HOSPODAŘENÍ NA MALÝCH LESNÍCH MAJETCÍCH

Alois Martinec, odborný lesní hospodář, Prakšice

Často byla našimi předními politiky v posledním desetiletí vyslovována věta: “Co bylo ukradeno, musí být vráceno.” Jak to vlastně bylo s obecními lesy a lesy drobných vlastníků?

ZESTÁTNĚNÍ LESŮ

Vydáním zákona č. 279/49 Sb. a výnosu ministerstva zemědělství ze dne 14. února 1951 dochází po předchozím schválení rady příslušného tehdejšího národního výboru k předávání lesních majetků obcí podnikům ČSSL, n. p. Lesnicky se převod odůvodňuje stále platnými zásadami, že lesní majetek má být obhospodařován a spravován na větších celcích. Za povšimnutí stojí: přejímající přejímá s převáděným majetkem i zaměstnance, zaměstnané na převáděném majetku. Lesy drobných vlastníků přešly společně se zemědělskou půdou do společného užívání vstupem vlastníka do JZD. V naší oblasti JV Moravy to bylo v letech 1953-1958. Většina vlastníků však lesy užívala i nadále individuálně. V letech 1974až 1976 na základě usnesení představenstva JZD předala většina těchto organizací lesy drobných vlastníků na dobu užívání 99 let podniku Státní lesy v Brně.

RESTITUCE LESŮ

Vydáním zákona č. 172/91 Sb. a č. 229/91 Sb. a ve znění pozdějších předpisů se začínají překotně vracet lesní pozemky obcím, přestože starostové upozorňovali na nesrovnalosti ve výměrách parcel lesních pozemků apod. S vydáváním užívacího práva k lesním pozemkům drobných vlastníků to bylo ještě horší. Uživatelské pozemkové mapy byly k ničemu, parcely poslučovány, existovaly významné rozdíly ve výměrách uživatelských a vlastnických parcel a co nejhorší, tisíce vlastníků se hlásilo o svá práva. Pracovníci LČR, s. p., vždy vlastníky informovali, že si mají zajistit zaměření svých lesních parcel u pozemkového úřadu, avšak podle některých právníků je to informace zcestná (viz LP 9/92 str. 284).

ZAČÁTKY HOSPODAŘENÍ

Od roku 1994 do roku 1997, kdy jsem odešel do důchodu, se v našem regionu v lesích drobných vlastníků neprovedla žádná lesnická činnost, která by směřovala k jejich zvelebení. Vzorně jsem se však zabýval administrativní činností, související s drobnými vlastníky lesů, a to vypracováním tabulek s rozpisem úkolů na jednotlivé vlastníky. tito však po obdržení rozpisu úkolů většinou argumentovali tím, že chtějí v první řadě vědět, kde jejich les leží. Pro složitost majetkových poměrů vytvořili zařizovatelé tzv. taxační porosty, tzn. že nejsou vylišeni vlastníci ani v LHP ani v terénu. Lesní porosty a jejich hranice nejsou vedeny souhlasně s úzkými hranicemi vlastnických parcel, které procházejí i přes tři porosty. Plošné rozdělení těchto parcel malé výměry jsme pracně sami prováděli do jednotlivých porostů. Nejvíce však drobné vlastníky lesů nazlobilo, když jsme je písemně upozorňovali na nutnost zalesnění nebo provedení změny kultury u tzv. evidenčních holin. Každý rozumný člověk musí přece vědět, že toto byly hrubé nedostatky v evidenci půdy dřívějšího uživatele, tj. lesních závodů a později LČR.

