PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU BUKU A JEDLE
Česká lesnická společnost, odborná skupina pro lesnické školkařství a semenářství, ve spolupráci se semenářským závodem Týniště nad Orlicí Lesů ČR, s. p., a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, stanicemi Opočno a Uherské Hradiště, uspořádaly 17. června 1999 celostátní seminář s mezinárodní účastí na téma “Pěstování sadebního materiálu z dlouhodobě skladovaného osiva buku a jedle”. Dopolední část věnovaná přednesu referátů se konala v Hradci Králové v konferenčním centru Silvia areálu ředitelství Lesů ČR, s. p., odpolední exkurzní část pak v areálu VS Opočno. Seminář reagoval aktuálně na současné problémy s pěstováním sadebního materiálu z dlouhodobě skladovaného osiva především u buku. Cílem bylo poskytnout odborné lesnické veřejnosti aktuální informace a poznatky k této problematice, včetně informací o stavu v okolních zemích.
V dopolední části byly předneseny následující referáty: Dlouhodobé skladování osiva buku z pohledu Lesů ČR, s. p., (ing. František Morávek, ing. Pavel Kotrla, LČR, s. p.), Teoretické aspekty skladování semen buku (RNDr. ing. Eva Palátová, LFD MZLU Brno), Srovnání klíčivosti a životnosti skladovaných semen (prom. biol. Zdena Procházková CSc., ing. Lena Bezděčková VÚLHM Uh. Hradiště), Technologie skladování a předosevní přípravy v Semenářském závodě (ing. Zdena Hlavová, LČR, s. p.), Manipulace se stratifikovanými bukvicemi a výsevy kontrolních výsevů (RNDr. Jarmila Martincová, ing. Antonín Jurásek CSc., Josef Tošovský, VÚLHM Opočno), Praktické zkušenosti ve školkách Budišov (ing. Josef Cafourek, Les. spol. Jaroměřice, a. s.), Shrnutí výsledků k problematice skladování osiva buku a jedle (prof. Boleslaw Suzska, institut dendrologie, Polská akademie věd, Kórnik, Polsko), Zkušenosti se zpracováním, skladováním a předosevní přípravou buku a jedle na Slovensku (ing. Katarína Chválová, Semenoles, š. p., Lipt. Hrádok, Slovensko), Skladování osiva buku lesního ve skladu semen v Rowném, nadlesnictwa Dukla (mgr. inž. Malgorzata Maczynska, reg. řed. stát. lesů Krosno, Polsko). Referáty byly publikovány ve sborníku, který dostali účastníci semináře při prezenci. Seminář zahájil ing. Jaromír Vašíček CSc., který ve svém vystoupení shrnul historii a důvody celého záměru vybudování stávající skladovací kapacity bukvic v Semenářském závodě Týniště nad Orlicí.
Ing. Pavel Kotrla v referátu za Lesy ČR, s. p., upozornil na nezastupitelnost buku při záměrech LČR zvyšovat podíl listnatých dřevin v umělé obnově lesa. Cest k zabezpečení potřeb reprodukčního materiálu buku je více, využití technologie skladování osiva má své důležité místo jako způsob k rozložení síjí buku na více let po úrodě. Dále shrnul historii skladování bukvic v Semenářském závodě od r. 1992, kdy byla skladovací kapacita uvedena do provozu. V další části referátu pak uvedl opatření realizovaná ve spolupráci s VÚLHM, kterými bylo již od r. 1998 reagováno na problémy se vzcházivostí u bukvic z úrody 1995 (konzultace s některými zahraničními pracovišti, posuzování kvality osiva také zkouškou klíčivosti, zavedení kontrolních výsevů ve VÚLHM Opočno, mechanismus řešení finančních ztrát). Opatření zaváděná od podzimu 1998 v Semenářském závodě Týniště n. O. (slabší regionální úroda buku) by měla opakování obdobných problémů jako u bukvic z úrody 1995 zabránit. Po jarní expedici osiva zůstává v SZ Týniště n. O. na zásobách cca 7600 kg starých bukvic (z úrody 1995), a dalších cca 7000 kg čerstvých bukvic bylo zamraženo z loňské regionální úrody.
