Kategorizace lesů - K záměru nového lesního zákona

František Kaňok

Již rok se vedou diskuse k záměru nového lesního zákona. V posledních vydáních Lesnické práce byl učiněn další krok k vytváření námětů k záměru nového lesního zákona. Chtěl bych k této diskusi přinést ještě některé náměty, a to v oblasti, která se týká kategorizace lesů a následně problému LHP jako ekonomického nástroje vlastníka lesa. Toto téma se z části dotýká i zpracovávané nové verze Národního lesnického programu.

Dosavadní lesní zákon říká, že lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií - lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Dnes, z pohledu současného stavu lesů, se nabízí otázka, zda by v tomto přístupu převažujících funkcí nemělo být promítnuto doplňující hledisko současného stavu těchto lesů. A to z pohledu různých faktorů jejich ohrožení a působení kumulace stresorů, v důsledku jejichž působení jsou některé lesy výrazně omezeny právě v plnění deklarovaných převažujících funkcí. Zákon dotýkající se hospodaření s přírodním zdrojem by měl mimo jiné také významně pamatovat již v samotné kategorizaci lesů na budoucnost tohoto přírodního zdroje. Z toho důvodu by v něm měla být zakotvena taková úprava, která by vedla k tomu, aby dočasně snížená schopnost lesů plnohodnotně plnit převažující funkce byla těmito zákonnými úpravami, opatřeními státu a nakonec i opatřeními vlastníka lesa podpořena a zlepšena. 

Protože s ohledem na různé funkce, které lesy plní, je žádoucí jak v zájmu státu, tak i v zájmu vlastníka, aby nedocházelo ke zhoršování míry plnění těchto funkcí.

Problematika kategorizace lesů

Z pohledu současných faktorů, které ovlivňují hospodaření v lesích, a následně i z pohledu celkového výnosu z lesa z produkční funkce i ostatních funkcí, je žádoucí prodiskutovat v odborné lesnické veřejnosti i vlastní kategorizaci lesů. Je to dáno zejména také tím, že:

- na lesy a jejich funkce jsou kladeny další zvýšené požadavky, včetně konkurenčních prvků;

- lesy jsou ve své existenci ovlivňovány celou řadou dalších vlivů, minulých zátěží, a zejména kumulací stresorů, které se dosud projevovaly jen okrajově;

- požadavky sítě Natura 2000 a „ptačích oblastí“ z části omezují hospodaření v lesích a plošně se dotýkají celého území ČR jako nový prvek, který se dosud projevoval jen lokálně;

- se výrazněji projevují vlivy globalizace trhu i vstup nadnárodních kapitálů na dřevařský trh a zvyšuje se tlak na využití výsledků Národní inventarizace lesů (NIL) k různé míře zvýšení těžeb;

- sílí potřeba udržet konkurenceschopnost lesních majetků a vlastní produkce dříví;

- začínají být stále silnější požadavky na udržení životaschopnosti venkova s návaznou podporou malých a středních lesnických a dřevozpracujících firem, a to zejména z pohledu toho, že les se nachází v katastru téměř každé obce, a má tedy silnou vazbu i na venkov při využívání všech funkcí lesa bez výhrady;

- je snaha prosadit prvky certifikace dle Českého standardu FSC i u majetků již certifikovaných podle systému PEFC.

Všechny tyto vlivy - a snad i řada dalších - se menší či větší mírou dotýkají i vlastní kategorizace lesů.

