AKTUALITY ZE SVĚTA

13. ZASEDÁNÍ KWF - PREZENTACE PROGRESIVNÍ LESNÍ TECHNIKY A TECHNOLOGIÍ

Tradiční velká zasedání německého Kuratoria pro lesní práci a techniku (KWF, Groß-Umstadt) se konají ve čtyřletých periodách a jejich významnou součástí jsou rozsáhlé provozní ukázky nové progresivní lesnické techniky. Zasedání KWF, dobře známá i české lesnické veřejnosti, se v letošním roce koná již po třinácté, ve městě Celle v Dolním Sasku (Niedersachsen) v SRN v termínu od 13. do 17. září. Na tomto zasedání, které náleží mezi přední a nejrozsáhlejší akce tohoto druhu ve střední Evropě, mohou návštěvníci z provozní praxe lesního hospodářství, vědy i školství i zájemci z řad široké veřejnosti získat nejnovější informace pro posouzení současného stavu lesní techniky a perspektiv jejího dalšího vývoje. Letošní zasedání KWF se koná pod heslem “Lesní hospodářství v souladu s člověkem, přírodou a technikou”.

Toto základní zaměření 13. zasedání KWF je nesporně velmi významným a aktuálním aspektem i pro české lesní hospodářství, neboť zvýšení šetrnosti používaných výrobních technologií je nutností i v lesích ČR. Dobrý stav připravenosti zasedání konaného s významnou podporou všech zemských lesních správ - v čele s hostitelskou dolnosaskou správou - dává předpoklad, že půjde o akci na vynikající úrovni, která splní svůj hlavní požadavek přispět k cílenému “technickému pokroku”, sloužícímu člověku a šetrnému pro přírodu. Presentace současného stavu lesní techniky dozajista napomůže jejímu převedení do praxe v širokém měřítku a poskytne impulsy pro další vývoj.

Na zahájení zasedání v kongresovém centru v Celle jsou očekávány významné osobnosti, které ve svém úvodním slově zaujmou stanovisko k politické situaci lesního hospodářství a k jeho rámcovým technickým podmínkám. Ve třech přednáškách, které budou předneseny na plénu kongresu, bude motto světové výstavy EXPO 2000 “Člověk - Příroda - Technika”, paralelně konané v Hannoveru, aplikováno na lesní hospodářství s potvrzujícími, ale i programovými vystoupeními profesorů Hanse G. Nutzingera a Hanse-Jörga Bullingera, kteří budou zkoumat jednotlivé pojmy tématu z aspektu udržitelnosti a možného a nezbytného přínosu člověka. Úlohu lesní techniky, které se nelze zříci, ale která má i mnoho šancí pro žádoucí budoucí harmonii lesního hospodářství, pojedná ve svém vystoupení dolnosaský referent pro lesnickou práci Dr. W. Behrndt.

V sedmi pracovních okruzích naváže zasedání KWF na speciální otázky zpracování dřeva z polomů způsobených větrnou kalamitou, měření, logistiky, organizace práce, základního a pokračovacího odborného výcviku a vzdělávání, únosnosti pro životní prostředí a trendů lesní techniky a prohloubí se úroveň poznání s ohledem na praktické závěry a doporučení. Výsledky budou během zasedání v malých skupinách mluvčích prezentovány a diskutovány širokému odbornému publiku.

Na velké odborné exkurzi na území lesního úřadu Unterlüß budou experti ze všech spolkových zemí demonstrovat aktuální stav technologických postupů pro realizaci cílů, které si závod vytyčil. Celkem 35 příkladů řešení sahá od zakládání porostů, přes péči o porosty až po cílovou tloušťkovou těžbu a zahrnují i specifická témata, jako jsou ochrana lesa, ochrana životního prostředí, ergonomie, výcvik, pokračující a další vzdělávání a organizace práce. Strukturně rozmanité a na listnaté dřeviny bohaté porosty lesního úřadu Unterlüß zprostředkují i velmi zajímavé nahlédnutí do poměrů pěstování lesa tohoto diluviálního přírodního prostoru na okraji lünenburského vřesoviště.

