Archiv časopisu Lesnická práce

Lada Matoušková Prylová

Ve dnech 31. ledna a 1. února 2011 se na ministerstvu zemědělství konalo jednání podskupiny Forest Communicators’ Network (FCN), zabývající se environmentálním vzděláváním v lesnictví (lesní pedagogikou). Tato pracovní podskupina byla ustavena na jednání FCN ve španělském Bilbau v roce 2008.

Tomáš Krejzar

V rámci devátého zasedání Fóra Spojených národů o lesích (UNFF-9) byl 2. února v New Yorku oficiálně zahájen Mezinárodní rok lesů 2011. Je to poprvé, kdy je věnována lesům a jejich obhospodařování taková pozornost na celosvětové úrovni.

Robert Doležal

V naší přírodě se můžeme setkat se dvěma druhy sov rodu Strix – puštík. Jedním je běžný puštík obecný (Strix aluco), který se vyskytuje i v těsné blízkosti lidských sídel, tím druhým je pak mnohem vzácnější puštík bělavý, který u nás ještě na přelomu 19. a 20. století obýval Šumavu. Poslední údaje o jeho hnízdění v této oblasti pocházejí z let 1921–22. Později zde byl puštík bělavý považován za vyhynulý druh, i když není vyloučeno přežívání zbytkové populace. Od roku 1990 bylo přistoupeno k reintrodukci puštíků bělavých v NP Šumava, která navazovala na jejich vysazování v oblasti sousedního Bavorského národního parku (Šťastný et al., 2006).

František Morávek

V současnosti se nově formulovaný Národní lesnický program nachází někde v polovině cesty. Prezentace zpravodajů jednotlivých klíčových akcí (KA) NLP na semináři v Hradci Králové dne 27. 11. 2011 nám mimo jiné umožnily sledovat návrhy různých řešení náhrad či plateb za služby, které lesy či jejich vlastníci poskytují ve veřejném zájmu společnosti. Tyto návrhy obsahovaly klíčové akce 1, 3, 9 a 17.

Kovář Karel

Důvodem k napsání tohoto článku byla situace se semennými porosty založenými na mém bývalém pracovišti Lesní správa Orlík nad Vltavou. O založených semenných porostech jsme získali první informace až po pěti letech hospodaření v souvislosti s přípravou na obnovu LHP. Získali jsme však pouze evidenční čísla semenných porostů, informace o původu zdroje reprodukčního materiálu, způsobu a roku založení se nám nepodařilo přes veškerou snahu dohledat.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Mezi dřevní části patří štěpka, piliny, třísky a hobliny. Jejich množství je možné zjišťovat buď podle objemu, nebo podle hmotnosti (ATRO, LUTRO). Všechny tyto výrobky jsou vyrobeny z masivního dřeva. Výsledné produkty mají často různou hustotu, různou vlhkost a množství volných prostorů mezi částicemi.

Konverzní faktory pro dřevní části jsou proto odvozeny na základě hustoty, vlhkosti a zhutnění. Obecně velké podniky, které vyrábějí a zpracovávají dřevní části z různých zdrojů, využívají ATRO tunu jako jednotku pro měření. Podniky, které pracují s dřevními částmi z více či méně homogenních zdrojů, se mohou klonit k použití objemu nebo hmotnosti při dodání (LUTRO přejímka). Výtěžnost závisí především na množství vláken po odstranění vlhkosti a volných prostorů a také na klasifikaci, kdy někteří zpracovatelé požadují pouze určité či definované velikostní frakce.

Ladislav Bakay, Ivan Mudroň

Jarabina oskorušová (Sorbus domestica L.) je zriedkavým druhom v európskych lesoch. Dodnes sa vedú polemiky o jej pôvodnosti v lesoch strednej Európy.

Pôvodne rastie najmä v oblasti Stredozem-ného mora, s centrom výskytu na Balkánskom a Apeninskom poloostrove. Zasahuje do severnej časti Malej Ázie a na sever Afriky. Severná hranica sa tiahne cez Severné Porýnie – Westfalsko, Dolné Sasko, Sasko Anhaltsko, Durýnsko, Bavorsko, južnú Moravu a južné Slovensko. Naskytla sa nám však príležitosť zmapovať výskyt tejto dreviny v pohorí Börzsöny na území Maďarska a zistiť výskyt oskoruše v lesoch Národného parku Dunaj - Ipeľ.

Stan Cejchan

Každému občanu Evropy se při slově Rakousko vybaví především vysokohorské oblasti, zalesněné krajiny, zelené louky a jezera – příroda a oddych. Tento zdánlivě paušální, někdy až folkloristický pohled má ale do značné míry své oprávnění. Lesy a lesní hospodářství patří v Rakousku – a obzvlášť v Alpách – tradičně k prioritním, často až emoce vyvolávajícím pojmům.

Lada Krnáčová

Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin jako národního bohatství a udržení genové diverzity lesů je jednou z nejvýznamnějších priorit trvale udržitelného lesního hospodářství. K tomu, aby byly zachovány genetické zdroje lesních dřevin pro budoucí generace, je třeba jasně stanovit podmínky a postupy ochrany a reprodukce těchto genetických zdrojů ex situ a in situ, a motivovat vlastníky těchto zdrojů k tomu, aby je chránili a umožnili reprodukovat.

Jiří Dvořák, Antonín Kabeš, Tomáš Kuchta

Podíl sortimentní těžební metody každoročně stoupá. Statistika MZe udává nárůst harvestorových technologií za období let 2005 až 2008 z 11 % na 30 % z celkového ročního objemu těžby (MZe, 2009). Tím došlo i k rozvoji malých vyvážecích traktorů na pracovním trhu. Jelikož se jedná o relativně mladou technologii, nemáme dosud výkonové normy. Tuto mezeru jsme se pokusili zaplnit. Na řešení úkolu se podíleli pracovníci a studenti Fakulty lesnické a dřevařské v Praze (FLD) a pracovníci z lesního provozu.