POZNATKY O HODNOCENÍ KVALITY SADEBNÍHO MATERIÁLU
RNDr. Jarmila Martincová - VÚLHM, Výzkumná stanice Opočno
Snaha o snižování ztrát při zalesňování současně s nadbytkem sadebního materiálu zvyšuje tlak na kvalitu produkce. S tím souvisí i potřeba objektivního hodnocení kvalitativních znaků sazenic. Pro školkaře je výhodné prokázat vysokou kvalitu nabízených sazenic a zvýšit tím jejich konkurenceschopnost. Umožní to i zjistit případný negativní vliv některých technologií pěstování a manipulace (včetně skladování) na kvalitu sazenic a tyto technologie podle výsledků testů upravit. Pro odběratele je znalost aktuálního stavu sazenic důležitá zejména v případě pochybností, zda nedošlo k jejich poškození během předchozí manipulace. Umožňuje vyloučit nekvalitní partie sazenic ze zalesňování a předejít případným sporům při neúspěchu výsadeb. Komplexní hodnocení kvality sadebního materiálu se uplatňuje i při kontrolních akcích MZe ČR ve školkách.
Hodnocení morfologické a fyziologické kvality sadebního materiálu formou poradenské služby pro školkaře a vlastníky lesa se provádí od r. 1995. V současné době probíhá akreditační řízení laboratoře pro tuto činnost. Základem pro hodnocení je státní norma ČSN 482115, která udává hlavní morfologické i fyziologické charakteristiky sazenic. Pro její doplnění jsou nyní zpracovávány detailní národní standardy. Jejich cílem je přesné vymezení kritérií platných v rámci Evropského společenství a požadavků specifických pro naše konkrétní podmínky. V normě jsou stručně popsány i metody hodnocení fyziologické kvality. Komplexní hodnocení zahrnující řadu různých testů trvá přibližně jeden měsíc. Orientační posouzení zjišťující velmi závažné fyziologické poškození sadebního materiálu, které by výrazně ohrozilo výsadbyschopnost, je možno uskutečnit během jednoho týdne. Součástí hodnocení jsou i kontrolní výsadby vzorku sazenic realizované v objektu výzkumné stanice.
ODBĚR VZORKŮ
Ne vždy se věnuje odběru vzorků dostatečná pozornost, což může snížit výpovědní hodnotu provedených testů. Problémem často bývá již samotný výběr reprezentativního vzorku sadebního materiálu. Pro komplexní hodnocení kvality včetně orientační kontrolní výsadby je požadován vzorek o velikosti 100 sazenic. Pokud to pracovní vytížení dovolí, pracovníci laboratoře odebírají reprezentativní vzorek přímo u zákazníka. Jestliže to není možné, zajistí vzorek sami zákazníci. Výběr vzorku pak závisí na subjektivním přístupu zákazníka. Zpravidla je náhodně vybráno několik svazků. Hodnocení kvality se v tomto případě vztahuje k dodanému vzorku a výsledky lze zevšeobecňovat pouze do té míry, do jaké odpovídá testovaný vzorek ostatním jedincům v souboru. Pro větší objektivnost výběru zpracujeme v letošním roce podrobnější metodiku.
Přetrvávající nedostatky jsou občas i při zajištění sazenic proti poškození (zejména ztrátě vody) během přepravy. ČSN 482115 udává, že vzorky sazenic musí být dodány na specializované pracoviště do 48 hodin od vyzvednutí ve školce, po vyskladnění (v případě skladovaných sazenic) nebo od přejímky. Během dopravy musí být vzorky zajištěny proti vysychání a působení vysokých teplot. Nejvhodnější je převážet vzorky zcela uzavřené v polyetylénových pytlích. Pokud jsou sazenice příliš velké, je možno do pytlů uzavřít pouze kořeny. Doprava musí být co nejrychlejší s vyloučením denních hodin s intenzivním slunečním svitem a vysokou teplotou. Je třeba mít na paměti, že výsledky testů odpovídají stavu, v jakém byl vzorek dodán do laboratoře, a ne stavu při odběru v terénu. Proto je nutno pečlivě dbát na to, aby se kvalita vzorku změnila následnou manipulací co nejméně.
