účinnost hnojivých opatření při aplikaci ke kulturám náročnějších dřevin

Vilém Podrázský, Jiří Remeš

Délka trvání vlivu jednotlivých typů melioračních opatření je jen v ojedinělých případech předmětem soustavnějšího výzkumu. V českých poměrech je spíše pravidlem zastavení a opuštění výzkumu z důvodů „nové koncepce“ a změny zaměření institucí. Cenné ekologické, hospodářské a ekonomické poznatky tak nejsou získány, protože nejsou (dříve) plánovány nebo (nyní) financovány aktivity spojené s vyhodnocením pokusů zakládaných s obrovskými materiálními i intelektuálními vklady v minulých obdobích. Jen v některých případech mohou výzkumní pracovníci zhodnotit experimenty, zakládané někdy i před řadou desetiletí.

Význam meliorací ve vztahu k zavádění náročnějších dřevin

K výzkumu podobného charakteru náleží i vliv melioračních opatření na stav jednotlivých složek lesních ekosystémů i na funkci těchto ekosystémů jako celku. Část pokusů byla založena i s cílem podpory náročnějších lesních dřevin, zaváděných opětovně na stanoviště, na kterých v minulosti dominovaly monokultury jehličnanů, především smrku a borovice. K dřevinám, které by se měly znovu stát významnou částí lesních porostů, patří především buk, javor a jedle bělokorá. V minulosti však došlo z různých důvodů k zavedení i dalších druhů jedle, především jedle obrovské, tzv. grandisky.

Jedle obrovská (Abies grandis (Dougl. ex D. Don) Lindl.) patří ke dřevinám s nejvyšším potenciálem produkce v podmínkách střední Evropy. Na některých stanovištích s uléhavějšími půdami může předstihnout i douglasku, která je jinak bezkonkurenčně nejproduktivnější u nás pěstovanou dřevinou. Jedle obrovská se vyznačuje rychlým růstem, produkcí značného množství hodnotného dříví a výrazným krajinářským a parkovým využitím. Rovněž hynutí domácí jedle bělokoré (Abies alba Mill.) v minulém století přispělo k zájmu o tuto dřevinu jako druh substituční. Jedle obrovská je po stránce růstu a produkce sledována v řadě experimentů a provenienčních pokusů, které dokládají její růstové možnosti a produkční potenciál, především v mladším věku. Tyto práce jsou však většinou staršího data a vesměs chybějí údaje z novější doby. To je způsobeno i minimálním zájmem praktické sféry o pěstování introdukovaných dřevin, nezájmem zpracujících odvětví o jinou surovinu, než jsou úzce vymezené sortimenty několika málo dřevin, i legislativními problémy a neschopností státní správy začlenit biotechnologie a problematiku introdukovaných dřevin do kontextu trvale udržitelného a polyfunkčního lesního hospodářství. Na druhé straně, pro komplexní zhodnocení téměř všech introdukovaných dřevin chybějí až na výjimky údaje o jejich vlivu na životní prostředí.

Vnášení náročnějších druhů na chudší stanoviště naráží na řadu problémů spojených s odrůstáním a prosperitou výsadeb. Jednou z možností je podpora zakládaných porostů vhodným přihnojením deficitními živinami. Zejména znovuzavádění náročnějších dřevin, jako je buk a jedle, popřípadě javoru na lokality ovlivněné dlouhodobým pěstováním jehličnatých monokultur, bude vyžadovat zvýšenou péči o tyto dřeviny na (pro ně) extrémnějších stanovištích. K dispozici jsou již předběžné pozitivní výsledky s přihnojením kultur buku a javoru klenu při přeměnách smrkových monokultur. Jedním z nejslibnějších postupů je využití pomalu rozpustných hnojiv řady Silvamix, která jsou testována v nejrůznějších podmínkách a na různých, většinou chudých a degradovaných stanovištích v České republice i v zahraničí.

Předkládaný příspěvek se proto zabývá vlivem přihnojení hnojivy tohoto typu na vývoj kultury jedle obrovské v podmínkách Českomoravské vrchoviny. Jeho cílem je shrnutí výsledků pokusu, zabývajícího se vlivem přihnojení na prosperitu výsadby během prvního desetiletí.

