti je nenápadný a nejspolehlivěji ho prozradí zvláštní melodické a drnčivé ru, ru, ru, ru, kterým je doprovázen jeho let.

Miroslav Červený

V květnovém čísle Lesnické práce byl uveřejněn článek profesora Simanova „Náš zákazník není náš pán“, kde autor varuje před úbytkem smrku. Chtěl bych na něj reagovat z pohledu praktického lesníka.

Jako člen České lesnické společnosti, pobočky Pro Silva Bohemica, se snažím z důvodu větší efektivity hospodaření využívat při obnově i výchově lesních porostů více přírodních sil než přímých lidských vkladů. Souhlasím s autorem, že se nelze plně vrátit k původní dřevinné skladbě lesů. Ale určitě je třeba se snažit, aby v obnovovaných porostech byly zastoupeny všechny dřeviny, které by se na stanovišti v původní skladbě vyskytovaly, nebo alespoň ty, které zde dobře prospívají.

Často se ani k obrazu lesa, který právě obnovujeme, nemůžeme vrátit. Příroda se vždy sukcesí přibližuje k přirozené druhové skladbě a je na lesníkovi, aby toto směřování poznal a svá rozhodnutí činil s přihlédnutím k němu.

Na umělé trávě v Kostelci nad Černými lesy se ve čtvrtek 15. září odehrálo v pořadí již deváté klání lesní fotbalové elity – vyhlášený turnaj O putovní špalek Lesnické práce.

A bylo to vpravdě idylické prostředí, které letos účastníky turnaje uvítalo – mezi stromy obklopujícími hřiště prosvítaly paprsky příjemného zářijového slunce, sud byl naražen a první nedočkavci v ochozech snídali domácí hovězí polévku s čerstvým pečivem. Pohoda babího léta však nemohla skrýt napětí, které viselo ve vzduchu – kdo se letos stane šampionem?

Pavel Bednář

Pozorní čtenáři Lesnické práce dobře ví, že se na těchto stránkách pravidelně objevují příspěvky z odborných exkurzí pořádaných Pro Silvou Bohemicou. Není také nic překvapivého na tom, že tyto exkurze jsou vždy směrovány do lesnicky velmi zajímavých míst nejen naší země, ale i v zahraničí. Že stejně dobrý „vkus“ na výběr exkurzně vhodných lokalit mají i další národní pobočky lesnického hnutí Pro Silva, dokázala akce organizovaná v červnu tohoto roku Pro Silvou Wallonií nedaleko belgického města Bullange. Jak vlastně vypadají tamní lesy a jaké praktické otázky dnes ve Valonsku lesníci řeší, poodhalili účastníkům pořadatelé setkání.

Hana Prknová

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze se stala ve dnech 7.–10. září 2011 hostitelem 35 děkanů, proděkanů a ředitelů 22 lesnických fakult a vysokých škol z 19 zemí na již třetí výroční Konferenci děkanů a ředitelů evropských lesnických fakult a škol (ConDDEFFS – The Conference of Deans and Directors of European Forestry Faculties and Schools). V minulých letech se tato konference konala ve Španělsku a v Rumunsku.

Důvodem pro vznik konference bylo podpoření spolupráce mezi evropskými lesnickými fakultami a školami za účelem zlepšení kvality vysokoškolského lesnického vzdělávání a výzkumu, formulování potřeby lesnického vysokoškolského vzdělávání a ovlivňování veřejného mínění a právních předpisů pro zlepšení a rozvoj lesnického vysokoškolského vzdělávání.

Dalibor Šafařík

Při kvantifikaci a posouzení vytvořené finální produkce zajímá ekonomy mimo jiné i cenový vývoj. Pokud je sledována všeobecná úroveň cen v ekonomice, hovoří se o cenové hladině (P), kterou lze sledovat prostřednictvím cenových indexů. Mezi nejčastější nástroje používané pro měření změn cenové hladiny patří index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).

Index spotřebitelských cen je v České republice vytvořen na základě tzv. spotřebního koše. Index cen výrobců je analogií indexu spotřebitelských cen. Konstruované koše obsahují suroviny, polotovary a služby průmyslových výrobců, zemědělských producentů, stavebních prací a dalších odvětví. CPI stejně jako PPI pracují s fixními váhami, přičemž změny PPI zpravidla signalizují budoucí změny CPI. Ekonometrie a ekonomická statistika aplikovaná do dalších oborů včetně lesnictví zná řadu dalších specifických indexů konstruovaných ovšem na společné bázi, nejčastěji vzorce typu Laspeyres.

Miloslav Kotas, Daniel Vlkanova

Při hospodaření v lesích je nutné dodržovat zvláštní režim hospodaření zejména s ohledem na kategorii lesa, velikost a celkový charakter lesního majetku. Podstatný vliv na pěstování lesa v regionu podkrkonoší mělo působení řady abiotických činitelů (vítr, sníh) a biotických činitelů (vliv mniškové kalamity ve dvacátých letech 20. století). Na utváření charakteru lesních porostů pak měla významný vliv i prováděná těžba uhlí. Specifickou lesnickou činností je také zpracování těžebních zbytků – klestu.

Martin Bartko

Biomasa sa za posledných niekoľko rokov dostáva z polohy zaujímavého alternatívneho paliva, do polohy atraktívneho zdroja energie pre všetky typy užívateľov. Energetika v celosvetovom kontexte sa stretáva s množstvom problémov a obmedzení ako sú postupné vyčerpanie zdrojov fosílnych palív, rastúca dovozná závislosť na importe týchto surovín a pod. Optimálne využitie biomasy ako domáceho obnoviteľného zdroja je možno posudzovať z viacerých hľadísk ako napr. energetického, ekonomického, pôdohospodárskeho, environmentálneho, krajinno-ekologického.

Tomáš Samek, Přemysl Fiala, Dušan Reininger, Stanislav Malý

Vápněním lesních porostů je sledováno omezení imisních škod v lesích jako úkol stanovený Usnesením Vlády ČR ze dne 31. května 2000 č. 532. Kontrolou provedení a vyhodnocováním účinnosti tohoto vápnění je pověřeno Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Činnost oddělení, související s melioračním vápněním v lesích, byla čtenářům Lesnické práce již představena v prosincovém čísle v roce 2007. V rámci této kontrolní činnosti bylo provedeno terénní sledování vlivu dnes používaného dolomitického vápence na chemismus půd a půdní vody. Některé získané poznatky jsou předmětem následujícího příspěvku.