Lesnicko-dřevařský komplex v roce 2008 - Kolaps, nebo cyklický vývoj?
Ivo Klimša, prezident Konfederace lesnických a dřevařských svazů (KLDS)
- Jako prezident Konfederace lesnických a dřevařských svazů máte komplexní přehled o dění v oboru. Zhodnoťte prosím závažnost současné situace.
Nejprve je potřeba říci, že na počátku tohoto roku byla ukončena téměř všechna výběrová řízení a byly podepsány 3leté smlouvy mezi LČR a vítěznými lesnickými společnostmi. Současně je nutno připomenout, že do podmínek výběrových řízení se nedostala celá řada návrhů a doporučení KLDS, které by zabránily vzniku některých současných problémů. To platí zejména o lokalitě P, kde „příliš volná soutěž“ vedla k neúměrně vysokým nabídkám cen za dříví, které jsou při současném dramatickém propadu trhu zcela nereálné. Řešení následků kalamity Emma sice dopad tohoto problému poněkud odložilo, ale utéci mu nelze. Já osobně očekávám vlnu odstupování od uzavřených smluv, což nám všem přinese další komplikace a nestabilitu.
- Zhodnoťte prosím stručně příčiny současné krize lesnicko-dřevařského sektoru podle významnosti jejich dopadů.
Hlavní problém lesnických firem jsem zmínil. O krizi celého sektoru hovoříme proto, že přechodně vysoká nabídka dřeva je doprovázena hlubokou krizí trhu řeziva a aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. Krizí, kterou řada středoevropských výrobců nepamatuje desítky let. Příčin je několik a působí souběžně. Je tady hypoteční krize v USA, která se přelévá i do Evropy. Pociťujeme zpomalování růstu ekonomiky v řadě zemí. Americký dolar je příliš slabý vůči euru. Na naše výrobce-exportéry působí nepříznivě posilování koruny. Výrobci buničiny vyrábějí stále na plný výkon, ale i v tomto oboru narůstá tlak na snižování prodejních cen.
- V rozhovoru pro Lesnickou práci (3/2007) jste uvedl, že je pochopitelné, když zpracovatelé křičí: „Ano, je tady kalamita, trh je zaplaven dřívím, ceny musí klesat…“ Do jaké míry je současná situace ovlivněna tímto přístupem?
V tržním hospodářství je cena závislá na vztahu nabídky a poptávky. Nedávné kalamity krátkodobě zvyšují nabídku, přičemž poptávka vlivem krize dřevozpracujícího sektoru neroste. V takovéto situaci ceny dřeva klesat musí. Pokles cen není příčinou, ale důsledkem současné situace.
- Do jaké míry ohrožuje současná situace další rozvoj oboru? Banky již v minulosti nebyly příliš ochotné půjčovat do nestabilního prostředí zpracování dříví.
V posledních minimálně pěti letech se obor stále zmítá v problémech až krizi, což nikomu neprospívá. To je samozřejmě velmi pozorně vnímáno i bankami, které se chovají velmi obezřetně. Dalším vážným důsledkem krize v oboru je snižující se zájem o lesnické profese. Lidé kvůli nestabilitě přecházejí do jiných oborů a nemyslím si, že se budou vracet.
- Je reálné očekávat, že vliv příčin, které propad cen dříví způsobily (hypoteční krize v USA, silná koruna, kalamity v Evropě) v dohledné době odezní, pokles cen se zastaví a ceny se začnou vracet k dlouhodobému průměru?
Opět je potřeba říci, že ceny určuje poptávka a nabídka. Je proto předpoklad, že situace se dříve či později obrátí a ceny jak surového dříví, tak výrobků z něj se postupně dostanou zpět na úroveň z doby před Kyrillem, z dlouhodobého pohledu je dříví obecně v Evropě nedostatek. Ceny komodit vyrobených ze dříví jsou v ČR ovlivněny trhem minimálně střední Evropy.
- Měl by do současné situace vstupovat český stát, nebo dokonce Evropská unie? Pokud ano, jakými opatřeními?
Určitě ne. To si neumím představit. Jsem stoupencem liberálního přístupu.
- Myslíte si, že má v současné situaci opodstatnění memorandum mezi KLDS a MZe?
Memorandum platí a stále má smysl. Ten může významně ztratit pouze v případě, že nebude možno zajistit objektivní hodnocení a porovnání ekonomické výhodnosti hospodaření na lokalitě OM a P. V souladu s memorandem byla jmenována komise, která se tomuto problému věnuje. Musíme vyčkat na její názor.
- Jaký je váš názor na privatizaci, eventuálně pronájem části státních lesů, myslíte, že by sektoru přinesly vyšší stabilitu?
