Využití semenných roků

Zdenka Hlavová

K základním povinnostem vlastníků lesa, vyplývajícím z lesního zákona č. 289/1995 Sb., §11 odst. 2, patří zachování genofondu lesních dřevin. Každý lesní hospodář by měl mít pod vlastní kontrolou genofond populací lesních dřevin, které obhospodařuje, jako předpoklad budoucí prosperity lesních porostů. Je možné spoléhat na trh se sazenicemi a zvlášť pro menší vlastníky je to jistě řešení, ostatní by ale měli pamatovat na zabezpečení vlastních zdrojů semen. V případě kalamity je v zásobách semene určitá „jistota“. Vlastníci lesa by si měli vyhodnotit potřeby osiva do budoucna a vytvořit dostatečné zásoby i na období, kdy dřeviny neplodí, a byla tak zajištěna nepřetržitost produkce sadebního materiálu s výhledem do očekávané další úrody. U smrku jsou semenné roky cca po 10 letech. Po semenném roce bývá v dalším roce „doznívající úroda“, jež se letos u smrku objevuje.

V roce 2003 zaplodil po 11 letech smrk ztepilý. Sběr šišek byl prováděn převážně v listopadu a prosinci 2003 a v lednu a únoru 2004. Do Semenářského závodu LČR v Týništi nad Orlicí bylo z celé ČR dodáno k vyluštění 146 654 kg4400 kg osiva. I přes extrémní klimatické podmínky (velké sucho) při dozrávání šišek, jsou podle dosud provedených rozborů kvality vyluštěného osiva (VÚLHM, akreditovaná laboratoř Uherské Hradiště) výsledky dobré. Absolutní hmotnost (1000 semen) činila 7,835 gramů, energie klíčení 40 % (tj. % vyklíčených semen sedmý den od zahájení zkoušky klíčivosti), klíčivost 89 %, počet klíčivých čistých semen v 1 kg8,8 gramů, klíčivosti 80 % a počtu čistých klíčivých čistých semen v 1 kg 82 000. Nižší energii klíčení, způsobenou suchým rokem, lze ve většině případů zlepšit vhodnou předosevní přípravou osiva. Spolu se zásobami osiva z minulých úrod mají vlastníci lesa uloženo v semenářském závodě 12645,9 kg osiva smrku ztepilého. šišek, což při průměrné 3% sypavosti představuje 103 098 kusů. Pro porovnání ČSN 48 1211 uvádí průměrné hodnoty u absolutní hmotnosti

Periodicita plodnosti a množství osiva

Zvyšováním podílu listnáčů při obnově lesních porostů a podporou přirozené obnovy se potřeby sazenic, a v návaznosti na to i potřeby osiva snižují. Spotřeba osiva klesá přibližně od roku 1995, kdy vstoupil v platnost lesní zákon, který podporuje přírodě blízké obhospodařování lesů. To nevyžaduje tak vysokou spotřebu sazenic jako způsoby obhospodařování, jež umožňovala předchozí legislativa. Při kalkulaci potřeby osiva je třeba u smrku vytvořit zásobu minimálně na 10 let a rezervu pro mimořádné události, jako jsou větrné, hmyzí kalamity apod. Roční spotřeba osiva smrku v ČR v posledních letech klesá. Např. v roce 1998 bylo ze Semenářského závodu expedováno téměř 6000 kg tohoto osiva, v roce 2003 to byly 3000 kg.

Klimatické podmínky letošního roku byly příznivější, proto se předpokládá kvalitní úroda a možnost využití „nabídky přírody“ k doplnění potřebných nových zásob osiva. Starší nebo méně klíčivé osivo lze použít jako náhradu přirozené obnovy.

Kratší periodicita plodnosti je u borovice lesní a modřínu evropského, a to cca po 4 letech. Borovice lesní v posledních 10 letech plodila celkem rovnoměrně, nižší zásoby jsou v několika PLO. V posledním roce se začal projevovat nedostatek osiva modřínu opadavého, i když tato dřevina je často diskutována jako nepůvodní a potřeby osiva značně poklesly. Nedostatek osiva je u sudetského modřínu. Několik posledních naznačujících se úrod v době květu pomrzlo, a zásoby tak tvoří staré a méně kvalitní osivo. V letošním roce se úroda objevuje a je třeba ji využít pro obnovu zásob.

