Ukázkové lesní celky v Polsku

Petr Kupec, Jiří Schneider, Jerzi Lesinski

Promotional Forest Complexes – PFC (ukázkové lesní celky) jsou specifickou ukázkou trvale udržitelného polyfunkčního lesního hospodářství v Polsku. Jejich účelem je zejména ukázka funkčně  optimalizovaného lesního hospodaření v přírodních podmínkách oblasti, kterou prezentují. Odlišnost od standardních přístupů funkčně integrovaného lesního hospodaření spočívá především ve zdůraznění ekonomicko-ekologického aspektu lesního hospodářství.

Myšlenka zakládání PFC pochází z Polska, jejich ekvivalent můžeme nalézt například ve švédské koncepci modelových lesů. Mimo Evropu vychází idea PFC z kanadského modelu tzv. ukázkových (modelových) lesů. Jejich význam je v Polsku akcentován nejenom v souvislosti s lesním hospodářstvím, jsou přístupné rovněž pro širokou veřejnost, zejména mladou generaci.

Koncepce PFC (ukázkových lesních celků)
PFC jsou plošně rozlehlé, většinou ucelené komplexy lesů v kompetenci jedné či více lesních správ Polských státních lesů, pověřené úkolem propagovat a prosazovat státní proekologickou koncepci hospodaření v lesích. Tato politika byla deklarována v řadě polských vrcholných legislativních předpisů (mj. v polském lesním zákoně) stejně jako v závazných politických deklaracích. Koncepce PFC byla formulována rovněž v souladu s mezinárodními konvencemi jako např. Agenda 21, Rámcová směrnice Spojených národů o klimatických změnách, Konvence o ochraně biodiverzity atp.
Současné polské PFC plně reprezentují jednotlivé polské přírodní lesní regiony, ve většině případů jsou ve správě podniku Polských státních lesů. Menší část území PFC je ve správě jiné, např. Lesnické výzkumné stanice (součást polského lesnického vzdělávacího systému) či polské Akademie věd (výzkumná instituce). Veškerá správa lesů v PFC je dozorována regionálně příslušným ředitelstvím Polských státních lesů.
PFC prezentují těsný vztah mezi udržitelným multifunkčním obhospodařováním lesů a aktivní ochranou přírody na všech legislativních i praktických úrovních. Tento přístup je v Polsku nezbytný, neboť 85 % rezervací a 120 krajinných parků je v gesci Polských státních lesů a cca 65 % druhů flóry i fauny vyskytující se v Polsku je lesní, nebo fakultativně lesní. Základním principem lesního hospodářství v PFC je tedy vnímaní lesa jako ekosystému, který je elementární z hlediska formování krajiny v regionálním i státním měřítku. PFC jsou mimo jiné koherentní součástí polské soustavy Natura 2000.
V současné době je v Polsku vymezeno 19 PFC (viz obrázek 1) o celkové rozloze 990 469 ha (969 900 ha je v přímé správě Polských státních lesů). Uvedená plocha představuje cca 14 % celkové rozlohy lesů ve správě Polských státních lesů. Každé ze 17 regionálních ředitelství má ve své působnosti minimálně jeden PFC. Jedná se o území, kde jsou dlouhodobě uplatňovány postupy ochrany přírody (např. Bialowieza Primeval Forest, Goleniowska Primeval Forest, Bukowa Primeval Forest), stejně jako lokality, které byly v minulosti silně antropicky ovlivněny (např. Lubuskie Forest, Tucholskie Forest, Gostyninsko-Wloclawskie Forest). Pravidla lesního hospodářství a ochrany přírody jsou individuálně formulovány vždy přímo pro každý PFC.

