PO STOPÁCH VYCHÁZKY LESNÍKŮ V ROCE 1896 NA PANSTVÍ PODĚBRADSKÉM

Redakce

Česká lesnická společnost a Lesy ČR, s. p., Oblastní inspektorát Brandýs n. L., Lesní správa Nymburk uspořádaly dne 27. dubna celostátní exkurzi Po stopách vycházky lesníků v roce 1896 na panství Poděbradském. Za účasti asi 60 lesníků z celé republiky exkurzi zahájil lesní správce Ing. Miroslav Němeček. V první části, která se konala v sále kulturního domu v Libici nad Cidlinou, zaznělo několik referátů. Ing. Ivan Hula (LČR OI Brandýs n. L.) hovořil o historii osídlení Libice n. C., vývoji majetkové držby lesa a hospodaření v lesích Poděbradského panství před rokem 1896. Ing. Eduard Průša stručně přiblížil přírodní poměry zdejších lesních porostů. Ing. Vladimír Bylinský poukázal na problémy péče o Národní přírodní rezervaci Libický luh. Ve druhé části exkurze se uskutečnila pochůzka Libickým luhem.

LESNÍ SPRÁVA NYMBURK

Správa se rozkládá na ploše 131,5 tis. ha v okresech Nymburk, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav a Jičín. V současné době hospodaří na 10 312 ha lesních pozemků v majetku státu a vykonává funkci odborného lesního hospodáře na 3295 ha v majetku jiných vlastníků. Její území tvoří jeden LHC Nymburk. Lesní hospodářský plán má platnost od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2005. Na lesní správě je zaměstnáno 17 THP, z toho 9 revírníků. Všechny práce v lese jsou zabezpečeny dodavatelsky. Téměř celé území LS (99,6 %) patří do PLO 17 - Polabí, pouze malé území v JV části spadá do PLO 10 - Středočeská pahorkatina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 173-419 m; průměrná roční teplota 8,7 °C; průměrné roční srážky 351-625 mm; délka vegetační doby 173 dní; LVS 0 (bory) - 2 % rozlohy, LVS 1. (dubový) - 74 %, LVS 2. (bukodubový) - 23 %, LVS 3. (dubobukový) - 1 %.

Stav starších dubových porostů velmi negativně ovlivnil nástup tracheomykózy v 80. letech. Důsledkem byl výrazný nárůst soušových těžeb a řídnutí korun, zvláště mýtních porostů. V posledních letech se vlivem zlepšení stavu ovzduší a vyrovnáním vláhového deficitu stav dubových porostů mírně zlepšuje. Z ostatních škůdců patří mezi závažnější klikoroh borový a obaleč dubový.

Výňatek z hospodářských úkolů LS Nymburk pro rok 2000: První zalesnění sadbou 62 ha, opakované zalesnění 13 ha, přirozená obnova 15 ha, příprava půdy pro obnovu lesa 76 ha, ochrana proti buřeni 488 ha, prořezávky 299 ha, celková roční těžba 41,1 tis. m3, z toho obnovní těžba 20,2 tis. m3, probírky do 40 let 189 ha, probírky přes 40 let 819 ha.

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE LIBICKÝ LUH

Přirozenou formací říčních úvalů ve Středním Polabí jsou lužní lesy. Jejich současný ostrůvkovitý výskyt v tomto území je dán dlouhodobým hospodářským využíváním krajiny. Regulací toku Labe v relativně nedávné době došlo k zásadním změnám ve vývoji lužního lesa. Koryto řeky bylo napřímeno, zkráceno a prohloubeno. Tím došlo ke zrychlení odtoku vody z krajiny a snížení hladiny spodní vody v inundačním území. Také se snížila frekvence dříve pravidelných záplav. Změny vodního režimu způsobily zásadní narušení biologické rovnováhy v záplavovém území. Do té doby převažující měkký luh byl náhle změněn na luh tvrdý s dominantním dubem. Z původních společenstev měkkého luhu zbyla ostrůvkovitá torza v nejníže položených částech NPR a v těsné blízkosti starých ramen Labe a vodních toků.

