Archiv časopisu Lesnická práce

Dne 9. března 1999 se konala v Pelhřimově osmá valná hromada Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Zprávu o činnosti SVOL přednesl předseda výkonného výboru ing. František Kučera. Hlavními tématy jednání byly novely právních norem v lesnictví, navracení majetku obcím a restituentům, prodej státní půdy, mezinárodní aktivity SVOL, aktuální problémy myslivosti a obchod se dřevem. Dále následovala vystoupení hostů a diskuse. V odpolední části přítomní slyšeli zprávu o plnění usnesení 7. valné hromady, zprávu o hospodaření SVOL a návrh rozpočtu na rok 1999, zprávu o stavu členské základny, návrh akcí SVOL na rok 1999. Na závěr delegáti valné hromady přijali usnesení. Jako hosté se jednání zúčastnili ing. J. Vašíček, CSc., vrchní ředitel sekce lesního hospodářství MZe, ing. M. Chytrý, ředitel odboru lesnické politiky MZe, ing. F. Dohnal, předseda Svazu měst a obcí, ing. V. Šebek, předseda Lesnického sdružení, ing. B. Jakubec, správní ředitel s. p. LČR, dr. P. Jindřichovský, vedoucí majetkoprávního odboru s. p. LČR, ing. J. Běle, poradce ministra ŽP, ing. J. Grůza, poslanec PS ČR, a další.

Hospodářstvím České republiky otřásá strukturální krize. Ministři sociálnědemokratické vlády se přou o různé koncepce revitalizačních programů na záchranu zastaralého českého průmyslu. Zvyšuje se nezaměstnanost a s ní sociální napětí ve společnosti. V této situaci působí jako zpráva z jiného světa konstatování, že "lesní hospodářství v současné době představuje poměrně stabilizovaný sektor národního hospodářství a přispívá spolu s navazujícími zpracovatelskými obory k rozvoji venkova vytvářením pracovních příležitostí, zejména v oblastech s jejich nedostatkem" (in: Zpráva vlády o stavu české společnosti). Na otázku po pravdivosti tohoto tvrzení se těžko hledá jednoznačná odpověď. Proto jsme jako podnět k zamyšlení připravili rozhovor s ing. Zdeňkem Domesem, spolutvůrcem transformace lesního hospodářství z počátku 90. let.

V posledním desetiletí se v lesním hospodářství objevila řada nových či staronových pojmů a výrazů, kterým v důsledku prohlubujícího se poznání povahy přírodních procesů přiřazujeme další významy, obsahy a interpretace. Dochází tak někdy ke značnému "zmatení jazyků", kdy si pod jedním termínem představujeme velmi rozdílné věci a vlastně si ve vzájemných diskusích nerozumíme. Cítíme proto nutnost začít pracovat na terminologickém ujasňování a zpřesňování odborných lesnických pojmů a definic tak, aby odpovídaly duchu doby a stupni lidského poznání. Proto se redakce po dohodě s prof. ing. Zdeňkem Polenem rozhodla přetisknout na pokračování tento článek, zabývající se systematikou hospodářských způsobů ve vysokokmenném lese. Příspěvek původně vyšel v časopise Lesnictví (44, 1998 (12): 561-575).

V rámci nového zákona č. 289/95 Sb. o lesích, jsem uvítal vyhlášku MZe č. 83/1996 o vypracování OPRL (OPRL) a o vymezení HS. Tato vyhláška je satisfakcí za vyhl. 13/1978, jejímž výsledkem bylo holosečné hospodářství a nové monokultury smrku a borovice. Vyhláška 83/1996 staví lesnictví na zásady přírodě bližšímu hospodaření v mnoha ohledech. Je to zejména diferencovaný hospodářský způsob a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. OPRL mají zhodnotit všechny podklady a poznatky pro konkrétní přírodní lesní oblast (PLO). Výstupem jsou základní hospodářská doporučení, nezbytná pro odvození závazných ustanovení LHP.

V posledních letech se v souvislosti s přírodě bližším hospodařením v lesích často hovoří o tzv. "metodě cílových tlouštěk". Tato metoda byla diskutována i mezi lesníky v naší republice. Při diskusích docházelo k různým výkladům, při nichž byla metoda velmi rozdílně interpretována. Evropské i tuzemské zdroje informací se vždy v souvislosti s touto metodou odkazovaly na lesní majetek kláštera Schlägl v Rakousku. Proto jsme si společně s několika dalšími kolegy z podniku Lesy ČR, s.p., dohodli návštěvu tohoto majetku.

Opouštění lesa věkových tříd je spojeno se zjemňováním hospodářských způsobů. To vyžaduje aspoň na části porostní plochy snížení intenzity obnovní těžby. Především by mělo docházet stále více k ústupu od holosečí. Takové tendence se chvályhodně uplatňují. Článek je o tom, jaké problémy mohou vznikat při ústupu od holosečí a do jaké míry vůbec je lze opouštět, když dosud mají oporu přímo v lesním zákoně a přitom zejména po loňských záplavách jsou naopak mnohými striktně odmítány. A to při umísťování obnovních těžeb v rámci celé výrobní jednotky (LHC), což zdůrazňuji.

V Lesnické práci 7-8/1997 byly publikovány první praktické výsledky projektu, který řeší ohrožení lesních porostů větrem. V roce 1998 byla dokončena práce na syntéze výsledků předešlých let a na mezinárodní konferenci IUFRO ve finském Joensuu (Wind and Other Abiotic Risks to Forests, 10.-14. 8. 1998) jsme prezentovali námi vytvořenou klasifikaci rizika polomů - WINDARC.