Archiv časopisu Lesnická práce

Vladimír Janeček

Rod Ligustrum patří do čeledi Oleaceae spolu například s jasanem ztepilým. Hlavní rozšíření rodu Ligustrum je v jižní a východní Asii, Malajsii a Austrálii. V tomto rodu se nachází asi 30–50 druhů. Ptačí zob obecný je jediným evropským zástupcem. Předpokládá se, že název tohoto keře vychází z latinského ligo – vážu, pletu. Z ohebných a měkkých větví totiž pletli ptáčníci v minulých stoletích klece pro ptáky.

Luboš Úradníček

Vědecký název je Abies nordmanniana (Steven) Spach. Název druhu je odvozen od jména botanika a zoologa finského původu Alexandra D. von Nordmanna. Název druhu turecky: Doğu Karadeniz göknarı, rusky: Пихта Нордманна (pichta Nordmanna), anglicky: Caucasian Fir, Nordmann Fir.

Robert Doležal

Po káni lesní (Buteo buteo) a poštolce obecné (Falco tinnunculus) je krahujec obecný naším nejpočetnějším dravcem. Svým loveckým uměním ale oba tyto druhy převyšuje a staví se na roveň svého nejbližšího příbuzného, jestřába lesního. Připomíná ho ostatně i vzhledem, proporcemi a způsobem lovu. Velikostí je sice poloviční, ale létá prudce, výborně manévruje vzduchem na krátkých zakulacených křídlech, na svoji kořist divoce útočí a bezhlavě ji pronásleduje hluboko do porostu, ale i do míst, kam by se jiný dravec neodvážil. Jsou známy případy, kdy při pronásledování neohroženě vlétl oknem do místnosti nebo mezi lidi, dokonce se takto objevil i v železničním voze, kde byl chycen. Stane se, že se díky prudkému útoku poraní nárazem na překážku v podobě kovové mříže či okenní tabulky. O krahujci se říká, že je malým dravcem se srdcem velkého lovce, což platí beze zbytku.

Jiří Novák

Dne 17. září 2012 se uskutečnil v Bělé pod Pradědem odborný seminář pro praxi na téma „Pěstování lesa ve vyšších horských polohách“. Akci spolupořádaly Lesy ČR, s.p., Lesní správa Jeseník, Jesenická lesnická společnost a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno.

Richard Slabý, Tomáš Krejzar
Na přelomu října a listopadu 2012 se ve středoasijském Kyrgyzstánu uskutečnil workshop pro země východní Evropy a střední Asie, který organizovaly na základě dlouhodobé spolupráce Česká republika a FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství). Týdenní workshop volně navazoval na dva předchozí, které byly v letech 2005 a 2008 organizovány v České republice. Za českou stranu se workshopu zúčastnili zástupci MZe, ÚHÚL a VÚLHM, FAO bylo zastoupeno pracovníky z Říma, regionálních kanceláří v Budapešti a v Ankaře a z Dřevařské sekce UNECE (Evropská hospodářská komise OSN) v Ženevě.
Konec října nebývá již v hornatém Kyrgyzstánu, a zejména v oblasti jezera Issyk – Kul ve výšce 1 600 m n. m., druhého největšího horského jezera světa po jihoamerickém jezeře Titicaca, pro pobyt nejvhodnější. Letošní rok byl ale výjimkou. Po celou dobu vládlo nad střední Asií „babí léto“, topoly a modříny zářily zlatem a ostře kontrastovaly s odstíny modré oblohy a hladiny jezera, ale i s bílými pětitisícovými hřebeny Ťan-šanu, lemujícími jezero jak na severu, tak na jihu. Krásné počasí a perfektní servis organizátorů kyrgyzské kanceláře FAO v Biškeku ve spolupráci s nevládní organizací Independent ecological expertise předznamenalo pozitivní atmosféru celého setkání.
V rámci přípravy setkání byl jako země konání zvažován také Kazachstán. Pro Kyrgyzstán se nakonec FAO přiklonilo zejména pro existenci národní kanceláře FAO, viditelný vývoj a snahu o trvale udržitelné obhospodařování lesů a v roce 2010 ukončenou Národní inventarizaci přírodních zdrojů s podporou FAO.
Veškeré aktivity cílené na daný region se od roku 2005 opírají o takzvanou Křtinskou deklaraci, ve které se Česká republika a FAO snaží posílit povědomí o moderních formách lesnické politiky. Pozvánku k workshopu obdrželi zástupci lesního hospodářství Ukrajiny, Běloruska, Moldávie, Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzs-tánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkme-nistánu, Turecka a Mongolska. Z pozvaných nakonec chyběly jen Moldávie, Gruzie a Turkmenistán.

