Archiv časopisu Lesnická práce

Jaroslav Radvan

Úroveň dodržování zásad bezpečnosti práce v těžbě dříví, které dosahuje dřevorubec, není v konečném výsledku jen mírou jeho osobního přístupu k rizikové profesi, kterou vykonává, ale (a to v míře, která by neměla být opomíjena) také výsledkem soustavné kontroly a požadavků ze strany technicko-hospodářských pracovníků, ať už jde o pracovně – právní vztah mezi přímým nadřízeným a dřevorubcem, který je zaměstnancem, anebo vztah na základě obchodní smlouvy uzavřené mezi dřevorubcem – osobou samostatně výdělečně činnou a zadavatelem prací. Bylo by zbytečné si nalhávat, že veškeré práce probíhají za všech okolností tak, jak to předpisy vyžadují. Doklady o tom, že dřevorubec zásady bezpečné práce porušil nebo dokonce soustavně porušuje mohou být pak na pracovišti dodatečně zjištěny a kontrolní orgány – ať už technicko-hospodářští pracovníci nebo inspektor bezpečnosti práce – je nemohou přehlížet.

Pavel Natov, Jiří Dvořák

Výrobci víceoperačních strojů dodávají harvestory, ale i vyvážecí traktory vybavené speciálním softwarovým vybavením, které často obsahuje několik samostatných softwarových produktů. U harvestorů některé z těchto speciálních produktů zajišťují například komunikaci s měřícími senzory umístěnými na těžební hlavici a získané údaje o změřených veličinách (délka, tloušťka) převádí z analogové formy do podoby digitální.

Libor Šešulka

Lesnická typologie je pro Lesy ČR výchozím podkladem pro plánování v hospodářské úpravě lesů a slouží odborným lesním hospodářům pro rozhodování i v průběhu platnosti LHP. Lesy ČR při obnově svých LHP využívají každoročně aktualizovanou lesnickou typologii zpracovanou ÚHÚL, Brandýs nad Labem. Vzhledem k rozsahu majetku obhospodařovaného LČR jsou nastavena určitá pravidla spolupráce mezi Lesy ČR a ÚHÚL.

Otakar Holuša, Václav Zouhar

Nástrojem lesnické typologie pro klasifikaci trvalých ekologických podmínek je lesnicko-typologický klasifikační systém. Nadstavbové a základní jednotky tohoto systému jsou – vegetační stupně, ekologické řady a edafické kategorie (viz. LP 4/2012). Právě vegetační stupně jsou ideálním rámcem pro hodnocení ekologických podmínek zohledněných v hospodářských jednotkách, ale i pro hodnocení stupňů přirozenosti lesních geobiocenóz či sledování bionomie živočišných druhů, ale také  rámcem pro hodnocení dopadu tzv. klimatické změny na lesní ekosystémy.

Václav Zouhar, Klára Komprdová

Standardem současných klasifikačních systémů v přírodních vědách jsou systémy vybudované nad exaktně vyhodnocenými soubory dat. Podobnou situaci nalézáme také na poli lesnické typologie, kde byl systém vybudován částečně na exaktních datech a částečně z terénních zkušeností jeho tvůrců. Pro standardizaci dat a jednoduchý přístup k nim vznikla databáze lesnické typologie. Správcem této databáze je Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem.

Milan Slavinger

Na stránkách Lesnické práce jsou čtenáři postupně seznamováni s výsledky práce expertních skupin z jednotlivých klíčových akcí Národního lesnického programu II. Dne 20. 9. 2011 byl koordinační radou NLP přijat a schválen materiál zpracovaný expertní skupinou pro klíčovou akci 5 (KA 5) – Podpořit spolupráci vlastníků lesů.

Milena Roudná

Ochrana stromů je stále složitější a aktuálnější, zejména v posledních letech, kdy se stromy stávají překážkou při rozvoji stavební činnosti a dalších podnikatelských aktivitách. Ironií osudu jsou ohroženy nejen ty živé, ale i ty věky konzervované stromy ve zkamenělém stavu – araukarity (př. stavba prodejny Lidl v Nové Pace). Jsme svědky různých kauz, v nichž proti sobě stojí stavebníci a prostí občané hájící zeleň ve svém okolí. Důležitou úlohu pak mají úřední osoby, do jejichž kompetence zeleň spadá. Pro urovnání vzniklých sporů je třeba dialogu založeného na věcných podkladech a znalosti platné legislativy. Na rozšíření potřebných znalostí byl zaměřen seminář Legislativní ochrana a zákonná péče o památné stromy a mimolesní zeleň.

Richard Slabý

V rámci doprovodného programu veletrhu Silva Regina se dne 3. dubna 2012 uskutečnilo již třetí setkání lidí zajímajících se o uplatnění českých lesníků v zahraničí. Účastníci se zprostředkovaně přes pásma fotografií, videa a přímé počítačové spojení „podívali“ do Jižní i Severní Ameriky, „navštívili“ Afriku i Asii.

První ročník semináře, který se konal v roce 2004, se stal inspirací pro Ericha Václava, který společně s Janem Jeníkem, Otou Setzerem, pracovníky ÚHÚL, Lesnické fakulty ČZU Praha a členy ČLS začal pracovat na sestavení Almanachu, který mapuje jednotlivé aktivity a práci českých lesníků v jednotlivých částech světa. Almanach byl pod názvem „Přínos českých lesníků v poznání a rozvoji světového tropického a subtropického lesnictví“ vydán v roce 2007 jako tištěná publikace, uvádějící veškeré aktivity českých lesnických expertů za posledních padesát let. Součástí publikace je také multimediální CD, které bylo základem webové verze, kterou si je možné stáhnout na stránkách ÚHÚL (http://www.uhul.cz/projekty/almanach.php). Vedle vlastní publikace tam naleznete i prezentace z předchozích dvou ročníků semináře (2004 a 2008), které zaznamenávají jak přehled aktivit v minulosti, tak ty současné.

V rámci veletrhu Silva Regina proběhl odborný seminář na téma dopadů církevních restitucí na dodavatelsko-odběratelské vztahy v lesním hospodářství, regionální rozvoj a zpracování dřeva. Hlavním organizátorem byla Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně a Česká technologická platforma LH a navazujících průmyslových odvětví. V panelové diskuzi se svými zkušenostmi postupně vystoupili zástupci vlastníků lesů, lesnických a dřevozpracujících sdružení. Ministr zemědělství ani jiný zástupce MZe se semináře nezúčastnil.

V letošním roce slaví Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) 20leté výročí, které si jeho členové připomněli 17. 4. 2012 na celostátním zasedání SVOL v Pelhřimově. Tématem byla budoucnost a směřování českého lesnictví a hlavními hosty byli členové zemědělského výboru Poslanecké sněmovny mající mandát spolurozhodovat o budoucnosti českého venkova a lesnictví.

Hlavní tematická otázka SVOL „Kam kráčíš, české lesnictví“ ovšem poslanci příliš zřetelně zodpovězena nebyla.