Zelená zpráva 2010 - Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, tzv. Zelená zpráva, každoročně vydávaná ministerstvem zemědělství, přináší informace o vývoji stavu lesních porostů, výsledcích lesního hospodaření, ekonomice, trhu se surovým dřívím, výzkumu a mnoha dalších ukazatelích. V následujícím článku vám přinášíme vybrané informace ze Zelené zprávy pro rok 2010, jejíž finální verze byla zveřejněna na stránkách ministerstva zemědělství 28. 11. 2011.

Ochrana lesa

Rok 2010 je hodnocen stejně jako rok předešlý jako méně příznivý. Z abiotických škodlivých činitelů převládaly polomy, z biotických škodlivých činitelů se jednalo především o škody způsobené podkorním hmyzem. Výše nahodilých těžeb činila 6,08 mil. m3, což je obdobné číslo jako v roce 2009 (6,25 mil. m3). Z tohoto objemu šlo 4,1 mil. m3 na vrub abiotickým činitelům. Oproti roku 2009 došlo k cca 15% navýšení objemu abiotického poškození, přičemž převládalo poškození větrem, k nárůstu došlo u poškození mokrým sněhem. Poškození se týkalo především jehličnatých dřevin – smrku a méně borovice. Naopak u biotického poškození došlo k poklesu o cca 30 % díky nízkému stavu výskytu listožravého hmyzu, houbovým patogenům a stabilizaci situace u podkorního hmyzu. V roce 2010 bylo v Česku evidováno 1 842 tis. m3 tzv. kůrovcového dříví (v roce 2009 bylo zaznamenáno 2 621 tis. m3). Z uvedeného objemu za rok 2010 bylo odkorněno cca 420 tis. m3 a chemicky asanováno cca 110 tis. m3, zbylá hmota byla převážně vyvezena z lesa a zpracována na dřevoskladech. Rozhodující část evidované hmoty připadala jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus), lýkožrouta severského (Ips duplicatus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus). Výskyt poškození výsadeb a kultur drobnými hlodavci byl v roce 2010 zaznamenán na celkové rozloze kolem 1 300 ha, což představuje dvojnásobný nárůst proti roku 2009 (cca 650 ha). Nadále přetrvává situace s nadměrnými stavy spárkaté zvěře.

Vývoj výměry lesů

Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste díky nově zalesňovaným nelesním pozemků. V roce 2010 se meziročně zvýšila o 2 167 ha na 2 657 376 ha.

Obnova lesa

Plocha obnovených lesních porostů se oproti roku 2009 zvýšila o 1 523 ha jako následek zalesnění po poměrně rozsáhlých nahodilých těžbách z předcházejících let. Na celkovém zvýšení se významně podílel také poměrně značný nárůst rozsahu přirozené obnovy. Za příznivý lze podle Zelené zprávy považovat vývoj druhové skladby použité při umělé obnově lesa. Jako následek zvýšení celkové plochy umělé obnovy došlo oproti roku 2009 ke zvýšení plochy zalesněné smrkem, avšak její relativní podíl na celkové ploše zůstal stejný, cca 43 %. K poměrně významnému nárůstu došlo v ploše zalesnění bukem, a to o 12 % oproti předcházejícímu roku. Podíl zalesnění listnatými dřevinami dosáhl 40,7 % z celkové plochy umělé obnovy a znamená zvýšení o 2 % oproti roku 2009 a zároveň nejvyšší hodnotu za období, kdy se tyto údaje stanoveným způsobem sledují.

Kategorie lesů z hlediska jejich funkcí

V roce 2010 bylo evidováno z hlediska jednotlivých kategorií lesa 75 % hospodářských lesů, 2,7 % lesů ochranných a 22,3 lesů zvláštního určení. Zastoupení jednotlivých kategorií lesů je v současnosti stabilní, z dlouhodobého hlediska dochází k mírnému nárůstu lesů zvláštního určení na úkor lesů hospodářských.

Druhové složení lesů

I v roce 2010 pokračoval trend snižování plochy jehličnatých dřevin ve prospěch listnatých.  Daří se zvyšovat podíl dubu, buku, ale i jasanu či javoru. Většina porostů v lesích ČR má charakter porostů smíšených.

