MŮŽE BÝT SDRUŽOVÁNÍ DROBNÝCH VLASTNÍKŮ LESA ÚSPĚŠNÉ?

Ing. Jiří Matějíček, CSc. - VÚLHM Jíloviště-Strnady

V rámci prací na Lesnickém programu byl v roce 1998 jako jeden ze 12 projektů zpracován i projekt “Sdružování vlastníků lesů”. Vzhledem k zaměření tohoto čísla LP nabízíme čtenářům souhrn z výše zmiňovaného projektu. Proces sdružování vlastníků lesa, především vlastníků lesa malých výměr, je natolik složitý, že souhrnný názor, zpracovaný odborníky z praxe i výzkumu, může být dobrým úvodem do dané problematiky, a zároveň může být i základem pro další veřejnou diskusi k tomuto velmi významnému lesopolitickému problému a ke způsobům, jak tento problém efektivně řešit. Nezastupitelnou úlohu v celém procesu sdružování pak hraje stát s různými podpůrnými iniciativami a odborný lesní hospodář jako poradce vlastníka lesa.

PODSTATA PROBLÉMU

Obnovou vlastnických práv u nás došlo ke značnému rozdrobení vlastnictví, resp. obhospodařování lesa. Problém drobných lesů (lesů malých výměr) tkví především ve skutečnosti, že na takovém lesním majetku (soukromém či státním) nelze hospodařit podle principu trvalosti a vyrovnanosti všech činností a funkcí lesa, zejména pak v nemožnosti dosáhnout trvalých a vyrovnaných výnosů z lesa. Nelze trvale zaměstnávat odborně kvalifikovaný lesní personál, a proto i úroveň hospodaření je většinou nízká. Sami vlastníci lesů mají nedostatek zkušeností se všemi druhy práce v lese, nemají zpravidla ani dostatek vhodných prostředků (nářadí, mechanismy apod.), nevyznají se v sortimentaci vytěženého dříví ani v tržních podmínkách a dosahují i z těchto důvodů nízkých výnosů ze svého lesa. Mnohdy neznají své povinnosti vyplývající z lesního zákona. Z důvodu nedostatku finančních prostředků se pak v těchto lesích zanedbávají základní biologická a pěstební opatření, což vede k dalšímu zhoršování stavu lesa a produkčních podmínek, a následně k ohrožení plnění mimoprodukčních funkcí lesa ve smyslu lesního zákona. Řešení ekonomické problematiky drobných lesních majetků je tedy jedním z prvořadých cílů jejich sdružování. Zajištění ekologických cílů státní lesnické politiky je pak v drobných lesích krajně obtížné, ne-li zcela znemožněné.

Jedním z možných způsobů, jak řešit problém obhospodařování drobných lesních majetků, je dobrovolné sdružování vlastníků drobných lesů (pozn.: při zachování vlastnictví), které v poválečném období v zahraničí dosáhlo významných úspěchů. Vytvořená sdružení by měla fungovat především na principu svépomoci vlastníků lesa. Právní ani ekonomické prostředí však zatím nevytváří dostatečně účinný tlak na sdružování drobných vlastníků lesa. Jedním z důvodů je nedostatečný výkon státní správy lesů, která nemá účinné možnosti požadavky lesního zákona důsledně vyžadovat a kontrolovat, nedostatečná poradenská činnost apod. Účelem sdružování vlastníků lesa v blízké budoucnosti by také mělo být vytvoření lepších předpokladů pro získání příspěvků ze strukturálních fondů EU a pro splnění kritérií certifikačních systémů na trvale udržitelné hospodaření v lesích. Těžištěm hlavních úkolů sdružení vůči svým členům je poradenství, informace a koordinace.

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ ROZHODUJÍCÍCH PROBLÉMŮ

Sdružování vychází především ze zájmů vlastníka a směřuje k uspokojování jeho vlastnických a hospodářských zájmů. Pokud efekty plynoucí ze sdružování nebudou pro vlastníky drobných lesů dostatečně významné, nelze očekávat změnu jejich postojů.

1. ROLE STÁTU

Stát byl iniciátorem rozbití vlastnických vztahů se všemi z toho plynoucími důsledky. Proto by měl aktivně, v masivním rozsahu okamžitě podniknout účinné kroky k tomu, aby byl odstartován sdružovací proces, jehož zdar či nezdar nezávisí jenom na “neviditelné ruce trhu”. Role státu se musí koncentrovat na dva zásadní problémové okruhy:

a) Pro zabránění devastace lesních porostů a k zamezení škod na sousedních majetcích při hospodaření na drobných parcelách je nutno diferencovaným způsobem v závislosti na výměře a počtu drobných vlastníků vyřešit problém organizace a výkonu odborné správy lesů. Výkon státní správy lesů při nezmenšeném počtu vlastníků nebude zvládnutelný a orgány SSL tak nebudou funkční.

b) Úkolem státu musí být vytvoření přiměřených rámcových podmínek pro vznik a činnost sdružení. Za tím účelem musí být zpracován a realizován komplexní systém nástrojů lesnické politiky, které zajistí efektivnost vložených prostředků. Těmito nástroji jsou:

1.1 Informační podpora sdružování

Čtyřicetileté přerušení kontinuity vlastnických vztahů zásadním způsobem ovlivnilo vztah dnešního vlastníka (zpravidla dědice) k tomuto majetku. Je proto třeba v první řadě ze strany státu a iniciátorů sdružení rozvinout na vysoké úrovni intenzivní osvětovou činnost (s využitím masmédií). Těžiště osvěty musí být také postaveno na osobním styku a vysvětlování, neboť jinak se nepodaří překonat skeptický vztah k myšlence sdružování vlastníků drobných lesů. Cílem osvěty zaměřené na vlastníky lesů malých výměr je, aby vlastníci sami (mj. snad i pod vlivem množících se dobrých příkladů ve svém okolí) postupně došli, resp. byli dovedeni k názoru, že sdružování může v různých ohledech přinášet významný prospěch i jim samotným.