Obecně je privatizace majetku správným řešením. V případě lesů však zatím neproběhla nezbytná široká diskuse ani o nájmu, ani o prodeji státních lesů.
- Jaké jsou poslední informace z jednání lesnických a dřevařských svazů? Jakým způsobem se bude sektor bránit negativním dopadům propadu cen dříví?
KLDS v současné době vyhodnocuje situaci a snaží se o sjednocení názorů na podmínky hodnocení plnění platných smluv, řešení kalamity a další otevřené otázky. Jednání jsou zatím velmi složitá.
- Myslíte si, že se v ČR dostatečně využívají možnosti dlouhodobého skladování dříví?
Určitě ne, a to hlavně proto, že mokré skladování podstatně zvyšuje náklady. Je otázkou, kdo tyto vícenáklady uhradí. Mokré skladování je však nutno vyřešit.
- Mají již členové KLDS problémy s odbytem surového dříví, řeziva, platbami dodavatelům atd.?
Určitě mají. Alespoň někteří z nich.
- Jaká doporučení dáte lesnickým a dřevařským firmám, aby současnou situaci přestály?
Každá firma má své problémy a svá řešení. Nemůže existovat univerzálně platné doporučení. Jako KLDS se musíme chovat rozumně a jednat s partnery, kterými jsou zejména LČR a MZe.
Radek Drahný, tiskový mluvčí státního podniku
Lesy České republiky
- Jak hodnotíte současnou situaci na trhu se dřívím z pohledu správce lesů?
Již dříve jsme uvedli, že situace v oboru, jaká je letos, tady nebyla od 2. světové války. Důvody jsou jednoduché a dostatečně známé: hypoteční krize v USA, větry Emma a Kirsten a pokles ceny dřevní hmoty v celosvětovém měřítku. Abychom našli řešení, jak tuto situaci zvládnout, jednáme s našimi partnery, profesními svazy i naším zakladatelem (MZe) téměř denně. Zároveň řešíme paradox, že v současné situaci s ohledem na uzavřené smlouvy a indexaci budeme muset ceny navýšit i přesto, že klesají. To zřejmě povede k ještě vyšší eskalaci vztahu mezi námi a obchodními partnery, ale všichni musíme respektovat zákon a dostát závazkům ze smlouvy, což může vést k odstupování od smluv. Indexace je našimi partnery často kritizována, že byla udělána špatně, je však třeba zdůraznit, že indexace byla do smluv zahrnuta právě na základě požadavku dodavatelské sféry. Modely, které předložily Lesy České republiky, s. p., nebyly akceptovány. Nyní se ukazuje, že to není ideální řešení.
- Jakým způsobem je vyřešeno zpracování kalamity na nejpostiženějších SÚJ? Jaký je stav těžeb na kalamitou nepostižených územích?
Jak již bylo uvedeno, úmyslné mýtní těžby byly zastaveny. To je základní opatření, jak se s vyvstalou situací vypořádat. Všechny dostupné síly byly napřeny na likvidaci následků Emmy a Kirsten. Nyní máme zlikvidováno 775 000 m3 dřevní hmoty. Odhadujeme, že na většině území budou nahodilé těžby ukončeny do 30. 6. Tento termín nebude splněn na lokalitách, kde kalamita byla nad celkový roční etát.
- Mají LČR problémy s odbytem dříví z lokality OM?
Lesy České republiky, s. p., mají uzavřeny platné rámcové smlouvy, díky nimž je zajištěna část odbytu. Dále realizujeme prodeje prostřednictvím veřejných trhů – aukce na regionální úrovni, prodej na komoditní burze, prodej regionálním odběratelům prostřednictvím Krajských ředitelství. Předcházíme problémům s odbytem dřeva z lokality OM vytipováním a tvorbou mokrých skladů, resp. balením do fólie, jak je popsáno níže.
- Dne 10. 4. 2008 proběhlo otevírání obálek na 5 SÚJ na lokalitě P a 1 SÚJ na lokalitě OM . Můžete zhodnotit cenový přístup lesnických firem (a porovnat jej s přístupem ve výběrových řízeních v roce 2007)?
V přístupu lesnických firem jsme nezaznamenali žádný rozdíl, i při výběrovém řízení na těchto 6 SÚJ jsou patrné diametrální rozdíly v nabídkách.
- Dokáže systém zadávání veřejných zakázek dostatečně pružně reagovat na potřeby ochrany lesa? Praxe ukazuje, že tomu tak často není, jak budete postupovat v letošním roce, kdy lze očekávat nadprůměrnou kůrovcovou kalamitu?