Věkové složení lesů

Věková struktura našich lesů je nerovnoměrná. V posledních letech znatelně narůstá výměra přestárlých porostů (nad 120 let). Může to být způsobeno režimem obhospodařování lesů ve zvláště chráněných územích a lesů ochranných a také odsouváním obnovy ekonomicky neatraktivních méně přístupných nebo méně kvalitních porostů. Rozloha porostů mladších 60 let je nadále podnormální. Mírně se zlepšuje podíl první věkové třídy. Přibližování k normalitě pokračuje velmi pozvolna. Růst průměrného věku dřevin se v posledních letech zpomalil až zastavil.

Porostní zásoby dřeva a přírůsty

Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil na více než dvojnásobek. Zčásti se na tom podílí zvyšující se přírůst, zčásti jde o zpřesnění způsobů zjišťování zavedením nových metod a pomůcek v šedesátých a sedmdesátých letech 20. stol.

Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR pokračoval i po roce 2000. Podílí se na tom jednak růst zakmenění porostů a zvětšování podílu porostů vyššího věku, jednak růst běžného přírůstu v Evropě. Všechny zásoby ale nejsou stejně dostupné pro těžbu dříví. Těžitelnost zásob dříví v lese ochranném a lese zvláštního určení je limitována plněním ochranných funkcí nebo cíle hospodaření, v rezervacích a v prvních zónách národních parků je těžba dříví vyloučena. Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků je 262,28 m3 (jedná se o průměrnou zásobu počítanou na porostní plochu s holinami).

Těžba dřeva

V lesích ČR bylo v roce 2010 vytěženo celkem 16,74 mil. m3 surového dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená nárůst ve výši 1,24 mil. m3. Prioritou v těžbě dřeva bylo zpracování nahodilých těžeb a dodávky dříví pro dřevozpracující průmysl. V důsledku oživení poptávky po surovém dříví vlastníci lesů využili rostoucích cen pro financování svých potřeb při správě a obhospodařování svých majetků. V  roce 2010 byl zaznamenán relativně příznivější poměr mezi těžbou úmyslnou a nahodilou. Podíl nahodilé těžby v roce 2010 činil cca 38,6 % z těžby celkové, čímž byly vytvořeny příznivější podmínky pro plánované hospodaření v lesích, než tomu bylo v několika posledních letech.

Ve složení těžby dle dřevin přetrvává již řadu let poměr hmoty mezi jehličnatou a listnatou těžbou přibližně 10:1. Tato relace je dána především strukturou disponibilních zásob mýtních porostů, ale také poptávkou na trhu se surovým dřívím.

Dodávky dříví

Celkové dodávky surového dříví se mezi roky 2009 a 2011 zvýšily o 1 234 tis. m3 na celkovou výši 16 736 tis. m3, v tom dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 15 066 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 670 tis. m3.

Celkovou výši těžby dřeva a následných dodávek surového dříví ovlivnilo postupné oživení výroby v celém dřevozpracujícím průmyslu, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Po uplynulé krizi v dřevařském sektoru se zvýšila domácí spotřeba surového dříví i jeho vývoz. Rostoucí odbyt rozhodujících komodit dřevozpracujícího průmyslu zákonitě přinesl značný nárůst zájmu o surové dříví. Výrazný nárůst poptávky po rozhodujících sortimentech surového dříví (zejména u jehličnaté kulatiny a vlákniny) tak způsobil postupné zvyšování jejich cen v průběhu celého roku.

Vývoz a dovoz surového dříví

Vývoz surového dříví se mezi roky 2009 a 2010 snížil o 202 tis. m3 na celkovou výši 5 364 tis. m3, když došlo zejména k poklesu vývozu u jehličnaté kulatiny (o 856 tis. m3) a k nárůstu u jehličnaté vlákniny (o 504 tis. m3).

Dovoz surového dříví se meziročně zvýšil o 754 tis. m3 na celkovou výši 2 616 tis. m3, když nárůst byl u jehličnaté kulatiny a vlákniny (o 470 tis. m3), listnaté kulatiny a vlákniny (o 72 tis. m3) a dřeva palivového, štěpek, pilin a zbytků (o 212 tis. m3).