Management PFC
Výukové a vzdělávací aktivity v PFC jsou hrazeny z fondů podniku Polských státních lesů, malá část nákladů spojených s provozem PFC pochází přímo ze státního rozpočtu.
Pro všechny PFC je formulována řada zásad managementu v různých úrovních; od operativních úkolů až po strategické zásady. Mezi obecně uplatňované patří např.:
-  inventarizace lesů na všech úrovních;
-  založení několika lesnických školicích středisek, které budou mimo jiné propagovat moderní systémy vytápění a kanalizací (dosud PFC navštívilo cca 610 000 osob, což představuje přibližně třetinu návštěvníků, kteří využili různé formy ekologického vzdělávání poskytovaného Polskými státními lesy);
-  budování přírodně-vzdělávacích stezek přístupných pro hendikepované;
-  vytváření metodik, určených k řešení konfliktů různých zájmů v lesích;
-  vývoj „Plánů ochrany přírody“ jakožto integrální součásti lesních hospodářských plánů;
-  realizace záchranných programů vzácných a ohrožených druhů flóry a fauny, např. tisu červeného a tetřeva hlušce;
-  zvyšování retence vody v lesích pomocí realizace malých hydrotechnických projektů a jejich vhodného rozmístění v lesních územích;
-  vytvoření a organizace genových bank vzácných druhů dřevin;
-  založení několika „referenčních lesních ploch“ v řádu stovek až tisíců hektarů lesa ponechaných přírodní obnově bez jakéhokoliv lidského zásahu (po té, co byly tyto plochy poškozeny větrem, povodněmi, požáry, přemnožením hmyzu či jinými kalamitami);
-  testování nových metod předpovídání přemnožení hmyzích škůdců;
-  využívání lanovkového systému LARIX 550 pro vyklizování dříví v horských lesích s cílem snížit erozi a poškození kořenových systémů;
- iniciace (podpora) přirozené obnovy na všech typech lesních stanovišť;
-  ponechávání starších stromů v dospělých i mladších lesních porostech, a to až do jejich biologické smrti, a ponechávání vybraných mrtvých a doupných stromů;
-  postupné nahrazení holosečí podrostním a výběrným hospodářstvím ve všech porostech, kde je to vhodné;
-  preference preventivních a biologických či mechanických metod ochrany lesa před metodami chemickými;
-  používání biopaliv v těžbě a dopravě dříví jakožto opatření vedoucí k implementaci k životnímu prostředí šetrných technologií;
- vývoj směrnic a regulativů spojených s těžbou ostatních nedřevních produktů lesa, zejména těžbou lesních plodů.

