Co přinese tlející dřevo venkovu?

Navrhovaný Program pro rozvoj venkova (PRV) zařazuje mezi podmínky pro získaní dotace pravidlo, aby při hospodaření v lesích bylo ponecháno určité množství stromů na hektar k zetlení.

- Jakým způsobem toto pravidlo přispěje k rozvoji venkova (přispěje-li)?

- Z jakých důvodů se v PRV objevilo?

- Jaké důsledky může toto pravidlo přinést?

Petr Moucha - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Pravidlo bylo zařazeno pravděpodobně na základě požadavku MŽP, ale jako požadavek je nesmyslné. Ponechávání určitého počtu stromů k zestárnutí a rozpadu nemůže platit pro jakýkoliv les. V porostech nepůvodních dřevin nebo ve smrkových monokulturách 2.–5. lesního vegetačního stupně může být přímo škodlivý. Pro udržení a ochranu biodiverzity má smysl ponechávání určitého počtu stromů do zestárnutí a rozpadu jedině z dřevin přirozené skladby, a patrně by bylo vhodné, aby to platilo pro zvláště chráněná území a případně prvky územních systémů ekologické stability. Pro rozvoj venkova bude mít toto pravidlo význam blížící se nule. Poskytne možnost získat vlastníkům lesa určité finanční prostředky. Jsem ale zvědav, kdo bude stanovovat kolik a které stromy ponechá vlastník lesa do rozpadu a kdo bude dodržení tohoto omezení kontrolovat.

Richard Slabý - Ústav hospodářské úpravy lesa

Na důvody se zeptejte toho, kdo to tam údajně navzdory dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR nakonec nějak podivně podstrčil...

Koncem srpna jsem se toulal po Tyrolech. Tam jsem si při skládkách spadaných větví s očividným záměrem s nimi topit v zimě říkal, že by tak někdo mohl k místním sedlákům s něčím takovým přijít... Myslím, že by měl z místních kopců dobrý rozběh a zastavil by se až v Innu.

Vilém Podrázský - Fakulta lesnická a environmentální České zemědělské univerzity

Nevím, jakým způsobem toto pravidlo přispěje k rozvoji venkova a z jakých důvodů se v PRV objevilo.

Jinak dodržování tohoto pravidla přinese zvýšení biodiverzity lesa o organizmy poutané na dožívající a rozpadající se stromy.

Petr Zahradník - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

V některých zemích (např. v Polsku) je zákonem stanoveno ponechávání určitého počtu odumřelých stromů na hektar (v Polsku je to tuším 0,5 m3), ale z pohledu rozvoje venkova je to nesmysl. To by měl upravit zákon o lesích, který bude do určité míry hájit zájmy ochrany přírody. Víc k tomu asi nemohu říci.

Michal Rezek - Pracovní skupina pro certifikaci lesů FSC v ČR

Musím se přiznat, že mě poměrně překvapilo, že se s touto otázkou obracíte na nás. Na PRV jsme nijak nepracovali, takže dotazy asi náleží někomu jinému (zejména tvůrcům tohoto dokumentu).

Pravidlo o ponechání několika stromů k zetlení bylo pravděpodobně převzato z Českého standardu FSC pro certifikaci lesního hospodaření (standard na http://czechfsc.cz/cz/data/down/Cesky_standard_FSC_25_09.pdf, indikátory 6.3. C. XV a XVI). Hlavním cílem zde sledovaným bylo zvýšení biodiverzity lesních porostů. Opomineme-li ostatní ekologická hlediska, pak jejím ekonomickým příspěvkem je zlepšení zdravotního stavu lesa a zvýšení ekologické stability. A to je první pozitivní příspěvek pro rozvoj venkova. Druhým může být zvýšení turistické atraktivity lesních ekosystémů. Vzácné druhy vázané na staré, umírající a rozkládající se stromy mohou přilákat turisty o takové věci se zajímající. Mezi důsledky zavedení pravidla patří složité dokazování skutečnosti, zda vlastník požadavek plní. U lesních majetků certifikovaných systémem FSC toto samozřejmě zjišťuje akreditovaná certifikační firma podle vlastních kontrolních procesů. Vlastník si podle stanovených pravidel bude muset zavést evidenci - nepříjemným důsledkem je tudíž zvýšená administrativa. Ztráty na produkci (budou-li pravidla pro výběr stromů obdobná jako v rámci Českého standardu FSC), jsou vzhledem k požadovanému charakteru ponechávaných stromů minimální.