Poprvé se bude exkurze konat po celé tři dny, takže očekávaných 5000 návštěvníků-expertů bude mít ještě více časových možností pro utváření svého individuálního programu přizpůsobeného osobním zájmům. Doprava účastníků exkurze bude řešena osvědčeným autobusovým systémem “paternoster”, který stále pojíždí mezi všemi exkurzními stanovišti.

Výstava lesních strojů a novinek pod širým nebem slibuje, že si v současné době více než 240 přihláškami firem na 32 000 m2 čisté výstavní plochy dále udrží své pevné místo mezi dvěma velkými evropskými veletrhy lesní techniky - Interforst Mnichov a Elmia-Wood ve Švédsku. Jedinečné a nezaměnitelné je však přitom spojení odborné exkurze, odborného kongresu a lesnického odborného veletrhu do jediné akce, tj. do velkého zasedání KWF. Rovněž u počtu návštěvníků se očekává, že rekord z předchozího zasedání v Oberhofu, který tehdy činil 30 000, bude značně překonán.

Další atraktivní náplní součástí zasedání KWF budou pro návštěvníky četné doprovodné akce a presentace firem. Takže se budou konat na výstavní ploše zvláštní ukázky mezi jiným k tématům vytápění dřevem, příprava lesní štěpky, skladování dřeva a jeho konzervování, protipožární prevence v lese a boj s požáry a používání koňských potahů. Kromě toho se uskuteční evropský den podnikatelů v lesnictví, den lesních dělníků a německé a evropské mistrovství v práci s těžebními stroji.

Programy zasedání je možno si vyžádat u KWF (pošt. přihr. D-64820 Groß-Umstadt; tel.: 06078-7850, fax: 78550; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ). Slevy jsou pro členy KWF, studenty, učně, skupiny z autobusových zájezdů atd. Průběžně aktualizované informace o zasedání KWF najdete na stránce Internetu www.kwf-online.de/tagung. Vzhledem k současně probíhajícímu EXPO 2000 v Hannoveru je třeba si včas rezervovat ubytování. Na zasedání KWF se dostanete pohodlně a bez dopravní zácpy při použití železnice. Výstupní stanice jsou Celle a Unterlüß, kde je připojena autobusová kyvadlová doprava KWF.

Jindřich Neruda

MISTROVSKÝ KURZ V RAKOUSKU

Vedení ISŠL Vimperk mi vytvořilo podmínky k tomu, abych se mohl stát účastníkem Lesnického mistrovského kurzu (Forstwirtschaftsmeisterkurs). Část kurzu byla hrazena z projektu PHARE a účelem bylo mimo jiné i “zevnitř poznat” mistrovské zkoušky, a to proto, že ISŠL Vimperk připravila návrh na mistrovské zkoušky v České republice.

Mistrovská zkouška je v Rakousku (ale i v SRN) pojata jako nejvyšší kvalifikace pro lesního dělníka. Od roku 2001 je přidělení některých dotačních titulů (výchova porostů, zalesňování v obtížných terénech aj.) vázáno na vykonání těchto prací “lesním mistrem”. Mimoto vlastníci lesů, kteří vůbec chtějí o dotaci požádat, musí mít minimální výměru 200 ha, případně se sloučit s jinými vlastníky, a především na tomto majetku zaměstnat lesního mistra. Samozřejmě, že lesní mistr má právo účtovat za své práce a služby vyšší částky než ostatní lesní dělníci.

Mé studium se uskutečnilo v době od 8. 11. 1999 do 3. 3. 2000 v lesnickém vzdělávacím středisku Ort (Forstliche Ausbildungenstäte Ort) v rakouském Gmundenu. Tato škola má více jak osmdesátiletou tradici v lesnickém vzdělávání. Studium probíhalo v týdenních cyklech, a to 8 týdnů škola, 1 týden praktická výuka a pak závěrečné zkoušky. Vyučovalo se velmi intenzivním způsobem. Zahajovalo se v 7.45 do 12.30, poté byl oběd, a znovu výuka od 13.30 do 17.30, někdy ještě od 19.00 do 22.00. Přednášeli a výuku zajišťovali jak místní vyučující, tak externí učitelé, a to hlavně z Agrární komory v Linci. Samotnou odbornou výuku lze srovnat s výukou na naší střední lesnické škole.

