Archiv časopisu Lesnická práce

Již v lednovém čísle LP jsme Vás stručně informovali o změně na postu ředitele (k 1. 12. 2004) státního podniku Vojenské lesy a statky ČR (VLS), který v současné době hospodaří na přibližně 126 000 ha lesních pozemků a 6900 ha zemědělské půdy. Po lednových obecnějších odpovědích jsme nového ředitele Ing. Josefa Vojáčka požádali o detailnější rozhovor, v němž nás podrobněji seznámil s probíhajícími i plánovanými změnami.

Kateřina Ventrubová

Lesní hospodářství je činnost, jejímž hlavním cílem je zabezpečení funkcí lesa pro příští generace. Proto byla přijata zásada, že základní principy poskytování finančních prostředků na LH státem se meziročně nebudou výrazně měnit. Každoročně schválená pravidla Parlamentem ČR obsahují vše, co žadatel potřebuje znát k podání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku, tj. všechny sazby podporovaných činností i závazné formuláře žádostí a jejich příloh. Přes výše uvedenou zásadu jsou pravidla operativně dopracovávána a upřesňována. V příspěvku je provedena analýza finančních podpor na hospodaření v lesích od roku 1997, kdy byly dotace poprvé poskytovány na základě zákona. Vzhledem k tomu, že nejvýraznější změny je možno sledovat v sekci melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), zaměřuje se pozornost právě na ně. Zmiňuji také současnou situaci při poskytování příspěvků na hospodaření v lesích, která je ovlivněna přijetím novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Vilém Podrázský

Vnášení melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) klade na pěstování lesů zcela nové požadavky – kromě pěstování cílových hospodářských dřevin je třeba zajistit přežití druhů označovaných jako MZD, pokud nemají během vývoje porostu samovolně nebo cíleně vymizet. Ještě větší výzvu pak představuje využití MZD pro zvýšení hodnoty produkce lesních porostů a zlepšení ekonomiky LH. Znamená to využívání těch druhů, které mohou poskytnout dřevní hmotu s vyšší hodnotou a pokud možno v kratší době než dřevina cílová. Pro jednotlivé cílové hospodářské soubory (CHS), definované legislativními nástroji pro potřeby hospodářské úpravy lesů (HÚL), jsem vylišil ty dřeviny ze skupiny stanovišti odpovídajících MZD, které by při vhodném pěstování potenciálně poskytly vyšší hodnotu produkce než dřeviny tzv. základní. Cílem je vyvolat o této problematice diskuzi.

Ivo Kupka

Třešeň ptačí (Cerasus avium Melsch. L.) se vyskytuje na většině území ČR jako vtroušená dřevina. V teplých oblastech republiky je však dosti hojná (BURIÁNEK 1994). Hlavní produkční oblasti jsou podle většiny českých autorů ve středních Čechách, Českém středohoří a na jižní Moravě (HEJNÝ, SLAVÍK 1997). Je rozšířena zvláště v habrových doubravách a v teplomilných doubravách, zejména v porostních pláštích těchto společenstev. Přitom však třešeň ptačí vystupuje i do vyšších poloh, jak se lze přesvědčit v moravských Karpatech, kde vystupuje až do bukového stupně. Její ekologické nároky přitom nevylučují, že by se stala porostotvornou dřevinou, což podporuje i dobrá možnost uplatnění jejího kvalitního dřeva na trhu. Jaké jsou tedy možnosti jejího pěstování v naší republice?