Ctibor Záruba - Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů ČR

Jedním z opakovaně prosazovaných požadavků „lesnických odborníků“ z Hnutí Duha je ponechávání tlejícího dřeva a dožívajících stromů v lesních porostech. V tuzemsku i v zahraničí významně mediálně rozšířeném „Stanovisku vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů“ požadují: „Legislativa a dotační opatření by měla zajistit, aby část stromů v běžném lese zůstávala nevytěžena k dožití a zetlení – nejméně několik kusů na hektar, pokud možno i více.“.

V informačním listu „Národní lesnický program: priority Hnutí Duha“ již požadují stanovit povinnost v lesích ve vlastnictví státu ponechat nejméně 10 stromů na hektar k dožití a zetlení; v lesích soukromých a obecních 5 stromů na hektar. Současně doporučují, aby dotace na zpracování zůstatkové biomasy byly omezeny pouze na odpad na pilách – nikoli zbytky po těžbě.

Ještě vyšší požadavky se těmto „odborníkům“ podařilo prosadit do návrhu „Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013“ jako podmínku přiznání podpory z fondu EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova): „Množství dřeva ponechaného k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku (pro lesní majetky do 500 ha prý postačí 5 stromů na hektar).

Ponecháme stranou skutečnost, že měnící se požadavky co do počtu ponechaných stromů k dožití nepůsobí příliš přesvědčivě a nesvědčí o vědecky podloženém zdůvodnění – např. pro které druhy hmyzu, hub, ptáků či jiných živočichů, a v jakých podmínkách je určité množství tlející hmoty nezbytné (obecné zdůrazňování potřeby zvyšování biodiverzity v našich lesích ke zdůvodnění těchto požadavků v žádném případě nepostačuje) a zamysleme se nad možnými důsledky těchto idealistických a nedomyšlených návrhů.

Hlavními dřevinami v našich lesích je smrk a borovice, současné zastoupení činí cca 70 %; zejména v mýtních porostech je příměs listnáčů výjimečná. Ponechávání stojících stromů těchto jehličnatých dřevin na dožití přináší výrazně zvýšené riziko přemnožení podkorního a dřevokazného hmyzu, především kůrovců. Šlo by i o jasný rozpor s ustanovením § 32 odst. (1b) a (6) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, i s ustanovením § 4 odst. (1) a (3) vyhlášky č. 101/1996 Sb., o opatřeních k ochraně lesa (ve znění vyhlášky č. 236/2000 Sb.).

Nezanedbatelná je rovněž skutečnost, že ponechané jednotlivé smrky budou značně ohroženy větrem a často dojde k jejich vyvrácení, případně zlomení, což bezpochyby zvýší ohrožení návštěvníků lesa (připomínám nedávný problém řešení zodpovědnosti za smrtelný úraz turistky uschlým stromem v Národním parku Šumava).

Velmi závažné by byly důsledky těchto požadavků pro ekonomiku celého lesního hospodářství. Podle údajů „Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství v ČR“ máme v republice 46,2 % porostů starších 60 let; toto procento odpovídá ploše 1 222 000 hektarů porostů dospívajících a dospělých. Pokud by na každý hektar těchto porostů zůstalo nevytěženo 30 m3 (jak požaduje Hnutí Duha), dosáhla by ztráta produkce v příštích 40 letech více než 36 miliónů kubických metrů dřeva! I při velmi nízko uvažované průměrné hodnotě dřeva mýtního porostu na pařezu ve výši 700,- Kč za 1 m3 představuje tato ztráta více než 25 miliard korun.

I když odečteme zhruba 10 % z uvedené částky na lesní porosty v národních parcích, ve zvláště chráněných územích a lesích ochranných, jde stále o takový zásah do ekonomiky lesního hospodářství, že pro jeho zdůvodnění v žádném případě nestačí přání několika nadšenců. Považujeme za nezodpovědné a politováníhodné, že byl tento požadavek prosazen do návrhu podmínek získání dotací z evropských fondů a tím téměř znemožnil jejich čerpání!

Je na místě připomenout i usnesení ze „Semináře ke stavu a ochraně lesů v ČR“, který uspořádal dne 28. 7. 2006 Botanický ústav Akademie věd v Průhonicích. Odborná skupina pod vedením doc. J.Farkače, zabývající se tímto tématem, dospěla po delší diskuzi k těmto závěrům:

- je nezbytné diferencovat přístup podle kategorie lesa,

- pro lesní biodiverzitu je důležitým prvkem rozkládající se dřevní hmota generovaná ze stromů prošlých přirozeným vývojem stárnutí stanovištně odpovídajících druhů dřevin,

- management tlejícího dřeva a zpracování části těžebních zbytků jako zdroje obnovitelné energie je nutné dále rozpracovat s ohledem na další souvislosti.

Tyto závěry lze v plném rozsahu akceptovat a považovat je za seriózní podklad další odborné diskuze na toto téma.