Archiv časopisu Lesnická práce

ZÁVOD VE ŽDÍRCI PŘIJÍMÁ PRACOVNÍKY

Prvních 50 stálých zaměstnanců přijme do konce března nový dřevařský závod Holzwerke Wimmer, který ve Ždírci nad Doubravou loni vybudovala stejnojmenná německá firma. Závod za 425 mil. Kč, který patří ve svém oboru k evropské špičce, zahájil zkušební provoz loni v listopadu a nyní zapracovává první zaměstnance. Holzwerke Wimmer získala od státu investiční pobídky ve formě slevy na dani z příjmu na deset let a osvobození od dovozního cla na stroje a zařízení. 

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

je jisté, že obchod se dřívím vstupuje do vážného období. Ceny surového dříví vytrvale klesají a lesní podniky budou muset počítat s tím, že jejich hospodářský výsledek bude klesat k červeným číslům. Kombinace několika faktorů způsobila vysoké skladové zásoby dříví a doba skladování po orkánu Lothar se blíží svému maximu. I proto dostává konkurenceschopnost českého dříví vážné rány a posilující česká koruna nepříznivý vývoj ještě násobí. Pravděpodobně nastává situace, ze které vyjdou vítězně kapitálově silné, dobře organizované společnosti se schopností efektivně a kvalitně poskytovat své produkty a služby. Na straně nákladů bude hrát roli každá zbytečná položka, která může být handicapem v konkurenčním boji.

František Morávek

V loňském roce zadal první náměstek ministra zemědělství Ing. Kalina úkol zpracovat koncepci myslivosti pro období před vstupem České republiky do Evropské unie. Byl proto vypracován návrh Zásad myslivecké politiky (Zásady), který byl projednáván na několika jednáních se zástupci myslivecké veřejnosti. Návrh je v současné době připraven pro projednání v operativní poradě ministra, aby Zásady mohly být uplatňovány v rámci odvětví. Po schválení tohoto materiálu budou Zásady k dispozici pro publikaci v odborném tisku. Protože se však již kolem této problematiky diskutuje, je vhodné zveřejnit alespoň stručnou charakteristiku pojetí těchto Zásad a navrhované úkoly tohoto oboru v období před začleněním ČR do EU.

Martin Černý, Jana Beranová, Šárka Holá

Působení zvěře na les je dlouhodobým problémem lesního hospodářství. Ministerstvo zemědělství proto již dvakrát (v roce 1995 a 2000) zadalo projekt, jehož cílem bylo zjistit reprezentativní údaje o rozsahu poškození lesních porostů zvěří v České republice. Zodpovědným řešitelem projektu byl v obou případech Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Ten také připravil metodiku a zpracoval a vyhodnotil výsledky šetření. Podklady k lokalitám vybraným pro šetření připravil a vlastní venkovní šetření uskutečnil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem.

Petr Fabiánek

Úkolem programu UN/ECE ICP Forests (International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) je koordinovat na evropské úrovni shromažďování srovnatelných údajů o změnách v lesních porostech, souvisejících s aktuálním stavem prostředí (znečištění ovzduší, kyselé depozice aj.), a přispět tak k hodnocení trendů poškození a k lepšímu pochopení vztahů příčin a následků.

Libor Jankovský, Pavel Cudlín

Hlavní hospodářská dřevina ČR smrk je z hlediska možného dopadu klimatické změny nejméně stabilní dřevinou. Člověk rozšířil smrk pro jeho produkčním možnosti až k okraji jeho ekologického optima. Lze očekávat, že především smrkové porosty ve 3. a 4. lesním vegetačním stupni (lvs) budou klimatické změny ve zvýšené míře destabilizovat. Právě takové porosty převažují na modelovém území Drahanské vrchoviny, ŠLP Křtiny.

Jiří Kulhavý

Nejvážnější změny v lesních půdách odvozené od předpokládaných klimatických změn jsou očekávány v dekompozičních procesech organické hmoty a v kolobězích živin. Pro obě tyto oblasti jsou určující interní procesy v půdě, které zprostředkovávají půdní živočichové a heterogenní mikroorganismy, ale do značné míry je ovlivňuje i člověk svým způsobem hospodaření v lesích. Přestože až dosud neexistuje dostatek exaktních údajů o tom, jak předpokládané klimatické změny detailně změní tyto procesy v ekosystému, máme již dostatek znalostí k tomu, abychom mohli budoucí vývoj alespoň zčásti předpovídat. Pro účely hodnocení vlivu předpokládaných klimatických změn (KZ) na lesní půdy bylo využito výsledků z experimentálního objektu Ústavu ekologie lesa LDF MZLU v Brně situovaného na Drahanské vrchovině v Rájci n. Svit., kde je problematika vývoje lesa na úrovni ekosystému podrobně studována od 70. let. Cílem bylo zobecnit některé závěry z uvedeného projektu a využít je pro ověření metodiky odhadu KZ na lesní půdy i v oblastech, kde tak podrobné údaje o lesních ekosystémech nejsou k dispozici.

Oldřich Hrdlička

Vytvořením pestré druhové skladby dřevin pionýrského stádia na poloprovozní ploše Blatenský vrch jsme dosáhli určité stability vznikajícího společenstva. Mohli jsme začít se zaváděním klimaxových dřevin.

Milan Košulič st.

Sotva lze usilovat o “les blízký přírodě” bez znalostí vývoje skutečného přírodního lesa (dále jen pralesa). Zdaleka tomu není tak dávno, kdy se začala uznávat nutnost tyto znalosti postupně získávat i lesnickou praxí, tj. těmi, kteří les blízký přírodě přímo vytvářejí. Systematickému studiu pralesů se věnuje v Evropě nevelká řada badatelů v různých zemích.

Eduard Průša

V roce 1955 začal Lesprojekt s rozčleňováním porostů k obnově. Účelem bylo řešení obnovy rozlehlých stejnověkých smrkových monokultur tak, aby nepodléhaly plošným kalamitám a aby se mohlo ustoupit od holosečného hospodářského způsobu.