Měli jsme tyto předměty: lesní stroje a zařízení - teoretická a praktická výuka, práce v lese - teoretická a praktická výuka, pracovní postupy a bezpečnost práce - teoretická a praktická výuka, lesní produkce (tj. pěstování lesa) + hospodářská úprava lesů, nauka o lesním prostředí, lesní zákon, odborná pracovní pedagogika, lesnické provozní hospodaření a vedení účetnictví, hospodářská a lesnická nauka o trhu; v ostatních předmětech se vyučovalo: první pomoc, provozní plánování a účetnictví, sociální a daňové právo, politické vzdělávání, pracovní gymnastika.

Všichni účastníci kurzu měli možnost zakoupit si odborné brožury a skripta potřebná pro výuku. Na teorii navazovala též praktická výuka, takže při výuce práce v lese jsme nejen těžili dřevo a prováděli různá taxační měření, ale též prakticky prováděli hrazení bystřin nebo v dílně každý musel vyrobit topůrko na sekeru a tuto nasadit (což bylo též součástí praktické závěrečné zkoušky). V tématu odborná a pracovní pedagogika musel každý z účastníků předvést např. perfektní technologický postup při sázení, ale též toto správně pedagogicky vysvětlit a naučit.

Mohu konstatovat, že škola si stanovila poměrně vysokou laťku ve výuce a v nárocích kladených na absolventy. Na druhou stranu však přístup vyučujících byl velmi vstřícný. Kdykoliv jsme mohli přijít a požádat o případné vysvětlení témat, kterým jsme nerozuměli. Také nikdo z účastníků kurzu nebral výuku na lehkou váhu, ale všichni se intenzivně připravovali a učili. Přesto z 20 žáků ve třídě závěrečné zkoušky 3 žáci neudělali. Není bez zajímavosti i skutečnost, že cenu za absolvování kurzu, 23 197 ATS, si všech 20 žáků hradilo samo.

Závěrečné zkoušky, toť prubířský kámen, pro mne o to těžší, že se vše odehrávalo v německém jazyce. Moje znalost není 100%, musel jsem vstřebat velké množství nových odborných termínů a výrazů, navíc se nehovořilo spisovnou němčinou, ale dialektem a nakonec jsem byl jediným cizincem mezi 20 žáky.

Závěrečným zkouškám předcházely dílčí písemné a praktické zkoušky, a to: první pomoc - ústní a praktická; hospodářská a lesnická nauka o trhu - písemně; lesnické provozní hospodářství a vedení účetnictví - písemně; lesní zákon - písemně; provozní plánování a účetnictví - písemně; lesnická stanovištní nauka - písemně; právní a daňová nauka - písemně; odborná a pracovní pedagogika - písemně a prakticky; politické vzdělávání - písemně. Součástí písemné zkoušky bylo též komplexní vypracování LHP s úplným popisem na zvolený porost o výměře nejméně 10 ha.

Praktické zkouška sestávala: 1. Z práce v lese, kde jsme prováděli těžbu dřeva v probírkách a mýtním porostu. Hodnotila se technologie práce, pracovní postupy, bezpečnost práce, sortimentace apod. 2. Soustřeďování dřeva traktorem a lanovkou - vytyčení trasy pro lanovku, bezpečnost práce apod. 3. Údržba motorových pil a použitého nářadí a práce v dílně. Těmto praktickým zkouškám předcházela týdenní praktická výuka.

Ústní zkoušky se konaly před komisí, kterou tvořili vyučující a zástupci Agrární komory z Lince. Ke zkouškám jsme chodili ve dvojicích, a to ke každému zkoušejícímu zvlášť. Zkoušku tvořilo šest okruhů: lesní produkce, práce v lese, lesní stroje a zařízení, pracovní postupy a bezpečnost práce, lesnické provozní hospodaření a vedení účetnictví, hospodářská a lesnická nauka o trhu. Na závěr jsme obdrželi vysvědčení o absolutoriu tohoto kurzu s tím, že certifikát, který má platnost pro celou EU nám bude slavnostně předán na konci května ve Velkém sále Hospodářské komory v Linci.