Máme uzavřeny smlouvy na provádění prací, kde je zpracování kůrovcové hmoty smluvně ošetřeno takzvaným kůrovcovým dodatkem, který stanoví postupy zpracování. Bonusy, když jsou plněny smluvní podmínky, sankce, když plněny nejsou. Pokud plněny nebudou, tak musíme postupovat podle platného zákona o veřejných zakázkách, resp. musíme respektovat uzavřenou smlouvu, kde je popsán postup v případě, že smluvní partner neplní smluvní podmínky. Je pro nás závazné držet se zákona. V krajním případě je možné i ukončení smlouvy.
- Hodlají Lesy ČR nějakým způsobem podpořit spotřebu dříví v České republice?
Uvažujeme o marketingové kampani na podporu dřevostaveb a obecně užití dřeva jako stavebního materiálu. Podporujeme Nadaci dřevo pro život, která má přímo v popisu své práce podporu dřeva jako stavebního materiálu. V neposlední řadě i my jako zadavatel stavebních akcí preferujeme dřevo jako stavební materiál. Důkazem toho budiž i stavba dřevěné lávky přes říčku Veverku pod hradem Veveří, která v rámci soutěže Stavba roku Jihomoravského kraje 2007 získala čestné uznání časopisu Stavebnictví.
- Budou Lesy ČR skladovat dříví z OM na mokrých skladech, případně pod fólií? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?
Ano, mokré sklady využíváme. Uvažujeme o balení do fólie a hledáme náhradní místa pro skládkování dřeva mimo lesní prostor (pro vlákninu). V případě mokrých skladů hovoříme o časovém horizontu v řádu měsíců, v případě balení dříví do fólie uvažujeme o delším časovém horizontu
– jednoho roku a více. S ohledem na minimální zkušenost s balením dříví do fólie v ČR hodláme tuto technologii podrobit výzkumu, abychom do budoucna získali zpětnou vazbu. Chceme si vyzkoušet možnosti tohoto skladování a úroveň udržení kvality dříví pod fólií. Součástí bude zpracování odborného posudku.
Všechny tyto kroky děláme proto, abychom zabránili přesycení trhu dřevní hmotou. Jsme si vědomi své odpovědnosti.
Pozn.: odpovědi za podnik Lesy ČR se vztahují ke dni 28. 4. 2008.
František Dejnožka, ředitel společnosti Hradecká lesní a dřevařská společnost (HLDS)
- Jaký objem dříví bude HLDS ve spolupráci s LČR v roce 2008 obchodovat?
HLDS koupí v roce 2008 od LČR zhruba o 30 % méně dříví než v roce 2007. Konečný objem se ještě upřesňuje, s tím, že by to mělo být mírně nad 2 miliony kubíků. Další objem dříví nakupuje HLDS od jiných vlastníků lesa, takže předpokládáme, že v roce 2008 budeme obchodovat asi 15 % dřevní hmoty na trhu ČR.
- Jaký objem připadá na strategické partnery a kdy s nimi byly dohody uzavřeny?
V současné době nerozlišujeme partnery na strategické a ostatní. Každého platícího odběratele považujeme za důležitého. Kontrakty jsme uzavřeli v lednu 2008 a výrazně navýšili objemy na jednáních 14., 20. a 26. února, při kterých jsme vyřešili obranu proti odbytové krizi v lesnicko-dřevařském komplexu. V té době jsme k našemu překvapení byli jediní, kdo navyšoval objemy s odběrateli pro rok 2008. Důvody krize, a tím i naše ambice zvýšit odbytové možnosti jsou dobře popsány v anketě uveřejněné v LP 4/2008.
- Jaký objem dříví HLDS v roce 2006 a 2007 exportovala a jaký objem exportu byste chtěli realizovat v letošním roce?
HLDS v těchto letech exportovala přibližně 5 % svých celkových tržeb. Náš názor na výši exportu je dlouhodobě stabilní. Dovolte, abych citoval část svého rozhovoru v deníku Právo 12. 5. 1997: „Jaké jsou vaše další záměry v exportu dřeva? – Traduje se, že zahraniční zákazník lépe platí. Naše obchodní filozofie přesto spočívá v orientaci na český průmysl. Nevidíme perspektivu ani dlouhodobost v tom, aby se dřevo vyváželo jen v surovém stavu. ... Export jehličnatého dřeva se výrazně sníží. Do budoucna bude výhodnější vyvážet řezivo a opracované výrobky, na odbyt jistě půjde i buničina.“
Pod toto vyjádření se mohu podepsat i dnes.
- Máte problémy s odbytem dříví Lesů ČR z lokality OM?
