Souhrnné výsledky studie stavu epikutikulárních vosků

Smrkové porosty v Orlických horách na jaře 2002

Emilie Bednářová

V roce 2002 došlo k poškození asimilačního aparátu smrku ztepilého i pichlavého v Orlických horách. Nejvíce byly zasaženy nejmladší ročníky jehličí, které jsou na poškozování velmi citlivé.

Na sledovaných plochách byly vytipovány vzorníky, u nichž byl proveden odběr větví ze čtvrtého přeslenu a studována změna struktury a kvantitativní analýza epikutikulárních vosků u smrku ztepilého a pichlavého na jehlicích I. ročníku (tj. 23 měsíců od vyrašení) a II. ročníku (tj. 35 měsíců od vyrašení). U obou ročníků došlo ke značnému úbytku epikutikulárních vosků na jehlicích (tab. 1). Množství vosků na sledovaných jehlicích signalizuje značné poškození asimilačního aparátu smrku ztepilého. U smrku pichlavého došlo rovněž k výraznému úbytku epikutikulárních vosků. Tento jev u Picea pungens není obvyklý a nebyl zaznamenán ani v Krušných horách.

Vzhledem k tomu, že u smrku ztepilého nebyly poškozeny všechny větve, dá se předpokládat, že se nejedná o dlouhodobé působení imisního tlaku, ale o krátkodobé působení o silné koncentraci.

U epikutikulárních vosků sledovaných na jehlicích smrku ztepilého došlo k velké degradaci struktur (obr. 1) u prvního ročníku jehličí. Obr. 2 charakterizuje stav epikutikulárních vosků u jehlic druhého ročníku jehličí smrku ztepilého.

U smrku pichlavého (Picea pungens) sice došlo k menší destrukci, ale ve srovnání se vzorky z dřívějších studií vidíme, že se jedná o mimořádnou situaci (obr. 3). Značný úbytek a degradace vosků jsou patrny i z obr. 4, který charakterizuje stav druhého ročníku jehličí smrku pichlavého.

U obou dřevin se jedná o nezanedbatelné poškození asimilačního aparátu. Z dlouhodobého pozorování stavu epikutikulárních vosků na různých stanovištích byla vypracována stupnice poškození asimilačního aparátu, z níž vyplývá, že pokud množství epikutikulárních vosků na jehlicích smrku ztepilého je menší než 1,40 % z celkové hmotnosti jehlic, jedná se o značné poškození asimilačního aparátu.

Adresa autorky:
Ing. Emilie Bednářová, CSc.
Ústav ekologie lesa, LDF MZLU
Zemědělská 3, 613 00 Brno

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.