Pavel Mauer, Jiří Truhlář

Z celkové rozlohy lesa v ČR připadá na smrk cca 1 395 328 ha (53,9 %). V přirozené skladbě porostů přitom zaujímá pouze 11 %. Porosty se zastoupením smrku nad 90 % zabírají plochu 739 525 ha (53 %). Jsou značně nestabilní, nepříznivě se také projevuje zhoršený stav půdního prostředí. Proto je nutné přistoupit ke zpevnění porostů a k melioraci půd. Řešením je přeměna porostů zaváděním MZD. Způsoby převodů hospodářského způsobu a přeměn smrkových porostů v ČR byly v roce 2004 zjišťovány pomocí ankety s jednotným systémem otázek, zaslané všem subjektům LH. Zúčastnilo se jí 49 z 80 lesních správ LČR a 21 organizací lesů obecních, družstevních a soukromých. Vyhodnocením odpovědí byl získán následující přehled.

Aleš Zeidler

Většina druhů jeřábů vyskytujících se v ČR není z dřevařského a často ani z lesnického hlediska zajímavá. Jsou to dřeviny keřovitého charakteru nebo nízké stromy s malým průměrem kmene. Vyskytují se mezi nimi i druhy endemitní, vázané pouze na konkrétní lokalitu a jejich hospodářské využití tedy nepřichází v úvahu. Vyhláška MZe číslo 83/1996 Sb.,  uvádí v některých hospodářských souborech jako meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) z našich jeřábů pouze jeřáb muk, jeřáb ptačí a jeřáb břek. Jen u těchto jeřábů stromovitého vzrůstu se dá předpokládat, že budou cíleně zaváděny do porostů nebo v porostech podporovány a bude tu snaha lesnického provozu svoje úsilí zhodnotit v podobě prodeje dřeva.

Radomír Mrkva

V souvislostí s předpověďmi scénáře dopadů globální klimatické změny na les se stává více než kdy jindy aktuální problém adaptace lesních dřevin na možné změny prostředí. To si začíná uvědomovat nejen vědecká, ale zčásti i odborná veřejnost, jak zjišťujeme na stránkách tohoto časopisu. Naposled se v prvním a druhém letošním čísle LP objevily příspěvky genetiků Šindeláře a Frýdla (LP č.1/2005, str. 18, LP č. 2/2005, str. 14), zčásti se problematiky dotýká také můj příspěvek věnovaný aktuálním problémům ochrany lesa (LP č. 4/2005, str. 21). Protože jde o významnou záležitost a v příspěvcích genetiků se objevila opravdu pozoruhodná konstatování a doporučení pro praxi, vracím se k této tématice alespoň několika poznámkami.

Iva Vyhlídková, Dagmar Palovčíková, Michal Rybníček, Libor Jankovský

Chřadnutí olší podél vodotečí je jedním z výrazných projevů chřadnutí dřevin v České republice, místně začíná mít charakter epidemie. Od roku 1993, kdy byl ve Velké Británii poprvé izolován nový hybridní patogen označovaný jako alder-Phytophthora, je s ním spojováno chřadnutí olší, především olše lepkavé a olše šedé po celé západní a střední Evropě. I u nás se věnuje pozornost chřadnutí olší způsobenému parazitickými houbami, zejména z rodu Phytophthora.

Že se jedle bělokorá dokáže bohatě přirozeně zmladit i v podmínkách středních Čech, dokazují porosty na Zdejcině na LS Nouzov u VLS ČR s.p., divize Hořovice. Využili jsme proto pozvání zdejšího lesníka Zdeňka Zvolského  a seznámili se letos v dubnu s výsledky práce jeho a dalších pracovníků LS Nouzov a také se zkušenostmi, které získal při podrostním způsobu obnovy zdejších smíšených porostů s jedlí.

Dne 23. 6. 2005 se konala tisková konference u příležitosti vzniku nadace Dřevo pro život (dále jen Nadace), jejímž cílem je podpora využívání dřeva jako domácí, obnovitelné a ekologické suroviny, dlouhodobé a systematické informování veřejnosti o významu bohatství lesů pro společnost, způsobech péče o ně a možnostech rozvoje šetrného a ohleduplného využívání dřeva. Nadaci založili vlastníci a správci lesů, dřevozpracující podniky a firmy poskytující služby v lesnictví.