Archiv časopisu Lesnická práce

Lada Matoušková Prylová

Proč nás lesníky a naši práci stále veřejnost nevnímá dobře? Proč v těžbě dřeva vidí zabíjení stromů? Proč naslouchá „eko“ a „bio“ hlasům více než našim?

Není to tím, že nic neříkáme, tak nás nemohou ani slyšet? A pokud se někde prezentujeme, tak každý sám za sebe, tedy každá instituce, organizace, sdružení a asociace sama za sebe? A že nás je! Těžko můžeme očekávat, že se v tom obyčejný smrtelník zorientuje, a nedivme se, že mnohdy ani nechce.

Podobná, i když většinou méně pesimistická, je situace i v ostatních evropských zemích, což dalo za vznik myšlence na společný plán práce s veřejností.

Robert Doležal

Jestliže nám na první pohled všichni strakapoudi rodu Dendrocopos připadají stejní a musíme jim věnovat ještě druhý pohled, abychom je určili do druhu, pak strakapoud jižní bude chtít ještě jeden pohled navíc. Velmi se totiž podobá svému blízkému příbuznému strapoudovi velkému (Dendrocopos major), se kterým se může na okrajích svého areálu výskytu křížit. Zajímavé je, že ve starší literatuře zaměřené na naše ptactvo, bychom o něm marně hledali nějakou zmínku. Jedná se totiž o nováčka nejen v naší přírodě, ale v Evropě vůbec. Nápovědou nám může být jeho druhové označení „syriacus“, které ukazuje na původ z oblasti ležící jihovýchodně od Evropy, konkrétně ze Sýrie, kde byl v roce 1833 prvně popsán.

Jaroslav Simon, Jan Čermák

Posuzování a hodnocení hnilob báze kmene a kořenů dřevin je v mnoha směrech zásadní záležitostí. V centru zájmu je přirozeně v prvé řadě stárnoucí populace dřevin v městském prostředí, ale i chráněné stromy v krajině i v prostředí lesa. Uvedené má význam i pro posuzování předpokladů pro přirozenou obnovu lesa, pro hodnocení struktury porostů území se zvláštním statutem ochrany, v neposlední řadě i pro zkoumání vlivu antropogenních vlivů na dřeviny. Významné jsou i aplikace s technickým výstupem, jako např. posuzování kořenového systému stromů před prováděním staveb (kanalizace, základy staveb atd.) či posuzování kvality cenných výřezů kmene a sortimentů. Pro řešení uvedeného se již několik desetiletí využívá celé škály metod, z nichž přirozeně jsou v centru zájmu metody nedestruktivní, jejichž výrazný rozvoj lze sledovat zejména v posledních letech. V posledním období se výrazně zvyšuje význam hodnocení kořenových systémů a návazně komplexní hodnocení celých jedinců stromů.

Vladimír Foltánek

V závěru letošního dubna počasí lámalo rekordy a teploty někde vystoupily až na 23 °C (Příbram, Stráž pod Ralskem). Za několik dnů na to, zejména v období mezi 3. až 10. květnem, však nastalo prudké ochlazení a mnohde noční teploty klesaly až pod -10 °C (Jizerka –12 °C), přičemž řádně mrzlo i v podstatně nižších polohách. Mrazy způsobily zjevné plošné poškození na rašící vegetaci a poškodily též rozpěstovaný sadební materiál lesních dřevin ve školkách, kde se prudký výkyv teplot projevil zejména zmrznutím či mrazovým poškozením rašících pupenů či přirůstajících letorostů na semenáčcích a sazenicích.

Ivan Kuneš, Martin Baláš

Dne 11. 10. 2011 proběhl v Jizerských horách kontrolní den realizace výsadeb listnatých dřevin, které zde probíhají v testovací rovině již od roku 2005, v poloprovozní rovině od roku 2007 a od roku 2011 jsou výsadby uplatňovány provozně.

