Volba hospodářských způsobů a poptávka po produkci lesa

Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.

Obhospodařování lesů není určováno jen názory a představami lesníka, ale je vázáno na zájmy spojené s poptávkou po výsledcích lesnických aktivit. Způsob hospodaření v lese, z pozitivního i negativního hlediska, byl doposud vždy určován požadavky, které souvisely se zájmem, vyjadřovaným tržní i mimotržní poptávkou. Platí to i v současnosti, kdy donedávna převažující produkční hlediska jsou rozšiřována o ekologický rozměr, přesahující rámec kritérií vymezovaných trhem.

Lesnický management si v této souvislosti začíná všímat, jak ovlivní upřesněná veřejná objednávka zájem a jednání majitelů lesů všech vlastnických kategorií a v této souvislosti i jejich motivační přístup k uspokojení poptávaných požadavků. Ve svém příspěvku se chci dotknout poněkud zúženě požadavků, určovaných tržní poptávkou, aniž bych přitom zpochybňoval jejich souvislost s veřejným zájmem na účincích lesa, které nejsou bezprostředně trhem ovlivňovány.

Doba obmýtní

Předmětem diskuse se stávají i otázky, které byly donedávna považovány za vyřešené, nebo byly dokonce tabuizovány. Patří k nim např. úvaha o předpokládané kvantitativní a kvalitativní struktuře dodávek surového dříví a o její souvislosti s aplikovanými hospodářskými způsoby a zejména s obmýtím, jehož rozpětí je zatím závazně stanoveno pro jednotlivé hospodářské soubory v příslušné vyhlášce MZe. Právě přijatá doba obmýtní totiž ve značné míře určuje způsob obhospodařování lesního hospodářského celku (LHC).

Nechci zpochybňovat odbornou úroveň přístupu, který byl ve své době zvolen pro zpracování tabulkového přehledu přípustného obmýtí. Přesto jsem přesvědčen o nezbytnosti změn, vycházejících z nových společenských podmínek našeho odvětví a změny ekonomického prostředí. Zásadně se posílila hospodářská samostatnost lesních majetků, rozšířila se jejich volnost při volbě způsobů obhospodařování lesů a určování skladby tržně i mimotržně realizovaných užitků. Přímé i nepřímé určování sortimentní skladby těžby závazně stanoveným obmýtím se stává neracionálním a dokonce i nepřípustným zásahem nejen do vlastnických práv vlastníka lesa svobodně disponovat svým majetkem, ale i zásadním omezením odborných úvah a aktivit kvalifikovaného lesního hospodáře při volbě hospodářského způsobu.

Zařizovatel nemůže zvyšovat obmýtí jenom proto, že na některých příznivých stanovištích počítá s možností produkce sortimentů zvláštní jakosti. Rozhodování o sortimentní skladbě produkce přísluší výhradně jen vlastníku lesa nebo jím pověřenému managementu. Ten se při tom řídí především výsledky vlastní prognózy poptávky na dřevařském trhu nebo jinými, převážně ekonomickými hledisky.

Veřejný zájem na trvale udržitelném obhospodařování lesů ovšem nepřipouští uplatnit při volbě obmýtí naprostou volnost. V u nás převládajícím pasečném hospodářství plní závazná doba obmýtní významnou a zatím nezaměnitelnou úlohu faktoru těžební regulace. Zabezpečuje veřejný zájem v lesích tak, aby nemohly být těženy v době před kulminací produkčních schopností, s níž jsou do jisté míry spojeny mimoprodukční funkce lesních porostů.

V ekonomicky liberálním prostředí ale nemůže být závazný limit minimální doby obmýtní stanovován na základě subjektivních úvah, které nepřiměřeně omezí možnosti vlastníka lesa či pověřeného odborného lesního hospodáře rozhodovat o obhospodařování svého majetku.

Obmýtí uvedené v příslušné vyhlášce MZe bylo závazně stanoveno podle doby kulminace hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Hodnotové vyjádření CPP vycházelo původně z cen sortimentů, platných v roce 1977, tzn. z období, kdy byly ceny závazně stanoveny celostátně platným ceníkem. I když v následujících úpravách byla zřejmá snaha hodnotové vyjádření CPP aktualizovat s přihlédnutím k cenovému vývoji, je zřejmé, že možnost jeho využití pro stanovení doporučené, nebo dokonce závazné doby obmýtní je omezená. Základním nedostatkem je především to, že nepřihlíží k vývoji aktuální tržní poptávky po jednotlivých sortimentech, promítající se do úrovně jejich cen a v podstatě i do sumární hodnoty produkce na jednotlivých stanovištích. K tomu ale musí lesní hospodář ve své praktické činnosti přihlížet. Není logické nutit ho přehnaně vysokou dobou obmýtní k pěstování sortimentů, jejichž odbyt je ve sklizňovém období limitován omezenou poptávkou.

