Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 9/13

Zelkova ostrolistá

Luboš Úradníček

Vědecký název je Zelkova serrata (Thunb.) Makino, dříve používané názvy Corchorus serratus Thunb., Planera acuminata Lindl., Zelkova acuminata (Lindl.) Planch., Z. hirta Schneid., Z. keaki Mayr. Název druhu pochází z původního pojmenování kavkazského druhu zelkovy habrolisté (Z. carpinifolia), který byl nazýván zelkoua nebo aselkwa. Japonsky: Keyaki; čínsky: Ju shu; korejsky: Neutinamu, rusky: Dzelkva.

Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)

Robert Doležal

Exoticky vyhlížející ptačí druhy nemusí mít nutně domov pouze v tropech. Mnohého laika dokáže snadno zaskočit pestrobarevná vizáž druhu, který se běžně vyskytuje i v našich podmínkách. Není se co divit, když ptáky pozorujeme většinou proti světlé obloze, která je okrádá o jejich barevnost a naše oko zaznamená většinou jen jejich tmavou siluetu. Za vhodných podmínek ale dokážeme v naší přírodě objevit skutečné drahokamy. Jedním z těch běžnějších, avšak nádherně zbarvených druhů světlých lesů, ale i městských parků a zahrad, je rehek zahradní. Samice je sice nenápadná, zato opeření samce s bílým čelem, černými tvářemi a oranžovou spodinou těla je velice výrazné. Druhý a mnohem běžnější zástupce rodu Phoenicurus, který u nás žije, rehek domácí (Phoenicurus ochruros), působí vedle svého pestrého příbuzného jako šedá myš.

Karlovarský lesmistr

Václav Koch, Pavel Reiser, Martin Jiřík

Historie karlovarských lesů není dosud zcela podrobně zmapována, a stejně tak většinou chybí více informací o řadě lesníků, kteří se v průběhu staletí střídali v čele správy tohoto bohatství města. Proto jsme zhruba před pěti lety začali intenzivněji pátrat v archivech. V rámci našich časových možností jsme shromažďovali materiály o osobnostech, které se v minulosti podílely na správě lesů, či případně významně přispěly k jejich obnově a zkrášlení. Jednou z nejvýznamnějších byl Václav Koch.

Ohrožuje těžba a špatné hospodaření naše lesy?

David Sadecký, Jan Pejcha

Přestože český lesní zákon patří k nejpřísnějším v Evropě, názory laické veřejnosti týkající se hospodaření v lesích nejsou často pro lesnický sektor povzbudivé. V nedávné době bylo realizováno několik šetření právě k tomuto tématu, jejichž výsledky zpravidla potvrzují negativní vnímání hospodaření v lesích českou veřejností. Tyto špatné výsledky byly podnětem k provedení zcela nového šetření na regionální úrovni, v lokalitě s vysokou lesnatostí a značnou zainteresovaností obyvatel na lesním hospodářství – chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v kraji Vysočina.

Věková struktura lesů

Vladimír Simanov

Od roku 1930 se zásoby dříví v porostech zvýšily 2,2krát, ale výměra lesní půdy jen o 13,6 %, což mimo jiné znamená, že lesy zestárly. Protože je v ČR většina lesů zařízena metodou věkových tříd (po dvaceti letech) a věkových stupňů (po deseti letech), je zjevné, že nynější věková struktura lesů je nejen výsledkem dosavadního lesnického hospodaření, ale i základním předpokladem budoucího vývoje produkčních možností lesů. Normalita věkového rozložení je podmíněna rovnoměrným zastoupením věkových tříd, a z něj odvozeným normálním zásobám a normálnímu přírůstu při plném zakmenění, podle zastoupení dřevin a bonitních poměrů. Odchylky od normality tak signalizují možnou budoucí časovou nevyrovnanost těžebních možností.