MORFOLOGICKÁ KVALITA
Základním hodnoceným znakem je síla kořenového krčku. Sledována je i průběžnost kmínku a případný výskyt deformací nebo závažného poškození kořenů. Laboratorní hodnocení se dále zaměřuje především na sledování stavu kořenového systému, který je podle ČSN 482115 charakterizován poměrem objemu kořenů k nadzemním částem, podílu jemných kořenů (slabších než 1 mm) v kořenovém systému a délkou kosterních kořenů. Vzhledem k pracnosti a menší přesnosti zjišťování objemů jsou v současné době zjišťovány vztahy mezi hmotnostními a objemovými charakteristikami a převodní hodnoty, které by umožnily následný přechod na hmotnostní (gravimetrické) hodnocení. Podle druhu dřeviny jsou měřeny i některé další znaky, jako například délka posledního přírůstu ve vztahu k celkové výšce (u smrku a douglasky) jako možný projev nevyváženosti výživy nebo u podřezávaných listnáčů průměr kořene v místě řezu. Popsané základní parametry jsou vztahovány k výšce nadzemních částí sadebního materiálu a porovnávány se standardními hodnotami uvedenými ČSN 482115.
Stejně jako v předchozích letech i letos byl nejčastěji pozorovaným nedostatkem morfologické kvality špatný stav kořenových systémů. Do jaké míry se tento nedostatek projeví na budoucím vývoji kultur, závisí na dalších faktorech. Nedostatečná velikost kořenů vzhledem k nadzemním částem a malý podíl jemných kořenů se projevují jako rizikové faktory především v případě, kdy dochází během manipulace i k fyziologickému oslabení kořenů (např. poškození oschnutím nebo mrazem) nebo v případě, kdy jsou sazenice vysazovány do suché půdy nebo jsou vystaveny delšímu přísušku po výsadbě. V tom případě může nedostatečnost kořenového systému výrazně zhoršit ujímavost a růst kultur.
Častým závažným problémem, kterému však někdy nebývá věnována dostatečná pozornost, jsou deformace kořenových systémů u některých dřevin (především u listnáčů s kůlovým kořenem) pozorované u obalených i prostokořenných sazenic. Proto doporučujeme odběratelům krytokořenného sadebního materiálu vyžadovat od školkařů atest biologické nezávadnosti pěstebních obalů (jak je uvedeno v ČSN 482115). Závažné deformace se mohou vyvinout např. u semenáčků listnáčů pěstovaných v pevných obalech. Používání obalů s otvorem ve dně a jejich umístění na “vzduchovém polštáři” je nutnou podmínkou. Vzduchový polštář však musí být konstruován tak, aby pod obaly nebyly pevné plošky, o které se kořeny zarážejí a obracejí se zpátky do obalu. Tím vznikají různé smyčky a propletení kořenů (obr. 1). V této souvislosti je třeba upozornit, že negativní vliv těchto deformací se projeví až po několika letech po výsadbě, kdy kořeny zesílí a začnou vzájemně omezovat svůj růst.
U prostokořenných sazenic zjišťujeme, že kůlové kořeny jsou deformovány zpravidla při nesprávně provedeném školkování nebo podřezávání. Pokud nejsou kořeny před školkováním kráceny a školkovací stroj není správně seřízen, dochází k ohybu kůlového kořene ve směru brázdy. Tato deformace při dalším růstu přetrvává (obr. 2) a může ohrozit následný růst a stabilitu stromu. ČSN 482115 připouští maximální ohyb 450 a vzdálenost špice kůlového kořene od osy nadzemní části maximálně 10 cm.
