Archiv časopisu Lesnická práce

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Tento druh známe odpradávna z různých mezí a okrajů lesů. Je to velmi variabilní taxon, bylo popsáno velké množství poddruhů, odrůd a forem, které se mezi sebou ale velmi těžko odlišují. Květy a plody tohoto druhu jsou využívány odedávna, a to pro své léčivé účinky, nebo na „zavařování do sklének, pálení na slivovicu, do vdolka atd.

Robert Doležal

Občas se nám podaří na kameni uprostřed zpěněného horského potůčku obklopeného lesem zahlédnout nenápadného hnědočerného ptáka velikosti kosa s bílou náprsenkou. V příštím momentě však zmizí pod hladinou. Kdybychom jej měli možnost pozorovat i pod vodou, tak bychom se nestačili divit. Potopený v půlmetrové hloubce a obalený vzduchovými bublinkami se totiž za pomocí mávajících křídel pohybuje po dně, zobákem nebo silnými nožkami obrací kamínky a hledá si potravu. Pak se náhle vynoří, voda mu steče z peří, otřepe si křídla, několikrát přidřepne, a buď přelétne jinam, nebo se pustí znovu do lovu. Jedná se o skorce vodního, jediného a poněkud svérázného zástupce čeledi skorcovitých (Cinclidae) v naší přírodě.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Scénář „Podpora výroby energie ze dřeva“ hospodářské politiky evropských států se zabývá otázkou, co by bylo nezbytné změnit, aby dřevo významněji přispělo k dosažení ambiciózních cílových podílů obnovitelných zdrojů na výrobě energie, tak jak byly stanoveny ve většině evropských států. Model scénáře je postaven na tom, že stanovené cíle pro spotřebu a výrobu obnovitelné energie byly v roce 2020 dosaženy, a že tento trend pokračuje dál do roku 2030. Ve scénáři je analyzováno, jakým způsobem mají být tyto cíle dosaženy a jak ostatní části lesnicko-dřevařského sektoru zareagují na tento rychlý růst využití dřevní biomasy pro výrobu energie.

Lubomír Šálek, Oldřich Výlupek

Hospodářská úprava lesů má v České republice dlouholetou tradici a právem je považována za jednu z nepropracovanějších hospodářských úprav ve světě. Lesní hospodářské plány, popisující každou porostní skupinu včetně tvorby detailních lesnických map, spolu s diferenciací hospodaření, opřenou o typologické šetření přírodních podmínek, vytváří systém, který ve své podrobnosti až na výjimky (Slovensko) nemá ve světě obdoby. Tento systém hospodářsko-úpravnického plánování byl ale vytvořen pro podmínky v mírném klimatickém pásu. Otázka je, zda je možné pozměnit český systém tvorby lesních plánů pro zcela jiné přírodní a socioekonomické podmínky.

Richard Slabý

V srpnu 2007 jsem v ženevské kanceláři Evropské hospodářské komise OSN vyplnil a odeslal strukturovaný životopis a motivační dopis. Těmito dokumenty jsem se přihlásil do standardního výběrového řízení na pozici mezinárodního konzultanta projektu Národní inventarizace lesů a dalších přírodních zdrojů ve středoasijském Kyrgyzstánu pod metodickým vedením FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství).  V polovině února 2008 mi přišel e-mail, zda ještě reflektuji na práci v Kyrgyzstánu. Pokud ano, že mne očekávají 1. března v Římě.

Rozhovor s Ivanem Ročkem

Les byl na mapách od počátku jejich existence zakreslován jako významný prvek. Již na počátku zobrazování zemského povrchu, i v těch nejjednodušších mapách, byly zaznamenávány lesy, zejména velké lesní celky.

Starým lesnickým mapám se již více než 20 let věnuje profesor Ivan Roček, který spolu s Petrem Fenclem z Národního zemědělského muzea v Praze (NZM) sestavil a publikoval několik zajímavých souborů starých map. Díky mezinárodním stykům profesora Ročka byly ve spolupráci s Petrem Fenclem staré české lesnické mapy vystaveny v roce 2011 také v Paříži, při příležitosti oslav výročí 250 let od založení Francouzské akademie zemědělství.

Michal Friedl

Oblastní typologické elaboráty (OTE), přesněji oblastní (lesnicko-)typologické elaboráty (vysvětlení viz LP 4/2012), byly od počátku koncipovány jako souhrnná díla lesnické typologie charakterizující lesní typy v rámci přírodních lesních oblastí (PLO). Obsahují také charakteristiku přírodních a růstových poměrů a jsou výsledkem zpracování obsáhlé databáze lesnické typologie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Jejich dokončení v roce 2007 zúročilo tři desetiletí trvající úsilí mnoha lesnických typologů.

Otakar Holuša

Živočichové, jako část biocenózy, vytvářejí spolu s fytocenózou a prostředím celek geobiocenózy. Stejně jako u rostlin závisí rozšíření živočichů a jejich společenstev také na faktorech abiotického prostředí a na současném stavu geobiocenózy. Lze tedy předpokládat, že jednotky, které byly stanoveny v rámci geobiocenologického systému nebo v rámci lesnicko-typologického systému, by mohly být využity i pro studium živočišných taxocenóz. Paralelní studium fyto- a zoocenóz v rámcích a jednotkách těchto systémů představuje tzv. komplexní ekosystémový výzkum. Vzhledem k náročnosti, ale i s ohledem na neznalost systémů klasifikace trvalých ekologických podmínek, jsou takovéto výzkumy prováděny jen ojediněle.

Jiří Pohan

Odborný lesní hospodář jako přímý praktický vykonavatel hospodaření v lesích vlastníků se při své činnosti setkává s lesnickou typologií v několika případech. Běžní drobní vlastníci lesů se při hospodaření řídí lesními hospodářskými plány nebo osnovami. Základní doporučení těchto plánů jsou, aniž si to vlastník uvědomuje, postavena na půdních typech. Problematika půdních typů a veškerých souvislostí je vlastníkovi mnohdy zcela neznámá a při prohlížení hospodářských plánů nenápadné a nejasné zkratky unikají jeho pozornosti.

Vít Skála

Dne 20. 4. 2012 se v prostorách Klubu Lávka, na břehu řeky Vltavy s výhledem na Karlův most a Pražský hrad, uskutečnila XXII. valná hromada České lesnické společnosti (ČLS), tentokrát volební. Sešlo se celkem 61 osob, z toho 25 osob delegovaných hlasovat za své pobočky.

Po přivítání a zahájení valné hromady předsedou ČLS přítomné osobně pozdravil náměstek ministra životního prostředí pro oblast ochrany přírody a krajiny Tomáš Tesař a následně i děkani obou lesnických fakult.