Co říci závěrem: studium bylo náročné a jeho náročnost ještě podtrhovala jazyková otázka. Toto studium mi přineslo nejen certifikát EU, ale mnoho nových zkušeností a vědomostí: vědomostí po stránce obsahu a formy výuky mistrovského kurzu; nových poznatků při práci v lese, při pěstování lesa - jiný náhled na prořezávky, probírky, výběrný způsob hospodaření apod., též jiný náhled na způsob hospodaření v lese. V Rakousku jde vše tvrdě přes finance a v druhé řadě přes ekologii. Mnoho nových informací ve způsobu a vedení výuky nejen odborné veřejnosti, ale i té laické, na kterou se působí tzv. systémem lesní pedagogiky.

A úplně na závěr bych chtěl touto cestou ještě jednou poděkovat vedení ISŠL Vimperk v čele s ředitelem Ing. S. Brandtlem za to, že mi nejen toto studium umožnili, ale že mi také vytvořili podmínky k jeho zdárnému zakončení.

Pavel Veverka

ZACHOVEJTE SI ZA VŠECH OKOLNOSTÍ CHLADNOU HLAVU

Zachovejte si za všech okolností chladnou hlavu, radí těžebním dělníkům Ing. Hotz z Eberswalde. Při vypracovávání své diplomové práci totiž zjistil, že i když není přilba dřevorubce vystavena přímému slunečnímu záření, stoupá teplota v jejím vnitřním prostoru vlivem kalorického výdaje dřevorubce při fyzické práci až téměř na 40 0C. Zejména za letních dnů je tedy nošení ochranné přilby nepříjemné a zvyšuje únavu pracovníka při současném poklesu jeho pozornosti. Proto Ing. Hotz navrhl a vyzkoušel umístění chladící vložky do ochranné přilby, a dosáhl tak toho, že teplota jejího vnitřního prostoru nepřesahuje 23 0C. Výsledek jeho diplomové práce pak byl nejen patentován, ale stal se i základem jeho podnikatelské aktivity po ukončení studia.

Podle ForstTechnik, Sim

KRÁČECÍ HARVESTOR PRO KALAMITNÍ TĚŽBY V OBTÍŽNÝCH TERÉNECH

Drapákové harvestorové hlavice přinesly oproti těžebním strojům předcházející generace mimo jiné důležitou výhodu v tom, že představují samostatný funkční agregát, který lze zavěsit na jakýkoliv odpovídající hydraulický manipulátor a umístit nejen na podvozek speciálně konstruovaný pro lesní hospodářství. Příkladem jsou úspěšně se prosazující harvestory na pásových podvozcích stavebních strojů, využitelné ve specifických podmínkách LH a přinášející značné snížení pořizovací ceny stroje.

Na lesnickém veletrhu v Lucernu v srpnu 1999 byl v pracovním nasazení předveden poprvé jiný podobný stroj. Harvestorová hlavice byla zavěšena na pracovním teleskopickém rameni robustního víceúčelového kráčivého rypadla, již delší dobu vyráběného a stále modernizovaného firmou Munzi Muck AG, Widnau. Základem stroje je pracovní plošina s točnicí, na níž je umístěn motor, pracovní kabina a uložení teleskopického pracovního ramene s dosahem 8 m. Zadní osu tvoří dvě samostatně výškově a stranově ovladatelná ramena opatřená hydrostaticky poháněnými širokými pneu-koly. Přední “osu” tvoří dvě výškově a stranově ovladatelná výsuvná ramena, zakončená plochou opěrou. Pohyb v terénu se uskutečňuje tak, že stroj se vzepře o koncové prodloužení hydromanipulátoru, přední část se nadzvedne a zadní osa se přisune dopředu. Nastavením všech čtyř ramen podvozku se stroj ustaví v pracovní poloze. Pro přesun mimo terén (ve Švýcarsku má povolen pohyb po silnicích) se přední opěrná ramena opatří rychlomontovatelnými a řiditelnými pneu-koly.

Popsaný stroj má za sebou rok provozního nasazení. Uplatňuje se úspěšně zejména při zpracování závalů větrných a lavinových polomů. Výhodou stroje je to, že během několika minut lze harvestorovou hlavici zaměnit za nakládací drapák a provést potřebné uvolnění závalu či jiné práce. Zkouší se také jiné využití stroje, kupř. pro přípravu půdy a zalesňování. Při zachování původních funkcí pro stavební práce tak vzniká zajímavý víceúčelový stroj pro specifické podmínky LH.

