LESNICKÉ ŠKOLY V PÍSKU SLAVÍ 115. VÝROČÍ SVÉHO ZALOŽENÍ
Mgr. Jitka Nováková - VOŠL a SLŠ Písek
Založení české lesnické školy v Písku spadá do 80. let minulého století. Myšlenka byla realizována zásluhou městského lesmistra Josefa Zenkra v Písku, který se zabýval úmyslem zřídit pro lesnické praktikanty zvláštní kurs, kde by posluchači nabývali lesnické praxe upravené určitým systémem a vhodně volenými odbornými přednáškami.
PRVNÍ LESNICKÝ BĚH A DVOULETÁ REVÍRNICKÁ ŠKOLA
Roku 1883 byl ředitelem Rolnické školy v Písku Ladislav Burket, který Zenkrův návrh podpořil, takže 12. ledna 1885 byl při rolnické škole zřízen první lesnický běh, který absolvovalo 12 žáků. Od školního roku 1888-1889 byla škola přeorganizována na dvouletou revírnickou školu za vydatné podpory a porozumění JUDr. Bedřicha Schwarzenberga.
Účelem této školy bylo vychovávat pomocné technické, a pro ochrannou službu způsobilé, zaměstnance. Revírnická škola v Písku si velmi brzo získala dobré jméno a byla žáky hojně navštěvována, takže ředitelství bylo nuceno otevřít i paralelky jednotlivých ročníků, čímž se získávaly i finanční prostředky potřebné pro další výuku.
Kuratorium revírnické školy a ředitel Ladislav Burket energicky a iniciativně usilovali o zřízení Vyššího ústavu lesnického s vyučovacím jazykem českým (pozn.: lesnické školy s vyučovacím jazykem německým existovaly v Hranicích na Moravě, v Českých Budějovicíchh a Chebu.
VYŠŠÍ LESNICKÝ ÚSTAV
Roku 1897 vypracoval ředitel Burket nové osnovy a stanovy pro Vyšší lesnický ústav v Písku. Po dokončení nové internátní budovy pro ústavy lesnické (dnes budova VOŠL Burketova 52) byl dne 1. listopadu 1899 otevřen 1. ročník nového vyššího ústavu, čímž se splnil dávný požadavek české lesnické veřejnosti. S revírnickou školou tvořil správní a pedagogický celek a poskytoval posluchačům vyšší odborné teoretické a praktické vzdělání.
Počátkem školního roku 1910-1911 byla provedena nová organizace a původně dvouletá revírnická škola byla rozšířena na tříletou, kdy první ročník byl přípravný a nahrazoval tak původní jednoletou lesnickou praxi. Rozvoj Lesnických ústavů v Písku a jejich vysoká odbornost měly vliv na stálé zvyšování zájmu o studium, takže nadále vzrůstaly i finanční prostředky školy.
Původní budova rolnické školy nepostačovala, proto kuratorium rozhodlo postavit u lesnického internátu školní budovu (dnes budova SLŠ, Lesnická 55, oficiální sídlo školy). Stavba byla zahájena ve šk. roce 1911-1912 a o rok později, tedy ve školním roce 1912-1913 bylo v nové budově zahájeno vyučování. V březnu roku 1913 byl zřízen při škole botanický park (arboretum), založil jej profesor František Salač, který čerpal z botanických zkušeností Lesnické školy v Banské Štiavnici (vznikla r. 1808). Současně kuratorium předkládá návrh na zřízení jednotné čtyřleté lesnické školy.
PÍSECKÉ LESNICKÉ ŠKOLSTVÍ ZA 1. REPUBLIKY
Po vzniku první Československé republiky r. 1918 byly posuzovány kromě jiného také otázky reorganizace lesnického školství, zejména pokud šlo o učební plány, učební osnovy a organizaci a správu školních lesních statků (polesí). Kuratorium se obrací na ministerstvo zemědělství se žádostí, aby Nadační ústavy lesnické byly převedeny pod státní správu. Žádosti bylo vyhověno a 7. února r. 1919 přebírá ministerstvo zemědělství Nadační ústavy lesnické pod svou správu. Ve smyslu reorganizace bylo usneseno, že počínaje školním rokem 1919-1920 budou otevřeny:
1) II. a III. ročník revírnické školy,
2) II. ročník dosavadního vyššího ústavu,
3) I. ročník nové čtyřleté střední školy.
Dne 26. dubna 1920 byly všechny typy lesnického školství zestátněny. Ve školním roce 1921-1922 vzniká tedy jediná státní čtyřletá lesnická škola a 19. září 1921 bylo na této škole zahájeno pravidelné vyučování. V roce 1922 byly k učebnímu plánu přiřazeny dlouhodobé exkurze do lesního provozu v různých místech republiky, včetně Podkarpatské Rusi.
Škola navazuje na záslužnou práci mnoha dřívějších profesorů i praktických lesníků, kteří se zasloužili o znamenitou odbornou úroveň lesnických škol v Písku. Přicházejí noví pedagogové a propracovávají osnovy a metodiku výuky. Všeobecné vzdělání bylo podřizováno požadavkům odborné výuky studentů a přípravě na budoucí povolání.
V meziválečném období si škola už zajistila velmi dobré jméno a byla hojně vyhledávána nejen českými, ale i zahraničními zájemci. Tehdejší odborný lesnický tisk nešetří chválou, neboť “téměř přes noc, k překvapení zainteresovaných kruhů, stála tu pojednou Lesnická odborná škola v Písku, srovnatelná s moderními lesnickými školami německými a francouzskými, ba i Lesnickou akademií ve Vídni”. Mezinárodní proslulost naší školy dokládá mimo jiné fakt, že lesnické školství v USA vzniklo na základě vzoru, prestiže a autority Lesnické školy v Písku.
V době okupace zůstala Lesnická škola v Písku jedinou lesnickou školou na území tehdejšího protektorátu. Přes všechny potíže se v roce 1942 podařilo zřídit dřevařskou větev, ze které po válce vznikla Průmyslová škola pilařská v Hranicích na Moravě.
SOUČASNOST
Současná škola s úctou zachovává zkušenosti a tradice našich předků. Po roce 1989 se zvýšil zájem o školu, zejména ze strany významných lesnických škol v Evropě. Trvalé styky se udržují s Lesnickou školou v Gmundenu v Rakousku, kde naši žáci absolvují odborné praxe v tamních lesích. Pravidelně každý rok o prázdninách odjíždějí vybraní studenti na měsíční pobyt do lesů Švýcarska, kde pracují s motorovou pilou a pomáhají v dalších činnostech lesního provozu. Výměnné exkurze se uskutečňují s lesnickými školami v Holandsku a ve Francii. Často na naši školu zavítají lesníci z Finska, Švédska, Skotska, Dánska, Německa, Maďarska, Belgie, Španělska, čas od času i z tak exotických zemí, jako je Zambie, Indie, Bhútán, Pákistán, Etiopie, Nepál, Grenada.
Střední lesnická škola v Písku byla ve šk. roce 1996-1997 rozšířena o tříleté studium Vyšší odborné školy, kterou letos ukončili první absolventi. Takže dnešní název školy zní - Vyšší odborná lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga v Písku. Tradice naší školy zavazuje a všichni jí do dalších let existence přejeme nejen dobré studenty, ale také dobré pedagogy.