Není jistě zájem kategorizaci lesů rozmělnit na desítky subkategorií, nicméně například z pohledu tvorby diferenciální renty se jeví, že jak vlastní produkční funkci, tak i obhospodařování lesů ovlivňuje celá řada dalších faktorů, které dosud neměly takovou váhu ani důsledky, jak je tomu v současné době. Dosud se v lesním zákoně i v navazujících vyhláškách převážně řešil jen dopad na lesnické hospodaření. Byla zde částečná nebo úplná absence pohledu na ekonomiku hospodaření, byla malá ochota hradit ekonomickou újmu a vůbec se nebralo v úvahu, jaký to má vliv na udržení konkurenceschopnosti české produkce dříví, resp. jak zákonné normy mohou zbytečně tuto konkurenceschopnost snižovat nebo omezovat. Jde také o to, respektováním ekonomického přístupu přispět jednak ke zvýšení potencionálních produkčních možností v rámci ekonomické funkce lesů a také i ke zvýšení potenciálu veřejně prospěšných užitků lesů v rámci ekologické funkce lesů a současně vytvořit příznivý vztah k regionu v rámci sociální funkce lesů. Na to v řadě případů nedostatečně reagují i LHP, které by se měly stát skutečným ekonomickým nástrojem vlastníka lesa. Aby vlastník věděl, že realizací hospodářských opatření zapracovaných v LHP si zabezpečí ekonomické zhodnocení lesa, nebo se mu bude les i nadále ekonomicky znehodnocovat například ponecháním vysokého obmýtí u BK porostů s jádrem, u porostů SM v 1. generaci založených na zemědělských pozemcích, nepřipuštěním snížené doby obmýtí například na 60 let, u porostů značně poškozených loupáním zvěří apod. Mělo by být dosaženo toho, aby LHP poskytoval vlastníkovi lesa komplexní informace o struktuře lesa podle ekonomických, ekologických a sociálních potenciálů skutečného nebo možného využívání lesa a současně poskytoval i nástroje řešení v komplexním pohledu do budoucna. Zařizovatel by k tomu také měl ve větším rozsahu využívat speciální šetření, ze kterých by byla odvozena nejen skutečná, ale i dosažitelná budoucí hodnota těchto jednotlivých výše uvedených potenciálů, a to i při složitosti jejich odvození. To vše se odvíjí v základu od samotné kategorizace lesů, která by měla odrážet změny, ke kterým v průběhu doby došlo.

Návrh na změny v jednotlivých kategoriích lesů

Z toho důvodu navrhuji s ohledem na to, že vše návazné se odvíjí od kategorizace lesů, doplnit a promítnout do stávající kategorizace nové změněné podmínky v lesích a současně také přehodnotit legislativní tvorbu osnov a LHP tak, aby se LHP opravdu stal nástrojem pro vlastníka lesa při obhospodařování lesa, a to ať již z pohledu trvale udržitelného hospodaření, tak z pohledu ekonomické návratnosti vložených prostředků, ale i z pohledu plnění ostatních funkcí lesa. Při současném ohrožení lesů komplexem stresorů (dlouhodobá zátěž imisemi, sucho, vláhové deficity, plošná napadení smrčin václavkou a následně kůrovci a postupná destrukce těchto smrčin zejména na nepřirozených stanovištích a v řadě případů založených na zemědělských pozemcích a následné neustálé sklízení mrtvol v podobě souší s ekonomickou ztrátou na výnosu z lesa, postupná změna klimatu – prudké střídání cyklon a anticyklon s následnými povodněmi a vichřicemi a častějšími polomy v lesích - požadavek na snížení počtu úmyslně založených násečných stěn) je nezbytné, aby zařízení lesa tyto změny nejen vnímalo, ale také je důsledně a systémově promítlo do zařízení lesa a do kategorizace lesů.

To vše vyžaduje výrazně uplatnit diferencovaný přístup v zařízení lesa a ke kategorizaci lesů. S ohledem na změněné podmínky například šetřit cenné a stabilní ekosystémy a na druhé straně předčasně obnovovat nestabilní, václavkou a následně kůrovcem ohrožené rozvracející se porosty, zejména smrčiny založené na zemědělských pozemcích. Následně rozšířit kategorizaci lesů o kategorii lesů s výrazným vlivem nebo potencionální možnosti jejich ohrožení. Na extrémních stanovištích, na mokřadech a prameništích výrazněji podporovat mimoprodukční funkce lesů před produkčními a zařazovat tyto lesy do kategorie ochranných lesů apod.