Podle Forstmaschinen-Profi, 12/1999, šve

NOVÝ ZPŮSOB OCHRANY PROTI KLIKOROHU

V Rakousku byl vyvinut nový prostředek proti klikorohu pod názvem Hylobex, a to soukromou iniciativou za podpory lesnických výzkumných ústavů (FBVA) a lesnického učiliště Ossiach. Jde o ekologicky a biologicky nezávadný roztok, který se dodává v zásobnících o obsahu 5 nebo 10 litrů a nastřikuje se zádovým postřikovačem za suchého počasí na kořenový krček a kmínek sazenic v prvém a druhém roce po vysazení. Tím se na osové části sazenic vytvoří dobře přilnavý ochranný film, který vydrží nejméně jedno vegetační období. Spotřeba pochopitelně závisí na velikosti sazenic a pohybuje se mezi 10-15 l/1000 sazenic. Několikaleté ověřování preparátu výzkumným ústavem potvrdilo, že je účinnější než dosud používané prostředky ochrany. Prodej zajišťují sami vývojoví pracovníci na adrese: Dipl.-Ing. Peter Göldner, A - 8863 Predlitz 15, nebo Wolfgang Granitzer, A - 9025 Klagenfurt, PF 41.

Österreichische Forstzeitung, 4/2000, Čk

POKROK V MĚŘENÍ KULATINY

Německá firma HECHT Electronic AG, Besigheim/D. vyvinula na bázi ultrazvuku bezdotekový systém měření kmenového dříví o délce 3-25 m a průměru 50-1000 mm pod názvem Ecoronder 4000. Zařízení lze připojit k mobilním odkorňovačům všech značek běžných na trhu a spojit tak odkorňování a měření do jediné pracovní operace. Z provozního hlediska je výhodou, že se ušetří asi 15 % pracovního času dělníků, potřebného na měření pokáceného dříví. Odpadá také příjem prováděný obvykle vedoucím polesí (udává se úspora asi 5,50 DM/m3). Naměřené hodnoty se tisknou a ukládají do paměti přenosného počítače (laptop). Firma dodává i program pro jejich další zpracování

Österreichische Forstzeitung, 4/2000, Čk

FRANTSCHACH-KONZERN Skvělá bilance rakouského celulózopapírenského koncernu Frantschach za rok 1999

(Pozn. red.: Frantschach-Konzern již podepsal smlouvu se švédským podnikem AssiDomän o koupi celulózopapírenského podniku Sepap Štětí)

Fakta o koncernu za rok 1999

Počet pracovníků: 6833 (1998: 7132)
Obrat: 1,48 mld. EUR (1998: 1,39 mld. EUR)
Zisk: 74 mil. EUR (1998: 59 mil. EUR)
Produkce: 930 tis. t celulózy, 1,2 mil. t papíru, 1,4 mld. průmyslových pytlů
Hospodářský výsledek v % hospodářského výkonu (EBIT): 8 %
ROCE (Return on capital employed): 14 %

V roce 1999 koncern překročil obrat 20 mld. ATS a vykázal zisk přes jednu miliardu, tj. růst o 25 %. Je to největší koncern tohoto druhu v Rakousku a jeden z největších v Evropě. Objem produkce se od roku 1996 zdvojnásobil, a to především akvizicemi na východě. Žádný ze 75 podniků koncernu ve 20 zemích světa neskončil negativními výsledky. Jako mimořádně pozitivní příklad se uvádí Rusko, kde se vyrábí za rubly a prodává za dolary, a to při fantastických nákladech, při extrémně nízkých cenách za surovinu a při růstu hodnoty dolaru. Koncern však i přesto nekompromisně prosadil snížení nákladů o 150 mil. ATS za rok a přes připojení dalších podniků snížil počet pracovníků ze 7130 na 6830.