RNDr. Ing. Eva Palátová se ve svém referátu zabývala teoretickými aspekty skladování osiva. Upozornila, že semena lesních dřevin se rozdělují do 2 skupin: semena ortodoxní, snášející vysušení na obsah vody 5-10 % a semena rekalcitrantní, která naopak snížení obsahu vody pod určitou hranici (30-50 %) nesnášejí. Bukvice jsou zařazovány mezi semena ortodoxní (někdy do podskupiny semen subortodoxních). V otázce skladování bukvic jsou v referátu shrnuty aktuální informace z různých pracovišť v Evropě. Autorka se dále zabývala otázkami posuzování kvality bukvic (životnost, klíčivost), kdy především u dlouhodobě skladovaného osiva tyto charakteristiky nejsou dostatečně vypovídající. Je potřeba se zabývat otázkou vitality bukvic v souvislostí s jejich skladovatelností, což je aktuálním tématem výzkumu. Důležitým faktorem, kterým jsme schopni kvalitu skladovaných bukvic ovlivnit již nyní, je dodržování šetrných zásad manipulace se semennou surovinou při sběru a následně po něm.
Ing. Lena Bezděčková prezentovala aktuální výsledky porovnání zkoušek životnosti a klíčivosti provedených u všech oddílů bukvic skladovaných v Semenářském závodě Týniště n. O., které byly získány při rozborech ve VÚLHM - kontrolní semenářské stanici Uherské Hradiště. Upozornila, že špatná vzcházivost bukvic ve školce může být způsobena více faktory (zpravidla jejich kombinací), jako sekundární dormancí, působením patogenních hub, nedostatečně dlouhou předosevní přípravou, špatnou korelací mezi výsledky životnosti a skutečnou vzcházivostí. Porovnáním zkoušek životnosti (barvení tetrazoliem) a klíčivosti (stratifikace s médiem) byly u bukvic zjištěny značné rozdíly. Autorka upozornila, že pro zjištění jakosti skladovaných bukvic je zkouška klíčivosti přesnější, ale ani tato zkouška není schopna poskytnout vyčerpávající informaci o vitalitě bukvic a možné ztrátě jejich klíčivosti během i perfektně zvládnuté technologie skladování. Proto je potřeba vyzkoušet a ověřit metody hodnocení vitality semen pro zjištění, které oddíly osiva jsou vhodné pro dlouhodobé skladování a které skladovat naopak nemá smysl.
Ing. Zdena Hlavová ve svém vystoupení podrobně popsala technologii skladování a předosevní přípravy pro jedli a buk, používanou v Semenářském závodě Týniště n. O. V případě jedle bělokoré jsou tři možnosti použití osiva: podzimní výsev, výsev první jaro po sklizni, výsev rok a déle po sklizni. Ve všech třech případech je semenářský závod schopen zajistit vyluštění (předosevní přípravu) osiva. Podobně je tomu u buku, kdy Semenářský závod je schopen zajistit buď krátkodobé skladování do jara (s případnou stratifikací), nebo dlouhodobé skladování (rok a déle), rovněž s možností stratifikace před výsevem. Autorka dále upozornila, že jak u jedle, tak především u buku je velmi důležité, jak je surovina ošetřována po sběru. Především u osiva s požadavkem na dlouhodobé skladování musí být surovina sbírána pokud možno v optimální zralosti a po celou dobu musí být řádně ošetřována. Zhoršená kvalita osiva (tj. jeho nevhodnost pro dlouhodobé skladování) se zpravidla u čerstvého osiva vysévaného na podzim neprojeví. Při dodávkách suroviny do Semenářského závodu je důležité, aby zákazník spolu s dodávkou nahlásil, jaký režim skladování či předosevní přípravy požaduje, protože každý režim vyžaduje jinou technologii zpracování.