FYZIOLOGICKÁ KVALITA
Jedním z hlavních cílů laboratorích testů je zjišťování fyziologického stavu sazenic. Přebíraný sadební materiál je nejprve posuzován vizuálně z hlediska přítomnosti zvětšování a rašení pupenů a výskytu aktivního růstu kořenů (přítomnosti bílých rostoucích kořenových vrcholů). Kontrolováno je zajištění sazenic proti ztrátě vody a dalšímu poškození během přepravy a případné povrchové oschnutí kořenů. Na podélných řezech pupenů a kmínků je zjišťována přítomnost barevných změn jako indikátoru poškození. V případě podezření na výskyt biogenních škůdců (houbová infekce, hmyz) jsou vzorky předávány do fytopatologické laboratoře Lesnické ochranné služby VÚLHM v Jílovišti-Strnadech.
Základním testem fyziologické kvality je zjišťování tzv. růstového potenciálu kořenů, tj. potenciální schopnosti sazenic obnovit rychle růst kořenů po výsadbě do příznivých podmínek. Sazenice jsou přesazeny do přepravek se směsí rašeliny a perlitu a umístěny do růstové komory s teplotou 20-22 0C, relativní vzdušnou vlhkostí 70 % a délkou dne 16 hodin. Po třech týdnech je hodnocen počet rostoucích (bílých) kořenů kratších a delších než 0,5 cm. Sleduje se rovněž rašení terminálních a postranních pupenů.
Nadměrné vyschnutí sazenic, které bývá častou příčinou poškození, indikuje obsah vody v nadzemních částech a v kořenech. Pro přesnější posouzení vodního stresu nově zavádíme hodnocení vodního potenciálu, to znamená síly, jakou je voda poutána v rostlinných pletivech. Stanovení se provádí pomocí tlakové komory (obr. 3), kde je zjišťováno, při jakém tlaku se začne voda z pletiv uvolňovat. Tato metoda je v zahraničí poměrně často používaná. V současnosti zpracováváme základní škálu standardních hodnot pro naše dřeviny tak, abychom již v r. 2000 mohli tuto metodu provozně používat. Podle potřeby zařazujeme do komplexního hodnocení i další testy, např. u dlouhodobě skladovaného sadebního materiálu je barvením řezů Lugolovým roztokem zjišťována přítomnost škrobu v pletivech. Jeho nedostatek indikuje nadměrné vyčerpání zásobních látek během skladování.
Výsledky testů jsou porovnávány s růstem orientačních kontrolních výsadeb realizovaných v objektu výzkumné stanice. Na jaře v r. 1999 bylo např. prováděno rozsáhlejší hodnocení sadebního materiálu dlouhodobě skladovaného v několika klimatizovaných skladech. Jednalo se převážně o listnaté dřeviny a výsledky ukázaly dobrou kvalitu skladovaných sazenic. Pro ilustraci je na obr. 4 znázorněn počet nových kořenů zjištěných v testu růstového potenciálu kořenů a výškový přírůst jednoletých semenáčků buku lesního skladovaných v různých podmínkách. I když byl u skladovaných semenáčků výškový přírůst v 1. roce po výsadbě mírně snížen, rozdíly byly neprůkazné a z hlediska praktických dopadů nevýznamné. Rozdíly v ujímavosti v porovnání s neskladovaným sadebním materiálem byly minimální. Tyto poznatky svědčí o tom, že pokud je dodržován správný technologický postup, je obava z dlouhodobého skladování bezpředmětná.
Na rozdíl od minulých let, kdy se vyskytovaly během zimy a jara atypické výkyvy počasí, nebyly v r. 1999 pozorovány žádné specifické případy poškození sazenic související s klimatickými extrémy. To, že nabízené možnosti hodnocení kvality sadebního materiálu využívá stále více vlastníků lesa a školkařů, je příznivým signálem. Svědčí o tom, že si uvědomujeme, že pro úspěšné zalesňování s minimálními ztrátami potřebujeme sadební materiál s vysokou morfologickou a fyziologickou kvalitou.