Návrhy opatření:

a) Zintezivnit práci s veřejností - s potenciálními členy sdružování; doplnit účinným systémem distribuce informací cílovým subjektům. Cílem je probudit zájem o sdružování, změnit postoje vlastníků drobných lesů, získat motivaci těchto vlastníků atd.

b) Zintenzivnit informační podporu odborných lesních hospodářů (dále “OLH”) a rozšířit ji i do manažerské oblasti.

1.2 Ekonomická podpora sdružování

Státní podporou hospodaření sdružených lesních majetků lze současně podpořit zájem státu i zájem vlastníka na tom, aby sdružení o dostatečné velikosti postupně vznikala. Poskytování finančních prostředků z veřejných prostředků lze podporovat argumentem, že jakékoli formy sdružování vlastníků drobných lesů snižují organizační, pracovní i finanční náročnost státní správy lesů, odborné pomoci i HÚL. Finanční podporou sdružených lesních podniků z veřejných zdrojů se sleduje zlepšení produkčních, pracovních a odbytových podmínek v hospodaření těchto sdružení a plnění mimoprodukčních funkcí lesa.

Návrhy opatření:

a) Zdokonalit systém poskytování státní finanční podpory na sdružování.

b) Optimalizovat rozsah finanční podpory.

c) Využít Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) pro získávání výhodných úvěrů u peněžních ústavů.

d) Přizpůsobit daňový systém potřebám urychleného procesu sdružování.

1.3 Legislativní podpora sdružování

Speciální právní ustanovení “šité na míru” týkající se sdružování vlastníků drobných lesů, tak jak to zná např. německý spolkový zákon o lesích, náš právní řád nemá. Na specifické podmínky lesního hospodářství se musí aplikovat obecné právní formy sdružování se všemi svými nedostatky.

Návrhy opatření:

a) Dopracovat jasnou legislativní úpravu jako nezbytný předpoklad úspěchu v dlouhodobější perspektivě (např. v novele lesního zákona).

b) Pro Lesy České republiky (dále LČR, s. p.) rozšířit předmět činnosti (např. v zakládací listině) i na odbornou pomoc při vzniku sdružení vlastníků lesů.

c) Novelizovat zákon o obcích.

d) Umožnit po právní stránce výkup lesních pozemků drobných vlastníků lesů ze strany státu.

1.4 Institucionální podpora sdružování

Přestože existuje řada nevládních organizací zabývajících se problematikou lesního hospodářství ve vztahu k soukromým vlastníkům lesa, aktivní a účinná podpora sdružování z těchto institucí zatím nevychází.

Návrhy opatření:

a) Analyzovat možnosti účinnější podpory sdružování ze strany orgánů státní správy lesů a se zvláštním zřetelem na LČR, s. p.

b) Využít (zaktivizovat) stávající nevládní lesnické instituce (např. Lesnické sdružení) a především obce (např. prostřednictvím SVOL) na podporu sdružovacích aktivit.

2. ROLE ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE

Určitou zárukou vzniku fungujících sdružení mohou být jen aktivní a odborně i morálně zdatní odborní lesní hospodáři. Především jejich důvěryhodnost u místních lidí rozhodne o jejich pozitivní či negativní roli na proces sdružování. OLH by měl být na sdružování sám zainteresován z důvodu efektivnějšího výkonu své činnosti na daném území.

Návrhy opatření:

a) Činnost OLH ve sdružení zaměřit kromě poradenské činnosti ve smyslu lesního zákona také na manažerskou činnost uskutečňovanou pro jednotlivé vlastníky (členy sdružení).

b) Vytvářet předpoklady pro to, aby OLH na základě smlouvy se sdružením zabezpečoval alespoň zčásti marketing a obchodní činnost.

ZÁVĚR

Na otázku v názvu příspěvku si může každý čtenář či drobný vlastník lesa odpovědět sám. V zahraničí se jedná o osvědčený, a možno říci o nejefektivnější prostředek, jak eliminovat strukturální nedostatky při hospodaření v lesích malých výměr. Právě na základě poznatků z lesnicky vyspělých zemí je možné tvrdit, že bez aktivní poradenské činnosti vykonávané prostřednictvím OLH či formou jiné institucionální podpory a bez výrazné finanční podpory státu, nemá z dlouhodobějšího pohledu sdružování vlastníků lesa v našich podmínkách příliš velkou šanci na dosažení významnějších úspěchů. V žádném případě se nelze ztotožnit s názory, že všechno záleží jenom na drobných vlastnících lesa. Každý proces žádoucích změn se musí řídit.