Jak se vyrovnat s nařízením o dřevě?

Co nařízení říká?

Pro zopakování: nařízení o dřevě nařizuje hospodářským subjektům zavedení systému náležité péče pro snížení rizika nákupu nelegálního dřeva, jeho pravidelné aktualizace a vyhodnocení účinnosti. Hospodářské subjekty mají za povinnost vykonávat náležitou péči prostřednictvím systému opatření a postupů, tak aby se riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na vnitřní trh snížilo na minimum. Správně nastavený systém náležité péče zahrnuje

3 prvky, na nichž je založeno řízení rizik: přístup k informacím, posouzení rizik a zmírnění zjištěného rizika. Připomeňme ještě, že hospodářským subjektem je každá fyzická nebo právnická osoba uvádějící poprvé dřevo nebo dřevěné výrobky obsažené v příloze nařízení o dřevě na vnitřní trh EU. Obchodníkem je pak každá fyzická nebo právnická osoba, která v průběhu obchodní činnosti prodává nebo nakupuje na vnitřním trhu dřevo nebo dřevařské výrobky, které již byly uvedeny na vnitřní trh. Povinností obchodníků je vést záznamy o svých dodavatelích a odběratelích.

Informace ze semináře

Nařízení o dřevě vstoupilo v platnost 3. března 2013. Má za cíl vyloučit z trhu EU nelegálně těžené a obchodované dřevo a vytvořit tržní podmínky bez neférové konkurence nelegálního dřeva. Za nelegální dřevo je považováno dřevo vytěžené nebo obchodované v rozporu s legislativou v zemi původu dřeva. Evropská unie odhaduje, že cca 20 % světového nelegálního dřeva končí na jejím vnitřním trhu. Vedle obecně známých závažných vlivů nelegální těžby na stav světových lesů, jako je odlesňování a degradace lesních ekosystémů, a akcelerace klimatických změn, jde o zásadní ekonomický problém. Hodnota nelegálně vytěženého dřeva se odhaduje na 30–100 mld. USD ročně.

Velký zájem o seminář poukázal na poměrně malou informovanost o této nové legislativní úpravě a zejména poptávku po řešeních ze strany hospodářských subjektů a obchodníků. Některé zúčastněné společnosti se již v posledních týdnech setkaly s požadavky svých zahraničních odběratelů po údajích o výrobcích a materiálech ve smyslu nařízení o dřevě. Podle dosavadních zkušeností se dá očekávat rozdílný důraz na naplňování požadavků nařízení v různých členských zemích EU daný různou aktivitou pověřených osob a příslušných orgánů v daných zemích, intenzitou a hloubkou prováděných kontrol, výší sankcí i zapojením třetích stran (např. nevládních organizací nebo i konkurence) do celého procesu.

Již nyní je zřejmé, že celá problematika je poměrně složitá a bude důležité, aby nařízení bylo konzistentně vykládáno a prosazováno ve všech zemích EU. Na to již letos reagovala Evropská komise vydáním pracovní příručky definicí a interpretací „Issues relating to the EU Timber Regulation legal framework for which guidance should be developed“, která například vysvětluje různé scénáře, kdy je daná společnost hospodářských subjektem a kdy obchodníkem.

Jak funguje systém náležité péče?

Seminář se věnoval především situaci „nelesních“ hospodářských subjektů, tedy zpracovatelů a obchodníků, kteří uvádí dřevo nebo dřevěné výrobky poprvé na vnitřní trh EU. V České republice jde o několik desítek až stovek firem, které nejčastěji umísťují dřevo a dřevěné výrobky z tropických států Afriky, Latinské Ameriky a Asie a dále Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Často jde o obchodní společnosti, které ovšem splňují definici hospodářských subjektů se všemi z toho vyplývajícími požadavky. Zatímco domácím „lesním“ hospodářským subjektům, tj. vlastníkům lesů, popřípadě lesním akciovým společnostem, pomůže v prokázání legality původu dřeva ÚHÚL připravovaná centrální evidence systémů náležité péče CESNaP, „nelesní“ hospodářské subjekty se musí opírat o údaje o původu dřeva (zejména druhy dřevin, země, region či koncese původu, množství, dodavatel a doklady o legalitě těžby) získané ve spolupráci s dodavateli a budou si zpracovávat vlastní systémy náležité péče. Ty mohou převzít od kontrolních organizací a podle vlastní potřeby si je modifikovat. Existenci a účinnost systémů náležité péče budou kontrolovat pracovníci krajských úřadů. Na plnění požadavků nařízení obchodníky má dohlížet Česká obchodní inspekce.

Pro posouzení rizika nákupu nelegálního dřeva z různých zemí mimo EU se jako vhodný nástroj jeví například Global Forest Registry (http://www.globalforest-registry.org/), který uvádí rizika v různých kategoriích včetně legality. Rizika nelegálního dřeva lze obecně dělit do 3 velkých skupin na rizika nelegální těžby (na úrovni lesa), rizika nelegální přepravy nebo obchodu a rizika míšení materiálů/výrobků ve zpracovatelském řetězci. V případě zjištěného vysokého (nebo v řeči nařízení o dřevě nezanedbatelného rizika) existují v závislosti na charakteru a rozsahu zjištěného rizika různá řešení zmírnění rizika od změny dodavatele, přes získání dodatečných informací o původu dřeva a riziku s ním spojeným, certifikaci lesního hospodaření či zpracovatelského řetězce až po ověřovací audity u dodavatelů.

