Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 02/03

Kambioxylofágní fauna smrkových porostů Beskyd I.

Struktura kambioxylofágní fauny smrkových porostů Beskyd při základním stavu lýkožrouta smrkového, I. část - Porostní podmínky

Emanuel Kula, Wojciech Ząbecki

Smrkové porosty představují labilní lesní ekosystémy vystavené širokému spektru stresujících faktorů (antropogenní imise, vítr, sníh, sucho, blesk, zvěř, dřevokazné houby a listožravý hmyz), které predisponují stromy v různém rozsahu k napadení a rozvoji kambioxylofágů.

Zjišťování poškození půdy harvestory v probírkách

Adolf Schlaghamersky

Lesnické dlouhodobé provozní plány k nasazení těžké těžební techniky, zvláště pak strojů pro soustřeďování dříví, by měly být v souladu s ekologickými požadavky lesa tak, aby byla zajištěna jak kontinuita produkce dřeva, tak i všech ostatních funkcí lesa.

Rozdíly v evidovaném objemu dříví

Vladimír Simanov

V průběhu těžební činnosti dochází ke změnám v evidovaném objemu dříví, a to ke změnám faktickým, způsobovaným skutečnými ztrátami, i ke změnám fiktivním, vznikajícím v důsledku rozdílů mezi výsledky zjišťování objemu dříví různými metodami, rozdílným způsobem evidence dříví a přetříděním (záměnou) sortimentů surového dříví.

Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice

Jiří Filippi

Současný stav měření a třídění dříví v ČR vychází z československých norem, které platily, případně stále ještě platí desítky let bez toho, že by doznaly výraznějších změn. Přitom v souvislosti se společenskými změnami po roce 1989 dochází k rozvoji zahraničního obchodu a postupně také k přílivu zahraničních investic do tuzemských zpracovatelských závodů. V neposlední řadě je s ohledem na budoucí integraci ČR do evropských struktur stále naléhavější povinnost přizpůsobení národní legislativy evropským předpisům.

Výživa a přikrmování spárkaté zvěře v přezimovacích obůrkách

Jan Pintíř, Marek Tuma

Škody zvěří na lesních porostech (zejména působených kopytnatci - zvěří spárkatou) jsou jedním ze závažných problémů v současném lesním hospodářství (LH). K nejvýznamnějším patří okus letorostů lesních dřevin (především terminálních pupenů), spásání přirozeného zmlazení listnatých dřevin a jedle a loupání kůry v mladších věkových stupních především u smrku. Loupáním a následnou hnilobou oddenkové (nejcennější) části postižené stromy snadno podléhají abiotickým škodlivým činitelům, především sněhu a větru. Pokud se takovéto porosty dožijí mýtního věku, výnosy z prodeje dřeva postiženého hnilobou jsou minimální.

Zima v malém lese a probírky

Zdeněk Kadlus

Roční cyklus polních prací dříve většinou automaticky přesouval kácení v malém lese a odvoz vytěženého dřeva na zimní měsíce. Nebylo to však jen s ohledem na volnou pracovní sílu obyvatel venkova i na nutnost “zaměstnat” koňské potahy. Dřevo tažené v době vegetačního klidu je kvalitnější než mimo něj, zejména u listnatých dřevin.

Lesy jako plošný regulátor vodní bilance hydrologického obvodu

Karel Kudrna, Marie Šindelářová

V souvislosti s řešením problému hydrogeomorfologie krajinného prostoru a s tím spojeným stanovením jeho optimální struktury se prokázal jako klíčový faktor vývoje sledovaného území poměr jednotlivých složek vodní bilance.
Geologické a hydrogeologické analýzy, jakož i studium orogenního vývoje povodí Malše, horní Lužnice a jiných toků prokázaly, že všechny změny v orogenním vývoji vedly vždy k razantní změně vodního režimu a v závislosti na tom ke změnám všech rostlinných společenstev.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.