Založení výzkumné plochy

V rámci našeho výzkumu probíhala šetření v letech 1997–2006 na výzkumné ploše s pracovním názvem Babín 3. Jedná se o výsadbu jedle obrovské, založenou v letech 1990–1991 ve clonné pozici pod porostem smrku, borovice a individuálně přimíšené jedle bělokoré. Nyní probíhá postupné odcloňování dnes již značně odrostlých výsadeb. Porost s touto výsadbou je označen jako 330C12, lokalita je v nadmořské výšce 580 m n. m. a stanoviště je charakterizováno LT 5K8. Půdní typ byl určen jako dystrická kambizem. Hnojiva Silvamix byla aplikována na jaře 1997 v dávkách: 4 tablety po 10 g Silvamix Forte ke každé sazenici, nebo 40 g práškového hnojiva Silvamix MG. V případě tabletového hnojiva tak bylo aplikováno zhruba o 10 % více živin (v první řadě téměř dvojnásobná dávka dusíku). V jednotlivých letech pak byla zjišťována mortalita a výškový přírůst sazenic a odrůstajících mlazin standardními biometrickými postupy (výškoměrné latě). Krnící stromky byly vyloučeny z výpočtů dalších charakteristik. Důvodem bylo většinou zastínění plotem a poškození srnčí zvěří. Z výšek dvou následujících let byly počítány výškové přírůsty. Výsledky byly zpracovány pomocí statistického programu S-plus, využita byla analýza variance.

Výsledky experimentu

Jedle obrovská na ploše Babín 3 reagovala na aplikaci hnojiva Silvamix velice rychle a pozitivně. Mortalita výsadby od počátku pokusu byla vzhledem k tomu, že kultura byla v době aplikace již poněkud starší, minimální. V roce 2002 byla na přihnojených variantách provedena prořezávka, neboť jedinci dosahovali výšky a dimenzí, které zásah vyžadovaly (tab. 1). I nadále pak byla mortalita minimální, na ploše se vyskytly dva případy krádeže stromku.

Výškový přírůst varianty kontrolní i variant přihnojených se lišil statisticky významně již v prvním roce, tj. v roce přihnojení (tab. 2), během let sledování výrazně vzrostl. Celkový trend minimálního rozdílu mezi hnojenými variantami a statisticky významného rozdílu vzhledem ke kontrole zůstal zachován po celou dobu sledování. Velikost výškového přírůstu je vzhledem k nízké úrodnosti stanoviště a ke clonné pozici porostu značně vysoká. Trend poněkud vyššího přírůstu u varianty s aplikací tablet vůči variantě s práškovou formou je neprůkazný, ale stabilní a zajímavý. Varianta tabletová (S-Forte) obsahovala totiž o 10 % vyšší obsah makroelementů, zejména dvojnásobnou dávku dusíku. Ten může být na dané lokalitě limitujícím prvkem, což indikuje i přízemní vegetace v sousedství plochy.

Výsledkem rozdílných trendů přírůstu je o více než 30 % větší výška hnojených výsadeb v letech 2003 až 2006. Hnojení tak výrazně urychlilo přírůst jedlí, a to i ve clonném postavení. Podstatně tak zkrátilo kritické období nutnosti ochrany před zvěří. U dřeviny tak náročné na výživu lze tedy přihnojení jednoznačně doporučit. Přitom se účinnost hnojiva projevuje velice významně i po 10 letech, a to i přes poměrně malou dávku hnojiva vzhledem k dnešní biomase porostu – navíc lze předpokládat i konkurenční tlak clonícího BO a SM porostu (s příměsí jiných dřevin). Živiny z této formy hnojiva tedy byly velice efektivně využity a jsou intenzivně recyklovány. Hnojení je v podobných případech bezpochyby vhodným opatřením podpory výsadeb stanovištně náročnějších dřevin.

Aplikace hnojiva Silvamix se na dané experimentální ploše projevila jako jednoznačně vhodný pěstebně-meliorační zásah a přes nízkou hmotnost aplikovaných látek přinesla značný efekt. Výrazně zvýšila výškový přírůst sazenic a později mladých stromků a významně urychlila odrůstání výsadby vlivu srnčí zvěře. Také produkční efekt není zanedbatelný, výška se během 10 let zvýšila o více než 30 %. Hnojiva řady Silvamix tak lze v podobných případech doporučit jako šetrná k životnímu prostředí a přitom velice efektivní. Příznivý vliv trval 10 let a pravděpodobně ještě není ukončen. Meliorace relativně nepříznivého stanoviště při introdukci a reintrodukci stanovištně náročnějších dřevin je tedy významným objektem výzkumu i praktického využití.

Pozn.: Příspěvek vznikl jako součást řešení výzkumného projektu NAZV 1G58031 Význam přírodě blízkých způsobů pěstování lesů pro jejich stabilitu, produkční a mimoprodukční funkce.

Adresa autorů:

Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

Ing. Jiří Remeš, Ph.D.

Katedra pěstování lesů,

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Vilém Podrázský.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.