Ochrana území Libického luhu vznikala postupně od konce roku 1972. Národní přírodní rezervace (NPR) zde byla vyhlášena v roce 1985. Chráněné území má rozlohu 403,2 ha, z toho lesní půdy 343,4 ha. Libický luh je největší komplex lužního lesa v řadě lužních lesů ve Středním Polabí. Sousedí s luhy Veltrubským, Pňovským, Kluckým a Huslíkem-Skupicí. Území současné NPR vymezuje odstavený meandr toku starého Labe u obce Velký Osek a nové koryto řeky v prostoru chatové osady Oseček. Územím protéká potok Bačovka, který je částečně propojen se systémem tůní po odstaveném toku Labe a částečně je veden v novém korytě. K zaplavování území dochází výjimečně vodou z nedaleké Cidliny. Úpravy Labe spolu se zavážením některých odstavených koryt a ramen s cílevědomým odvodněním území vedly k podstatným změnám v druhové skladbě lesních porostů.

Postupně se zvyšovala intenzita hospodaření a velkoplošně zalesňovalo dubem. Současné lesní porosty jsou většinou uměle založené hospodářské lesy. Původ osiva a sadebního materiálu není většinou znám. V některých dubových porostech je přimíšen dub cer a dub červený. Do porostů byly v omezené míře zaváděny jehličnany. Dále se uplatňují jednotlivé nebo skupinové výsadby kultivarů topolů. V důsledku hromadného hynutí téměř vymizely jilmy. Změnou vodního režimu zde téměř také vymizely dřeviny měkkého luhu - topol černý, stromové a keřové vrby. Proto ve Středním Polabí probíhá rozsáhlá akce na záchranu původních populací topolu černého.

Cílem ochrany přírody v NPR je zachování ekosystému lužního lesa, říčních ramen a polokulturních luk. Ovšem za současného stavu lesních porostů, luk a vodní sítě se nelze vyhnout pochybnosti, zde je tento cíl realizovatelný. Převod pasečného lesa na skupinovitě výběrný přináší problém s přirozenou obnovou dubu, který se zde nezmlazuje. Jeho specifické nároky na světlo v podmínkách lužního lesa obhospodařovaného výběrným způsobem přirozenou obnovu téměř vylučují. Naopak silně se zmlazuje jasan. Některé části NPR byly vyčleněny jako bezzásahová zóna a ponechány “přirozenému vývoji”. Avšak bezzásahové plochy mohou být zdrojem zvýšeného zdravotního nebezpečí pro okolní porosty. Většina současných lesních porostů v rezervaci podle mínění V. Bylinského (autora příspěvku o Libickém luhu ve sborníku) není dostatečně autonomní k ponechání “přirozenému vývoji” a vyžaduje péči s nemalými energetickými vstupy. Nedořešeným problémem zůstává vodní síť v chráněném území a péče o polokulturní louky.

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ LS NYMBURK V NPR LIBICKÝ LUH

NPR se nachází na revíru Kolín. Podstatná část jejího území spadá do genové základny, která je zde vyhlášena pro lípu malolistou, olši lepkavou a jasan ztepilý. Hospodaření v NPR je limitováno zájmy ochrany přírody a plán péče byl zapracován do hospodářských opatření platného LHP. Obhospodařování lesů je vedeno snahou o zachování maximální míry biologické rozmanitosti při plnění všech užitkových, ochranných, rekreačních a dalších funkcí lesů. Snahou je podporovat stabilní, kvalitní, druhově, prostorově a věkově smíšený les. Nehrozí-li nebezpečí šíření škůdců a chorob, je v lese ponecháváno určité množství těžebního odpadu či odumřelého dřeva pro zvyšování populací neškodících druhů mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů. Význam má rovněž ochrana neškodících populací ptáků vytvářením vhodných hnízdních podmínek ponecháním doupných stromů a vyvěšováním ptačích budek.

