Archiv časopisu Lesnická práce

Lada Matoušková Prylová

Předpokládám, že informace o tom, že rok 2011 byl vyhlášen Organizací spojených národů (OSN) Mezinárodním rokem lesů (International Year of Forests 2011 – IYF 2011) není pro nikoho něčím novým a překvapivým. Článek shrnuje hlavní aktivity, které jsou pro veřejnost v souvislosti s touto, pro lesníky významnou událostí, připravovány.

OSN připravilo pro tento rok logo, které je v různých jazykových mutacích. Většina lesnických subjektů má již poskytnuta práva na jeho užívání (potřebné informace týkající se práv užívání jsou na www.lesnipedago-gika.cz / Mezinárodní rok lesů).

Robert Doležal

Tento dříve hojný obyvatel našich lesů svojí početností velice citlivě reaguje na ztrátu hnízdních možností. Jedná se totiž o typického představitele dutinových druhů ptáků, který je vázaný především na staré bukové porosty. S jejich ztrátou mizí i tento holub. V sérii článků představujících některé lesní druhy ptáků je symbolické začít právě doupňákem.

V souvislosti s popisem života holuba doupňáka – jednoho ze dvou druhů rodu Columba zastoupených v naší přírodě, hovoří již o úbytku hnízdních možností více než sto let starý a přesto aktuální text publikace Malý Brehm: „K potřebě dutin stromových lesnictví moderní nemá zření, a to jest příčinou, že obyvatelů dutin ubývá čím dál tím více.“

Jan Valenta

Již více než 10 let se v lesích intenzivně prosazují harvestorové technologie (dále jen „HT“). Jejich pořizovací cena a provozní náklady vyžadují k úspěšnému nasazení důsledné plánování. Pro plánování mohou být úspěšně využívána data LHP a LHE. Jeden z možných způsobů použití těchto dat popisuje následující článek.

Problematikou kvantifikace množství dříví pro HT se doposud zabývala společnost Foresta SG, a.s. (in Ulrich, 2000), která vytvořila kartodiagramy pro kraje ČR a lesní hospodářské celky (dále jen LHC). Z pohledu vlastníka lesního majetku a odborného lesního hospodáře je žádoucí mít přehled o rozsahu porostů vhodných pro nasazení HT. Touto problematikou se zabýval např. Sochor (2000) a při své práci využil filtrování dat numerické části LHP. Odhad rezerv pro nasazení harvestorů na různých majetcích zveřejnil i L. Bartoš (2009). V plánování nasazení HT lze zajít ještě dále, zejména při formě prezentace výsledků, a určit na konkrétním lesním majetku porosty vhodné pro nasazení HT s přihlédnutím k techno-logické vhodnosti a ekonomické nákladovosti. Cílem tvorby specializované mapy není dogmatické určení vhodných porostů, ale poskytnutí podpory při rozhodování lesního hospodáře o nasazení HT.

Pavla Jirsová, Lubomír Dvořák

Na žádost Správy NP a CHKO Šumava (dále jen Správa) uskutečnil v letech 1998–1999 Plzeňský lesprojekt, a.s., v bezzásahovém území tehdejší Lesní správy Modrava šetření obnovy lesa. Podnětem pro toto zadání byla kůrovcová kalamita, která zde v té době gradovala. Zjištěný stav měl zachytit nastupující obnovu lesa v území, které prošlo masivním napadením lýkožroutem smrkovým a následným velkoplošným odumřením hlavního stromového patra. Na toto šetření se podařilo v roce 2008 navázat a celé měření zopakovat.

Naměřené hodnoty obnovy po 10 letech by mohly pomoci popsat přírodní procesy, které se na tomto území po odeznění kůrovcové kalamity odehrávají.

Zuzana Jankovská

Od 29. listopadu do 10. prosince loňského roku probíhal v mexickém Cancúnu další z maratónů mezinárodních klimatických vyjednávání. Sešly se zde 16. Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a 6. setkání smluvních stran jejího Kjótského protokolu. Ráda bych prostřednictvím Lesnické práce alespoň pootevřela lesnické veřejnosti  vrátka do této složité problematiky.

Současná jednání totiž rozhodují o režimu, který bude pro smluvní strany Úmluvy a Protokolu, kterými je i ČR, po roce 2012 závazný. Lesnictví České republiky se na poli mezinárodních klimatických jednání týká především návrh rozhodnutí k sektoru LULUCF „Využívání území, změny ve využívání území a lesnictví“ (Land use, Land-use Change and Forestry). Jedná se, v rámci celkové emisní bilance ČR, o způsob započítávání emisí podle článku 3.3 a 3.4 Kjótského protokolu.