RNDr. Jarmila Martincová prezentovala výsledky kontrolních výsevů prováděných v letech 1998-1999 ve VS Opočno a vlastní zkušenosti s pěstováním semenáčků buku z dlouhodobě skladovaného osiva. V případě kontrolních vzorků autorka popsala metodiku výsevu a způsob ošetřování výsevů. Hodnocení (výpěstnost) je prováděno v době, kdy většina semenáčků má plně rozvinuté děložní lístky a začíná zakládat první pravé listy. Autorka upozornila na to, že v některých oddílech se vyskytují bukvice se sníženou vitalitou, které sice začnou klíčit (zpravidla opožděně), ale nejsou schopny dalšího vývoje. Ve vlastním hodnocení kontrolních výsevů konstatovala, že vážné problémy byly pozorovány u bukvic z úrody 1995. U výsevů v r. 1998 polovina kontrolních vzorků nepřesáhla výpěstnost 500 ks/kg, průměr činil 331 semenáčků z 1 kg bukvic. Podobné jsou i dílčí výsledky z dosud vyhodnocených vzorků z výsevů 1999; průměrná výpěstnost je 191 semenáčků z 1 kg bukvic (stav do konce května 1999), zatím žádný vzorek nepřesáhl výpěstnosti 500 ks semenáčků z 1 kg osiva. Pro porovnání jsou sledovány i výsevy čerstvých a zamražených bukvic z úrody 1998. U 4 oddílů čerstvých bukvic činí průměrná výpěstnost 1790 semenáčků z 1 kg, u bukvic zamražených nebyly výsledky ještě k dispozici, ale vizuálně lze předpokládát rovněž velmi dobré výsledky. Zajímavým doplňkem je příklad jednoho oddílu bukvic rovněž z úrody 1995 skladovaného a stratifikovaného v Polsku v Kostrzyczi (Lesny bank genow), kdy výpěstnost tohoto oddílu byla rovněž nízká - 218 semenáčků z 1 kg bukvic. Autorka prezentovala také výsledky kontrolních výsevů u dlouhodobě skladovaného osiva jedle (osivo z úrod od r. 1992), kdy i u jedle bylo dosaženo velmi špatných výsledků právě u osiva z úrody 1995. Vzhledem k tomu, že u výsevů z r. 1999 byly prezentovány často jen dílčí výsledky, předpokládáme, že výsledky konečné budou publikovány později.
Ing. Josef Cafourek ve svém referátu shrnul dosavadní praktické zkušenosti s pěstováním sadebního materiálu jedle a buku z dlouhodobě skladovaného osiva nabyté v lesních školkách Budišov. Ve svém referátu popsal způsob provádění předosevní přípravy osiva a uvedl výpěstnosti semenáčků z 1 kg osiva v jednotlivých letech za období 1994-1998.
Prof. Boleslaw Suzska, jako první ze zahraničních účastníků a zároveň jeden z autorů metody dlouhodobého skladování osiva buku, shrnul ve svém vystoupení problémy, které bylo nutno řešit v souvislosti s možností skladování bukvic a dále prezentoval výsledky dlouhodobých sledování prováděných v Institutu dendrologie Polské akademie věd v Kórniku (tyto výsledky byly rovněž prezentovány na mezinárodní konferenci v bavorském Teisendorfu “Nové aspekty skladování semen lesních dřevin”). Autor ve svém vystoupení popsal historii hledání cest a možností dlouhodobého skladování buku. V prvopočátku bylo nutno najít odpovědi na řadu základních otázek ve vztahu zda vůbec a jak dlouho je možno bukvice skladovat. Výsledky bádání jsou následující: Bukvice je možno vysušit na obsah vody 8-10 %, vysoušení je nutno provádět při nízkých teplotách suchým vzduchem. Dormance (klíční klid) není stejná u všech partií osiva, proto je žádoucí provádět stratifikaci podle jednotlivých oddílů po předem zjištěnou dobu (možnost přípravy konkrétních oddílů osiva k výsevu na předem objednaný termín). Mísení více oddílů osiva s cílem vytvořit oddíly velké je naprosto nežádoucí právě ve vztahu k různým délkám klíčního klidu u jednotlivých oddílů. Odstraňování dormance (stratifikaci) lze provádět s médiem i bez média (úspora prostorů při stratifikaci bez média). Způsob skladování lze provádět postupem uplatňovaným např. v Polsku nebo ČR (podle schématu: sběr - vysušení - skladování - stratifikace - výsev), nebo postupem uplatňovaným např. v Německu, Francii a Dánsku (podle schématu: sběr - stratifikace - vysušení - skladování - výsev). V otázce věrohodnosti zkoušek kvality osiva je zjišťována klíčivost (výsledkem je křivka klíčení, ze které se zjišťuje potřebná délka stratifikace), ale jako nejvěrohodnější ve vztahu k podmínkám školky se jeví zkouška vzcházivosti, kdy se tato zkouška provádí buď při teplotě +3 0C, nebo při teplotě +20 0C nebo v cyklickém režimu při +3 0C (16 hodin) a +20 0C (8 hodin) - tedy simulací průběhu denních a nočních teplot. Závěrem autor podotkl, že ve vztahu k dlouhodobému skladování buku i jedle pro účely banky osiva jsme se dočkali zklamání, neboť dosavadní výsledky jsou takové, že doba skladovatelnosti bukvic je maximálně 5 let, v otázce skladovatelnosti osiva jedle nemáme dosud dostatek potřebných informací.
