Archiv časopisu Lesnická práce

Ján Ilavský, Juha Laitila, Yrjö Nuutinen

Pestovné zásahy v najmladších porastoch sú spojené s problémami technického a ekonomického charakteru. Používa sa pri nich namáhavá moto-manuálna práca a náklady vysoko prekračujú prípadné príjmy z predaja vyťaženého dreva. Preto sa drevo z prerezávok, v niektorých prípadoch aj z prvých prebierok, nevyužíva, ale zostáva v poraste. V súvislosti so široko podporovanými štátnymi programami, zameranými na zvyšovanie využitia dreva na výrobu energie, sa v Škandinávii sústredila pozornosť na vývoj ekonomicky efektívnych technológií a strojov na ťažbu a využitie dreva aj z najmladších porastov. Napríklad vo Fínsku sa v súčasnosti vyrába ročne 2,7 mil. m3 lesných štiepok na energetické využitie, z toho je okolo 25 % z najmladších výchovných ťažieb. Do roku 2010 sa objem výroby štiepok na energetické využitie takmer zdvojnásobí na 5 mil. m3. Na medziročnom náraste o vyše 400 000 m3 sa vo veľkej miere budú podieľať zdroje biomasy z najmladších výchovných ťažieb.

Jan Řezáč

Vyspělost každé společnosti se mimo jiné pozná na jejím vztahu k přírodnímu bohatství a zdrojů a jejich využití. Není tomu tak dávno, kdy v naší republice mělo surové dřevo pečeť strategické vývozní suroviny přinášející do státní pokladny tolik ceněné devizy a jeho tuzemské využití a zpracování se v lesku tvrdé měny a upřednostnění jiných materiálů výrazně potlačilo. Přestože od té doby utekla již řada let, dobývá dřevo zpětně svou oprávněnou pozici na výsluní velice těžko. Při bohatství, jaké nám naše lesy nabízejí, máme v tomto směru nepochopitelné rezervy. I zde si, bohužel, neseme – ve smyslu potlačení přirozeného vztahu k běžně používanému materiálu – nechtěné dědictví minulosti.

Vilém Podrázský, Jiří Remeš

V tisku se objevuje řada tvrzení, týkajících se vlivu změny struktury lesů na krajinotvorné funkce lesních ekosystémů. Řada z nich je tendenčně zabarvená a vzdálena realitě – jsou účelově upravována z nejrůznějších důvodů. Přitom právě v této oblasti má lesnický, hydrologický a obecně ekologický výzkum řadu výsledků, které však bohužel jen zřídka využívá v racionální argumentaci.

Hniloby působené různými typy a druhy dřevokazných hub jsou vážným, někdy až limitním faktorem lesní a následně i dřevařské výroby s významným dopadem na její efektivnost.

Hniloby jsou v podstatě skrytými vadami dřeva, které poškozují zejména nejcennější bazální části kmenů lesních dřevin a mají klíčový význam pro sortimentaci a následné zpeněžení dřeva. Mimo tyto přímé škody vzniklé znehodnocením dřevní hmoty mají hniloby za následek i řadu dalších nepřímých škod, například snížení stability lesních porostů, defoliaci, nižší odolnost vůči gradacím hmyzích škůdců atd., tedy zhoršování celkového zdravotního stavu lesa. Škody houbami  mohou nastávat od nejmladších věkových stádií.

Jan Liška, Miloš Knížek

V roce 2004 jsme v tomto časopise (LP 6/2004, str. 302-303) seznámili lesnickou veřejnost se situací výskytu kůrovců na smrku ve středoevropském regionu, chápaném ve smyslu prostoru, vymezeném Českem a všemi s ním sousedícími zeměmi. Tehdy se nám jevilo potřebné upozornit na skutečnost, že nebezpečí „kůrovcové gradace“ ohrožuje nejenom nás, ale i okolní země, resp. celou středoevropskou oblast pěstování smrku. Obavy ze stupňování nepříznivého vývoje se naštěstí nepotvrdily, neboť povětrnostní podmínky roku 2004 a částečně i 2005 byly pro rozvoj gradace silně nepříznivé a v kombinaci s přijatými obrannými opatřeními vedly k poklesu intenzity přemnožení smrkových kůrovců. Nicméně druhá polovina vegetačního období minulého roku byla pro tyto škůdce opět příznivá, což se projevilo a projevuje přetrváváním neuspokojivého stavu na mnoha místech u nás i v okolních státech.