Lenka Chudobová, Alice Palacká, Pavlína Vašičková

Začátkem října se ve skotském Dunkeldu konal 7. kongres Evropské sítě lesních pedagogů. Tentokrát byl zaměřen na intenzivnější spolupráci v oblasti lesní pedagogiky. Na organizaci jednání se podílela pracovní podskupina pro lesní pedagogiku, která pracuje v rámci týmu odborníků UNECE/FAO Forest Communicators Network, a kde má své zástupce MZe ČR a ÚHÚL. Kongresu se zúčastnilo 108 zástupců z 15 evropských zemí, Austrálie a Kanady.
V úvodu kongresu jsme byli prostřednictvím Davida Hendersona-Howata, zástupce ředitele Forestry Commission of Scotland, seznámeni s postavením lesního hospodářství ve Skotsku. Se sedmnáctiprocentní lesnatostí nepatří Skotsko mezi nejlesnatější region Evropy. Ovšem obyvatelé Skotska si lesů považují. Lesnická komise se snaží vzdělávat obyvatele včetně dětí a mládeže ze všech úhlů pohledu. Existuje celá řada programů, které nabízejí vzdělávací aktivity pro různé cílové skupiny. Dalo by se zjednodušeně říct, že se klade důraz na výuku v přírodě. Děti jsou dnes obklopeny technikou, často tráví volný čas u počítače, televize. Z tohoto důvodu
přišlo ministerstvo lesnictví ve spolupráci s ministerstvem školství s iniciativou, která má za cíl využít vhodné lesy v blízkosti škol jako „přírodní školní třídy“, kde by se děti mohly učit chápat témata, jako jsou trvale udržitelné obhospodařování lesů, změna klimatu, biodiverzita, dřevo jako obnovitelná surovina a další.

Cedr libanonský (Cedrus libani var. stenocoma) patří spolu s borovicí černou (Pinus nigra Arnold) a borovicí kalábrijskou (Pinus brutia Tenore) k nejvýznamnějším hospodářským dřevinám Turecka. Vysoká poptávka po kvalitním cedrovém dřevě a tradiční chov ovcí a koz, spojený s rozšiřováním pastevních ploch na úkor lesa, zapříčinily zánik většiny původních porostů. Veškeré zmlazení je decimováno kozami. Generální ředitelství lesního hospodářství v Ankaře podniklo v posledním desetiletí významné kroky k obnově tohoto endemického druhu. Turečtí lesníci se snaží podpořit přirozenou obnovu cedru na jihu země a šířit jej z refugií na erodované svahy kamenných sutí, které v minulosti pokrývaly rozsáhlé cedrové monocenózy.

Stan Cejchan, Hana Nováková

Po první spolkové inventarizaci lesů v období 1987–1989, tedy ještě před znovusjednocením Německa (3. 10. 1990), a druhé inventarizaci v letech 2001–2002 probíhá v současné době šetření a shromažďování dat v rámci třetí inventarizace lesů v Německu. Do konce roku 2012 bude dokončena evidence zjištěných dat, během roku 2013 budou tyto údaje prověřovány a doplněny a v roce 2014 bude dokončeno jejich vyhodnocení. S uveřejněním výsledků třetí inventarizace lesů se počítá začátkem roku 2015.

Ivan Roček

Zdánlivě zbytečná, nebo dokonce směšná otázka. O univerzitním vzdělání lékařů, právníků a řady dalších profesí nikdo nepochybuje. Jak to je však s lesníky? Stále ještě přežívají představy romantického povolání, spojeného často buď s  myslivostí, nebo s kácením stromů.

Pavel Bednář, Tomáš Vrška, Libor Janda

Pobočka České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica navštívila v září 2012 v rámci svých pravidelných zahraničních studijních cest Slovinsko. Zemi s vyspělým lesním hospodářstvím a více než padesátiletou tradicí nepasečného hospodaření v měřítku celého státu. Reportáž navazuje na příspěvek L. Dobrovolného v LP 9/2012 o principech a praktických výsledcích „free style silviculture“ ve Slovinsku (jeden z cílů naší exkurze) a snaží se celostně doplnit obraz současného slovinského lesnictví.