MÁ PŘIDRUŽENÁ LESNÍ TĚŽBA JEŠTĚ BUDOUCNOST?
Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno
Po řadu tisíciletí poskytovaly lesy lidem nejen palivové a stavební dříví, ale i potravu, léčivé rostliny, vlákna a další materiály organické i neorganické povahy. Až v posledních stoletích byl význam těchto ostatních, nedřevných produktů zastiňován produkcí dříví, a hlavním zdrojem příjmů lesního hospodářství se i v ČR staly tržby za dodané dříví.
Po II. světové válce činily tržby za dříví cca 60 % ze všech tržeb, zatímco v současné době představují již asi 85 %. Znamená to, že dříve byly ve vyšší míře komoditou lesního hospodářství i jiné produkty, které může lidská společnost využívat ke svému prospěchu. Získávání - těžba těchto materiálů bez jejich podstatnějšího přepracování je označováno tradičním názvem přidružená lesní těžba. Pokud nastane podstatnější přepracování získaného materiálu, či samostatná výrobní činnost, na lesním hospodářství závislá jen volně, hovoříme o přidružené lesní výrobě.
Protože je základním ekonomickým principem lesního hospodářství samofinancování, spatřuji úskalí vývoje posledního desetiletí v tom, že nárůst prodejních cen dříví po roce 1990 vyvolal iluzi, že tržby za dříví dokáží pokrýt veškeré budoucí potřeby lesního hospodářství, které se pak snadno obejde bez tržeb z přidružené lesní těžby i přidružené lesní výroby. Tato iluze bezesporu urychlila přirozený ústup těchto činností. Snižování objemu tržeb z nich však v konečných důsledcích znamená i snížení objemu finančních prostředků, které je možno věnovat na lesnické činnosti.
Přirozeně se nelze domnívat, že klesající zisk z 1 ha lesní půdy zastaví např. obnovení výroby březových košťat v režii lesnicky hospodařících subjektů. Tak naivní není jistě nikdo. Ale je vhodné si uvědomit, že v průběhu času se obsah i rozsah přidružené lesní těžby a přidružené lesní výroby mění. Některé obory ztrácejí na významu či dokonce zanikají, a jiné naopak na významu získávají nebo nově vznikají. Do roku 1952 bylo dokonce ve Skrytíně (okr. Děčín) lesnické odborné učiliště zaměřené na včelařství a chov kožešinových zvířat. S ohledem na změněné vlastnické a ekonomické poměry lze předpokládat renesanci zájmu o přidruženou lesní těžbu i o přidruženou lesní výrobu, a to nejen v jejích tradičních činnostech, ale i v činnostech nových, protože mohou být dalším zdrojem tržeb z lesní půdy.
Ve světovém měřítku se přitom jedná o nezanedbatelný rozsah tržeb. Například jen celosvětový roční objem prodeje léčivých rostlin získávaných z lesních porostů je odhadován na 10 mld. USD. Roční export rattanu a dalších nedřevných produktů z Indonésie přesahuje 134 mil. USD a roční export nedřevných produktů z Indie je odhadován na více než 1 mld. USD. Roční objem prodeje nedřevných produktů na Severozápadě USA (vánoční stromky, ozdobný klest, jedlé houby, léčivé rostliny atd.) přesahuje 200 mil. USD. V Dánsku činí tržní hodnota vánočních stromků a ozdobné klesti 38 mil. USD ročně, za nájmy honiteb a zvěřinu se utrží 21 mil. USD, což je dohromady více než tamní roční tržby za dříví, které činí 52,5 mil. USD. Konečně i z ČR známe údaje Doc. Šišáka, že z 1 ha lesního porostu v “borůvkové” oblasti lze dosahovat tržní hodnoty borůvek 4000 Kč ročně, což se přibližně rovná průměrné hodnotě dřevní produkce ze stejné výměry lesa (ta se udává v rozpětí 4-5000 Kč ročně). V severských zemích je pak produkce lesního bobulového ovoce mimořádně významná, protože jen Finsko udává roční produkci 500-1000 mil. kg při tržní ceně až 40 Fmk/kg. Litva udává roční produkci bobulového ovoce z 1 ha lesa v hodnotovém vyjádření na 60 USD, a roční hodnotu poplatkových odstřelů na 0,45 mil. USD.
Přidružená lesní těžba a přidružená lesní výroba jsou i výrazným zdrojem pracovních příležitostí na venkově. Například v Zimbabwe se těmito činnostmi zaměstnává 237 000 osob, zatímco ve vlastním lesním hospodářství je zaměstnáno jen 16 000 osob.
Dalším důvodem celosvětové renesance přidružené lesní těžby je i obnova zájmu o přírodní materiály a ekologické tlaky na snížení škodlivosti výroby některých syntetických produktů. V současné době pak FAO, Forestry Section eviduje více než 35 národních a mezinárodních institucí, zabývajících se výzkumem přidružené lesní těžby, šířením získaných znalostí a tvorbou trhu pro relativně nové komodity. Lze proto věřit, že i v naší republice zaujme znovu přidružená lesní výroba a přidružená lesní těžba své ztracené pozice.