Letošní rok začal pro koncern rovněž úspěšně - za 6 týdnů uvedl do plného provozu nový papírenský stroj a dále hodlá stupňovat výnosy. Otázku, zda se podaří dosáhnout opět vzestupu o 25 %, jak si stanovili v plánu, nechávají otevřenou. Epochální otázkou pro Frantschach je získání 25 závodů obalové divize AssiDomän (celkem 40 závodů). Dohody jsou sice podepsány, ale závěrečné jednání se protahuje. Předpokládá se, že bude s konečnou platností uzavřeno do konce roku. Jestliže se to vše podaří, zvýší se výroba z dosavadních 2 mld. papírových pytlů o dalších 900 mil. a počet pracovníků o 3 tis. V celém tomto balíku je jedna papírna ve Švédsku, jedna v Česku a 17 podniků na výrobu pytlů. Nákup dřeva se zvýší z dosavadních 3,5 mil. m3/rok o 1,3 mil. m3 ve Švédsku a 1,6 mil. m3 v Česku. S celkovým ročním objemem 6,4 mil. m3 dřeva a štěpek se koncern přiřadí ke “globálním hráčům”. Budoucnost koncernu vidí jeho představitelé optimisticky i proto, že cena jedné tuny dlouhovláknité jehličnaté sulfátové celulózy se ze 430 USD na počátku roku 1999 o rok později zvýšila na 620 USD. (Uvedené údaje o koncernu uvedli na bilanční tiskové konferenci 29. 3. 2000 ve Vídni předseda dozorčí rady M. Kaufmann předseda představenstva V. Sorger.)

V dalším článku se k uvedenému tématu ještě dozvíme: Papírenský průmysl v Rakousku neustále roste. V minulém roce překročil jeho roční obrat 40 mld. ATS. Více než polovinu z toho vytváří Frantschach-Konzern. Export roste rychleji než tuzemská spotřeba. Čtyři z pěti tun vyrobeného papíru jdou do zahraničí. Papírenský průmysl oceňuje, že je v tuzemsku dostatek dřeva. Spotřeba dřeva stoupla v minulém roce o 177 tis. m3 (2,7 %) na 6,8 mil. m3. Mimořádně vysoké využití pilařského průmyslu způsobuje, že se produkuje velké množství štěpek, které nejen že kryje větší spotřebu suroviny, ale ještě snižuje potřebu vlákniny. Štěpky kryly před 10 lety 40 % spotřeby a nyní je to 50 %. Čerstvé vlákninové dřevo se stále velmi cení, a to i přesto, že stoupá spotřeba starého papíru. (Tyto údaje přednesl 30. 3. ve Vídni prezident Sdružení rakouského papírenského průmyslu Austro-papier R. Launsky-Tiefenthal.)

Holzkurier 14/2000, Proch

STRES ZVĚŘE DŮVODEM LOUPÁNÍ?

Výzkumný ústav zoologie a ekologie rakouské Veterinární university řeší výzkumně otázku, do jaké míry může být důvodem loupání stresový stav zvěře. Metodologicky je výzkum založen na srovnávacích rozborech trusu zvěře žijící ve volnu a pokusných zvířat žijících v zajetí. Sleduje se především, jak se mění poměr mezi obsahem suberinu - látky obsažené v kůře stromů - a zbytky stresových hormonů, hlavně produkty odbourávání cortisolu. Výsledky mají přispět k objasnění otázky, jaký je vztah mezi stresem zvěře a náchylností k loupání.

Österreichische Forstzeitung, 4/2000, Čk

LES A DŘEVO V RAKOUSKU - Z LESA ŽIJE VÍCE NEŽ ČTVRT MILIONU RAKUŠANŮ

Les a lesní hospodářství: 135 000 majitelů lesů, 9000 zaměstnanců; pilařský průmysl: 1670 podniků, 9500 zaměstnanců; dřevařský průmysl (včetně výroby dřevovláknitých a dřevotřískových desek): 244 podniků, 25 200 zaměstnanců; celulózopapírenský průmysl: 30 podniků, 9600 zaměstnanců; průmysl zpracování papíru a lepenky: 122 podniků, 8500 zaměstnanců; truhlářství: 6075 podniků, 43 000 zaměstnanců; tesařství: 1400 podniků, 10 300 zaměstnanců. Tyto podniky jsou vesměs na venkově a tak vytvářejí životní podmínky pro venkovské obyvatelstvo.