Dříví nakupované od LČR na lokalitě OM je z naprosté většiny určeno k plnění dlouhodobých smluv s odběrateli a z tohoto pohledu je jeho odbyt zajištěn. Jednání o čtvrtletních objemech a zejména cenách jsou ovšem náročná, protože snaha nakupujícího i prodávajícího získat v konkrétních otázkách co nejvýhodnější pozici je přirozená. Jistým problémem prvního čtvrtletí byly relativně vyšší zásoby surového dříví u Lesů ČR na začátku roku, které zvyšovaly jejich nabídku pro první čtvrtletí nad obvyklý podíl. Současně musím připomenout, že významná část dříví z výroby pro LČR (cca 30–40 %) je obchodována přímo jejich organizačními jednotkami, tj. mimo HLDS.
Odbyt dříví z lokality OM má ovšem i svou technickou stránku. Rovnoměrná příprava, adjustace a expedice smluvních objemů je objektivně náročným problémem pro personál Lesů ČR.
- V současné podobě výkladu memoranda je z určitého úhlu pohledu porovnáván systém, kdy dříví obchodují lesnické firmy na jedné straně a na druhé straně HLDS. Kdo si myslíte, že bude úspěšnější, a proč?
Pozice HLDS s memorandem vůbec nesouvisí, takže ani nelze porovnávat obchodování HLDS s obchodováním lesnických firem. Z hlediska memoranda jde o porovnání komplexní zakázky s prodejem dříví u pně, kdy optimální sortimentní využití těženého dříví a jeho vstup na trh zajišťují privátní podnikatelské subjekty se systémem, kdy těžební a sortimentační proces ovlivňuje státní podnik, který má pak možnost volit mezi obchodováním tohoto dříví vlastním personálním aparátem nebo ho prodá HLDS, kde má státní podnik majetkový podíl.
- Jak hodnotí HLDS jako největší obchodník se dřívím v ČR situaci lesnicko-dřevařského komplexu v roce 2008?
Pro evropský lesnicko-dřevařský komplex jsou dlouhodobě charakteristické dva do jisté míry protichůdné jevy: trvale rostoucí spotřeba dříví a permanentní kolísání jeho cen. V období 2002 až 2006 vzrostla spotřeba dříví v zemích United Nations Economic Commission for Europe o více než 10 %.
Např. v Německu se během let 1996–2006 zvýšila výroba měkkých užitkových sortimentů z 27 milionů na 45 milionů m3. Současný stav trhu s dřívím a produkty jeho zpracování proto vidím jako pokračování minulého vývoje, který přes periodické potíže všech článků lesnicko-dřevařského komplexu neodradil a do budoucna jistě neodradí investory od rozšiřování dřevozpracujících kapacit na jedné straně a od tlaku na růst těžeb dříví v ČR i Evropě vůbec.
- Vidíte i další než obecně známé příčiny propadu cen dříví?
Nevidím, jsem přesvědčený, že odpovědi v anketě z minulého čísla LP správně vystihují současnou situaci.
- Na koho propad cen nejvíce dopadne?
Pokles cen surového dříví nejvíce postihne podnikatele, kteří v posledním výběrovém řízení získali komplexní zakázku s prodejem dříví u pně a při stanovení nabídky předpokládali příznivý vývoj cen surového dříví. Ještě větší újmu budou muset překonat ti, kteří využívají dříví z nákupu u pně ve vlastních zpracovatelských kapacitách, protože na ně dopadá navíc i propad cen řeziva.
- Jaká je vaše prognóza vývoje cen dříví v roce 2008?
Ceny se začnou postupně zvyšovat od čtvrtého čtvrtletí 2008, avšak vysokých cen roku 2007 může být dosaženo až po roce.
Martin Mašek, regionální ředitel Stora Enso Wood Supply Czech Republic
- Jak hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru, kde ceny kulatiny spadly čtvrtletně o zhruba 30 %?
Pokles cen kulatiny je logickou reakcí na velmi nestabilní trhy s řezivem. Je více než jasné, že ceny kulatiny jsou z pohledu minulosti na velmi nízké úrovni a není zcela vyloučen ještě další pokles. V situaci, kdy je pro zpracovatele značně nejasné další období v odbytu výrobků a zároveň hrozí příchod kůrovce a tím i další tlak na zpracování kalamitního dříví, je možné očekávat vše.
Ceny však mohou mít i další negativní vliv na lesnicko-dřevařský sektor. Mohou například způsobit velké problémy v plnění státní zakázky na lokalitě P pro LČR.
- Je nadnárodní vlastnictví výhodou při zpracování kalamity typu Kyrill či výkyvech na trhu se dřívím?
