Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou

Ivan Fuksa nastoupil do funkce ministra zemědělství 13. 7. 2010 a jedním z prvních témat vyžadujících rychlé řešení byly tendry Lesů ČR pro rok 2011. Na problematiku veřejných zakázek či dlouhodobé koncepce Lesů ČR, na zamýšlené změny v lesnické legislativě, priority ve vztahu k LH a další otázky jsme se ho zeptali počátkem září.

Josef Suchomel

Maloplošné lesní rezervace představují cenná refugia přirozených stanovišť a jsou významnými prvky ekologické stability v krajině. Jejich dynamika a charakter jsou však ovlivňovány řadou environmentálních i antropických faktorů, včetně vlivu býložravých savců. Vedle lovné zvěře, která je většinou v popředí zájmu, patří k významným skupinám i drobní savci. V rámci výzkumného záměru Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, pod dílčím záměrem s názvem „Strategie managementu území se zvláštním statutem ochrany“ probíhá studium společenstev drobných savců a jejich vlivu na lesní porosty v maloplošných lesních rezervacích a přilehlých hospodářských porostech. Předkládaný příspěvek prezentuje příkladovou studii z oblasti Kelečské pahorkatiny na střední Moravě.

Jan Reisner, Martin Böhm

Možnosti použití masivních dřevěných hranolů ve stavebnictví jsou omezeny především výskytem vad ve dřevě a limitovanými rozměry pilařské kulatiny. Zejména u silných průřezů se mohou projevovat některé nedostatky. Především se jedná o nepravidelné sesychání a s tím související vznik borcení. Dalším nedostatkem běžného stavebního řeziva je častý výskyt suků a případný vznik trhlin, které zhoršují mechanické vlastnosti a estetický vzhled povrchu. Moderní zpracovatelské technologie však umožňují nejen umělé vysušení řeziva, ale i příčné vyřezání vad a porušených míst, při současném délkovém nastavení kvalitních přířezů zubovitým spojem (ozubem). Tyto technologie umožňují výrobu materiálů s lepšími mechanickými vlastnostmi při efektivnějším zhodnocením dřevní hmoty. Vyvinutý materiál vyráběný z účelově řezaných, silných, většinou středových hranolů a fošen je označován jako Konstrukční dřevo.

Hanuš Vavrčík, Vladimír Gryc, Aleš Zeidler

Douglaska tisolistá patří mezi introdukované jehličnaté dřeviny, které jsou zastoupeny i v našich lesních porostech. Laickou veřejností je tato dřevina často nesprávně považována za druh jedle, možná na základě nesprávných doslovných překladů anglického názvu „Douglasova jedle“. Ve skutečnosti se však jedná o druh patřící do zcela jiného rodu. Také dřevo douglasky je podobnější spíše dřevu borovému než jedlovému.

Ivo Březina

V dřívějších dobách lidé, kteří pracovali v lesích, využívali vzniklé paseky ke svému prospěchu, a to oséváním obnažené půdy tzv. jánským žitem. To jim přinášelo užitek v podobě zrna, ze kterého pekli chleba, jenž měl specifické aroma. Tento druh může být i dnes velkým pomocníkem při obhospodařování lesa i honitby.

Ivan Kuneš, Martin Baláš, Pavel Burda

Mladé jehličnaté porosty založené v Jizerských horách a v dalších pohořích po imisní kalamitě potřebují rozrůznění, a to nejen strukturní a věkové, ale také druhové. V Jizerských horách se v současnosti realizuje projekt prosadeb a podsadeb jehličnatých porostů za použití odrostků pěstovaných inovativní českou technologií. Testovány jsou nejen obvyklé listnáče jako buk lesní, javor klen a jeřáb ptačí, ale i relativně málo známý pionýrský druh – bříza karpatská. Cílem příspěvku je podat stručnou informaci o těchto aktivitách.

Jaromír Vašíček

Po politických změnách v roce 1989 byla zahájena diskuse o dalším směřování státní lesnické politiky. Jedním z přetrvávajících problémů, který si státní lesnická politika v České republice předsevzala vyřešit, bylo zvýšení podílu listnatých dřevin a jedle v lesních porostech. Proto byla do lesního zákona zakotvena povinnost pro vlastníky lesů při obnově lesů vysazovat příslušný podíl tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, což jsou převážně listnaté druhy a jedle. Vedle povinnosti byla od stejného roku uplatňována i pozitivní motivace formou mandatorních náhrad a dotačních programů. Od roku 1996 uplynulo 14 let a je logické zabývat se otázkou, jak účinné byly legislativní a motivační nástroje státní lesnické politiky.

Vladimír Simanov

Do působnosti UNECE (Ekonomické komise OSN pro Evropu, regionálního úřadu OSN pro Evropu, Střední Asii a Severní Ameriku) patří 56 států, které jako celek představují největšího světového producenta i spotřebitele dříví a výrobků z něj s tím, že na prvních dvou místech na světě jsou dva její subregiony – Evropa a Severní Amerika. Na třetí místo postoupila Čína, která změnila tradiční modely světového obchodu a jeho obchodní kanály, přestože její podíl na světovém importu dříví a výrobků z něj je relativně nízký (v roce 2008 byla hodnota světového importu přes 253 mld. USD a Čína se na něm podílela 9 %, zatímco země UNECE 75 %). Čína je ale největším světovým importérem kulatiny (tropického dříví, ale i kulatiny z Ruska a dalších zemí), a naopak, většinu své produkce výrobků ze dřeva exportuje do Severní Ameriky a Evropy.

Čínský import kulatiny, řeziva, buničiny a sběrového papíru je nesporně přínosem pro exportní odvětví v UNECE a dovoz, např. čínského nábytku, přináší výhody obchodníkům, distributorům a zákazníkům; ale na druhé straně to negativně ovlivňuje domácí výrobce, na dopravních cestách kolem planety se pohybují stále větší objemy hmot a socioekonomické a politické souvislosti globalizace se prohlubují.

Rozhovor s Petrem Zahradníkem a Milošem Knížkem

Čína patří mezi země, o jejichž lesnictví a lesním hospodářství toho moc nevíme. Je to dáno dostupností, jazykovou bariérou, ale jistě také režimem a přístupem k informacím. Jen málokdo měl příležitost se do Číny jet podívat. Petr Zahradník a Miloš Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Čínu pracovně opakovaně navštívili, proto jsme jim položili několik otázek týkajících se jejich postřehů a dojmů z této pro Evropana exotické země.

Rozhovor s Constantinem Kinským, spolumajitelem firmy Kinský Žďár a lesním radou Miroslavem Matouškem

Další ze série rozhovorů mapujících historii a současnost šlechtických lesnických majetků se uskutečnil na majetku rodu Kinských na zámku ve Žďáru nad Sázavou.