Archiv časopisu Lesnická práce

Vážení čtenáři,

je tomu již půl století, kdy se pár nadšenců na naší pražské lesnické fakultě začalo zaobírat možností využití českých lesníků v tropickém lesnictví. Založili potřebnou instituci a záhy zorganizovali i první postgraduální studium v tomto oboru. Během dalších padesáti let pak pracovalo v tropech na osmdesát českých expertů, kteří tam „dohromady odpracovali“ přes dvě stě let.

Vážení čtenáři Lesnické práce,

říjnový editorial si dovolím začít v resortu poměrně vzdáleném lesnímu hospodářství. Začátkem září představil ministr dopravy návrhy pro novelu silničního zákona. Hlavním podnětem byl neustále narůstající počet mrtvých na českých silnicích. Kromě navrhovaných chaotických změn v bodovém systému mne nejvíce překvapil záměr povolit na některých českých dálnicích stošedesátikilometrovou maximální rychlost. Ať přemýšlím jak přemýšlím, nedokáži si vysvětlit, jak by mohlo toto opatření přispět k nastolení pořádku a snížení nehodovosti na českých silnicích.

Martin Flora

V aktuálně probíhající diskusi o postavení a úkolech státu a jím zřízených a řízených subjektů při hospodaření ve státních lesích přináší Lesnická práce pravidelně texty pohlížející přes hranice naší republiky, jejichž autoři takto poskytují tuzemské lesnické obci příležitost čerpat v cizině pozitivní i negativní inspiraci. Jelikož diskutovány jsou i možnosti změn platné legislativy, zdá se být užitečné rozšířit sérii exkurzních článků o základní charakteristiku právního postavení osob hospodařících v lesích ve vlastnictví státu v okolních zemích, tj. ve Spolkové republice Německo, konkrétně Svobodném státě Bavorsko, v Rakouské, Polské a Slovenské republice. Text čerpá z rozsáhlejší studie zpracované autorem pro Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.

Lesnické firmy v České republice v posledních letech podnikaly ve značně nestabilním prostředí. Mnoho z nich proto muselo diverzifikovat své aktivity. Jedním ze způsobů, jak zajistit pro firmu i její zaměstnance více jistoty, bylo rozšíření aktivit do zahraničí. O zajímavé informace, zkušenosti a názory české lesnické firmy působící v Irsku a Švédsku se se čtenáři Lesnické práce podělil Jindřich Stejskal, ředitel Lesní společnosti Přimda.

Karel Vančura

Turecké hospodářství - výraz pro neuspořádanou ekonomiku, korupci, nefunkční byrokracii znamenající chybné plánování, šlendriánství, nepotismus (“já-na-bráchismus”), dušení iniciativy a kreativity. Tento pojem je v České republice jistě každému velmi dobře znám, nicméně následující řádky nemají být popisem současné domácí situace, ale snaží se alespoň stručně přiblížit lesnictví země dvou světadílů (Turecko je vlastně druhá největší “evropská” země) tak, jak bylo představeno účastníkům jednání symposia IUFRO o lesnické legislativě v minulém roce v Istanbulu.

Zdeněk Landa, Zdeňka Křenová, Oldřich Vojtěch

V polovině srpna 2007 byla na vybranou lokalitu NP Šumava letecky aplikována entomopatogenní houba Beauveria bassiana s cílem záměrně indukovat houbovou infekci v populaci lýkožrouta smrkového Ips typographus. V rámci této unikátní akce bylo na 1,5 ha polomových smrčin aplikováno 3500 litrů suspenze blastospor místního kmene B. bassiana. Cílem článku je začlenit tuto akci do širšího informačního kontextu a upozornit na podstatu a perspektivy možného využívání entomopatogenních hub v ochraně proti tomuto škůdci.

Jiří Stonawski

Lesy pokrývají více než 30 % území ČR a jsou základním ekologickým a krajinotvorným prvkem našeho státu. Principy trvale udržitelného hospodaření v lesích jsou založeny na 3 základních pilířích – ekologickém, ekonomickém a sociálním. LČR usilují v souladu s platnou právní úpravou při správě svěřeného lesního majetku státu o rovnováhu všech těchto pilířů. Tento příspěvek je věnován některým aspektům ekologického pilíře – pilíře „příroda“ - ve strategii státního podniku Lesy České republiky (LČR).

Jiří Chalupa

Ve vývoji našich luhů proběhly během posledních desetiletí velké změny. Rozsáhlé vodohospodářské úpravy v 80. letech si vzaly svou daň a lužní lesy začaly pozvolna měnit svůj charakter a chřadly, neboť přišly o svou přirozenou součást - dynamický vodní režim. Zejména lužní lesy jižní Moravy měly mimořádný význam, neboť v takovém rozsahu a stupni přirozenosti nebyly zachovány nikde v Evropě. Jen díky revitalizacím prováděných lesníky se do luhů začal opět navracet život. Revitalizace jsou však pouze malou záplatou na jejich původní krásu a nespoutanost. Marně dnes můžeme hledat místa zachycená již jen na starých fotografiích - tajuplná, kypící životem a plná nevšedních scenérií. Jedno takové ale přesto existuje, dnes chráněné jako přírodní rezervace (PR) Plačkův les a říčka Šatava.

Martin Weber, Jiří Dostálek

V rámci dlouhodobého výzkumu zaměřeného na technologické aspekty revitalizačních opatření v kulturní krajině provádí Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice ve spolupráci s dalšími institucemi dlouhodobá pozorování pokusně založených výsadeb dřevin na zemědělské půdě. Jejich účelem je v konkrétních stanovištních podmínkách porovnat a vyhodnotit klady a zápory vybraných technologických přístupů k zakládání a následné péči o porosty dřevin. Dlouhodobě je sledována použitelnost vybraných technologií, zejména ve vztahu k prosperitě porostů a ekonomické efektivitě jejich zakládání.

Pavla Rusnáková, Jiří Dvořák

Často diskutovanou otázkou odběratelsko-dodavatelských vztahů při obchodu se dřevem na trhu je způsob přejímek. Dodavatelé jsou obviňováni z nadhodnocování dodávek a odběratelé z jejich krácení, nemluvě o přesunu dříví do nižších jakostních tříd. Otevření diskuse bychom chtěli provést analýzou vybraného vzorku ve vybraných mýtních těžbách jehličnatých porostů.