Neřekl bych přímo výhodou. Naší výhodou není jen nadnárodní vlastnictví, ale zejména kvalitní marketing, široké spektrum trhů, efektivita v oblasti nákladů a v propojení prodejních modelů. Samozřejmě nemůžeme popřít, že silné finanční zázemí je výhodou v situacích, jako je tato.
- Je reálné očekávat, že vliv příčin, které propad cen dříví způsobily (hypoteční krize v USA, silná koruna, kalamity v Evropě) v dohledné době odezní a pokles cen se zastaví?
Na tuto otázku neexistuje odpověď. Nedokážeme přesně stanovit takovou dobu. O tom, jak se bude krize vyvíjet a jak bude dlouhá, nerozhoduje pouze stav českého hospodářství. Žijeme v globální ekonomice a vývoj se bude odvíjet od stavu ekonomiky v USA a evropských zemích. Nebezpečí recese americké ekonomiky a snížení schopnosti různých komodit absorbovat přebytek řeziva na trhu znamená velkou zkoušku pro exportně založený český dřevařský průmysl.
- Jaký je současný výkon pil Stora Enso v ČR ve srovnání s rokem 2006? Jaký je pokles exportu do USA?
V ČR máme pro dodávky do USA vypracovaný výrobní a prodejní koncept v našem závodě v Plané u Mariánských Lázní. Pokud porovnáme stav prodejů do USA v roce 2006 a nyní, zaznamenáme úbytek ve výši cca 40 %. Tento výpadek musíme nahradit na jiných světových a domácích trzích.
- Uvažujete o propouštění zaměstnanců?
V této chvíli není propouštění zaměstnanců na pořadu dne. Samozřejmě, že naše závody plně pracují na snižování nákladů, zvyšování maximálního využití všech výhod centralizované prodejní sítě Stora Enso Timber na všech trzích světa, ale propouštění není aktuální.
Tomáš Zmeškal, ředitel společnosti Less&Forest
- Jak hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru z pohledu lesnické firmy?
Současnou situaci v lesnicko-dřevařském sektoru hodnotíme jako počátek krize nejen na našem vnitřním trhu, ale i na trhu evropském, kterou způsobil především tvrdý dopad americké hypoteční krize. V prostředí České republiky je tato situace ještě umocněna neustále posilující korunou, která je vůči euru a dolaru na historických maximech.
Z pohledu lesnické firmy, která poskytuje komplexní služby vlastníkům lesa (v prostředí České republiky majoritně stát), je situace z našeho pohledu vůbec nejsložitější, a to především proto, že důsledkem posledních tendrů je mimo jiné i skutečnost, že firmy našeho typu nesou na svých bedrech všechny cenové výkyvy trhu především na zakázkách typu P. Ceny surového dříví mezikvartálně dramaticky klesly (pokles cen mezi prvním a druhým čtvrtletím letošního roku činí až 600 Kč/m3), což by za normálních okolností byla příznivá zpráva pro zpracovatele, ale vázne prodej řeziva, zpracovatelé omezují výrobu, stagnuje obchod a začínají se projevovat vážné problémy v cash flow, a to v celém sektoru. Vznikají tak podmínky pro vážnou krizi nebývalého rozsahu, která může mít fatální důsledky nejen pro zpracovatele a lesnické firmy, ale také pro vlastníky lesa, z nich však především pro LČR, s. p.
Zodpovědní vlastníci lesa, kteří nejsou nuceni realizovat nahodilé těžby a neřeší okamžitou potřebu tržeb, zastavili veškerou činnost. Ostatní provádějí zpravidla pouze nezbytné zásahy vyplývající ze zákona či okamžitých potřeb.
Z uvedeného vyplývá, že zejména společnosti, které léta masivně investovaly do moderních těžebních, případně dopravních technologií a působí především v oblasti poskytování služeb, mají aktuální problém s vytížením kapacit a doléhají na ně obecně nejen závazky z jejich financování, ale rovněž i zátěž pramenící z vyššího počtu vlastních zaměstnanců.
- Celou situaci komplikují také smlouvy s Lesy ČR na lokalitě P, kde ceny, za které by měly firmy dříví odkupovat, již rozhodně neodpovídají reálným cenám na trhu. Existuje řešení této situace, které je přijatelné pro lesnické firmy i pro podnik LČR?
