Opatření v chovech kvůli ptačí chřipce
{mosimage}
00HON
Opatření v chovech kvůli ptačí chřipce
Ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR vyhlásil 14. února t. r. mimořádná veterinární opatření kvůli nebezpečí zavlečení a rozšíření vysoce patogenní formy ptačí chřipky, způsobené virem H5N1. Opatření se vztahují na chovatele, kteří chovají drůbež jako podnikatelé, a jsou platná od 16. 2. 2006 do odvolání. Tito chovatelé nesmí od 28. 2. 2006 chovat drůbež ve výběhu. Výjimky povoluje na základě místního šetření příslušná krajská veterinární správa. Proč se přijímají tato opatření?
Virus ptačí chřipky je vylučován trusem a k infekci dochází především kontaminovanou potravou nebo vodou. Z tohoto poznatku se odvíjí strategie preventivních opatření, která mají za cíl zamezit přímému či nepřímému kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky a zabránit přenosu infekce kontaminovaným krmivem, příp. vodou. Proto v chovech, kde je to možné, se musí chovat drůbež v uzavřených objektech a musí být zajištěno dodržování obec-ných preventivních opatření. Především by se mělo dbát na funkčnost a účinnost desinfekčních rohoží, dodržování zákazu vstupu cizích osob a zákazu vjezdu cizích vozidel, připevnění sítí na okna a zabránění vniknutí volně žijících ptáků do budov. Rovněž musí být dodržována obecně platná zoohygienická pravidla, jako jsou pravidelné desinfekce, dezinsekce a deratizace prostředí chovu, zabránění kontaminace krmiva ve skladech, sledování a zaznamenávání spotřeby krmiva, užitkovosti a úhynů. Ošetřovatelé jsou povinni pravidelně kontrolovat zdravotní stav drůbeže a o jeho změně neprodleně informovat veterinárního lékaře.
Pokud se kachny a husy chovají společně s jinou drůbeží, je třeba zajistit, aby kachny a husy byly chovány odděleně od ostatní drůbeže. Pokud to okolnosti umožní, je nejvhodnější ustájit ptáky do oddělených hal a vytvořit samostatná hejna. To nemusí být vždy možné, proto musí být minimálně zajištěno oddělené krmení a napájení a musí být zamezen kontakt drůbeže s trusem kachen a hus (např. oddělením těchto dvou skupin pletivem s malými oky).
Je samozřejmé, že ne ve všech chovech je možné zajistit ustájení drůbeže uvnitř budov. Proto existuje možnost udělit výjimku, již na základě posouzení konkrétní situace a vyhodnocení rizik může udělit krajská veterinární správa. V chovech, v nichž není možné zajistit chov v uzavřeném objektu (do této kategorie spadají bažantnice, odchovny divokých kachen atd. - pozn. red.), musí být přijata opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky. Minimálně jde o následující opatření.
- krmivo a vodu předkládat uvnitř budov, v krajním případě pod přístřešek,
- pokud možno zamezit pobytu chovaných ptáků na vodních plochách, kde se zdržuje i volně žijící vodní ptactvo,
- pokud možno nenapájet chované ptáky neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží, k nimž má přístup volně žijící ptactvo,
- venkovní vodní nádrže dostatečně ochránit před volně
žijícím ptactvem (sítě, ploty, zábrany),
- pokud je to možné a vhodné, využít plašičů (např. silueta nebo maketa dravce),
- dodržovat výše zmíněná obecná pravidla.
Rozhodnutí o opatřeních v chovech, v nichž nelze drůbež ustájit pod střechu, náleží pouze a výlučně krajské veterinární správě.
Výše zmíněná opatření nejsou jediná, která SVS ČR vydala. Úplné znění mimořádných veterinárních opatření je možné získat na internetových stránkách SVS ČR (www.svscr.cz). Opatře-ní jsou obecného charakteru a umožňují v chovech přijmout alternativní opatření s ohledem na technologii chovu a místní podmínky. Nařízená opatření pouze snižují riziko přenosu nákazy z volně žijícího ptactva na domácí ptáky. Proto je nutné, aby byla přijímána v co největším rozsahu. Čím přísnější opatření, tím nižší možnost zavlečení infekce. Bohužel, žádná opatření neochrání chov na 100 %.