Podkategorie lesů zvláštního určení

Kategorizace lesů by měla být posouzena i z pohledu ekonomiky trvale udržitelného obhospodařování lesů. V kategorii lesů zvláštního určení – dosavadní § 8 odst. 2 – by se měly samostatně vylišit a doplnit body:

- ch) lesy Natury 2000 a Ptačí oblasti – směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích;

- doplnit bod c) lesy intenzivně využívané pro zimní sporty (běžky, sjezdovky, běžecké areály) a lesy intenzivně využívané pro turistiku či cykloturistiku a koňské stezky – zahrnout jen bezprostřední dotčené území a odpovídající ochranné pásmo;

- doplnit bod i) vyhlášené zóny klidu

Chceme chránit přírodu, ale současně existuje silný tlak obyvatel – daňových poplatníků - na její využívání. To by nemělo jít cestou zákazů, ale cestou hledání únosných mezí, za kterých a kde jsme schopni řízeně v rámci regionálních programů rozvoje regionů poskytnout vymezené oblasti intenzivnímu využívání rekreačních funkcí lesa, včetně potřebné infrastruktury, abychom se vyhnuli místním střetům s případně odlišnými přístupy a závěry.

Lesy se sníženou ekologickou stabilitou

V rámci kategorie lesů hospodářských by měla být vytvořena nová subkategorie lesů – lesy se sníženou ekologickou stabilitou, sníženou kvalitou produkce, a do této kategorie by byly začleněny:

- lesy pod vlivem imisí - § 10;

- lesy značně celoplošně poškozené zvěří - loupáním - s více než 50 % poškozených stromů se sníženou kvalitou - hnilobou i celkovou výší produkce, nestabilní rozvracející se porosty a porosty vhodné pro předčasnou obnovu;

- lesy výrazně ohrožené houbami, zejména václavkou, zvláště v oblastech mimo oblasti přirozeného rozšíření smrku;

- rozpadající se lesy s nevhodnou druhovou skladbou nebo SM porosty ohrožené kumulací stresorů na současné změněné podmínky (zejména imise, srážkové deficity, teplotní extrémy, houby, podkorní hmyz);

- smrkové porosty první generace, založené na zemědělských pozemcích;

- rozpadající se nepůvodní porosty bývalých ochranných lesů horských smrčin (bývalé cenové kultury);

- nepůvodní porosty nízké kvality i produkce na příznivých stanovištích;

- porosty náhradních dřevin (SM pichlavý, BŘ, JŘ - zejména Krušné a Jizerské hory);

- lesy trvale poškozované větrnými, povodňovými, sněhovými či jinými kalamitami - za poslední tři decenia vyšší podíl na LHC než 40 % z celkové těžby na LHC.

U všech těchto lesů, u kterých byla vážně ohrožena a snížena bezpečnost produkce, a tím sníženy ostatní mimoprodukční funkce lesů, je výrazně ohrožena potencionální výnosovost a do budoucna je potřeba přijmout odpovídající opatření ke zlepšení stavu z hlediska produkčního, i z hlediska posílení ostatních mimoprodukčních funkcí lesů.

V těchto ohrožených lesích bude jistě potřeba přijmout plošná (i preventivní) opatření ke snížení doby obmýtí, změny druhové skladby, k přeměnám atd., aby dále nedocházelo v důsledku důsledného dodržování stávajících postupů ke snižování potencionálních výnosů z lesa i ke snižování hodnoty lesních majetků.

Členění lesů hospodářských

Kategorii lesů hospodářských - § 9 - by bylo vhodné rozčlenit na subkategorie:

- lesy se sníženou ekologickou stabilitou – lesy s výrazně narušeným plněním produkční funkce;

- běžné produkční porosty – lesy hospodářské s téměř nenarušeným nebo jen malým narušením plnění produkční funkce a s přirozeným plněním ostatních mimoprodukčních funkcí;

- mimořádně cenné porosty (resonanční porosty s vysokým podílem cenných sortimentů) s malým narušením ostatních mimoprodukčních funkcí.

Návrh je zdůvodněn tím, že bude potřeba přijmout odlišná hospodářská opatření k těmto lesům, a to nejen hospodářská ale i rozdílná opatření z pohledu ochrany přírody, z pohledu budoucích ekonomických vkladů do nich, včetně jejich obnovy. Z toho by vyšel i řízený diferencovaný přístup pro budoucnost, zabezpečující selektovaná opatření podle kvality a budoucí životnosti porostů.