Jak už jsem uvedl dříve, tzv. střednědobé tendry, především na lokalitách P, a smlouvy z nich vzešlé, dostaly lesnické firmy do slepé uličky, protože neobsahují mechanismy, které by dokázaly pružně reagovat na situaci, která nastala. Tzv. indexace cen dříví, tak jak je ve smlouvách definována, reaguje na změny na trhu s čtvrtletním zpožděním, a navíc je schopna řešit pouze standardní výkyvy v cenách dříví, které běžně na trhu nastávají a byly předvídatelné z časových řad statistického sledování za několik posledních let. Těžko se může někdo divit tomu, že lesnické firmy nejsou ochotny a ani schopny těžit a nakupovat dříví od LČR za cenu o cca 600 Kč/m3 vyšší, než je jeho realizační cena. Pokud někdo argumentuje tím, že v našich cenových nabídkách na tuto situaci, která se na trhu za posledních minimálně padesát let nevyskytla, mělo být pamatováno, pak neví, o čem mluví, protože nevím o nikom, kdo by byl schopen tuto situaci v létě loňského roku, kdy se kalkulovaly nabídky, předpovědět.
Jakékoliv řešení této situace je právně velmi složité, ale jsem přesvědčen, že je povinností všech zúčastněných s návrhem na řešení přijít.
Současné vedení LČR stojí před naléhavým problémem, který byl vyvolán naprostou nekompetentností předcházejícího managementu při tvorbě podmínek střednědobých tendrů. Pokud současné vedení LČR nebude mít schopnost a odvahu navrhnout nebo přijmout řešení, reálně hrozí nebezpečí řetězového bankrotu společností působících na lokalitách typu P a z toho vyplývající negativní synergie se všemi důsledky. Mimořádná situace vyžaduje mimořádné řešení.
- Lze v této situaci zamezit tomu, aby obor neopouštěli dřevorubci a další pracovníci lesnické prvovýroby?
Bohužel stálý a významný úbytek manuálních pracovníků lesnické prvovýroby pozorujeme již posledních cca 5 let, tedy od doby, kdy architekti „moderní lesnické politiky“ započali obecně nedobré změny v politizaci LČR. Celou dobu jsou právě tito pracovníci odkázáni k naprosté pracovní a sociální nejistotě. Ti nejlepší se dnes již pracovně realizují v jiných oborech a české lesnictví je stále více odkazováno na dodavatele prací dnes už nejen z východní Evropy. Bohužel je to nevratný proces, který je v krátkém časovém horizontu neřešitelný. Je to jeden z největších zločinů, který je za posledních pět let páchán na českém lesnictví.
- O čem podle vás vypovídají nabídky firem na 5 nově vypsaných SÚJ LČR na lokalitě P, které byly zveřejněny po otevírání obálek (10. 4. 2008)?
Podle mého je to poslední zoufalá snaha některých dodavatelů udržet si nebo získat za každou cenu zakázku, ale rozhodně nelze paušalizovat bez důkladné analýzy struktury jednotlivých cenových nabídek.
- Využíváte nějaké možnosti dlouhodobého skladování dříví?
Naše společnost vlastní licenci pro území České a Slovenské republiky na použití metody dlouhodobého skladování (konzervace) dřevní hmoty balením do fólie. V minulém roce jsme si tuto metodu fyzicky vyzkoušeli v provozu balením kalamitní hmoty, kde jsme uskladnili cca 50 tis. m3. Předmětem konzervace byla zejména smrková hmota v kvalitách I., II., III A/B/C. Část takto uskladněné hmoty jsme obchodně realizovali v letošním roce, v objemu cca 25 tis. m3 v měsících lednu a únoru. S výsledkem jsme byli maximálně spokojeni, do té míry, že pro letošní rok plánujeme zabalit cca 100 tis. m3 naší hmoty a dle dosud uzavřených dohod cca 50 tis. m3 ve službách pro různé vlastníky.
Informace o této metodě byly publikovány v LP 9/2007. Popis a dosavadní zkušenosti jsou uveřejněny i na stránkách Silvaria.
Jiří Majer, předseda Dřevozpracujícího družstva Lukavec
- Jak hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru z pohledu významného zpracovatele?
V roce 2007 byly vypsány tendry na práce ve státních lesích. Zadání bylo vytvořeno ve spolupráci LČR a KLDS (Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů). Předpokladem bylo, že společně vytvořený model bude dlouhodobě funkční. Společné memorandum rozdělilo hospodaření ve státních lesích na dvě přibližně stejné poloviny:
- lokalita P: těžba, pěstební činnost, prodej dřeva je na straně podnikatelského subjektu,
- lokalita OM: těžba, pěstební činnost, prodej dřeva je straně LČR.
Lesnická zakázka na lokalitě P byla pro podnikatelské subjekty velmi lákavá. Důvodem byla možnost prodeje dřeva ve vlastní režii. Proto se cenové nabídky šplhaly až k nereálným výškám.