Zákonné předpisy

Od 1. 1. 2004 je v účinnosti zákon č. 149/2003 Sb. o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem). Na tento zákon navazuje prováděcí vyhláška č. 29/2004 Sb. s účinností od 20. 1. 2004. Podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou řešeny ve vyhlášce č.139/2004 Sb. s účinností od 1. 4. 2004. Před sběrem semenné suroviny je třeba zvážit, zda osivo, případně sadební materiál budete potřebovat jen pro vlastní potřebu bez požadavků na dotace, nebo zda (třeba i někdy v budoucnu) budete chtít s tímto materiálem obchodovat. Pak je nutné postupovat podle tohoto zákona (Oznámení o konání sběru, Žádost o vydání potvrzení o původu reprodukčního materiálu, podávané na obecní úřady obcí s rozšířenou působností atd.; podrobně viz LP 8/2004, pozn. red.). Orgány veřejné správy vystavují potvrzení o původu. Pokud nebude potvrzen reprodukční materiál již ve fázi sběru, potvrzení o původu nelze získat zpětně. Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze v tom případě, že pochází z uznaných zdrojů. Proto si vytvořte dostatečné zdroje pro sběr osiva nejen jehličnanů, ale i listnáčů, a to uznáním jak porostů, tak i zdrojů semen, tj. stromů rostoucích na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nebo i stromů rostoucích mimo les. Uznaná pro sběr musí být i kategorie identifikovaných zdrojů reprodukčního materiálu. V případě, že se osivo neuvádí do oběhu podle zákona č. 149/2003 Sb., je třeba při jeho použití dodržovat především § 29 lesního zákona. (Z uznaných zdrojů, přenos ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a odpovídající nadmořské výšky).

Semenářský závod v Týništi

Semenářský závod LČR v Týništi n. Orlicí je jediným subjektem u nás, který je vybaven pro zpracování a skladování osiva ve velkých objemech, včetně klimatizovaných skladů určených pro dlouhodobé skladování osiva. Je na rozhodnutí lesního hospodáře, zda jeho služeb využije, nebo zda si své potřeby zajistí sám. V celkovém objemu činí služby pro ostatní majitele lesů (tj. mimo LČR) zhruba 50 %. Semeno po celou dobu zpracování a skladování je ve vlastnictví toho, kdo si službu objednal. Sám si rozhoduje, kdy a komu si dá vypěstovat sadební materiál nebo jak s osivem naloží (může ho samozřejmě i prodat, pokud dodrží zákon č. 149/2003 Sb.). Samostatnou částí klimatizovaného skladu osiva je tzv. banka lesního osiva, do které si mohou majitelé osiva ukládat části semenných oddílů vysoké genetické hodnoty, a to pro zachování regionálních populací v co nejširší genetické variabilitě. U skladovaného osiva je zajišťován kvalifikovaný odběr vzorků k provedení rozborů osiva pro obchod s reprodukčním materiálem.

V oblasti zpracování listnáčů se závod zaměřuje především na osivo buku, a to na jeho přípravu pro dlouhodobé skladování v mrazicích boxech a následnou předosevní přípravu. V posledních letech byla rozšířena kapacita na zpracování široké škály dužnatých plodů listnáčů a keřů (jeřáby, třešně, hrušně, kaliny, hlohy atd.). U cenných dřevin (např. břek, hrušeň, třešeň) může být sběr osiva podle nové legislativy na rozdíl od minulosti proveden jen z uznaných porostů. U všech listnáčů se na základě požadavků zákazníků provádí předosevní příprava. Novou technologií je ošetření žaludů, jak před výsevem, tak i skladováním, proti nejzávažnějšímu houbovému škůdci hlízence žaludové (pomocí termoterapie bez použití chemických přípravků).

Adresa autora: Ing. Zdenka Hlavová

LČR, s.p., Semenářský závod

Týniště n. Orlicí

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: archiv SZ

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.