Porosty nastojato lze změřit přesně

Jana Beranová, Ondřej Vybíral

Od roku 2011 začala stoupat obliba prodeje stojícího dřeva v aukcích. Důvod je jasný: prodávající má zájem na co nejlepší ceně za dříví, kterou jsou mu schopni potenciální kupující v místě a čase nabídnout, a neomezenému spektru zájemců se nabízí možnost nakoupit dříví ve veřejné obchodní soutěži. V případě úspěšného prodeje a uzavření kupní smlouvy má kupující možnost si vlastní sortimentací zhodnotit nakoupené dříví tak, aby dosáhl předpokládaného profitu, což ho ostatně motivovalo k účasti v soutěži. Popsaný model vypadá velmi jednoduše: prodávající nabídne přesný počet stojících stromů za předem jasných těžebních a odvozních podmínek, kupující má limit finančních prostředků, který je schopen za předpokládaný objem zásob dřeva zaplatit.
Pro prodávajícího nastane problém v okamžiku, když se vytěží dřeva více, než bylo vydraženo – jednoduše řečeno prodělá. O této situaci se pravděpodobně prodávající nedozví. V opačném případě, když se vytěží méně, než bylo vydraženo, tak se kupující okamžitě obrátí na prodávajícího a začne vleklý spor o to, kdo měl pravdu. Řada potenciálních prodávajících proto odmítá prodej dříví v aukcích z čistě pragmatických důvodů, aby předešli sporům. Kupující zase velmi bedlivě sledují a vyhodnocují nejen výsledky aukcí jednotlivých prodávajících na českém trhu (WOODPROJECT, s.r.o., FORESTA SG, a.s., LČR, s.p.) nejen kvůli cenám, ale především kvůli dopadu těchto cen na hospodářský výsledek vlastní firmy i ostatních kupujících.

Voskovanie sadeníc na Slovensku ochrana pred tvrdoňom smrekovým

Juraj Galko, Slavomír Rell, Andrej Kunca

V príspevku prinášame základné informácie o jedinečnej a ekologickej technológií V príspevku prinášame základné informácie o jedinečnej a ekologickej technológií ošetrovania ihličnatých sadeníc pred poškodením v súčasnosti najvýznamnejším škodcom vo výsadbách - tvrdoňom smrekovým (Hylobius abietis L., Curculionidae; česky: klikoroh borový) použitím špeciálneho vosku. Od roku 2013 sa táto technológia experimentálne – poloprevádzkovo používa aj na Slovensku pod dohľadom Lesníckej ochranárskej služby Banská Štiavnica, a to v lokalitách, kde tvrdoň smrekový spôsobuje rozsiahle poškodenia už niekoľko rokov.

Dvě desetiletí od posledního přemnožení mnišky

Jan Liška

V červnu 1993 byl v prostoru středočeských Brd na několika místech zjištěn silný žír až holožír housenek bekyně mnišky ve smíšených modřínovo-smrkových skupinách (zasažen byl především modřín). Jednalo se o počátek poslední mniškové gradace v českých zemích, jež proběhla v letech 1993-1996 a při níž bylo letecky ošetřeno kolem 30 tis. ha lesních porostů. Po jejím odeznění již nebylo až do současnosti přemnožení mnišky v našich lesích zaznamenáno.

Pôdne frézy na úpravu pôdy pri pestovaní lesa a poťažbovej úprave

Richard Hnilica, Valéria Messingerová, Michaela Hnilicová, Miroslav Stanovský

Pri zakladaní a výchove lesa sa vo väčšej miere využívajú mulčovače a drviče nežiaducich nárastov. V tomto príspevku by sme chceli naznačiť možnosti využitia bázových strojov na pohon pôdnych fréz, ktoré je možné využiť pri zraňovaní lesnej pôdy a príprave pôdy pre zalesňovanie priamo v poraste alebo v lesných škôlkach. Súčasťou príspevku je ucelený prehľad v súčasnosti vyrábaných adaptérov.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.