DUBOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ NA LESNÍ SPRÁVĚ PLASY
Ing. Jan Štich - Lesní správa Plasy
V obdobných přírodních podmínkách jako na Moravském Krumlově se hospodaří na Lesní správě Plasy. Z lesnického hlediska stojí zdejší dubové hospodářství za zmínku ze dvou důvodů. Jedním je připomenutí práce významného českého lesníka Ondřeje Wiehla, kterého lze zřejmě považovat za prvního vědomého hospodáře v dubových porostech této lokality. Druhým důvodem jsou pak specifika hospodaření, uplatňovaná někdy více, někdy méně po dobu delší než 150 let.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Lesní správa Plasy leží na rozhraní tří přírodních lesních oblastí. Základní část, včetně uvedeného dubového hospodářství, je v PLO 6 - Západočeská pahorkatina, dále 8a - Křivoklátsko a 9 - Rakovnicko-kladenská pahorkatina. Z geologického hlediska jde o algonkické břidlice a permokarbonské sedimenty. Klimatický okrsek B1, roční průměrné srážky se pohybují pod 500 mm, charakteristické jsou časté přísušky, suchá léta přicházejí v pravidelných intervalech. Průměrná roční teplota je mezi 7-8 0C. Základem dubového hospodářství jsou porosty po obou březích řeky Střely, cca 3 km pod městečkem Plasy, 320-450 m n. m. Převládají soubory lesních typů kyselé (2I, 2K) a živné řady (2H, 2S, 2C, 2B). Převažuje hospodářský soubor 25 - dubové hospodářství živných stanovišť, plošný rozsah cca 600 ha včetně porostů s vyšším podílem dubu (nad 20 %).
HISTORIE
Dubové hospodářství na LS Plasy má svoji historii. Od r. 1144 patřil tento majetek cisterciáckému řádu, který sem povolal český kníže Vladislav II. V držení řádu byl do r. 1785, kdy po zrušení kláštera Josefem II. připadl Náboženskému fondu. V dražbě koupil r. 1826 panství K. V. L. Metternich. Tento vlastník a jeho syn Richard byli propagátory hospodaření, které by šlo nazvat blízké přírodě. Zaváděli do lesa listnáče, zejména dub a břízu, na vzestupu byla školkařská činnost, zkoušeli nové postupy při obnově porostů (dubové odrostky v sponu 7x7 m do nárostů borovice). Z písemných záznamů lze doložit nákupy žaludů prakticky z celého areálu výskytu (včetně Ameriky).
V té době pracoval jako lesmistr na Metter-nichově panství v Plasích Ondřej Wiehl (1768-1844). Ondřej Wiehl byl vynikající lesník, zejména zeměměřič a taxátor. Se svým synem vyměřil celý plaský velkostatek a provedl zde zařízení lesů. Vyměřil a zařídil také lesy velkostatku Vejprty, Přísečnice, Zbiroha a města Písku. Byl rovněž výborným pěstitelem lesů a věnoval pozornost i sběru semen. Z jeho prací víme, že zde byl zastoupen dub ve starších porostech i když zřejmě v menším měřítku než dnes. Tato etapa skončila smrtí Richarda Metternicha v posledních letech minulého století. Následovalo období zakládání smrkových a borových monokultur.
Od r. 1945 je tento majetek v rukou státu. Celá řada známých (polesný Valeš, Hubka, Svoboda, Rec) i neznámých lesníků se podílela na udržení a rozvoji dubového hospodářství, i když to nebylo zrovna snadné a populární. Ještě LHP v 70. letech ukládal převody na smrk a borovici. Současná generace lesníků, převážně sloužících stále na LS Plasy, navázala již před čtvrt stoletím na práci svých předchůdců využitím jejich zkušeností a ve spolupráci s pracovištěm VÚLHM v Uherském Hradišti učinila i legislativní opatření pro zachování zbytků starých dubových porostů a prosazení kontinuity v dubovém hospodaření. Starší kvalitní porosty byly v r. 1981 zařazeny do kategorie uznaných semenných porostů kategorie II. A, nejkvalitnější mladší porosty uznány za založené semenné porosty z přirozené obnovy. Při obnově LHP na období 1990-1999 byla základní část dubového hospodářství zařazena do genové základny, což byl již přirozený důsledek předchozí práce lesních hospodářů. Vznikla zde i stálá exkurzní trasa. V oblasti se také nachází provenienční plocha dubu (46 proveniencí na ploše 1,32 ha).
HOSPODAŘENÍ V POROSTECH
(Taxační údaje včetně věku převzaty z LHP, tj. k 1. 1. 1990)
Nejstarší přes 130 let staré zbytky dubových porostů
Snahou je tyto porosty udržet co nejdéle před rozpadem a využít přirozené obnovy. Pro oblast je více než půl století typická obnova okrajovou holosečí při využití semenného roku.
Příklady
- Porost 807 C 8, výměra 0,76 ha, věk 155 let, bonit. st. 6, HS 255, LT 2H1, zakm. 9, zast.: DB 100, zásoba 383 m3 /ha. Jde o původní zbytek porostu, z něhož vzniklo přirozenou obnovou prokazatelně přes 10 ha nových porostů.
- Porost 808 A 6, výměra 2,66 ha, věk 140 let, bonit. st. 7, HS 255, LT 2I2, zakm. 9, zast.: DB 80, BO 20, zásoba 281 m3 /ha. Původní zbytek porostu s největšími tracheomykózní příznaky, z tohoto důvodu postupně likvidován nahodilou těžbou.