SOUČASNOST

Jaká je situace v obecních lesích a lesích drobných vlastníků ve zdejším regionu v současnosti? Většina obcí zrušila s LČR tzv. mandátní smlouvy na výkon funkce OLH. Starostům se zdálo, že finanční náklady na tuto činnost nejsou úměrné k výkonu této činnosti. V r. 1997 jsme přistoupili k vytvoření Sdružení vlastníků lesa, které má výměru 300 ha. Je složeno z několika obcí, singulární společnosti a drobných vlastníků, zatím pouze z jednoho katastru obce. Okresní úřad úsek státní správy lesů mě pověřil výkonem funkce OLH drobným vlastníkům lesa v dalších dvou obcích. Celková výměra u drobných vlastníků činí 130 ha. Tuto výměru obhospodařuje 600 vlastníků.

V r. 1999 jsme konečně započali s praktickou činností v drobných lesích. Na katastrálním území jedné obce jsme provedli 6 ha výchovných zásahů v porostech do 40 let, v druhém katastrálním území 1 ha. Jednat jsem musel s 50 vlastníky lesa, kteří dali souhlas k tomu, aby výchovný zásah provedla pracovní četa s ohledem na doposud provizorní hranice parcel. Potíže byly s několika parcelami, které dosud užívají LČR. Vedení LS Luhačovice nechtělo tuto práci proplatit, proto jsem musel urychleně shánět vlastníky těchto nepředaných parcel. Stejné potíže jsou i s tzv. evidenčními holinami. Úhradu za geometrické zaměření těchto parcel LS LČR odmítla a pozemkový úřad se k žádosti vyjádřil v tom smyslu, že by to bylo finančně náročné a přesahuje to jejich současné i budoucí možnosti finanční úhrady.

Problémy jsou rovněž s dotacemi na výchovu lesních porostů do 40 let skutečného věku. Lesní správa LČR postupně dohledává a předává parcely, na nichž jsou porosty přesahující skutečný věk 40 let. V roce 1994, tj. na počátku platnosti LHP měly tyto porosty 36-38 roků, v době předání však přesáhly věk 40 let. Žádali jsme MZe o výjimku z dotačních pravidel. Odpověď: Bohužel, pravidla, která jsou přílohou č. 9 zákona č. 22/99 Sb. o státním rozpočtu ČR na rok 1999 nedávají nikomu (ani MZe) kompetenci k udělení výjimek. LČR vrátí uživatelské právo vlastníkovi dohodou nebo jednostrannou výpovědí. A vlastník již by měl provádět výchovný zásah, který nepřináší zisk, na vlastní náklady.

VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ

Přes stálé komplikace a potíže nehospodaří obce ani drobní vlastníci lesa špatně. Některé ekonomické studie uvádí, že při současné úrovni nákladovosti lesních prací a cen surového dříví dochází ke ztrátovosti hospodaření u majetků, jejichž těžební možnosti jsou nižší než 3 m3/ha/rok. Uvedu výsledky hospodaření největšího vlastníka lesa ve Sdružení Bukovina obec Hradčovice (98 ha) v Kč:

Rok

celkové příjmy, včetně dotací

celkové náklady (mzdy, materiál, faktury)

1996

82 541

59 215

1997

123 252

106 837

1998

66 258

28 888

Těžební možnosti u tohoto vlastníka jsou 1,73 m3/ha/rok slabé listnaté dřevní hmoty (pařeziny + les sdružený). Dřevo se předává na OM místním podnikatelům.

ZÁVĚR

Co považuji za nejdůležitější učinit k prospěchu a zvelebení malých lesních majetků:

- zabránit dalšímu tříštění a dělení lesních majetků;

- zákonem stanovenou hranici nemožnosti dělení jednoho dílu, klesne-li jeho výměra pod 1 ha, upravit tak, aby nebylo možno rozdělit souhrn výměr všech parcel u jednoho vlastníka, nepřesahují-li tyto 1 ha;

- urychleně dohledat a předat zbylé parcely, které jsou doposud v užívání s. p. LČR;

- ujasnit zákonné povinnosti LČR vůči vlastníkům;

- vyřešit otázku dotací od MZe podle rentability a výměry lesního majetku;

- dobrovolným sdružováním drobných vlastníků vytvářet větší lesní celky, tyto zvýhodňovat při zpracování LHP, tj. uhradit náklady ze státních prostředků.