V únoru však postihly střední Evropu orkány Emma a Paula. Škody dosáhly výše mnoha milionů metrů kubických. V Rakousku např. letošní kalamita přesáhla 50 % ročního etátu – hovoří se až o 14 mil. m3. V ČR se škody odhadují ve výši cca. 3,5 mil. m3.
Zpracovatelé jsou nyní vystaveni protichůdným tlakům. Na jedné straně je přebytek dřeva v lesích, na straně druhé jsou ovlivněni poklesem poptávky po svých produktech.
Stávající cena dřeva neodpovídá realitě s dřevními produkty. Důvody pro snížení cen dřeva jsou prozaické:
- pokles poptávky po produktech dřevozpracujícího průmyslu, který je způsoben mimo jiné i meziročním poklesem stavebních aktivit v Evropě,
- zámořská hypoteční krize,
- výše nabídky dřeva.
Uvedené faktory významně působí na zpracovatele dřeva. Někteří z nich již v tuto chvíli omezují výrobu.
V České republice se nyní ukazuje, že některé z podmínek výše zmíněných tendrů nebyly vhodně nastaveny, např. komplexnost zakázky, indexace vývoje cen. Ani použití zákona 137 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nejeví jako použitelné pro lesnictví.
- Jaké jsou konkrétní dopady globálního snížení poptávky po dříví a výrobcích ze dřeva pro vaši firmu?
Vzhledem ke snížení poptávky pociťujeme tlak na cenu produktů a nutnost zvýšení prodejních aktivit.
- Měl by do současné situace vstupovat český stát, nebo dokonce Evropská unie? Pokud ano, jakými opatřeními?
Lesnicko-dřevařský sektor je nyní vystaven velkému tlaku. Životaschopnost oboru je ze strany státu dlouhodobě nedoceněna. Z lesnictví odcházejí lidé pracovat do jiných oborů. Stát by se měl např. zaměřit na podporu dřevostaveb, použití dřeva jako tradičního materiálu. V současné době podpora směřuje hlavně na výrobu energií z obnovitelných zdrojů.
Vladimír Veselý, analytik, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs n. L.
- Jak hodnotíte současnou situaci lesnicko-dřevařského sektoru, kdy ceny kulatiny spadly čtvrtletně o zhruba 30 %?
V otázce je obsaženo tvrzení, jehož pravdivost neumím posoudit. Podle mých informací z počátku měsíce dubna se pokles cen mohl pohybovat mezi 20–25 %, ale oficiální statistiky ještě neznáme. I tak by to byl jeden z největších cenových skoků posledních období.
Ceny dříví se řídí především vztahem poptávky a nabídky a jejich vývoj je cyklický. Propad cen nezpůsobila hypoteční krize v USA, její důsledky spolu se souběhem dalších jmenovaných faktorů však amplitudu záporného výkyvu prohloubily. Domnívám se, že v dané situaci si klíčoví zpracovatelé dříví trochu „pojistili“ svá rizika a jsem přesvědčen, že nad tím dlouho přemýšleli a počítali. Tím netvrdím, že na to neměli právo a situaci nechci bagatelizovat. Rizika jsou skutečně vysoká.
- Na koho propad cen nejvíce dopadne?
To záleží na tom, jak dlouho bude trvat. Obecně na vlastníky, kteří si nebudou moci dovolit významně omezit těžby do oživení poptávky. To platí pro malé vlastníky, kteří vzhledem k rozsahu zpracovávané kalamity nemohou přizpůsobit objem těženého a dodávaného dříví aktuálně panujícím podmínkám na trhu, a dále na Lesy ČR. Dopady na LČR budou souviset s nestabilní situací v oblasti zadávání lesnických zakázek a zejména s „nepříliš šťastným“ kombinovaným modelem zajištění zakázek, který v důsledku přináší státnímu podniku především kombinované nevýhody obou porovnávaných způsobů zadávání lesnické zakázky a prodeje dříví.
- Jaká opatření by měli majitelé a správci lesů učinit, aby minimalizovali své ztráty?
Měli by si přečíst na Silvariu článek z týdeníku Euro, zveřejněný 21. 4. 2008. Od „části odborníků“ se tam dozvědí, že mohou současné situace využít k tomu, aby přizpůsobili druhovou skladbu obnovovaných porostů na základě dosažených výsledků prodeje dříví na otevřených trzích!
Ale vážně. Těžko lze radit „po hraběcím způsobu“ např. vlastníkům, kteří zpracovávají několikanásobky ročního etátu, aby netěžili. Štěstí přeje připraveným. Prozíravější podnikatelé již delší dobu pracují s moderními technologiemi skladování zásob dříví a je možné, že na současné situaci ještě vydělají.