Holzkurier 3/2000, Proch

NĚKOLIKA VĚTAMI Z LESNICKÉHO A DŘEVAŘSKÉHO SVĚTA

  • Ruský lesnický veletrh “Forestry Week Russia 2000” s navazujícím kongresem představí ve dnech 28. srpna - 3. září v Petrohradě světové spektrum dopravních prostředků, mobilních pil a lesnických strojů. V roce 1999 se veletrhu zúčastnilo na tisíc vystavovatelů z 25 zemí a 500 tis. návštěvníků.

Holzkurier 12/2000, Proch

  • Bavorsko: Mokrý sníh, který napadl 30. března, způsobil v jižním Bavorsku značné škody především v mladých porostech. Odhaduje se, že celkový rozsah je asi 100 tis. m3 obtížně využitelné hmoty (1 % normální těžby).
  • Očekává se, že do poloviny května bude kalamitní hmota po orkánu Lothar zpracována. Do konce března byla zpracována více než třetina. Normální těžby jsou ve státních lesích doposud zastaveny, zhodnocení hmoty je zajištěno. V kalamitním centru je odbytová situace v soukromých a družstevních lesích označována jako napjatá.

Holzkurier 15 a 13/2000, Proch

  • Německo: Uskladnění kalamitního dřeva na mokré sklady nepostupuje vzhledem k nedostatečným kapacitám podle plánu. Mnoho pil bude mít své sklady již plné a tak vznikají problémy především státním lesům. Upozorňuje se na to, že kůrovec je již velmi aktivní - ve druhém týdnu dubna bylo v Bádensku-Württembersku pozorováno první rojení.

Holzkurier, 16/2000, Proch

  • Finsko: 30 000 zaměstnanců lesního a papírenského průmyslu od 11. dubna stávkovalo. Náhradní využití švédských kapacit bylo obtížné vzhledem k solidárním akcím tamních odborů. Finští zaměstnavatelé odmítají požadavky zaměstnanců na zvýšení mezd o 6,7 % v roce 2000 a o 5,7 % v roce 2001. Stávka snižuje finský hrubý domácí produkt denně o 25 mil. EUR.

Holzkurier 16/2000, Proch

  • Rakouský spolkový výzkumný lesnický ústav bude na akci “Science Week 2000”, konané na vídeňském Západním nádraží, zastoupen s programem “Kouzlo lesa”. Zařadí se tak mezi 300 rakouských vědeckých institucí a škol, které se v týdnu od 22. - 26. května budou snažit na neobvyklém místě navázat kontakt s veřejností. Stanice lesnického výzkumného ústavu s lesnickými odborníky, informačními tabulemi, živými stromy, videem a internetem bude po celý den přístupna veřejnosti. Součástí bude kvíz o ceny. Ředitel ústavu provede zájemce 27. 5. v 10.00 hod ústavní barokní budovou v Mariabrunnu.
  • Výzkum veřejného mínění v Rakousku ukázal, že 58 % dotázaných považuje dřevo za nejvhodnější materiál ke stavbě domů s nízkou spotřebou energie, 37 % za něj považuje cihly a jen 5 % beton.

Holzkurier 14/2000, Proch

DESETIBOJ “ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“

Jaká je pozice jednotlivých zemí v mezinárodní soutěži v disciplínách tvorby a ochrany životního prostředí (mezi něž patří stav lesa, ochrana vod, ekologické investice, zemědělství, řízení péče o životní prostředí, recyklace skla a papíru a j.) lze zjistit v bance dat, kterou na internetu (www.wk.or.at/up/udb) zřídila Rakouská hospodářská komora (WK). Rakousko se drží v 7 disciplínách společně s Norskem, Švédskem a Velkou Británií v čele.

Z drobných zpráv Österreichische Forstzeitung 3/2000, Čk

STUDIE WWF INTERNATIONAL HODNOTÍ PÉČI EVROPSKÝCH STÁTŮ O LESY JEN NA DOSTATEČNOU

Studie, která byla předložena 20. 1. 2000, dochází k závěru, že žádný z hodnocených evropských států nepečuje o lesy v uspokojivé míře. Posuzovalo se 20 států podle 99 kritérií - včetně ekonomických, ekologických a sociálně kulturních hledisek. Rakousko s 62 % možných bodů obsadilo druhé místo za Švýcarskem. Švédsko, Finsko a Slovensko zaujaly třetí pořadí.

Holzkurier 4/2000, Proch<