Na území NPR se vyskytují SLT 1L (jilmový luh), 1U (topolový luh), 1G (vrbová olšina). Jedná se o hospodářský soubor 2185, tj. les zvl. určení. Navržené doby obmýtí/obnovní: DB 160/40, SM 90/20, DBC + CER 120/30, TP 30/10, JS 120/30, OL 100/30, LP 140/40. Cílová druhová skladba podle SLT: 1L - DB 6, JS 2, LP 1, HB 1, JL, OL, BB, LX+; 1U - DB 3, JS 2, OL 2, TP 2, VR 1, JL+, případně alternativa TP 10; 1G - OL 8, VR 2, JS, TP+.

PROŘEZÁVKY

Dub - Představuje většinou nadprůměrně kvalitní porosty s jednotlivou až skupinovitou příměsí lípy, jasanu a javoru. Odstraňují se zde netvární, poškození a vidličnatí jedinci z úrovně a nadúrovně, do podúrovně se nezasahuje. Spodní etáž slouží k čištění kmínků hlavní dřeviny. Je nutné podporovat co nejpestřejší dřevinnou skladbu (babyka, mléč, habr).

Smrk - Jde o stanoviště pro smrk nevhodná, jedná se o bývalé hlavy naháněk; provádí se velmi intenzivní podúrovňový zásah s negativním výběrem zaměřený na zvýšení podílu MZD, resp. na podporu přimíšených listnáčů a na pěstování dlouhých a pravidelných korun smrku za účelem zlepšení stability porostu. Uvolňují se nejkvalitnější smrky v úrovni a nadúrovni.

Topol - Provádí se jednoduchá prořezávka (záporný a zdravotní výběr) z důvodu nízkého počtu vysázených dřevin (spon 5x4, 5x5 m).

Jasan - Realizuje se kladný úrovňový zásah již ve stadiu mlazin, do podúrovně se nezasahuje.

Olše - Jsou to většinou kvalitní porosty a směsi s jasanem a vrbou. Provádí se včas úprava kvality, odstraňují se netvární jedinci zejména z úrovně a nadúrovně. Cílem jsou rovné kmínky a dlouhé koruny.

PROBÍRKY

Dub - Odstraňují se netvární a poškození jedinci z úrovně a nadúrovně. Snahou je udržet pestrou skladbu listnatých dřevin z úrovně (dub, jasan, lípa), udržovat hustý podružný podrost, resp. do něj nezasahovat pro lepší čištění kmínků, zasahovat do podúrovně jen za účelem podpory cenných listnáčů. V pozdějším věku se provádí výchova pozitivním úrovňovým výběrem cílových stromů, kterým je třeba poskytnout dostatečný prostor k rozvoji koruny s cílem přirozené obnovy; podporuje se kvalitní dub na úkor agresivního jasanu; cílem je zachovat dřevinnou pestrost cílových stromů.

Smrk - Provádí se intenzivní podúrovňový zásah v porostech do 40 let za účelem zvýšení stability, podporují se vtroušené listnáče; v pozdějším věku úrovňová probírka na podporu kvalitních cílových stromů, odstranění poškozených jedinců.

Topol - Realizuje se kladný výběr, zaměřený na uvolnění kvalitních cílových stromů; časté výchovné zásahy v intervalu 5 let. Pro lepší využití produkční plochy se současně s topolem v podúrovni pěstují jiné dřeviny (lípa, jasan), které lze později využít při obnově porostů.

Jasan - Provádí se intenzivní úrovňové zásahy; do podúrovně se nezasahuje; udržuje se pestrá dřevinná skladba ke zlepšení produkce a jako ochrana půdy před silným zabuřeněním.

Olše - Podle stavu porostu se provádí kladný výběr v úrovni; uvolňují se nejkvalitnější jedinci; v případě horší kvality porostů nebo vyžadují-li to zájmy ochrany přírody ponechávají se bez zásahů, tj. přirozenému vývoji.