Poptávka po pilařské kulatině

Dnes se diskutuje velmi živě zejména o současné a zejména budoucí poptávce po tlustém dříví. Struktura poptávky po pilařských výřezech různé tloušťky se promítá do diferenciace cen. Vývoj rozdílů v cenách různě tlustých pilařských výřezů vyjadřuje s dostatečnou vypovídací schopností vývoj struktury poptávky. Zevšeobecňující porovnání vývojových tendencí potvrzuje, že od převažujících požadavků na větší tloušťku, kdy se od tlustějšího pilařského výřezu očekávalo získání kvalitnějšího řeziva, přecházejí zpracovatelé ke zdůraznění požadavku snížení technologické náročnosti zpracování výřezů s menší diferenciací tloušťkové struktury. Příčiny uvedené změny souvisí mj. se změnami skladby a oblastí použití řeziva a zaslouží si hlubší rozbor. Důsledky změn poptávky po pilařské kulatině různých dimenzí jsme zkoumali na příkladu dlouhodobého vývoje cen smrkové pilařské kulatiny.

Počátek 20. stol.

Podle příkladů cenové statistiky z počátku 20. století (Velkostatek Lnáře - 1911, Městské lesy Rokycany - 1912, Městské lesy Písek - 1912) uvedené v publikaci F. J. MEGY “Dřevní obchody a průmyslové podniky” (Praha, 1912).

Počátkem dvacátého století byly ceny pilařských výřezů zvyšovány obvykle úměrně rostoucí tloušťkové třídě. Na příkladu z období 1911–1912 došlo k nejvýraznější diferenciaci cen u rokycanských městských lesů. Ceny smrkových pilařských výřezů tloušťkové třídy 4 (střední průměr 40–49 cm) byly o 68,1% vyšší než ceny výřezů třídy 2b (25–29cm). Tenká pilařská kulatina 1a třídy (10–14 cm) se tehdy prodávala po 14 K/m3, výřezy 4. třídy po 35,3 K/m3. Ceny za “přesílené” výřezy 5. třídy lnářský a rokycanský ceník neuvádí, zřejmě o ně nebyl zájem s ohledem na tehdejší technologické vybavení pilařských provozů a obchodní smlouvy (a tudíž i ceníky) s ním nepočítaly. V našem případě se vyskytovala dodávka “přesílené” pilařské kulatiny jen u Městských lesů Písek, kde se pro 5. tloušťkovou třídu (50–59 cm) uvažovalo s cenou 25,5 K/m3, tzn. o 2 K/m3 nižší, než byla cena výřezů 4. třídy.

Centrální bilancování dodávek surového dříví

Podle závazných ceníků surového dříví platných v býv. Československu v roce 1958 a 1977.

V období centrálního bilancování dodávek surového dříví (1950–1999) platily závazné velkoobchodní ceny jednotlivých sortimentů. Ještě v ceníku z roku 1958 se počítalo se zvyšováním ceny s rostoucí tloušťkou. Ceny výřezů 4. třídy byly o 16,4 % a ceny výřezů 5. třídy dokonce o 20,8 % vyšší než ceny výřezů tl. třídy 2b. Tento stav se stal i přes omezené působení cenových nákladů zřejmě neudržitelný, a proto došlo při vydání nových ceníků v roce 1977 k zásadní změně. S rostoucí tloušťkou, počínaje od třídy 4, zde cena postupně klesala.

Současnost

Nabídkové ceníky firmy STORA ENSO pro její závody v Plané u M.L. a ve Ždírci pro rok 2003; ceny dosažené v rakouské spolkové zemi Oberösterreich v listopadu 2002 a v červnu 2003 (Holzkurier č.30/31, 2003).

