Modrání dřeva

Větrné a sněhové polomy uplynulé zimy vytvořily na mnoha místech naší republiky mimořádně příznivé podmínky nejen pro rozvoj podkorního a dřevokazného hmyzu, ale i dalších biotických škodlivých činitelů, včetně hub zbarvujících dřevo.

Hub vyvolávajících zbarvení dřeva je mnoho, rovněž tak barevných změn jimi vyvolávaných – nicméně nejčastěji se setkáváme právě s houbami způsobujícími modrání dřeva jehličnanů. Mezi původce modrání u nás patří nejčastěji zástupci rodu Ceratocystis (C. minor, C. pilifera, C. coerulescens či C. piceae). Houby působící modrání se jako jedny z prvních usídlují na běli čerstvě odumřelého smýceného stromu – na dřevě, které si ještě udrželo značnou vlhkost, ale zároveň je již poněkud „provzdušněné“ (ve dřevě právě poraženého stromu plně nasyceného vodou se tyto houby nedokáží rozrůstat).

Tyto houby se šíří nejrůznějšími způsoby – jejich výtrusy roznáší vítr, voda, ale i hmyz (kůrovci). K nákaze může dojít prakticky během celého roku, ale nejpříhodnější doba pro infekci i vlastní růst těchto hub je v teplém jaře, v létě a začátkem podzimu. V zimním období při teplotách pod bodem mrazu se jejich růst zastavuje, aby se na jaře opět obnovil.

Houby způsobující modrání napadají nejen čerstvě odumřelé dřevo, ale i dřevo již opracované, pokud je přiměřené vlhké. Primárně je napadána běl (borovice), někdy však posléze i jádrové vyzrálé dřevo (smrk). Modráním mohou být postiženy nejrůznější dřeviny – především však jehličnany (u nás hlavně výše zmiňovaná borovice a smrk). Je třeba zdůraznit, že činností hub působících modrání nedochází (alespoň zpočátku) k výraznějšímu zhoršení technických parametrů napadeného dřeva. Nicméně vzhledové vady silně snižují prodejní cenu takto poškozeného dřeva.

Možnosti obrany

Co se týče možných obranných opatření proti modrání dřeva, je třeba na prvním místě zdůraznit nutnost co nejrychlejšího vytěžení a zpracování poškozené (napadené, resp. ohrožené) dřevní hmoty. Účelné je i včasné odřezání napadených částí a urychlené vysušení dřeva. V pilách a dřevoskladech je žádoucí chránit uskladněné (i již opracované) dřevo před deštěm. Chemické ošetření je sice možné (nátěry čel a odkorněných míst kulatiny fungicidními přípravky), ale ne příliš účinné.

František Soukup,

Vítězslava Pešková

Foto: archiv LOS (F. Soukup, V. Pešková)