Aktivní saldo zahraničního obchodu se však meziročně u surového dříví zvýšilo o 409 mil. Kč na hodnotu 4,205 mld. Kč. Do zemí EU-27 se vyvezlo 99,7 % z hodnoty celkového vývozu; nejvíce do Rakouska (57,1 %), Německa (34,9 %), Polska (3,0 %) a Slovenska (1,8 %). Rovněž dovoz surového dříví byl realizován zejména ze zemí EU-27, a to ve výši 85,4 % z hodnoty celkového dovozu; nejvíce ze Slovenska (43,0 %), Polska (24,9 %), Německa (12,1 %) a Ukrajiny (4,6 %).

Ekonomická situace vlastníků lesa

Ekonomická situace vlastníků lesa v rámci hospodaření v lesích včetně případných vedlejších aktivit se po významném propadu hospodářského výsledku po roce 2006 (tj. v letech 2007–2009) opět výrazně zlepšila u všech kategorií vlastníků. Nejvyšší hodnoty zisku (včetně poskytnutých příspěvků a dotací) v rámci hospodaření v lesích bylo dosaženo u lesů ve vlastnictví státu (2 311 Kč/1 ha lesa), potom u lesů soukromých (1 974 Kč/1 ha lesa) a nejméně v lesích ve vlastnictví měst a obcí (1 051 Kč/1 ha lesa). Výrazné zlepšení ekonomické situace u vlastníků lesů bylo ovlivněno zejména oživením poptávky po surovém dříví s výrazným nárůstem průměrných cen u rozhodujících sortimentů surového dříví. Příznivě se rovněž projevila realizovaná opatření v úsporách nákladů jak v lesnických činnostech, tak i v ostatním hospodaření a správě majetku. Finanční podporou pro vlastníky (nájemce) lesů byly opět finanční příspěvky na hospodaření v lesích poskytované z rozpočtu krajů, ze státního rozpočtu a podpory poskytované z fondů EU. Celková finanční podpora (dotace od krajů, státu a EU) na 1 ha lesa činila v průměru 184 Kč u státních lesů, 453 Kč u lesů soukromých a 601 Kč u lesů v majetku měst a obcí. Meziročně se celková finanční podpora zvýšila pouze u státních lesů (o 104 Kč), zatímco poklesla pro soukromé lesy (o 170 Kč) a pro lesy měst a obcí (o 107 Kč).

Stav na trhu práce

Počet zaměstnanců v lesnických činnostech (resp. v lesnictví a v souvisejících činnostech) ve fyzických osobách u subjektů v podni-katelské a nepodnikatelské sféře se od roku 1989 permanentně snižuje. Je to většinou v důsledku nárůstu zaměstnávání tzv. OSVČ, které provádějí převážně práce v pěstební a těžební činnosti na živnostenské oprávnění. Meziročně tak došlo k dalšímu  poklesu počtu zaměstnanců v lesnických činnostech o 5,6 %, přičemž došlo k poklesu ve státním sektoru (o 8,0 %), v soukromém sektoru (o 4,7 %) a k nejmenšímu poklesu došlo v obecním sektoru (o 2,7 %). Celkově se objem prací v les-nickém sektoru meziročně zvýšil v důsledku zvýšení výkonů zejména v těžební činnosti (těžba dřeva se zvýšila o 8 %), přičemž úbytek zaměstnanců byl nahrazen vyšší produktivitou práce (nasazení těžebních harvestorů, zalesňovacích strojů apod.) a uzavíráním smluv na provádění prací (s tzv. OSVČ).

Vývoj průměrných mezd

Průměrná mzda zaměstnanců ve fyzických osobách v lesnictví a v souvisejících činnostech vzrostla oproti předchozímu roku o 6,1 %. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví tak předstihlo růst mezd v průmyslu (3,9 %) i v národním hospodářství (1,9 %). Průměrná mzda fyzických osob v lesnictví a v souvise-jících činnostech za podnikatelskou i nepodni-katelskou sféru však nadále zaostává absolutně o 2 211 Kč ve srovnání s průmyslem a o 2 004 Kč ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství. V rámci odvětví lesního hospodářství (lesnictví) je nejvyšší průměrná mzda ve státním sektoru, která přesahuje o 6 050 Kč průměrnou mzdu v soukromém sektoru.

Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010

Redakce

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.