Kateřina Ventrubová

Dne 3. prosince 2010 vešlo v platnost nové nařízení Rady EU a Evropského parlamentu, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (nařízení o dřevu). Hlavním cílem nařízení je snaha zabránit umístění na trh Unie dřevo, které nebylo vytěženo zákonným způsobem, a omezit tak nelegální těžby.

Po úspěšném zahájení procesu dobrovolných partnerských dohod s třetími zeměmi, které se právně zavazují importovat do EU dříví obhospodařované trvale udržitelným způsobem, jde o další krok, kterým EU výrazně pokročila v naplňování závazků, vycházejících z Akčního plánu EU pro vymahatelnost lesního práva, správu a obchod (Akční plán FLEGT).

Jaromír Vašíček, Michal Synek

V červnu 2010 vydala Dřevařská sekce Evropské hospodářské komise (UNECE/FAO) diskusní materiál s názvem „Forest Product Conversion Factors for the UNECE Region“. Tento materiál navázal na předchozí studie na téma konverzních faktorů pro výrobky ze dřeva, kterých bylo od roku 1963 publikováno nejméně osm. Poslední údaje z roku 1987 již neodpovídaly současným technologiím zpracování dřeva, a proto byla v roce 2008 ustavena pracovní skupina pro aktualizaci a sjednocení konverzních faktorů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem se z pověření Ministerstva zemědělství ČR zapojil do této skupiny v souvislosti s připravovanou novou evropskou výhledovou studií lesnického sektoru „European Forest Sector Outlook Study“ (EFSOS II).

Tato série článků, která vychází z výše zmíněné publikace, by měla lesnické veřejnosti dát všeobecnou informaci o jednotkách používaných v Evropě a Severní Americe jak ve výrobě, tak především v obchodních vztazích. Měla by dále přispět k lepšímu pochopení světových statistik a v neposlední řadě také k porovnání technologické úrovně zpracování dřeva v jednotlivých státech.

Pavel Krpata

Rád bych se ve svém příspěvku zaměřil na základní otázku, kterou bude muset vedení Lesů ČR vyřešit v nejbližších měsících, tedy zda zadat práce v lesích spravovaných státním podnikem formou zakázky typu „P“ (při pni), nebo jako zakázku typu „OM“ (odvozní místo). Mnohé již nastínila tzv. Dřevěná kniha, jak se nazývá koncepce ministerstva zemědělství k hospodářské politice Lesů ČR od roku 2012. Zdá se, že je rozhodnuto ve prospěch zakázky typu „P“, nicméně v odborných kruzích stále probíhají diskuse na téma správné podoby lesnických zakázek Lesů ČR.

V poslední době se v souvislosti s řešením toho problému objevila celá řada vyjádření, článků a komentářů, které preferují jednu nebo druhou variantu hospodaření. Z většiny z nich více či méně nápadně vysvítá zájem autora na jím preferovaném postupu, ať už jde o zájem ekonomický nebo ideový. Tomu odpovídá i použitá argumentace. Nechci se pouštět s autory těchto statí a projevů do polemiky, nechci vyjadřovat nepodložené domněnky o ekonomické (ne)výhodnosti obou typů zakázek ani nemám nejmenší ambici hodnotit provozní stránku věci. Pouze se pokusím upozornit z pozice právníka na několik důležitých aspektů, které je třeba vzít v potaz při řešení hamletovského dilematu, zda „P“ či „OM“.

Rozhovor s Janem Marmadukem Parishem, Davidem Anthonym Parishem, majiteli firmy Jan Parish – Správa Parishových lesů a ředitelem firmy Jiřím Fišerou.

V seriálu o šlechtických lesních majetcích pokračujeme i v novém roce, rozhovor do lednového čísla Lesnické práce se uskutečnil na majetku rodu Parishů ve městě Žamberk.

Vladimír Simanov

Již tradičně jsou v Lesnické práci prezentovány informace z Forest Products Annual Market Review (FAO), jehož poslední vydání pracuje s údaji z dubna 2010, a zachycuje tak stav ke konci roku 2009 a v několika případech odhaduje vývoj v roce 2010. Zpráva má 166 stran a podílely se na ní stovky korespondentů a národních zpravodajů. Aktuální vybrané informace jsou jen částí věcného obsahu zprávy, a proto nezbývá než zájemce o podrobnosti či o jiná témata odkázat na originální materiál.