Jan Kozel

PRO SILVA BOHEMICA, pobočka České lesnické společnosti, uspořádala ve dnech 7.–10. 9. 2011 studijní cestu do Chorvatska se zaměřením na obhospodařování výběrných lesů v oblasti Dinaridů (Gorski Kotar), pěstování dubu letního ve Slavonii (nížina řeky Sávy) a management lesních ekosystémů na stanovištích Mediteránní oblasti (přímořská část Kvarneru). Součástí cesty bylo také seznámení s principy práce s veřejností při návštěvě Lesního parku Golubinjak a s ochranou přírody v Gorskem Kotaru (krasové jevy soutěsky Vražji prolaz).

Rozhovor s Jaromírem Šimonkem, majitelem firmy Ing. Jaromír Šimonek - Dvůr Lobeč, a nadlesním Pavlem Černým, vedoucím lesní správy.

Rod Šimonků patří mezi tzv. novodobé šlechtické rody, o povýšení do šlechtického stavu v roce 1918 se zasloužil Josef Šimonek. O historii a osudech rodu, ale především o současném hospodaření na restituovaném majetku, který byl jako u jiných šlechtických rodů za komunismu znárodněn, jsme si povídali s pravnukem Josefa Šimonka, Jaromírem Šimonkem, na zámku v Lobči.

Jan Pokorný, Petra Hesslerová, Vladimír Jirka

Článek se zabývá srovnáním povrchových teplot lesa různého stupně poškození v oblasti Národního parku Šumava. Smyslem článku je popsat, jak se změní distribuce slunečního záření a teplot, když uschne 20–30 metrů vysoký porost živých stromů a s postupným odumřením kořenové zóny dochází k zásadnímu narušení transpiračního toku porostem.

V článku předkládáme následující výsledky:

- shrnutí výsledků přímého celosezónního měření teplot v živých lesních porostech, odumřelých porostech, holinách a rašeliništi na Šumavě (Hojdová et al. 2005),

- povrchové teploty měřené termovizní kamerou na české a bavorské straně Třístoličníku v srpnu 2011,

- povrchové teploty uschlých vzrostlých porostů, neodklizených polomů po orkánu Kyrill a živých vzrostlých stromů, pořízené v květnu 2011 termovizní kamerou z letadla.

Dále podáváme stručný výklad funkce vzrostlých živých transpirujících stromů pro zadržení vody v porostu a odhad zvýšení toku zjevného tepla do atmosféry po uschnutí lesa.

Miloš Pařízek, Josef Frýdl

Cílem vyhlašování genových základen (GZ) je ochrana geneticky hodnotných populací všech druhů lesních dřevin in situ, tj. v místě jejich výskytu. Tím dochází k zachování a reprodukci těchto populací s následným možným využitím pro potřeby lesního hospodářství. Vzhledem k tomu, že na území GZ se nacházejí a také uznávají jedny z nejkvalitnějších zdrojů reprodukčního materiálu, stávají se tyto objekty nepřímo i zdroji kvalitního reprodukčního materiálu dobře použitelného pro obnovu lesa a zalesňování také na lokalitách mimo genové základny. Článek obsahuje také rozšířené informace o šumavských genových základnách.

Tento příspěvek je lesnické veřejnosti předkládán jak z důvodů potřeby poskytnutí aktuálních informací o současném stavu řešení problematiky GZ souhrnně v ČR, tak zároveň navazuje na nedávno prezentované specifické informace o genových základnách na Šumavě (Frýdl, Novotný 2011), včetně stručného nástinu informace o provázanosti řešení problematiky GZ v národním a mezinárodním smyslu.

Ivo Vicena

Dne 18. ledna 2007 postihl území celé České republiky orkán Kyrill. Vítr mimořádné síly postihl i lesy Šumavy, které obhospodařují Vojenské lesy, divize Horní Planá. Zvládnutí velkého rozsahu polomů vyžadovalo mimořádné úsilí i organizační schopnosti. Kalamita byla úspěšně zpracována a vzniklé polomové plochy byly včas zalesněny. Několik šetření České inspekce životního prostředí neshledalo při zpracování polomů podstatné nedostatky. Tuto část Šumavy postihlo v minulosti více takových vichřic, jejich popis obsahují práce např. z 1925 nebo z r. 1964, 1979, 2004, 2006.

Článek hledá objasnění příčin, které tuto rozsáhlou kalamitu způsobily nebo ji ovlivnily.