Jak zaznělo v příspěvku Michaela Jakob-sena, společnost NEPCon se zabývá projekty a certifikacemi v odvětví lesního hospodaření, dřevozpracujícího průmyslu a legalitou dřeva. Organizace zažádala jako první o uznání jako tzv. kontrolní organizace a očekává schválení Evropskou komisí v řádu týdnů. Evropská komise zatím neschválila žádnou kontrolní organizaci. Úkolem kontrolních organizací je vytvořit a udržovat systémy náležité péče, které mohou hospodářské subjekty využívat pro splnění požadavků nařízení o dřevě. Systém náležité péče LegalSourceTM lze již stáhnout volně na internetu. Obsahuje mimo jiné jednoduché tabulky pro přehlednou analýzu vlastních dodavatelských řetězců, posouzení rizika i návrhy opatření na zmírnění zjištěných rizik. Každá společ-

nost z něj může využít, co potřebuje, a v případě zájmu se podle standardu náležité péče může nechat auditovat nezávislou třetí stranou. Následně se společnost může prokazovat certifikátem náležité péče na obchodní dokumentaci, ovšem bez možnosti značit přímo výrobky, tak jak je to běžné u certifikací zpracovatelského řetězce FSC C-o-C nebo PEFC C-o-C.

Role certifikačních systémů

Zavádění požadavků EUTR podle Evropské obchodní dřevařské federace povede zřejmě k rychlejšímu nárůstu počtu certifikátů zpracovatelského řetězce, přičemž je zároveň zřejmé, že samotná certifikace zpracovatelského řetězce (C-o-C) není automatickým řešením pro všechny hospodářské subjekty. Evropská komise stanovila minimální parametry pro důvěryhodné certifikační systémy, které mohou pomoci při sběru informací, posuzování rizika a zejména ve fázi zmírňování rizika nakupování a obchodování s nelegálním dřevem. Jak uvedl Michael Jakobsen, v případě složitějších dodavatelských řetězců, například v papírenském průmyslu nebo v nábytkářství, je použití důvěryhodného certifikačního systému často prakticky jediným účinným způsobem zmírnění rizika z důvodu praktické nemožnosti dohledat původ dřeva v dlouhém dodavatelském řetězci. Zároveň je třeba vždy dbát na to, aby certifikát pokrýval daný výrobek nebo výrobkovou řadu, která je uváděna na trh EU. Nelze se orientovat jen podle certifikačního statusu dodavatele.

Zástupci systémů FSC a PEFC představili poslední adaptace obou certifikačních systémů na novou evropskou legislativu. Ředitel FSC ČR Tomáš Duda přitom uvedl, že pro organizaci FSC je legalita základním požadavkem a FSC dále podporuje přírodě blízké lesní hospodaření a výrobky z něj pocházející.

Nastupující trendy

Přednáška Evropské federace obchodu se dřevem upozornila na nastupující trendy, které zaznamenala především v západní Evropě. Zavádění nařízení podle ní povede ke zvýšené poptávce po výrobcích a materiálech pocházejícím z lesů v EU a obecně je patrný odklon evropských obchodníků od nákupu ze zemí původu a dodavatelů, které jsou považovány za vysoce rizikové.

Katie Livesey zastupující britskou výz-kumnou instituci Building Research Estab-lishment, spolupracující se stavebním průmyslem na udržitelných řešeních ve stavebnictví, informovala, že zavedení nařízení o dřevě dává dřevařskému průmyslu a dřevu jako materiálu dočasnou komparativní výhodu. Požadavky na zjišťování původu suroviny, jejího životního cyklu a udržitelnosti se začínají prosazovat i pro ostatní stavební materiály. Vznikají nová certifikační schémata pro těžbu, výrobu a zpracovatelský řetězec ostatních stavebních materiálů, jelikož negativní environmentální a sociální dopady jejich těžby (často v zemích třetího světa) jsou stále více předmětem veřejné diskuse.

Dále bylo konstatováno, že jediné odvětví stavebnictví, které dobře odolávalo finanční a ekonomické krizi posledních let ve Velké Británii byly stavby šetrných budov, kde je původ dřeva jedním ze sledovaných kritérií.

Evropská obchodní dřevařská federace konstatovala, že první systémy náležité péče se objevují v posledních dvaceti letech například ve formě politiky nakupování některých velkých obchodních řetězců, které se tak snaží vyvarovat negativní publicity. Zástupce lesnické sekce společnosti IKEA představil systém náležité péče a lesnický standard, které společnost vyvíjí a provozuje již více než 10 let. Ten považuje legalitu těžby dřeva za první předpoklad a podporuje dodavatele a výrobky s certifikátem FSC C-o-C nebo FSC kontrolované dřevo.

Celá problematika se bude nepochybně v dalších měsících velmi dynamicky rozvíjet s tím, jak Evropská komise bude uznávat kontrolní organizace a začnou naplno fungovat procesy v jednotlivých členských zemích. Dále se očekává, že další státy ve světě přijmou podobné právní kroky k boji s nelegálním dřevem, jako to již učinila Evropská Unie (EU Timber Regulation), USA (tzv. Lacey Act) a Austrálie (Australian Illegal Logging Prohibition Bill). Je samozřejmě velkou otázkou, jak se k dané věci postaví velké spotřebitelské trhy v zemích jako Čína, Indie nebo Brazílie.

Nedávná koordinovaná akce Interpolu v Latinské Americe, během níž došlo k zabavení nelegálně vytěžených 50 000 m3 dřeva v hodnotě 8 milionů USD a vyšetřování 120 osob, dává celému úsilí jistou váhu. Pokud bude legislativa vylučující nelegální dřevo z trhu vyspělých zemí naplňována poctivě včetně přiměřených sankcí a s mezinárodní spoluprací, může skutečně vést k poměrně zásadnímu průlomu a narovnání podmínek na trhu se dřevem.

Autor:

Mgr. Michal Rezek

NEPCon

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.