RAŠELINOCELULÓZOVÉ KELÍMKY FIRMY JIFFY JSOU ÚSPĚŠNÉ V KRUŠNÝCH HORÁCH

Redakce

Krušné hory - kdybychom z pohledu lesníka hledali slova a přívlastky, kterými bychom chtěli laikovi přiblížit tuto oblast naší republiky, velice rychle by pravděpodobně většinu z nás napadly pojmy jako imise, zničené lesy či zalesňování. U posledního z nich bychom se zastavili, a to proto, že jedině kvalitně založené porosty se v budoucnu mohou stát základem pro vznik stabilních lesních ekosystémů. A to platí obecně, nejen pro Krušné hory.

POČÁTKY ZALESŇOVÁNÍ S RCK JIFFY

Lze souhlasit s již mnohokrát vyřčenou větou: “Krušné hory jsou jakousi laboratoří, ve které se v posledních desetiletích zkoušejí různé lesnické postupy s různou úspěšností.” Těžební technologie a technologie přípravy půdy či sadební materiál a spektrum druhů dřevin používaných k zalesňování - to jsou jen některé z oblastí, které prodělaly v uplynulých desetiletích v místních podmínkách svůj vývoj. Některé z technologií a metod zanikly, jiné se osvědčily a používají se dodnes. Mezi ty druhé patří mimo jiné zalesňování krytokořenným sadebním materiálem, konkrétně sazenicemi pěstovanými v rašelinocelulózových kelímcích (RCK). Mezi nejvýznamnější producenty těchto obalů nejen pro Krušné hory, ale pro celou Českou republiku, patří firma Jiffy.

RCK se v oblasti Krušných hor používají již od 2. pol. 60. let. Největší boom nastal po roce 1977, kdy bylo v obci Drmaly nedaleko Jirkova vybudováno školkařské středisko, které mělo za úkol produkovat sadební materiál pro Severočeské státní lesy Teplice hospodařící v Krušných horách. V té době již značně rozvrácené a rozpadající se smrkové porosty na hřebenech krušnohorského masivu poutaly pozornost široké lesnické veřejnosti a k jejich obnově bylo nutné zajistit přísun odpovídajícího množství sadebního materiálu. Pro zalesňování v extrémních podmínkách vrcholových partií se ukázaly být vhodné sazenice pěstované v RCK. Vlastnosti RCK při práci ve školce a možnost zalesňovat materiálem v nich vypěstovaném horská stanoviště s nekvalitním a chudým humusem, byly pro volbu technologie směrodatné. Již od 80. let je třetina sadebního materiálu produkovaného pro Krušné hory pěstována a dodávána v RCK firmy Jiffy, které se osvědčily nejlépe.

PROVOZNÍ VÝSLEDKY UPLATNĚNÍ RCK JIFFY

Pěstební středisko Drmaly, dnes patřící lesní společnosti Krušnohorské lesy, a. s., produkuje ročně 2-3 mil. sazenic určených k výsadbě do Krušných hor. Přibližně třetina z tohoto množství je obalených. V rámci celé a. s. Krušnohorské lesy se ročně spotřebuje přibližně 2 mil. RCK firmy Jiffy s horním průměrem 11 cm, v nichž se dopěstovávají semenáčky na výsadbyschopné sazenice. Za oblibou technologie RCK ve školkařském provozu se skrývá především snadná manipulace s kelímky při jejich osazování a rovněž ekonomické a ekologické aspekty.

O úspěšnosti technologie v terénu je nejlepší přesvědčit se na vlastní oči a tak jsme se rozhodli podívat se přímo na plochy, které byly v uplynulých letech zalesněny sazenicemi v RCK Jiffy. Domluvili jsme si proto schůzku s pracovníkem LS LČR Červený Hrádek panem Rudolfem Vopatem, se kterým jsme hovořili o jeho zkušenostech ze zalesňování RCK v Krušných Horách. Po diskusi jsme společně absolvovali vyjížďku do porostů založených sadebním materiálem vypěstovaným touto technologií.

Od začátku používání ve 2. pol. 60. let byly technologií RCK v Krušných horách zalesněny tisíce hektarů lesní půdy a kdyby se našlo více finančních prostředků, byla by výsledná plocha pravděpodobně ještě větší. Zalesňovalo se všemi druhy dřevin, mezi kterými však jednoznačně převládal introdukovaný smrk pichlavý. Jako první ukázku našeho malého terénního výjezdu jsme proto shlédli plochy zalesněné smrkem pichlavým. Zapojené porosty ve stáří 30 let, které tvořily stromy vysoké 4-5 m, se nacházely na náhorní plošině Krušných hor a patřily mezi jedny z prvních, které se podařilo vypěstovat z RCK. Následovaly ukázky různých druhů dřevin v různém věku a na stanovištích různých charakterů.

SPOLUPRÁCE V PROJEKTECH PHARE

I dnes se sadební materiál v RCK Jiffy používá k zalesňování celé řady stanovišť. Technologie RCK se v hojné míře využívá v projektech Phare, kdy se např. používají pouze obalované smrkové sazenice. Řada dalších dřevin, např. osika, modřín a borovice lesní - náhorní ekotyp, se pro projekty Phare také pěstuje v RCK. Konkrétní projekty zpracovává Agentura obnovy lesa LČR v Teplicích, která dokáže objektivně posoudit nároky na sazenice s ohledem na plochy, které se jimi posléze zalesňují. Obalované smrkové sazenice se vysazují do rozhrnutých valů, listnáče, jako je třeba buk nebo javor, se v maximální míře používají k podsadbám pod porosty náhradních dřevin atd. V terénu jsme si většinu založených kultur měli možnost prohlédnout. Vlastnosti RCK umožňují prodloužit dobu zalesňování - sázet stromky lze i v případě krátkého jarního období nebo již koncem léta.

ZÁVĚR

Je samozřejmé, že podmínkou dosažení úspěšnosti celé technologie je dodržení správných postupů jednak při pěstování sadebního materiálu ve školkách a současně při výsadbách v terénu. Zde je nutné upozornit zejména na důležitost udržování řádné vlhkosti stěn kelímků, aby nedošlo k přeschnutí a k následné neprostupnosti pro kořenový systém. Trvalý zájem o RCK firmy Jiffy je dobrým důkazem toho, že kvalita snoubící se s účelností a přijatelnou cenou se v našich podmínkách osvědčila.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.