- Porost 809 D 7, výměra 0,71 ha, věk 145 let, bonit. st. 6, HS 255, LT 2I2, zakm. 9, zast.: DB 100, zásoba 328 m3 /ha. Porost postupně obnovován okrajovou holou sečí v semenném roce.
Nárosty a mlaziny vzniklé přirozenou obnovou
Zčásti odrůstají oplocené, zčásti bez oplocení. Výchozí počty semenáčků byly od 40 000 až přesahující 100 000 ks/ha. Neoplocené nárosty první 3-4 roky po vytěžení v růstu stagnují (jsou plošně okusovány zvěří). Po této době začnou spontánně odrůstat a v krátké době není rozdíl mezi plochami oplocenými a neoplocenými. Svého času zde byla diskutována otázka, zda je potřeba v této fázi záměrně snižovat počet jedinců. Dnes lze konstatovat, že s výjimkou odstraňování netvárných, pařezových výmladků a nejnutnějšího vnitřního porostního uspořádání není nutné snižovat počet jedinců na jednotce plochy. Většina porostních skupin v tomto věku vznikla v době, kdy dub nebyl jednoznačně upřednostněn, proto jde většinou o skupiny různých dřevin.
Příklady
- Porost 807 C 2, výměra 1,15 ha, věk 11 let, bonit. st. 5, HS 251, LT 2B2, zakm. 10, zast.: DB 40, BO 30, SM 20, DG 10.
- Porost 808 C 1, výměra 4,82 ha, věk 13 let, bonit. st. 3, HS 255, LT 2I2, zakm. 10, zast.: DB 55, BO 40, LP 5. Nárost odrostl bez oplocení.
- Porost 809 D 1, výměra 2,34 ha, věk 7 let, bonit. st. 5, HS 255, LT 2I2, zakm. 10, zast.: DB 85, BO 10, JDO a DG 5. Realizována prořezávka s vyšší redukcí jedinců.
- Porost 809 D 7, výměra 0,25 ha. V r. 1990 uvolněno přirozené zmlazení dubu, bez oplocení, odrůstá.
Dubové porosty vzniklé přirozenou obnovou, vychovávané, ve stáří 25-65 let
Způsob výchovy je zaměřen na kvalitativní a zdravotní výběr bez radikálního uvolňování zápoje.
Příklady
- Porost 808 A 6, výměra 2,13 ha, věk 25 let, bonit. st. 5, HS 255, LT 2I2, zakm. 10, zast.: LP 45, DB 30, BO 10, MD 10, VJ 5, zásoba 28 m3 /ha.
- Porost 807 C 4, výměra 8,65 ha, věk 29 let, bonit. st. 5, HS 255, LT 2I2, zakm. 10, zast.: zásoba 40 m3 /ha.
- Porost 807 C 5, výměra 2,70 ha, věk 43 let, bonit. st. 4, HS 255, LT 2S3, zakm. 10, zast.: DB 70, BO 10, MD 10, LP 10, DB 100, zásoba 113 m3 /ha.
- Porost 807 D 4, výměra 6,00 ha, věk 62 let, bonit. st. DB 3, HS 251, LT 2H1, zakm. 10, zast.: SM 30, BO 30, DB 20, MD 10, BŘ 10, zásoba 349 m3 /ha.
V důsledku výchovy smíšených porostů, kdy se upřednostňují listnaté dřeviny (dub) na úkor jehličnatých (SM, BO), se postupně v celé oblasti zvyšuje zastoupení listnáčů. Přínosné jsou i výsledky in-trodukce některých dřevin (jedle obrovská, douglaska), které, pokud tvoří v porostech menší příměs, nemohou negativně ohrozit stávající ekosystémy a jsou z hlediska estetického i produkčního velice zajímavé. Při hospodaření je kladný i vliv dalších dřevin v porostech (lípa, buk, javor).
ZÁVĚR
Začátkem 90. let se, pravděpodobně následkem předchozích suchých let, začal zhoršovat zdravotní stav dubových porostů. Na řadě lokalit se objevila onemocnění s tracheomykózními příznaky, zvýšilo se množství hmyzích škůdců, zejména bělokaze dubového (Scolytus intricatus) a krasci rodu Agrilus. Ve spolupráci s MZe a VÚLHM ve Zbraslavi se od r. 1995 přistoupilo k ochranným opatřením na vybraných částech lesních porostů (tři lokality o celkové rozloze 82 ha). Podle potřeby se ošetřuje proti listožravým škůdcům (obaleč dubový) prostředkem Dimilin v dávce 0,18 kg/ha. Dimilin byl v dalších letech nahrazen prostředkem Foray - FC 48 B v dávce 3,5 l/ha. Další pravidelné zásahy prostředkem Ibefungin v dávce
4 l/ha, následně opakovaně aplikován NP-sol v dávce 4 l/ha, kde jeden z ročních postřiků je obohacen Lamag-Molybdenem. Vybrané plochy v období pěti let byly též dvakrát přihnojeny dolomitickým vápencem v dávce 3 t/ha. Z vyhodnocení VÚLHM jednoznačně vyplývá pozitivní vliv opakování ozdravných zásahů, za evidentně nejlepší považují zdravotní stav na této správě, kde je ošetřování prováděno nejdelší dobu. Některé porosty jsou také využívány VÚLHM VS Opočno ve spolupráci s LF ČZU Praha pro ověřování vhodných výchovných zásahů. V současné době je genová základna pro dub zimní schválena na ploše 580 ha. Odpovídající hospodaření s cílem rozšířit podíl dubu, zabezpečit vhodnou druhovou skladbu i prostorové uspořádání je realizováno i v oblastech přiléhajících ke GZ.