Karel Vančura

Odborný seminář spojený s venkovní pochůzkou, pořádaný ČLS 27. 5. 2006 v Davli při příležitosti výročí hrazení Zlatého a Záhořanského potoka, zavedl účastníky do blízkého okolí soutoku Sázavy s Vltavou. Při dopoledním jednání v restauraci Vltavanka byly stručně představeny příspěvky shromážděné pro tuto akci do sborníku, připomenuta historie místa i realizace projektu, který byl připraven kvůli značným škodám napáchaným při povodni v roce 1904. Vedoucí oblastní správy toků seznámil s činností správy se zaměřením na okolí a povodně v roce 2002. Záplavy byly diskutovány i v souvislosti s hypotézami šířenými médii, které uvádí jako příčinu povodní odlesňování, špatné hospodaření v lesích, nevhodnou druhovou skladbu případně i úpravy vodních toků. Odpoledne setkání pokračovalo okružní vycházkou do údolí Zlatého potoka, kde by měl být snad ještě v tomto roce umístěn informační panel připomínající dodnes funkční technické dílo zbudované na počátku minulého století.

V letech 2000 a 2002 proběhl monitoring lýkožrouta severského (Ips duplicatus) v rámci ČR. Výsledky byly prezentovány v suplementech Zpravodaje ochrany lesa spolu s celkovým přehledem výskytu škodlivých činitelů za příslušný rok. V letech 2003 a 2004 došlo ke gradaci kůrovců v rámci celé ČR a na základě vzorků brouků zasílaných lesníky především z jižní Moravy bylo možno usuzovat na rozšiřování areálu s vyšší početností l. severského. Proto v roce 2005 provedla Lesní ochranná služba (LOS) ve spolupráci s LČR, s. p., a správami národních parků opětovný celorepublikový monitoring lýkožrouta severského.

Veronika Lukášová (roz. Kmínková), redaktorka

Vážení čtenáři,

ústředním tématem červencového čísla Lesnické práce, které právě otevíráte, jsou borové monokultury, příčiny jejich vzniku, způsob hospodaření v nich a možnosti jejich přestaveb. Jen připomínám, že podobný tematický blok, věnující se stejné problematice ve smrkových porostech, najdete v čísle 11 z loňského roku.

Tomáš Vrška - VÚKOZ - oddělení ekologie lesa, předseda sdruženi Pro Silva Bohemica, člen redakční rady LP

Vážení čtenáři,

ač jsme tomu už pomalu přestávali věřit, přinesl nakonec červen vlnu velmi teplého počasí. Jak se stává v posledních letech zvykem, změna přišla velmi náhle a teplotní skok byl více než nadprůměrný. S pomocí civilizačních výdobytků jsme náhlou změnu zvládli, ovšem co na to říkají lesy? Jak se klimatický skok líbil jehličnatým monokulturám v nižších polohách?

{mosimage}

Vážení čtenáři Lesnické práce a uživatelé serveru silvarium.cz,

do jednoho z příštích čísel LP bychom rádi připravili anketu na jedno z nejzásadnějších lesopolitických témat, a tím je smysl existence státních lesů. Prosíme vás tedy – kdokoli bude chtít vyjádřit svůj názor a přesvědčení, pošlete ho do 18. 7. (nebo později - do dalšího čísla) do redakce (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ) či ho napište do speciální místnosti diskusního fóra na Silvariu. Otázka zní: „Je podle vás dobré, aby stát vlastnil a spravoval lesy a proč?“ Za odpovědi předem děkujeme, ty nejzajímavější a podepsané otiskneme v LP.

Veronika Lukášová, redaktorka