Ing. Katarína Chválová poskytla ve svém referátu aktuální informaci o situaci na Slovensku, včetně očekávaných změn legislativy (návrh “Vyhlášky o zdrojoch lesného reprodukčného materiálu, jeho získavaní a uvádzaní do obehu”). V oblasti zpracování, skladování a předosevní přípravy buku a jedle popsala autorka současný stav. Semenoles, š. p., Lipt. Hradok má v provozu od r. 1996 jeden chladicí box o kapacitě 30 tun bukvic, celková projektovaná kapacita (90 tun) není prozatím dokončená z důvodu omezených finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zprovoznit chladicí box pro úrodu 1995, nemá Semenoles, š. p., v současnosti na zásobách žádné zamražené bukvice. V případě jedle bělokoré nejsou vzhledem k poměrně častým semenným rokům příliš velké problémy s průběžným zásobováním osiva.
Ing. Malgorzata Maczynska popsala dosavadní praktické zkušenosti se skladováním bukvic ve skladu bukvic v Rowném, nadlesnictva Dukla (Polsko). Uvedený sklad bukvic byl uveden do provozu podobně jako Semenářský závod Týniště n. O. v r. 1992 s projektovanou kapacitou 30 tun. Byl vybudován jako objekt nadregionálního významu pro celou oblast jižního Polska. Dodatečně k tomuto skladu byla dobudována luštírna šišek především pro borovici, modřín a smrk. Sklad bukvic je po technologické stránce vybaven podle projektu prof. Suzsky. Autorka popsala technické zařízení celého skladu bukvic a technologické postupy zpracování suroviny, skladování bukvic i předosevní přípravy. Sklad bukvic si ve své vlastní laboratoři provádí zkoušky klíčivosti a zjišťuje u každého oddílu osiva potřebnou délku stratifikace, tuto pak na konkrétním oddílu osiva aplikuje. Zajímavé jsou praktické poznatky z fungování skladu bukvic, kdy autorka popisuje výsledky skladování ze dvou velkých úrod 1992 a 1995. U bukvic z úrody 1992 došlo k podcenění houbových chorob na bukvicích (bukvice byly převážně infikovány již při sběru), v důsledku čeho nastaly značné problémy při stratifikaci. Kombinací ručního vybírání infikovaných bukvic a použití fungicidů se ztráty na zničených bukvicích podařilo udržet na úrovni cca 10 %. Úroda v r. 1995 zaskočila všechny svým rozsahem, do skladu semen bylo přijato celkem 40 tun bukvic na zamražení. Po provedení instruktáží ke sběrům bukvic se výrazně zlepšila kvalita dodané suroviny a následně zdravotní stav bukvic. Dále byly uvedeny kvalitativní parametry bukvic z různých oblastí, kdy lze sledovat trend ve zvyšování kvality bukvic ve směru od západu na východ (byly skladovány bukvice od oblasti Wroclawi po východní hranici Polska). Na základě dosavadních praktických zkušeností autorka dává na závěr následující doporučení: Sběry je nutno realizovat ve správném termínu, z porostů nepoškozených, je potřeba zamezit kontaktu bukvic se zemí. Důležité je dodržení správných podmínek skladování bukvic, není přípustné mísit bukvice z různých porostů ani připustit jejich mechanické poškození.