KONGRES NĚMECKÉHO KURATORIA PRO LESNÍ PRÁCI A TECHNIKU - 13. KWF - Tagung Celle/Niedersachsen

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Po uplynutí čtyř let (od května 1996), kdy měli naši lesníci možnost navštívit v Oberhofu nedaleko našich hranic kongres německého Kuratoria pro lesní práci a techniku (KWF se sídlem v Groß-Umstadt), se od 13. do 17. září konal v městě Celle v Dolním Sasku ve Spolkové republice Německo již 13. kongres KWF, tradičně doprovázený výstavou lesní techniky a odbornou exkurzí.

ZAMĚŘENÍ KONGRESU

Letošní kongres, konaný pod heslem “Lesní hospodářství v souladu s člověkem, přírodou a technikou” opakovaně potvrdil, že patří mezi přední a nejrozsáhlejší akce tohoto druhu v Evropě. Jedinečné je přitom právě časové a prostorové spojení odborného kongresu, lesnického veletrhu a odborné exkurze do jediné akce, umožňující, aby si každý návštěvník zvolil svůj individuální odborný program. Vhodnost řešení potvrdila účast více než 31 000 návštěvníků ze 43 zemí, kterou byl překonán návštěvnický rekord z Oberhofu. Přes 850 účastníků vlastního kongresu se v sedmi pracovních okruzích zabývalo otázkami zpracování kalamitních těžeb a dříví z nich, progresivních metod měření dříví, logistiky v lesním hospodářství, organizace práce, odborného výcviku a vzdělávání, únosnosti technologií lesnických opatření pro životní prostředí, a trendů vývoje lesní techniky.

Na odborné exkurzi na území lesního úřadu Unterlüß bylo na 13 místech, mezi kterými byli zájemci přepravováni mikrobusy (70 mikrobusů přepravilo po celém exkurzním okruhu více než 4000 návštěvníků), předvedeno celkem 36 provozních ukázek technologických postupů od zakládání porostů, přes péči o porosty, ochranu lesa, ochranu životního prostředí, ergonomii a organizaci práce až po těžbu stromů cílových tlouštěk. Každé skupině návštěvníků byl před ukázkou poskytnut odborný výklad, a po ukázce následovala diskuse. Za zmínku stojí, že důsledně na všech ukázkách byly prezentovány nejen výkonové charakteristiky, ale i brilantní ekonomické kalkulace!

Výstava lesní techniky, s více než 500 vystavujícími firmami byla lokalizována podél pěšího okruhu dlouhého cca 4 km, v jehož těsné blízkosti bylo přes 37 000 m2 čisté výstavní plochy. Podíl zahraničních vystavovatelů z 18 států činil 26 % z celkového počtu vystavovatelů. Celkový počet vystavovatelů se oproti Oberhofu zvýšil o 27 %, což svědčí jak o vzrůstajícím zájmu firem, tak o tom, že si KWF udržuje postavení mezi velkými evropskými veletrhy lesní techniky Interforst Mnichov a Elmia-Wood ve Švédsku. Další atraktivní náplní kongresu KWF byly četné (i zábavné) doprovodné akce, prezentace firem a soutěže, včetně německého a evropského mistrovství v práci s těžebními stroji.

POZNATKY ČESKÉHO NÁVŠTĚVNÍKA

Především je možno přiznat, že pocit národní hrdosti zde utrpěl, protože jen dvě české firmy zde měly samostatné expozice. Ostroj Opava, a. s., vystavující hydraulické manipulátory, a firma Profesional z Plzně, nabízející ochranné oděvy a obuv. Žádný Zetor, žádná Tatra. Tak mohla být náplastí na pošramocenou hrdost českého lesníka jen neoficiální účast našich firem “v cizích službách”, kdy zahraniční firmy, např. německá Wahlers Forsttechnik GmbH nabízela některé stroje z produkce Výzkumné stanice Křtiny (ŠLP MZLU Brno). Jen díky tomu jsme mohli vidět frézy na přípravu půdy a lanovky Larix, ale jen “v barvách překupnické firmy” a vždy důsledně bez uvedení původu stroje.

Pozornému návštěvníkovi evropských veletrhů nemůže uniknout, že koncentrace výrobců pokračuje slučováním velkých a středních firem. Zdánlivě paradoxně se tento proces vyhýbá firmám malým a rodinným. Přežívání těchto malých firem však není projev slabosti velkých výrobců, kteří zatím “trpaslíky” nepohltili, ale “giganti” tím dávají jen najevo, že objem prodeje výrobků “trpaslíků” je natolik nezajímavý, že pro ně nepředstavuje reálnou obchodní hrozbu. Z hlediska obecného vývoje lesnické techniky je na tomto stavu pozitivní to, že malí výrobci přicházejí častěji než velké firmy s originálními technickými a konstrukčními nápady, posouvající úroveň řešení strojů.