- Je reálné očekávat, že vliv příčin, které propad cen dříví způsobily (hypoteční krize v USA, silná koruna, kalamity v Evropě) v dohledné době odezní a pokles cen se zastaví?
Věšteckou kouli nemají ani finanční analytici, kteří se neshodnou nad možnými dopady hypoteční krize na globální trhy. Já jsem v podstatě skeptický optimista a patřím k té části výzkumníků, kteří prognózují tradiční oživení poptávky ještě před koncem třetího čtvrtletí. Zpracovatelé jsou schopni se vývoji na světových trzích přizpůsobovat a hledat alternativy k tradičním „odbytištím“.
- Měl by do současné situace vstupovat český stát, nebo dokonce Evropská unie? Pokud ano, jakými opatřeními?
Myslím, že ne. Historická zkušenost říká, že jakékoliv pokusy o intervence ze strany státu narušují podstatu trhu a jenom komplikují vzájemné vztahy mezi jeho účastníky. Výsledkem bývá jakási finanční injekce nejhlasitějším lobbistům, na kterou ostatní účastníci trhu reagují dle svých možností, což ve svém důsledku jenom zbrzdí návrat k „normálním poměrům“. Náklady samozřejmě hradí daňový poplatník.
Jaroslav Nevlud, dřevorubec
- Jaké dopady má současná situace, kdy padají ceny dříví, omezuje se úmyslná těžba a vývoj v oboru je nejistý, na pracovníky v prvovýrobě?
Jedním z nejpalčivějších dopadů je jistě stagnace cen za prováděné práce pro smluvní dodavatelské subjekty LČR. V letošním roce došlo oproti loňské úrovni v převážné většině případů k jejich snížení o cca 10–15 %, což ve spojení s nárůstem nákladů vede k citelnému snížení ziskovosti dodávaných prací. Spolu se snižováním podílu úmyslných obnovních těžeb v důsledku kalamit způsobených klimatickými faktory v posledních letech to ve výsledku u převážné většiny živnostenského sektoru v LH vede k absenci možnosti tvorby finančních rezerv, potažmo investic do inovací technologií. Spolu s opakující se nejistotou kolem nových VŘ a uzavírání smluv dodavateli prací s LČR je výsledkem značná ztráta atraktivity živnostenského podnikání v LH ČR.
- Lze podle vašeho názoru nějak zamezit dalšímu odlivu pracovníků z lesa?
Jediným řešením je stabilizace celého sektoru LH a zvýšení ziskovosti živnostenského podnikání v lesnictví, což se v současné situaci kolapsu trhu se dřívím jeví jako značně nereálné.
- Myslíte si, že by do současné krize měl vstoupit český stát a pokusit se např. udržet regionální zaměstnanost v oboru?
Myslím si, že úloha státu je v tomto případě značně komplikována legislativou. Jistým řešením by bylo vytvoření legislativního prostoru pro možnost přímých dodávek prací pro LČR živnostenským sektorem, zvláště v „obdobích nejistoty“.
- Jak vnímáte nabídky některých lesnických firem, jež do výběrových řízení LČR nabízely ceny, které prakticky neumožňovaly tvorbu zisku pracovníkům v lese?
Tato situace je značně problematická a její hlavní příčinou je dle mého názoru konstrukce VŘ ze strany zadavatele. V situaci, kdy je převažujícím kritériem VŘ cena, jsou dodavatelské subjekty v silné konkurenci nuceny kalkulovat s minimálními zisky. V letošním roce však situaci dále zkomplikovaly dopady kalamit z posledních let na trh s dřívím, kdy po propadu cen nelze počítat s plánovanými zisky z prodeje dřeva. Souběh těchto dvou faktorů v některých případech způsobil převahu nákladů nad zisky smluvních partnerů. Je diskutabilní, zda a nakolik byly tyto faktory předvídatelné a zda neměly být jedním z utvářejících prvků nabídek pro VŘ. Řešení této situace však určitě nelze hledat v dalším snižování cen za práci pro prvovýrobu.
- Jaké vidíte z vašeho pohledu možnosti řešení situace v LH ČR?
Zásadním řešením je dle mého názoru změna legislativy a následně i konstrukce VŘ. Dalším řešením, které se nabízí, je vytvoření profesní organizace sdružující živnostníky v LH, která by prosazovala jejich zájmy tak, aby živnostenské podnikání v LH nebylo pouze „o přežití“, ale mohlo se dále úspěšně rozvíjet.
Děkuji za odpovědi,
Jan Příhoda