Doplněk k lesům ochranným

Do kategorie lesů ochranných - § 7 – by bylo dobré doplnit:

- vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace (rozdělit na původní, geneticky vhodné porosty a nepůvodní, geneticky nevhodné porosty - například cenové kultury);

- přestárlé porosty ekologicky stabilní, porosty blížící se původní dřevinné skladbě s cennými biocenózami nebo jinak původní ekologicky cenné porosty;

- porosty ponechané spontánním přírodním procesům;

- lesy v oblasti pramenišť, včetně ochranných území;

- lesy na mokřadech a rašeliništích.

Je potřeba vzít v úvahu (a do zákona zapracovat), že v tržní produkci lesů všech forem vlastnictví je obsažena i část nákladů na samovolné udržování veřejných užitků lesů, kdy tyto náklady jsou také výrazně ovlivněny (zvýšeny) rozmístěním lesů v hustě zalidněné krajině, a které lze obtížně vyčíslit. Tento faktor také ovlivňuje konkurenceschopnost českého dříví ve srovnání například se skandinávskými zeměmi. Za to by měli být vlastníci lesů zvýhodněni formou daňových úlev, například od placení daně z pozemků, a to také i z pohledu volného vstupu na lesní pozemky a sběru lesních plodin a hub.

Posouzení vlivů kategorizace lesů na ekonomiku lesního podniku, bude-li provedeno jen z pohledu současně platné kategorizace, tak nepostihne současné, výše uvedené aktuální vlivy na ekonomiku hospodaření lesních podniků.

Další návrhy k věcnému záměru zákona

Současný lesní zákon i vyhlášky umožňovaly některé z výše uvedených přístupů řešit vymezením samostatných hospodářských souborů, což bylo využíváno velmi málo. Tento návrh vlastník lesa nepodal, protože upřednostňoval návrh státní správy nebo obce či města jako zástupce občanů užívajících rekreační funkce lesa. Málo vlastníků však pojalo LHP jako skutečný nástroj vlastníka mapující ekonomický potenciál lesů včetně veřejných užitků a nástroj, který má vlastník k dispozici. Ten mu má sloužit k tomu, aby v hospodaření včas reagoval na projevy, které mu následně přináší ekonomickou ztrátu nebo újmu a současně jako nástroj, který mu definuje hospodářská opatření, která má na svém majetku uskutečnit. S určitou mírou pravděpodobnosti tak může předcházet ztrátám budoucím, a to i při současném respektování toho, že v přírodě může být také všechno jinak.

Dalších námětů pro tvorbu věcného záměru lesního zákona by byla celá řada. Za všechny snad jen to, že s ohledem na ohrožení některých druhů dřevin stresory by bylo vhodné připustit jako celospolečensky žádoucí ve všech lesích zastoupení introdukovaných (nepůvodních) dřevin (modřín a douglaska) i v CHKO do 5% zastoupení v porostu, pokud je zde předpoklad pro úměrnou produkci. Tou by se vlastníkům lesa alespoň z části kompenzovaly již touto zákonnou úpravou možné ekonomické ztráty, které jim vyplývají z ekonomické újmy poškozením hlavních dřevin kumulací stresorů. U předčasných obnov a ředin by šlo připustit i větší výměru obnovního prvku, než je tomu dosud. Uvažovat by se mělo o umožnění operativněji prodloužit zákonnou dobu pro zalesnění holiny a její zajištění z důvodu vyššího využití přirozené obnovy a další.

Jsem si vědom toho, že návrh doplnění kategorizace lesů rozšíří také překryv jednotlivých kategorií, ale na druhé straně by měl přispět k dalšímu zvýraznění funkcí u jednotlivých částí lesa. To by mělo být také základem na cestě k dalšímu zvýšení budoucí hodnoty potenciálů funkcí lesa i k dalšímu zvýšení hodnoty majetku u vlastníků lesa.

Adresa autora:

Ing. František Kaňok, CSc.

Lesy České republiky, s. p.

– odbor finančního řízení a analýz

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.