Zjevným trendem, navenek se projevujícím dosud nebývalou nabídkou na trhu, je zvětšování podílu harvestorů na objemu těžeb. Současně si však jsou výrobci techniky vědomi, že další, navazující stroje v technologických řetězcích - tj. vyvážecí soupravy, by měly umožňovat použití v co nejširším spektru druhů těžeb a jim odpovídajícím technologiích. Proto jsou nabízeny stroje označované jako forwarder-skider (název zatím nemá český ekvivalent), což jsou sortimentní vyvážecí soupravy, umožňující použít poslední klanice na zádi stroje k vyvážení surových kmenů, nebo celých stromů v polonávěsu obdobně, jako vyvážecí soupravy s klembankem. Pochopitelně je možno použít forwarder-skider pro současný transport krátkých výřezů naložených na ložné ploše, a několika výřezů kulatiny v úvazku za strojem. Tato varianta je vhodná zejména v tloušťkově diferencovaných porostech, ve kterých je tenčí dříví zpracováno na vlákninu standardních délek, a tlustší dříví na kulatinu.

Trend zvyšování cen speciálních lesních kolových traktorů logicky nalezl protipól ve využívání univerzálních kolových traktorů vyšších hmotnostních a výkonových kategorií. Zajímavé je, že prakticky všechny vystavené profesionální kompletace UKT pro soustřeďování dříví měly navijáky umístěné na přídi, z důvodů lepšího rozložení hmotnosti na nápravy, a zvýšení možného zatížení zadní nápravy nákladem vlečeného dříví. Masivní nástup harvestorových technologií však neznamená zánik malovýrobních technologií těžby a soustřeďování dříví, a snaha výrobců nabízet univerzální stroje nižších výkonností a s nižšími pořizovacími cenami trvá. Zjevná je i snaha o renesanci soustřeďování dříví koňmi.

Tlak na snižování škod, způsobovaných provozem lesního hospodářství na lesních ekosystémech, se projevil i v šíři nabídky prostředků pro dočasné zpevnění přibližovacích linek, zabraňujících rozježdění povrchu půdy a následným erozním škodám. Prezentovány byly jak ručně přenosné šestiúhelníkové segmenty z plastických hmot, sestavitelné do rohože, tak panely z lehkých kovů. Naprostou novinkou se zdá být nabídka systému GPS (globálního polohového systému) pro použití na těžebních strojích při schematickém rozčleňování porostů bez předchozího vytyčení přibližovacích linek.

Vyčleňování významných výměr zemědělských půd, nepotřebných k potravinářské produkci, vyvolalo ve státech EU zjevnou poptávku po sázecích strojích. Shlédnuté exponáty se však svojí konstrukční nápaditostí nemohou ani přirovnat k rýhovému sázecímu stroji z bývalé české produkce. Zdá se, že zde je hozená rukavice možné obchodní expanzi našeho výrobku. V souvislosti s výzkumným řešením dlouhodobého skladování kulatiny byly německým výzkumem prezentovány zajímavé výsledky, které si však zaslouží samostatnou informaci.

Nejvýznamnějším poznatkem je markantní posun ve využívání dříví jako energetické suroviny. Skandinávie udává, že v letošním roce překročila 20% podíl dříví na celkové spotřebě primárních energií, a v nejbližší době jej chce zvýšit na 28 %! Tento evropský posun nemohl zůstat bez dopadů do odbytu dříví, struktury prodávaných sortimentů surového dříví, a v konečných důsledcích i do konstrukce strojů. Poptávka po (v uvozovkách) palivovém dříví je již tak vysoká, že jehličnaté dříví do tloušťky 15 cm je považováno za palivo, dříví tlouštěk 15-19 cm za vlákninu, a kulatinové sortimenty začínají až na tloušťce 20 cm. V konstrukci strojů to logicky znamená ústup od nejmenších harvestorů do výchovných těžeb, protože dříví z nich se přesunulo do “paliva”, a proto je pro jeho zpracování vhodnější (lacinější) štěpkování. V souvislosti s energetickým využíváním dříví se zvyšuje i zájem o technologie zpracování dříví okružováním. Při výrobě okružovaných sortimentů (u nás používaný termín probstovina) totiž vzniká téměř 50 % odpadu, který se při energetickém využití stává zajímavou komoditou.

Zaznamenat bylo možné i usilovnou snahu o zvýšení tržeb z lesní půdy. Jednou z cest bylo zjevné obnovování přidružené lesní těžby a přidružené lesní výroby - zejména obchodním využitím ozdobné klesti, nabídkou sazenic ozdobných dřevin a profesionální finalizací vánočních stromků. Druhou cestou je zvyšování tržeb za dříví zlepšováním jeho technologické jakosti vyvětvováním. Při provozních ukázkách byly výsledky přesvědčivě demonstrovány na douglasce, u které je rychlost růstu zárukou návratnosti vkladů práce a financí. Na závěr je možno konstatovat, že návštěva 13. kongresu KWF byla přínosem k rozšíření znalostí o středoevropském lesnictví a evropských trendech lesního hospodářství. Rozhodně pak lze jen doporučit návštěvu příštího.