Snížený zájem o tlustší pilařské výřezy se projevuje i v současné době. Například jedna z největších pilařských firem v ČR Stora Enso omezuje svůj zájem o pilařské výřezy tloušťkou čepu. Z odstupňování cen podle tloušťky výřezů je zřejmý prvořadý zájem firmy o výřezy tl. třídy 2b. Obdobné cenové relace nacházíme na dřevařských trzích sousedních zemí. Globální produkce řeziva v posledních obdobích stagnuje a o výrazném nárůstu poptávky po pilařské kulatině na světových trzích asi nelze uvažovat. Nejen v ČR, ale i v širším evropském měřítku je zájem odběratelů pilařské kulatiny soustředěn především na tloušťkové třídy pod 35 cm středního průměru. Nelze si současně nevšimnout ani rostoucího zájmu o pilařské zpracování tenčích výřezů. Při úvaze o době obmýtní je nevyhnutelné k těmto tendencím přihlížet.

Poptávka po ostatních sortimentech

Poněkud jiná je situace v poptávce po výřezech zvláštní jakosti. Světová produkce dýh prudce a bez výkyvů roste (1961 - 1,15 mil., 2002 - 7,5 mil. m3). ČR se nachází se současnou roční produkcí 14 tis. m3 dýh hluboko nejen pod úrovní dřevařsky významných zemí, ale také pod vlastními možnostmi a ekonomickými potřebami. Nejen s ohledem na globální tendence vývoje zájmu o zvyšování produkce dýh, ale především z hlediska zlepšení struktury vlastní spotřeby dřevařských výrobků a z mnoha dalších příčin by se mělo počítat s tím, že zajištění zvýšené dodávky výřezů zvláštních výřezů tlustších dimenzí se může stát v dohledné době pro vlastníky lesa aktuální. Dobrovolné prodloužení doby obmýtní na produkčně příznivých stanovištích se může stát jedním ze vstřícných opatření k zachycení této tendence.

Vývoj poptávky po dalších významných sortimentech - trvalý růst spotřeby dříví na výrobu vlákniny a palivového dříví (LP 9/2003, str. 25, pozn. red.) naznačuje přetrvávající, a dokonce i zvyšující se význam kvantitativních kritérií (maximální úroveň produkce) spolu se zdůrazněním požadavku trvalosti, bezpečnosti a těžební vyrovnanosti při posuzování způsobů obhospodařování lesů. Pokračující technický pokrok umožňuje použít pro výrobu celulózy a dřevodesek surovinu značného a stále se rozšiřujícího kvalitativního rozpětí. Významným zdrojem vlákninového dříví přitom zůstávají v našich středoevropských podmínkách probírkové výchovné zásahy.

Závěry

- Růst kvantitativní poptávky po surovém dříví se dotýká především kvalitativně méně náročných sortimentů, určených pro výrobu celulózy, papíru, dřevovláknitých a dřevotřískových desek a do jisté míry i dřevařských konstrukčních prvků. Růst produkce, její trvalost, bezpečnost a udržitelnost se stává nejdůležitějším, nebo dokonce rozhodujícím kritériem při volbě hospodářského způsobu a v této souvislosti i pro stanovení obmýtní doby.

- Technologie pilařského zpracování dříví se stále častěji orientuje na ohraničení tloušťkového intervalu pilařských kulatinových výřezů. Současné zpracovatelské technologie a následné použití řeziva dokonce umožňují posunout požadavky na rozměry pilařské kulatiny do nižších tloušťkových tříd. Maximalizace tloušťky dříví, které má být sklízeno mýtní těžbou, přestává být v porostech produkujících pilařskou kulatinu optimálním kritériem mýtní zralosti. Kvantitativní parametry, vyjádřené kritériem kulminace přírůstu (v m3) se stávají rozhodujícími.

- Předpokládaný růst poptávky po sortimentech speciální kvality a zpravidla i větší tloušťky (výřezy zvláštní jakosti) může být uspokojen stanovením přiměřeně dlouhé obmýtní doby. Rozhodování o orientaci hospodaření na tento jednoznačně trhem ovlivňovaný výsledek nemůže být vyjmuto z pravomoci vlastníka lesa (resp. osoby vlastníkem k tomu zmocněné). Nemusí být vázáno na počáteční fázi pěstebního cyklu.

- Kritérium trvalosti a bezpečnosti produkce, spolu s požadavkem co největšího využití produkčního potenciálu, lze v zásadě použít jen v případech, kdy zájem o produkci dřeva není překrýván mimořádně silně akcentovanou a právními normami kodifikovanou veřejnou objednávkou na mimoprodukční, tržně nerealizované funkce lesa.

Adresa autora:
Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.
VÚLHM Jíloviště-Strnady, pracoviště Rokycany
Soukenická 2, 337 01 Rokycany
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.