Lokalita Beskid Sadecki
Lokalita Beskid Sadecki je součástí výzkumných aktivit Ústavu tvorby a ochrany krajiny LDF MZLU v Brně, zejména v souvislosti s řešením úkolu VaV MŽP SP-2d3-56-07 – „Ekologické a ekonomické hodnocení celospolečenských funkcí variantně strukturálních typů lesů“ a úkolů výzkumného záměru LDF MZLU v Brně MŠM 6215648902 – „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny“. PFC Beskid Sadecki byl zřízen Vyhláškou generálního ředitele Polských státních lesů v roce 2004. Nachází se v centrální části stejnojmenného pohoří na hranicích Polska a Slovenska (viz obrázek 2). Je ve správě lesní správy Piwniczna a Lesní výzkumné stanice Krynica náležící do organizační struktury Zemědělské univerzity v Krakově. Jeho celková plocha činí 19 600 ha, v současné době je plošně nejmenším PFC v Polsku.
Lesy spravované lesní správou Piwniczna pokrývají svahy hor (s nejvyšším vrcholem Radziejova gora – 1265 m n. m.) v povodí řeky Poprad, přítoku Dunajce. Celé území je fragmentováno bohatou sítí bystřin a horských vodních toků, lesní porosty jsou bohatě diverzifikované jak věkově, tak druhově.
Převažující stanoviště lze označit jako živná stanoviště horských poloh (cca dvě třetiny rozlohy území), na kterých se většinou vyskytují lesní porosty směsi buku a jedle v různých poměrech.
Více než 20 % území je pokryto smíšenými horskými lesy, zbytek tvoří doprovodné lesní porosty horských toků (horské lužní lesy) a jehličnaté porosty. Hlavní dřevinou oblasti je buk (pokrývá více než 48 % území), významné je zastoupení jedle (15 %). Zajímavostí přesahující regionální význam lokality jsou vyskytující se velmi kvalitní čisté (nesmíšené) porosty jedle (např. světově unikátní lokalita Powroznik). Další zastoupené dřeviny jsou borovice lesní, modřín opadavý a smrk. V části spravované Lesní výzkumnou stanicí Krynica (horské hřbety v okolí Jaworzyny Krynicke) se vyskytují přirozené a přírodě blízké horské lesy, kde jsou v jedlových, jedlo-bukových a bukových porostech výrazně přimíšeny javor klen a jilm horský.
Všechny lesní prosty v PFC náleží do lesů ochranných (v pojetí české lesnické legislativy se jedná o jakousi kombinaci lesů ochranných a lesů zvláštního určení). Jedna třetina je klasifikována jako lesy zdravotně-hygienické (lázeňské lesy), zbytek náleží do lesů vodo-, resp. půdoochranných. Kategorizace lesů vymezuje přístupy lesního hospodářství v oblasti, které je striktně podřízeno ochraně přirozených jedlo-bukových lesů a jejich využití jako zdroje reprodukčního materiálu pro obnovu ostatních lesů území.
V obnově lesů zcela převažuje přirozená obnova pod clonou mateřského porostu, holé seče nejsou v PFC realizovány. Typická obnova smíšených porostů jedle a buku je v závěrečné fázi charakteristická rozvolněnou bukovou etáží, pod kterou jsou husté vitální nárosty jedle a buku. V čistých jedlových porostech je uplatňována clonná seč s využitím přirozené obnovy a doplňování poloodrostky, kdy nejstarší a nejkvalitnější jedinci jsou ponecháváni na ploše jako zdroj semenného materiálu. Tímto způsobem vznikají charakteristické jedlové porosty rozrůzněné do tří etáží (nejstarší etáž je tvořena několika jedinci jedlí i 50 m vysokých s průměrem více než 1 m v prsní výšce) a tří tloušťkových tříd. V PFC je možné díky výše popsaným obnovním postupům sledovat přirozené vytlačování smrku z porostů jedlí a zejména bukem. Přirozené procesy jsou rovněž využívány v několika prvních letech výchovy porostů. První probírky jsou např. v mlazinách realizovány až po prvním přirozeném proředění.
Z hlediska ochrany přírody jsou lesy PFC Beskid Sadecki součástí Popradského krajinného parku (založen 1987), jsou zapojeny do sítě EECONET, stejně jako do soustavy NATURA 2000. V celé oblasti je řada maloplošných chráněných území (charakteru českých národních přírodních rezervací, přírodních rezervací či přírodních památek), zakládaných od roku 1920, řada naučných stezek s různou tematikou, v Piwniczne se dále nachází Výukové centrum pro přírodní vědy a lesnictví (otevřeno 2007).

Zhodnocení významu koncepce PFC
Koncepce PFC v Polsku prokázala za dobu své existence a praktické realizace životaschopnost a společenskou prospěšnost. Výrazně přispěla ke zvýšení zájmu veřejnosti o les a lesní hospodářství. Rovněž provozní parametry lesního hospodářství v PFC (ekonomické i ekologické) vykazují většinou rostoucí tendenci. Zlepšení lze sledovat i v oblasti řešení střetů zájmů lesního hospodářství a ochrany přírody. Lze konstatovat, že koncepce PFC je inspirujícím příkladem originální aplikace principů funkčně integrovaného lesního hospodářství v praxi, korektně formulované na přírodní a společensko-ekonomické podmínky konkrétního území evropského státu.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Autor:
Ing. Petr Kupec, Ph.D.
Ing. Jiří Schneider, Ph.D.
ÚTOK LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Jiří Schneider