OBNOVA

Dub - Kvalitní dub se pěstuje při obmýtí 160 let, dub na SLT 1L dosahuje nadprůměrné produkce při současné stabilitě těchto porostů. Vzhledem ke ztíženým podmínkám pro přirozenou obnovu (duby zde neplodí, mají nerozvinuté koruny, půdu kryje silné bylinné a křovinné patro) se tyto porosty obnovují maloplošnou holou sečí s následnou umělou obnovou silnými DB sazenicemi. Zároveň je nutno zachovávat vertikální rozvrstvenost až do mýtního věku, stinné dřeviny v podúrovni (habr, babyka) omezují růst buřeně a zlepšují kvalitu DB sortimentů. Při vhodných podmínkách pro přirozenou obnovu lze uplatnit maloplošnou clonnou seč. Není-li zachování dubu podle stavu porostu při obnově nutné, bývá zpravidla možná přirozená obnova jasanu, javoru a lípy.

Smrk - Pro smrk jsou to nevhodná lužní stanoviště. V případě výskytu náletu listnatých vtroušených dřevin nebo při využití bočního náletu listnatých dřevin do rozvolněných smrkových porostů je možná po obdržení zákonných výjimek předčasná obnova již ve věku kolem 70 let s využitím přirozené obnovy listnáčů. Není-li přirozená obnova možná, následuje obnova maloplošnou holou sečí s umělou obnovou stanovištně vhodnými listnatými dřevinami při obmýtí 90 let a obnovní dobou 20 let.

Topol - Pěstují se při krátkém obmýtí 30 let, obnovují se maloplošnou holosečí o šíři 50-60 m nebo po obdržení výjimky velkoplošnou holosečí (aby pro zalesnění topolu byl dostatek světla); zalesňuje se uměle stanovištně vhodnou listnatou dřevinou (maloplošná holoseč do 50 m) nebo topolem v nepravidelném sponu 5x4, 5x5 m; používá se výhradně původní topol černý z polabské populace. Pokud se vyskytuje v podúrovni mladší etáž listnatých dřevin (JS, JV, LP, JL+), lze tyto dřeviny využít při následné obnově jejím odcloněním.

Jasan - Obnovuje se přirozeně clonnou sečí; podporují se vtroušené lípy a javory.

Dub červený, dub cer - Při přeměnách těchto porostů při obnově použít náseky nebo maloplošnou holoseč a zalesnit uměle vhodnými listnatými dřevinami.

Olše - Obnovují se okrajovou sečí s využitím přirozené obnovy. Porosty s převahou jasanu lze obnovovat skupinovou sečí clonnou s využitím přirozené obnovy, jasan velice dobře zmlazuje. Na nepříznivých lokalitách se olše zalesňuje umělou obnovou, v genové základně pak sadebním materiálem původním z této genové základny. Na extrémně zamokřených či zabahnělých lokalitách (SLT 1G lze obnovovat porosty výmladkovým hospodařením; na jednom pařezu se ponechávají max. dva výmladky.

ZÁVĚR

Je již téměř tradicí, že při stanovení plánu péče o maloplošné zvláště chráněné území se lesníci nemohou dohodnout s ochránci přírody. Nejinak tomu bylo v Libickém luhu. Ač je zcela zřejmé, že se nejedná o původní, přírodní, člověkem neovlivněný ekosystém, přírodovědci, entomologové striktně požadovali zavést v celé NPR bezzásahový režim. Přitom s rozporuplností jim vlastní chtějí udržovat (tj. kosit) polokulturní louky, které by se jinak v bezzásahovém režimu přirozenou sukcesí postupně změnily v lesní porost. Výsledkem střetu je ne vždy účelný kompromis v péči o jednotlivé segmenty NPR. Ač by se zdálo, že lužní les, byť v malé rozloze, bude mít podstatně větší autoregulační schopnost než ZCHÚ s převahou původního smrku ve vyšších LVS, zřejmě tomu tak není. Budiž proto připsáno ke cti lesníků z LS Nymburk a OI Brandýs n. L., že prosadili v Libickém luhu aktivní management řízeného usměrňování přírodních procesů.

Podle sborníku připravila redakce