Archiv časopisu Lesnická práce

Luboš Úradníček, Martin Danzer

Vědecký název je Phellodendron amurense Rupr. Název druhu pochází z řeckých slov phellos = korek a dendron = strom, týká se silné korkové vrstvy, která kryje kmen. Ruský název barchat amurskyj, čínsky Huang Bai.

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Krušina olšová patří spolu s řešetlákem počistivým (popsaný v minulém čísle) do čeledi řešetlákovité. V rodu krušina najdeme 20 (někdo uvádí až 50) druhů rostoucích především v mírném pásu Eurasie a v subtropech na západě Severní Ameriky. Latinské slovo frangulus znamená lámavý – má křehké dřevo.

Robert Doležal

Tetřívek obecný náleží stejně jako bažant, koroptev či tetřev k řádu hrabavých (Galliformes). Jeho pozorování v době toku patří k neopakovatelným zážitkům. Také myslivecky byl jeho lov z hlediska své sportovní hodnoty vysoce ceněn. V roce 1933 bylo podle mysliveckých statistik u nás uloveno 7 000 tetřívků. Ještě v roce 1962 popisuje Štěpánek ve své knize Naše lovné ptactvo stavy tetřívků jako vysoké s dosti hojným výskytem zvláště v západních částech státu. Dříve okázalý tok většího počtu kohoutků je již minulostí. Tetřívek vymizel z vnitrozemí a nyní je jeho výskyt vázán jen na některé pohraniční oblasti. Tok se stává záležitostí převážně jednotlivých ptáků předvádějících své tance jen okolnímu lesu bez efektu následného rozmnožovacího aktu. Tetřívci z naší přírody mizí a zdá se, že se jedná o další druh, jemuž u nás zvoní hrana.

Tomáš Macháček

Smyslem klíčové akce 14 bylo nastavit systém posílení státní správy lesů, aby výkon státní správy byl na vysoké odborné úrovni a dále aby byl vytvořen systém celoživotního lesnického vzdělávání pro pracovníky orgánů státní správy, jejichž působnost se dotýká lesů a lesního hospodářství. Dalším posláním KA 14 je revidovat kvalifikační předpoklady pracovníků orgánů státní správy, jejichž působnost se dotýká lesů a lesního hospodářství na všech stupních, a v neposlední řadě činnost orgánů státní správy, jejichž působnost se dotýká lesů a lesního hospodářství, orientovat více do oblasti poradenské a osvětové, nikoliv represivní.

Radek Novotný, Vít Šrámek, Ladislav Menšík

Jednou z možností nakládání s těžebními zbytky je jejich drcení a ponechání v porostech. Oproti obvyklému pálení klestu či jeho ponechání volnému rozkladu napomáhá drcení k rovnoměrnější dekompozici, udržení podstatné části živin v koloběhu a usnadňuje zalesňování. Diskuse na toto téma je důležitá i s ohledem na tlak směřující k využívání těžebních zbytků k energetickým účelům. Jsou-li těžební zbytky štěpkovány, je vhodné jejich ponechání v porostu, nebo prodej do spalovny biomasy?

Lumír Dobrovolný

Nárosty skupin, hloučků a jedinců smrku, jedle a buku z přirozené obnovy se dle povahy stanoviště nepravidelně střídají a překrývají s vyspělejšími růstovými fázemi a „přesílenými” stromy. Plocha spolu s věkem, hlavní atributy středoevropského lesnictví, zde rázem ztrácí na významu. Freestyle však v žádném případě neznamená svévolnou neřízenou péči o les nebo snad ponechání bez zásahu. Vývoj lesa se cíleně usměrňuje a kritéria těžby mají svá pravidla. Jde jen o to, oprostit se od svazujících zjednodušených schémat a naučit se využívat přirozených procesů lesa.

Na podzim 2011 se mi naskytla příležitost vycestovat na tříměsíční odbornou stáž do Slovinska. Cílem bylo proniknout do tamní techniky pěstování lesů. Mým hostitelem a průvodcem byl profesor Jurij Diaci, vedoucí katedry pěstování lesů z oddělení lesnictví Biotechnické fakulty v Lublani, přední odborník a hlavně vstřícný a přátelský člověk. Mimo výzkumných a pedagogických aktivit jsem se také aktivně účastnil provozní činnosti a zejména o této části cesty pojednává následující příspěvek.

Radek Pokorný, Otmar Urban

Perspektivy pěstování smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst) lze odvodit z výsledků experimentů kultivace této dřeviny v podmínkách zvýšené vzdušné koncentrace oxidu uhličitého - CO2, jejíž nárůst je zaznamenáván již několik desetiletí přímými měřeními v dnes celosvětové síti stanic (měřeno od r. 1958) a je nadále modelově predikován s ohledem na předpokládaný vývoj lidské populace (resp. vývoj emisí skleníkových plynů).

Jan Duda

Nepasečně obhospodařovaných lesů, kde by lesníci mohli získávat inspiraci pro svou vlastní tvůrčí práci a porovnávat své zkušenosti, není dosud v České republice mnoho. Jeden z možných příkladů lze však najít v jihlavských městských lesích na lesnickém úseku Stonařov. O tento způsob hospodaření zde usiluje místní lesní Libor Janda. Česká komora odborných lesních hospodářů a Správa městských lesů Jihlava, s.r.o., zde uspořádaly dne 4. 5. 2012 odborný seminář „Nepasečné hospodaření ve smrkových porostech Vysočiny“.

Miloš Candra

Možnost využití bukových odrostků při obnově lesa byla několikrát zmiňována v odborném tisku. K této možnosti, jak zvýšit zastoupení buku v zakládaných nebo již založených kulturách se rozhodli přistoupit v roce 1991 na revíru Frymburk, tehdy LZ Vyšší Brod. Cílem tohoto příspěvku je stručně shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti získané při praktické realizaci za uplynulých 20 let.

Vratislav Balcar, Ondřej Špulák

V důsledku silného znečištění ovzduší v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století došlo k těžkému poškození lesních porostů v horách, kde dopad silné imisní zátěže zvětšil i přirozené stresy prostředí. Postižené porosty, zvláště smrkové monokultury, byly vytěženy, a na odlesněných plochách bylo třeba obnovit porosty tak, aby mohly alespoň částečně zabezpečit základní ekologické funkce lesa, především funkce půdoochranné a vodohospodářské. Při zakládání nových porostů na lokalitách devastovaných imisní zátěží se v prvé řadě uplatnily dřeviny poměrně tolerantní k imisím, u kterých se již při výsadbách počítalo s jejich pouze dočasným využitím a pozdější přeměnou na porosty s cílovou druhovou skladbou.