Úvodník
začátek letošní lovecké sezóny se kvapem blíží, mnozí z nás již mají obeznaného „svého“ srnce a čekají na zahájení doby lovu, aby mohli vyrazit do honitby zkusit své štěstí. Květnovými vycházkami za srnci pravidelně symbolicky zahajujeme lov spárkaté zvěře. Zvláště raritní trofej potěší oko myslivce. Proto věřím, že vás zaujme naše nová soutěž, nazvaná příznačně Rarita roku 2007. S představením pravidel přicházíme na str. 26-27 tohoto čísla časopisu. Doufám, že neodoláte pochlubit se svými úlovky z letošního roku i z let minulých a zúčastníte se!
Zajímavé srnčí trofeje – silné i abnormální – byly k vidění u našich slovenských přátel, na výstavě trofejí uspořádané u příležitosti tradičných Levických poľovníckych dní. Již pojedenácté bylo možné využít příležitost k návštěvě této akce, jejíž význam přerostl hranice Slovenska. Zásluhu na tom má kromě jiného velmi dobře připravený a respektovanými přednášejícími obsazený mezinárodní seminář. Letos pořadatelé zvolili téma „Myslivost ve světě a lovecká turistika“. Plně obsazený sál kulturního domu v Levicích naslouchal jak domácím přednášejícím, tak hostům z Maďarska, Německa, Rakouska, Chorvatska či Ruské federace. Vrcholný představitel CIC Kai-Uwe Wollscheid hovořil o důležitosti lovecké turistiky založené na tzv. trvale udržitelném lovu. Tato myšlenka se táhla jako červená nit mnoha dalšími referáty.
Letošní Levické poľovnícke dni se zapíší do historie bodování trofejí: mezinárodní hodnotitelská komise obodovala silnou mufloní trofej ze severomoravské obory Černý kopec a svým verdiktem potvrdila pověst, která toulce předcházela, totiž že by mohly aspirovat na nový světový rekord. Jeho hranice se posunula sice jen o pět setin bodu CIC, ale to je vedlejší.
Být v něčem první na světě vyvolá v člověku, který úspěchu dosáhl, radost a euforii, a u lidí pocházejících ze země rekordmana hrdost a pýchu. Tak tomu jistě bude i v případě nového mufloního rekordu. Můžeme tedy začít jásat? Asi ano, ale …
Nemohu hodnotit chovatelskou práci v oboře Černý kopec, protože o ní nemám konkrétní informace. Nelze však přehlížet některé souvislosti, podle nichž je třeba nový rekord také posuzovat. Na jedné straně máme jednoznačnou bodovou hodnotu trofeje, na straně druhé podmínky, v nichž vznikla. Proč se jimi zabývat?
V r. 2004 u nás proběhla celostátní konference s mezinárodní účastí „Problematika zakládání obor“. Prof. ing. Josef Hromas, CSc., tehdy ve svém referátu uvedl: „Z hlediska řádného chovu jakéhokoliv druhu spárkaté zvěře jsou malé obory naprosto nevyhovující, neboť v nich zvěř nemůže mít ani dostatečnou úživnost, ani krytiny a ani potřebný klid.“ V závěrech a usnesení z konference účastníci kromě jiného konstatují, „že oborní chovy významně přispívají k dosažení vysoké kvality myslivecké péče o zvěř. Tuto péči však nelze zajistit v oborách s malými výměrami, neodpovídajícími biologickým potřebám chované zvěře.“ Z toho, že zákon o myslivosti stanovil jako minimální výměru pro uznání obory 50 ha, lze usuzovat, že obory pod touto hranicí je třeba již považovat za malé. Co z toho plyne?
1. Kritizujeme malé obory, ale nyní se budeme radovat z rekordní mufloní trofeje pocházející z jedné z nich (obora Černý kopec má výměru 28 ha). Jak se k tomu postavit?
2. O čem nová rekordní trofej vypovídá? Určitě ne o celkové kvalitě mufloní zvěře v ČR. Vypovídá o jejím potenciálu, z něhož lze za určitých podmínek vytěžit trofeje v obdivuhodné bodové hodnotě. Tohoto jevu maximálně využili v oboře Černý kopec. Muflonovi vytvořili optimální životní podmínky, krmili ho, sledovali jeho zdravotní stav a on se odměnil svými toulci. Jde tedy prezentovat jako důkaz současné kvality chovu mufloní zvěře v ČR?
3. Zatímco na konferenci v Levicích bylo zřejmé, že svět prosazuje v principy trvale udržitelného lovu ve volné přírodě, rekordní muflon byl uloven poplatkovým lovcem v minichovu, který má s trvalou udržitelností jen velmi málo společného. Co s tím?
Odpovědi nechám na vás a budu rád, pokud do redakce zašlete své názory. Jsem si vědom, že tímto úvodníkem vyvolám u někoho rozhořčení. Chceme-li však respektovat dřívější prohlášení našich mysliveckých odborníků a aktuální vývoj a trendy v obhospodařování zvěře ve světě, měli bychom se nad výše uvedenými otázkami alespoň zamyslet.